1 As 2/2004 — Nejvyšší správní soud

29 A 42/2015- 119 - text 13 pokračování 29 A 42/2015 29 A 42/2015-119 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobce V. P., zastoupeného Mgr. Marií Strakošovou, advokátkou se sídlem Zlín, Fügnerovo nábřeží 2809, proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, se sídlem Zlín, třída Tomáše Bati 21, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Společenství vlastníků 1081, 1082, 1083 v Napajedlích, se sídlem Napajedla, Komenského 1082, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2015, č. j. KUZL 2438/2015, sp. zn. KUSP 67271/2014 ÚP-Vác, t a k t o : I. Rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 15. 1. 2015, č. j. KUZL 2438/2015, sp. zn. KUSP 67271/2014 ÚP-Vác, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 16 342 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokátky Mgr. Marie Strakošové. III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci a shrnutí obsahu rozhodnutí správních orgánů [1] Shora označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce – vlastníka jednotky v bytovém domě Komenského č. p. 1082 v Napajedlích – a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Napajedla (dále též „stavební úřad“) ze dne 9. 9. 2014, č. 14/2014, č. j. SÚ/2014/2265/K, o povolení stavby „Revitalizace bytového domu Komenského 1081, 1082, 1083, Napajedla“ na pozemku st. p. 1336 v katastrálním území Napajedla. Stavebníkem bylo Společenství vlastníků 1081, 1082, 1083 v Napajedlích (dále též „Společenství“). [2] Žalovaný v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že v postupu stavebního úřadu neshledal nedostatky. Dále se zabýval jednotlivými odvolacími body uplatněnými žalobcem. Uvedl, že zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, umožňuje, aby stavebníkem bylo společenství vlastníků jednotek. Stavebník předložil doklad o právu ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, a to rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek přijaté podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle tohoto rozhodnutí a v souladu se stanovami společenství schválily revitalizaci bytového domu usnesením více než ¾ vlastníků jednotek. Skutečnost, že připravovaná revitalizace byla projednávána na více schůzích (20. 6. 2013, 4. 2. 2014 a 11. 3. 2014), nemůže přijaté usnesení ovlivnit. Nedostatkem není ani to, že přijaté usnesení neobsahuje slovo „revitalizace“. Podstatné je, že v usnesení jsou uvedeny konkrétní stavební práce prováděné v rámci revitalizace domu. Tyto jsou navíc jednoznačně popsány jak v žádosti o vydání stavebního povolení a v projektové dokumentaci, tak v oznámení o zahájení řízení i v samotném stavebním povolení. Vlastníci jednotek v průběhu stavebního řízení jeho předmět nezpochybnili. [3] Žalovaný dále uvedl, že zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), byl ke dni 1. 1. 2014 zrušen občanským zákoníkem. Tento nový právní předpis musel stavební úřad respektovat, a proto na něj též odkazoval. Součástí správního spisu pak jsou i stavebníkem předložené Stanovy společenství vlastníků 1081, 1082, 1083 v Napajedlích schválené dne 11. 3. 2014, které zrušily předchozí stanovy téhož společenství schválené dne 15. 6. 2005. Společenství tak svou činnost vykonává na základě stanov zpracovaných s ohledem na občanský zákoník. [4] Žalovaný též konstatoval, že povolením stavby nemohlo být dotčeno vlastnické právo žalobce. Navrhovaná revitalizace bytového domu má být prováděna na společných částech domu a souhlasily s ní více než ¾ vlastníků jednotek v domě. Žalovaný odkázal na § 1160 odst. 2 občanského zákoníku. [5] K námitce snížení kvality a zhoršení možnosti užití majetku, též v souvislosti s výměnou ocelových sklepních oken za plastová, žalovaný uvedl, že dle projektové dokumentace dojde revitalizací ke zlepšení tepelně izolačních vlastností objektu, k prodloužení životnosti stavby, jakož i ke sjednocení fasády a kvalitnějšímu vzhledu stavby. Takový postup odpovídá povinnosti vlastníka stavbu udržovat dle § 154 odst. 1 stavebního zákona. [6] Žalovaný uzavřel, že stavební řízení je řízením návrhovým. Stavební úřad rozhodl na základě řádně podložené žádosti stavebníka a byla tak oprávněn stavbu povolit. