4 Ads 194/2014 — Nejvyšší správní soud

31 A 68/2018- 177 - text 13 31 A 68/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: Mgr. V. V. proti žalovanému: Nejvyšší správní soud sídlem Moravské nám. 6, 657 40 Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou ze dne 24. 5. 2018 se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřuje v tom, že žalovaný zveřejňuje osobní údaje žalobce na webu Nejvyššího správního soudu v databázi judikatury na adrese http://nssoud.cz, prostřednictvím zveřejnění dostatečně neanonymizovaných rozsudků: 1) Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 18. 4. 2018, č. j. 52 A 64/2017-96, 2) Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 20. 9. 2017, č. j. 52 A 76/2016-194, 3) Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 11. 10. 2017, č. j. 52 A 88/2016-59, 4) Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 2. 2018, č. j. 58 A 1/2017-35, a 5) usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2016. Podáním ze dne 11. 10. 2018 žalobce upřesnil, že konkrétně mu jde o uveřejňování jeho jména a příjmení a sídla advokátní kanceláře. II. Obsah žaloby a dalších podání žalobce 2. Žalobce se domáhá toho, aby soud žalovanému zakázal pokračovat v uvedeném zásahu, in eventum (v případě, že by žalovaný od zásahu v průběhu řízení upustil) aby soud určil, že tento zásah byl nezákonný. Namítá, že z uvedených rozsudků lze zjistit titul, jméno a příjmení, adresu sídla žalobce, v jaké právní věci vystupoval jako advokát s podrobnou skutkovou a právní kvalifikací věci soudem, jaký byl procesní postup a argumentace žalobce, jak byla věc soudem vyřízena, a zejména pohyb žalobce po České republice. V rozsudku č. j. 52 A 64/2017-96 došlo v rozporu se zákazem diskriminace k anonymizaci jména a příjmení Mgr. J. T. Podle žalobce jsou o něm zbytečně zveřejňovány negativní údaje. Ve vztahu ke každému z rozsudků uvádí vlastní popis událostí s tím, že popírá údaje prezentované v těchto rozsudcích, případně je označuje za výroky „nevěcné povahy“. Všechny zveřejněné informace naplňují definici § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“). S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1586/09 žalobce poukazuje na to, že jde o informace soukromé. Jméno, příjmení a adresu sídla může v souladu s § 55d zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“) žalovaný zveřejňovat, nesmí je však spojovat a zveřejňovat spolu s dalšími osobními údaji. Právo na ochranu osobních údajů jakožto součást práva na ochranu soukromí je základním lidským právem, které lze s ohledem na čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (a s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 512/02) omezit pouze v případech výslovně stanovených zákonem. Žádný právní předpis však nestanoví, že by žalovaný měl vést internetovou databázi judikatury, ve které by mělo docházet ke zveřejňování osobních údajů advokátů. Postup žalovaného je tedy v rozporu s čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, § 8a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). Ani žalobce nemá právo tyto informace podle § 21 odst. 1 zákona o advokacii nikomu sdělovat. I soudce, asistent soudce či justiční čekatel mají povinnost mlčenlivosti. Na rozdíl od právní úpravy obsažené v insolvenčním zákoně a v zákoně o veřejných rejstřících jedná žalovaný na základě správní úvahy, ke které není zákonem zmocněn. Chybí veřejný zájem na zveřejňování osobních údajů advokátů a dochází k omezení výkonu advokacie (porušení práva podnikat). Zjevně byla porušena zásada účelnosti dle § 5 odst. 1 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů. Informace byly shromážděny pro účely soudního řízení, ne za účelem zveřejnění v databázi judikatury. Nedochází pouze ke zveřejňování údajů již oprávněně zveřejněných v seznamu advokátů, protože ty jsou pouze kontaktní povahy. Ani deklarovaným účelem zveřejňování judikatury není informování o podrobnostech z výkonu advokátní činnosti, ale o tom, jak soudy rozhodují. Žalobce není součástí soudnictví, není placen z veřejného rozpočtu a nemá povinnost podle čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod strpět zveřejňování informací o své činnosti. Úvahy, že advokátovo soukromí je nižšího standardu než prostého občana, nejsou přiměřené. Provozovat databázi judikatury by bylo možné i bez této praxe, která tak nemůže projít testem proporcionality. Z webu žalovaného přebírají osobní údaje žalobce a dále zveřejňují soukromoprávní servery. 