3 Ads 78/2007 — Nejvyšší správní soud

36 Ad 43/2013- 34 - text pokračování - 5 - 36 Ad 43/2013 36 Ad 43/2013-34 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Haplové a soudkyň JUDr. Jany Kubenové a JUDr. Evy Lukotkové ve věci žalobce: Ing. V. K., bytem ……………., zastoupen JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D., advokátem se sídlem AK Sladkovského 601, 530 02 Pardubice, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště Brno, Veveří 7, 602 00 Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19.7.2013, č.j. 5217/13/47091/010/TM/9012/5039-88/2013/PRP1 t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á . II. Žalovaná n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobou ze dne 19.9.2013 se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 19.7.2013, č.j. 5217/13/47091/010/TM/9012/5039-88/2013/PRP1, jeho zrušení podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a současně zrušení i rozhodnutí Městské správy sociálního zabezpečení Brno ze dne 18.6.2013, č.j. 47002/140-9012-28.5.2013-298/Šk/0052 podle ust. § 78 odst. 3 s.ř.s. V žalobě žalobce skutkově uvedl, že uzavřel pracovní smlouvu a jako den nástupu do práce byl ujednán den 1.9.2013 (?). Do zaměstnání se fakticky dostavil v pondělí dne 3.9.2012, neboť 1.9.2012 připadalo na sobotu. Z tohoto stavu správní orgán dovodil, že nemocenské pojištění žalobce vzniklo až ke dni 3.9.2012, což má dopad na povinnost hradit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Žalobce před vznikem pracovního poměru vykonával samostatnou výdělečnou činnost v režimu hlavní SVČ a hradil pravidelně povinné zálohy na důchodové pojištění na státní politiku zaměstnanosti. Vznik pracovního poměru dne 1.9.2012 bylo nutno zohlednit při určení, zda žalobce splnil předpoklady pro zařazení mezi osoby vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, čímž by zanikla jeho povinnost samostatně hradit zálohy na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Jednalo se o splnění předpokladu zaměstnání žalobce podle § 9 odst. 6 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, když zaměstnání je v zákoně o důchodovém pojištění definováno v § 9 odst. 8 věta první ve vztahu k zákonu č. 187/2006 Sb., o onemocněném pojištění ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o nemocenském pojištění) zakládající účast zaměstnance v systému nemocenského pojištění. Správní orgány při posouzení vzniku nemocenského pojištění žalobce z § 10 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění vyšly, avšak toto ustanovení interpretovaly a aplikovaly způsobem zcela nesprávným. Na základě toho vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, dle něhož nevznikl přeplatek na pojistném na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a žalovaná poté odvolání žalobce chybně zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. V rámci námitky nesprávného právního posouzení se žalobce dovolává ust. § 10 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění, § 36 zákoníku práce, § 3 písm. g) zákona o nemocenském pojištění a z dalších příkladmo uvedených skutkových situací dovozuje, že při akceptování právního názoru správních orgánů by záleželo pouze na vůli zaměstnavatele, kdy konkrétnímu zaměstnanci vznikne účast v systému nemocenského pojištění. Jednomu 1.9., pokud by mu byla uložena povinnost vykonávat smluvenou práci a druhému až 3.9., který by se dostavil až toho dne, přičemž oběma by za daný kalendářní měsíc byla vyplacena totožná mzda. Tvrdí, že nástupem do práce ve smyslu ust. § 10 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění je podle jeho názoru nutno vnímat den sjednaný v pracovní smlouvě, což odpovídá ust. § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce. Nesprávné právní posouzení ve vztahu ke vzniku nemocenského pojištění zaměstnance spatřuje v tom, že správní orgány nesprávně tvrdí, že nemocenské pojištění vzniklo se všemi důsledky ke dni 3.9.2013 (?) a nedokázaly se odpovídajícím způsobem vypořádat s ust. § 10 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění, když jazykový výklad tohoto ustanovení nezbytně musí směřovat k tomu, že byla-li žalobci zaměstnavatelem vyplacena mzda za měsíc září v plné výši a nedošlo k jejímu krácení za sobotu a neděli 1.9. a 2.9.2012, bylo nutné považovat tyto dny přede dnem nástupu do práce, za dny za něž se mzda nekrátí a tudíž žalobce byl celé září 2012 zaměstnán a jeho samostatná výdělečná činnost spadala do režimu