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě [7] Proti rozhodnutí podal žalobce včas žalobu. Uvedl, že správní orgány se nevypořádaly s jím uplatněnými námitkami a odvolacími důvody. Stavební úřad v rámci vypořádání jeho námitek zcela pominul časovou souslednost událostí předcházejících vydání stavebního povolení, nesprávně aplikoval občanský zákoník, k některým námitkám se vyjádřil nepřezkoumatelně. Tyto vady neodstranil ani žalovaný, který pouze zopakoval závěry stavebního úřadu, aniž by se problematikou hlouběji zabýval. [8] Společenství jako stavebník nepředložilo stavebnímu úřadu doklad o právu ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. Stavebnímu úřadu nebyl předložen doklad prokazující právo založené smlouvou provést stavbu. Správní orgány se nesprávně zabývaly pouze předložením dokladu uvedeného v § 110 odst. 2 písm. a) části věty za středníkem stavebního zákona. Stejně tak nebyla doložena smlouva o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu. Závěr o řádném předložení rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek je nesprávný. [9] Dále žalobce uvedl, že jak plyne ze Sbírky listin, stanovy, které stavebník přiložil k žádosti o vydání stavebního povolení, nejsou platnými stanovami Společenství. Ve Sbírce listin jsou založeny stanovy jiné, a to stanovy schválené usnesením shromáždění vlastníků jednotek dne 7. 4. 2014, tedy po podání žádosti o stavební povolení. Skutečnost, že dne 11. 3. 2014 nebyly stanovy Společenství schváleny, vyplývá i ze samotného textu zápisu ze schůze shromáždění vlastníků jednotek konané dne 11. 3. 2014. Nesprávnost předložených dokladů měl zjistit již stavební úřad. Stavební povolení je tak učiněno na základě neexistujícího dokladu, jímž je navíc argumentováno ohledně rozsahu oprávnění shromáždění vlastníků jednotek, usnášeníschopnosti tohoto shromáždění i určení většiny hlasů potřebné k přijetí jednotlivých rozhodnutí. V době konání jednotlivých schůzí shromáždění vlastníků jednotek ve dnech 20. 6. 2013, 4. 2. 2014 a 11. 3. 2014, jakož i v době podání žádosti o vydání stavebního povolení byly pro Společenství platné a účinné stanovy schválené dne 15. 6. 2005, tedy stanovy přijaté za účinnosti zákona o vlastnictví bytů. Závěry správních orgánů o dodržení hlasovací většiny při údajném schvalování usnesení o revitalizaci, stejně jako závěr o tom, že do výlučné pravomoci shromáždění náleží rozhodování o změně stavby a o podstatných změnách týkajících se společných částí domu, tudíž neobstojí. Ani při posuzování zápisů ze schůzí shromáždění vlastníků jednotek nelze vycházet z neexistujícího dokumentu. [10] Stavebníkem předložené zápisy ze schůzí shromáždění vlastníků jednotek konaných ve dnech 20. 6. 2013, 4. 2. 2014 a 11. 3. 2014, navíc neobsahuji usnesení o schválení revitalizace. Jednotlivé kusé zmínky o plánovaných dílčích úpravách, navíc většinou s alternativním způsobem řešení, není možno považovat za schválení revitalizace. Z předložených zápisů tedy nevyplývá, že předmětná stavba byla Společenstvím schválena. Na schůzi konané dne 20. 6. 2013 nebylo možné přijmout usnesení o schválení revitalizace již jen proto, že projektovou dokumentaci k revitalizaci Ing. F. zpracoval až v lednu 2014, tedy půl roku po této schůzi. V době jejího konání se navíc Společenství bez dalšího řídilo zákonem o vlastnictví bytů. Postup, kdy správní orgány posuzovaly hlasování na jednotlivých schůzích dle občanského zákoníku, tak nemůže obstát. Ani zápisy z dalších dvou schůzí neobsahují schválení revitalizace jako celku, a to ani v jejich souhrnu, a už vůbec neobsahují schválení revitalizace tak, jak je zpracována v projektové dokumentaci. Z jednotlivých zápisů není patrno, jaká usnesení byla či nebyla přijata, neboť zápisy neobsahují text přijímaného usnesení. [11] Dále žalobce poukázal na problematiku nutnosti jeho souhlasu k úpravě, resp. odstranění balkonu coby jeho výlučného vlastnictví. Konstatoval, že právním režimem balkonu se správní orgány zabývaly nedostatečně. Zcela opomenuly skutečnost, že dle prohlášení vlastníka ze dne 24. 1. 1995 je balkon příslušenstvím bytové jednotky č. 2 ve výlučném vlastnictví žalobce, což potvrzuje i smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne 24. 3. 1995. Jako příslušenství jednotky je i balkon ve v