9 As 351/2018 — Nejvyšší správní soud

62 A 73/2018- 25 - text 4 pokračování 62 A 73/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: PhDr. A. K., CSc. bytem F. II 452, Z. zastoupen Mgr. Erikem Janíkem, advokátem sídlem náměstí T.G. Masaryka 9a, Břeclav proti žalovanému: Městský úřad Uherský Brod sídlem Masarykovo náměstí 100, Uherský Brod o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který měl spočívat v tom, že žalovaný změnou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále též „registr“) zrušil stavební objekt č.p. x umístěný na stavební parcele č. x v k.ú. V. II. Shrnutí žaloby 2. Žalobce v žalobě namítá, že shora popsané jednání žalovaného bylo nezákonné, neboť žalovaný bez vědomí žalobce zrušil stavbu ve vlastnictví žalobce, navíc na základě místního šetření provedeného ex offo v zimě v neděli. Žalobce zdůrazňuje, že stavbu neodstranil, ale naopak ji hodlal letos zrekonstruovat, což po zásahu žalovaného není možné. Podle žalobce je takový postup neopodstatněný a nemá oporu v zákoně. 3. Žalobce tedy požadoval, aby soud určil, že zásah žalovaného spočívající v tom, že žalovaný změnou v registru zrušil stavební objekt č.p. x umístěný na stavební parcele č. x v k.ú. V., byl nezákonný. Žalobce se rovněž domáhal toho, aby soud uložil žalovanému, aby obnovil stav před zásahem (tj. aby v registru namísto parcely č. x – ostatní plocha uvedl znovu stavební parcelu č. x, součástí které bude dům č.p. x, a vlastníkem bude žalobce). Na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem setrval. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve svém vyjádření se žalobou nesouhlasí a navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci 5. Žaloba byla podána včas (§ 84 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), žaloba je přípustná (§ 85 s.ř.s.). 6. Soud se tedy zabýval důvodností podané žaloby; rozhodoval bez jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. 7. Podle § 82 s.ř.s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 8. Podle § 87 odst. 2 věty prvé s.ř.s. soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. 9. V daném případě žalobce považoval za nezákonný zásah úkon žalovaného, kterým ex offo v registru zrušil stavební objekt č.p. x umístěný na stavební parcele č. x v k.ú. V. 10. Podle § 154 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), je vlastník stavby povinen udržovat stavbu po celou dobu její existence. 11. Podle § 128 odst. 1 stavebního zákona je vlastník stavby povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu. 12. Podle § 131a stavebního zákona vlastník stavby, popřípadě jiná osoba, která odstranila stavbu, oznámí tuto skutečnost do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu úřadu. 13. Podle § 30 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, je registr veřejným seznamem. 14. Podle § 42 zákona o základních registrech identifikační údaje stavebního objektu a údaje o jeho vazbách na ostatní územní prvky a na územně evidenční jednotku část obce zapisuje editor těchto údajů, kterým je příslušný stavební úřad (odst. 1). Technickoekonomický atribut stavebního objektu, kterým je měsíc a rok jeho odstranění, zapisuje stavební úřad do informačního systému územní identifikace (odst. 3). 15. Podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, technickoekonomický atribut měsíc a rok odstranění stavebního objektu zapíše editor do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o odstranění stavebního objektu dozví. 16. Z uvedeného plyne, že stavební úřad je povinen do registru vyznačit odstranění stavebního objektu do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o odstranění dozví. Registr je veden ve veřejném zájmu a je tedy třeba, aby zápisy v registru odpovídaly skutečnému stavu. Stavební úřad tedy po zjištění, že byl stavební objekt odstraněn, musí tuto skutečnost v registru promítnout, a to právě zrušením stavebního objektu. 17. V daném případě stavební úřad zjistil, že stavební objekt č.p. x v k.ú. V. byl odstraněn. Odstranění stavebního objektu mu přitom nebylo sděleno vlastníkem stavby (žalobcem) ani jinou osobou, která stavbu odstranila, nýbrž stavební úřad toto zjištění učinil z místního šetření a leteckých snímků z www.mapy.cz. Zdejší soud se stavebním úřadem souhlasí, že odstranění stavby jednoznačně z leteckých snímků založených ve spisu plyne. Zatímco v roce 2003 je stavební objekt na snímku zřetelný, v roce 2006 je zřejmé, že probíhá demolice objektu. V roce 2012 jsou ještě viditelné pozůstatky této činnosti a lze rozeznat místo, kde stavební objekt původně stál, v roce 2015 je již toto místo zcela zarostlé trávou a nejsou patrné ani obrysy původní stavby či stopy po demoliční činnosti. Pokud pak neexistenci stavby potvrdilo místní šetření provedené oprávněnou úřední osobou, jedná se podle názoru zdejšího soudu o dostatečný podklad pro závěr, že stavba byla v minulosti odstraněna a již neexistuje. Není přitom rozhodné, že místní šetření provedla oprávněná úřední osoba těsně před odchodem do důchodu, navíc v zimě a v neděli. Zjištění, že stavba neexistuje, totiž potvrdilo i místní šetření provedené žalovaným v dubnu 2018 na základě žalobcova podnětu. Ostatně žalobce netvrdí a tedy ani nedokládá, že by stavební objekt existoval. Je přitom nepodstatné, jestli stavbu odstranil žalobce či někdo jiný, podstatné je, že stavba odstraněna byla a nyní neexistuje. Toto zjištění tak nemohl nijak zvrátit ani žalobce, pokud by jej stavební úřad před zrušením stavby v registru kontaktoval. Jestliže tak stavební úřad neučinil, nepostupoval nezákonně a nelze mu proto cokoli vytýkat. 18. Soud rozumí tomu, že žalobce chtěl původní stavbu rekonstruovat. Na druhou stranu by měl žalobce porozumět tomu, že neexistující stavbu již rekonstruovat nelze a stavebnímu úřadu nezbylo, než ji v registru zrušit. Nemožnost rekonstrukce stavby přitom nebyla způsobena zásahem žalovaného (zrušením stavby v registru), nýbrž odstraněním této stavby, resp. její úplnou demolicí. 19. Zdejší soud tedy uzavírá, že stavební úřad v souladu se zákonem o základních registrech a prováděcí vyhláškou zrušil stavební objekt č.p. x, neboť měl dostatečně prokázáno, že tento stavební objekt byl odstraněn a neexistuje. 20. Zdejší soud tak neshledal, že by jednání žalovaného bylo nezákonným zásahem, a proto mu nemohl ani uložit, aby obnovil stav před zásahem, jak žalobce požadoval. Žalobu tedy soud zamítl jako nedůvodnou podle § 87 odst. 3 s.ř.s. V. Náhrada nákladů řízení 21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 větu první s.ř.s., podle něhož, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, jež důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému nenáleží; to náleží žalovanému. Tomu však žádné náklady vynaložené nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, proto mu nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advoká