vedlejší SVČ, za niž nebyl povinen v souladu s příslušnou zákonnou úpravou odvádět příslušné částky záloh. Mzda příslušela žalobci za celý měsíc a z ní zaměstnavatel prováděl veškeré srážky. V námitce o obecně platných skutečnostech uvedl, že přehled o příjmech a výdajích za rok 2012 podal dne 24.2.2013 na předepsaném tiskopise, čímž mohly správní orgány v kombinaci s tím, že zaměstnavatel ho přihlásil do systému nemocenského pojištění v souvislosti se vznikem pracovního poměru, získat objektivní informace o rozhodných okolnostech týkajících se žalobce, který byl od 1.9.2012 zaměstnán výhradně u zaměstnavatele. Na základě shora uvedeného nemohla být žalobcova samostatně výdělečná činnost od září 2012 nikdy považována za hlavní a správní orgány aplikovaly příslušná ustanovení právních předpisů nesprávně v situaci, kdy jimi učiněná zjištění vypovídala o odlišném stavu věci. Postupovaly v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání a rozhodnutí MSSZ Brno shora konkretizované potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím MSSZ Brno 18.6.2013 rozhodla, že osobě samostatně výdělečné činné Ing. V. K., .. přeplatek na pojistném na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za rok 2012 nevznikl. Podle odůvodnění vykonával samostatnou výdělečnou činnost od 1.12.2008, 24.2.2013 podal přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012, v němž vyznačil, že se v roce 2012 jeho SVČ považuje 8 měsíců za hlavní a 4 měsíce za vedlejší a vypočet rozdíl mezi výší pojistného za rok 2012 a výší záloh na pojistném zaplacených za rozhodné období v částce 1.784 Kč. Ze spisové dokumentace MSSZ zjistila, že samostatná výdělečná činnost se v roce 2012 v souladu s ust. § 9 odst. 9 zákona o důchodovém pojištění považuje 9 měsíců za hlavní a 3 měsíce v souladu s ust. § 9 odst. 6 písm. a) téhož zákona za vedlejší SVČ. Z předložených dokladů vyplynulo, že uzavřel pracovní smlouvu, ve které byl jako den nástupu do práce sjednán den 1.9.2012, do zaměstnání však skutečně nastoupil první zářijový pracovní den, tj. v pondělí dne 3.9.2012. V odvolání vyslovil nesouhlas především s výkladem ust. § 10 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění, neboť v zaměstnání pracoval celý měsíc září 2012 s výjimkou řádně čerpané dovolené a zaměstnavatel za něj platil sociální pojištění v plné výši. Na základě ust. § 9 odst. 6 písm. a) a odst. 7 zákona o důchodovém pojištění, v němž je upraveno, co se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění, v němž je upraveno, kdy jsou zaměstnanci účastni pojištění a ust. § 10 odst. 1 písm. a) téhož zákona, kdy vzniká pojištění zaměstnanci uvedenému v § 5 písm. a) téhož zákona pro žalovanou vyplývá, že den vzniku pracovního poměru se nemusí shodovat se dnem, kdy zaměstnanec skutečně začne práci vykonávat, přičemž jednou z podmínek účasti zaměstnance na nemocenském pojištění je výkon činnosti a účast na nemocenském pojištění vzniká tedy dnem, ve kterém zaměstnanec začne práci vykonávat, což v projednávaném případě bylo v pondělí dne 3.9.2012 a nebylo to žalobcem rozporováno. Účast na nemocenském pojištění netrvala po celý měsíc září 2012 a dle výše uvedené právní úpravy je proto výkon samostatné výdělečné činnosti považován v měsíci září 2012 za hlavní. Žalovaná tak dospěla k závěru, že přeplatek na pojistném za rok 2012 ve výši 1.784 Kč, který žalobce v přehledu za rok 2012 uvedl, nevznikl. Ve vyjádření k žalobě žalovaná konstatovala, že je v žalobě uvedena obdobná právní argumentace, kterou obsahovalo odvolání, a proto odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí i rozhodnutí MSSZ Brno ze dne 18.6.2013. Den vzniku pracovního poměru se neshoduje se dnem, kdy začal jmenovaný skutečně pracovat a kdy mu v souladu s § 10 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění vznikla účast na nemocenském pojištění, tj. dnem 3.9.2012. Žalovaná tvrdí, že není možné aplikovat výjimku stanovenou v § 10 odst. 1 písm. a) za středníkem zákona o nemocenském pojištění, jíž se žalovaný dovolává, neboť podmínky v ní uvedené nebyly splněny. V měsíci září 2012 odpracoval jmenovaný všechny pracovní dny s výjimkou dnů čerpání dovolené, pro krácení jeho měsíční mzdy nebyl důvod, a proto nemocenské pojištění vzniklo dne 3.9.2012, když v sobotu 1.9.2012 a neděli 2.9.2012 nebylo možné považovat za ty dny přede dnem nástupu do práce, za něž se mzda nekrátí. Je nutno rozlišit den vzniku pracovního poměru jmenovaného (1.9.2012) a den vzn