3. V podání ze dne 28. 6. 2018 žalobce uvádí, že na žalobě trvá, a poukazuje na to, že v řízení o přestupku, kde vystupuje jako poškozený advokátkou Mgr. Lucií Petránkovou, bylo předloženo vybrané rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a bylo z něj dovozováno, že žalobce není dobrý člověk a advokát. Do sídla advokátní kanceláře pak byl doručen výhružný dopis neznámé osoby, které patrně vadí, že žalobce zastupuje vybrané klienty. 4. V podání ze dne 20. 8. 2018 žalobce doplnil, že v řízení u Okresního soudu v Děčíně soudce získal z webu žalovaného rozhodnutí, v němž si iniciály Ing. M.J. spojil předběžně s osobou Ing. M. J. To dokládá, že rozhodnutí jsou na webu žalovaného nedostatečně anonymizována a narušují soukromí konkrétních osob. 5. V dalších podáních žalobce především poukazoval na to, jak s jeho osobními údaji zveřejňovanými žalovaným nakládají třetí osoby (obviněný z přestupku či jeho zástupkyně v nesouvisející věci, spolkem zpracovávající data o „úspěšnosti“ opravných prostředků nebo blíže neurčená osoba, která žalobci adresovala anonymní dopis), jak postupují při anonymizaci německý Spolkový správní soud či Evropský soud pro lidská práva. Vedle toho žalobce změnil žalobu tak, že za žalovaného označuje předsedu Nejvyššího správního soudu, a upřesnil petit žaloby směrem ke konkretizaci osobních údajů, v jejichž zveřejnění spatřuje nezákonný zásah. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že publikací rozhodnutí zveřejňuje informaci ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, přičemž tento postup je ústavně konformní. Publikace judikatury má dva cíle – kontrola a transparentnost rozhodování soudů a sjednocování rozhodovací praxe orgánů veřejné moci. Žalobce v daných řízeních vystupuje jako advokát, tj. jako právní profesionál při výkonu své profese. Postup při anonymizaci je upraven vnitřními předpisy (Směrnice č. 9/2011 a Směrnice č. 3/2017) a je v pravomoci soudců zpravodajů. Praxi o neanonymizaci jména a příjmení advokátů potvrzuje i judikatura. Jde o střet dvou základních práv – práva na informace a práva na ochranu osobních údajů. Žalobce je příslušníkem privilegované právnické profese a měl by být schopen „tíhu“ své profese unést. Argumentace povinností mlčenlivosti je nepřípadná a nemůže vést k tomu, že rozhodnutí soudu nebude řádně a srozumitelně odůvodněno. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu zamítl. 7. Ve svém vyjádření ze dne 19. 10. 2018 zopakoval některé své argumenty a doplnil, že pasivně legitimován je žalovaný (nikoliv jeho předseda) a jednání třetích osob není přičitatelné žalovanému, a dále poukázal na podobnou praxi jiných evropských soudů. V. Posouzení věci krajským soudem 8. Zdejší soud nejprve posuzoval, zda jsou v této věci splněny procesní podmínky, zejména podmínky aktivní a pasivní legitimace a včasnosti žaloby. 9. Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 10. Podle § 83 s. ř. s. je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah; jde-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, anebo příslušníka takového sboru, je žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a u obecní policie obec. 11. Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. musí být žaloba podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. 12. Podle § 85 s. ř. s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze