9 Afs 93/2008 — Nejvyšší správní soud

62 Af 35/2017- 168 - text 11 pokračování 62 Af 35/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: CAROUSEL, spol. s r.o. sídlem třída Bří Čapků 3222/9, Hodonín zastoupen Ing. Pavlou Kvapilovou, daňovou poradkyní sídlem Řeznická 1, Brno proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31.1.2017, č.j. 4322/17/5300-21441-711676, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 31.1.2017, č.j. 4322/17/5300-21441-7116769.2.2017, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil celkem 26 dodatečných platebních výměrů Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 14.1.2016, č.j. 79333/16/3010-50522-703600, č.j. 79375/16/3010-50522-703600, č.j. 79415/16/3010-50522-703600, č.j. 79434/16/3010-50522-703600, č.j. 79463/16/3010-50522-703600, č.j. 79489/16/3010-50522-703600, č.j. 80602/16/3010-50522-703600, č.j. 80622/16/3010-50522-703600, č.j. 80643/16/3010-50522-703600, č.j. 80660/16/3010-50522-703600, č.j. 80677/16/3010-50522-703600, č.j. 80691/16/3010-50522-703600, č.j. 80705/16/3010-50522-703600, č.j. 80713/16/3010-50522-703600, č.j. 21104/17/5100-41453-712099, č.j. 80733/16/3010-50522-703600, č.j. 80741/16/3010-50522-703600, č.j. 80748/16/3010-50522-703600, č.j. 80759/16/3010-50522-703600, č.j. 80822/16/3010-50522-703600, č.j. 80831/16/3010-50522-703600, č.j. 80841/16/3010-50522-703600, č.j. 80845/16/3010-50522-703600, č.j. 80849/16/3010-50522-703600, č.j. 80856/16/3010-50522-703600, č.j. 80863/16/3010-50522-703600, č.j. 80868/16/3010-50522-703600, kterými byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2012 až srpen 2012, říjen 2012 a listopad 2012, leden 2013 až říjen 2013, duben 2014 až červenec 2014 a září 2014 a prosinec 2014, a současně byla žalobci uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně. 2. Žalovaný dospěl ke stejnému závěru jako správce daně, že žalobce neodvedl v rozporu se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), daň z uskutečněných plnění - služeb spojených s provozováním loterijních zařízení, které poskytoval na základě smluvních vztahů s BONVER WIN, a.s. a AUTO GAMES, a.s. Podle správce daně a žalovaného žalobce poskytoval službu ve smyslu § 14 odst. 1 ZDPH, z níž byl povinen dle § 21 odst. 1 ZDPH odvést daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), a nikoli plnění od DPH osvobozené. I. Shrnutí žalobní argumentace 3. Žalobce předně namítá, že mu byly do datové schránky doručeny pouze některé dodatečné platební výměry; zbývající část (dodatečné platební výměry č.j. 79333/16/3010-50522-703600, č.j. 79375/16/3010-50522-703600, č.j. 79415/16/3010-50522-703600, č.j. 79463/16/3010-50522-703600, č.j. 79489/16/3010-50522-703600, č.j. 80643/16/3010-50522-703600, č.j. 80660/16/3010-50522-703600, č.j. 80705/16/3010-50522-703600, č.j. 80713/16/3010-50522-703600, č.j. 80748/16/3010-50522-703600, č.j. 80759/16/3010-50522-703600 č.j. 80841/16/3010-50522-703600, č.j. 80845/16/3010-50522-703600, č.j. 80863/16/3010-50522-703600, č.j. 80868/16/3010-50522-703600) mu doposud doručena nebyla; pokud mu byly k jeho žádosti později tato prvostupňová rozhodnutí zaslána (dne 12.2.2016), není tím zhojena skutečnost, že žalobci nemohla být na základě zmiňovaných dodatečných platebních výměrů uložena daňová povinnost; žalovaný také nebyl oprávněn rozhodnout na základě podaného odvolání o těchto nedoručených rozhodnutích. Skutečnost, že mu část dodatečných platebních výměrů nebyla doručena, žalobce dovozuje z podoby příloh písemnosti ze dne 12.2.2016, kterou správce daně zaslal žalobci kopie výše uvedených dodatečných platebních výměrů a kopie doručenek ze správního spisu; podle žalobce zde uvedené posloupnosti plynoucí ze způsobu doručování vyvracejí pravdivost doručenek ve správním spisu. 4. Žalobce dále uvádí, že není zřejmé, zda byla zpráva opatřena elektronickou značkou a zda nebyla porušena integrita podle § 20 odst. 1 písm. e) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“). 5. Žalobce dále namítá, že nebyl vyzván k odstranění pochybností, jež by vycházely ze zcela určitých a konkrétních správcem daně specifikovaných skutečností. Žalobci tak bylo znemožněno předložit určitou odpověď, vyvracet pochybnosti správce daně a předkládat důkazní prostředky. Závěry žalovaného a správce daně jsou pak podle žalobce neodůvodněné a nedostatečně doložené. Podle žalobce také žalovaný nedostatečně vypořádal jeho odvolací námitky, tudíž napadené rozhodnutí je podle žalobce nepřezkoumatelné. 6. Žalobce uvádí, že smlouvy s BONVER WIN, a.s. a AUTO GAMES, a.s. byly sjednány za účelem podnikání spočívajícího v provozování sázkové hry ve smyslu § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách (dále jen „zákon č. 202/1990 Sb.“). Správce daně podle žalobce nesprávně aplikoval ZDPH a nezohlednil příslušná rozhodnutí Soudního dvora EU, neboť z obsahu smluv plyne, že se jednalo de facto o dohodu na společném provozování VHP, resp. sázkových her v dané herně a předmětem společného podnikání bylo provozování loterií a jiných obdobných her, které je od DPH podle § 60 ZDPH osvobozeno, přičemž obchodní partneři žalobce disponovali příslušnými oprávněními k provozování těchto her. Závěr správce daně, že úmyslem smluvních stran nebylo uzavřít dohodu o společném provozování této činnosti, nemá podle žalobce oporu ve skutkovém stavu. Správce daně si podle žalobce na mnoha místech zprávy o daňové kontrole protiřečí. 7. Žalobce dále poukazuje na to, že podrobnou argumentací v daňovém řízení zdůraznil zásadu daňové neutrality. Na tuto argumentaci žalobce správce daně vůbec nereagoval. Podle žalobce se správce daně ve zprávě o daňové kontrole dále nevyjádřil ke tvrzením a výhradám žalobce obsaženým ve vyjádření k výsledku kontrolního zjištění. Stanovisko správce daně nemá s vyjádřeními žalobce souvislost a je vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné. 8. Žalobce dále argumentuje tak, že pokud jde o poznámky pod čarou, ty nemají normativní charakter, a tudíž podle žalobce není pro účely DPH rozhodující, že žalobce není provozovatelem loterie ve smyslu § 4 odst. 6 písm. b) zákona č. 202/1990 Sb. Podle žalobce je jeho činnost provozováním loterií a obdobných her, čímž se rozumí i vykonávání všech dalších činností provozovatele ve smyslu jiných právních předpisů. Osvobození od daně z přidané hodnoty je podle žalobce dáno povahou služby a nikoli subjektem, jenž ji provozuje. Žalobce tak má za to, že byl v ekonomickém smyslu provozovatelem těchto zařízení, neboť převážnou část jeho plnění tvořila aktivní činnost upravená zákonem č. 202/1990 Sb. Žalobce zdůrazňuje, že tento závěr zmínil i správce daně ve zprávě o daňové kontrole a žalovaný v napadeném rozhodnutí. Podrobnou argumentací žalobce dovozuje, že s ohledem na zásadu stejného zacházení nelze plnění poskytované žalobcem neosvobodit od DPH. 9. Žalobce dále namítá, že jeho činnost spočívala v podstatném rozsahu v samostatné službě spočívající ve výplatě výher sázejícím. Tato finanční služba spadá pod případy osvobození od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. d) Směrnice Rady 2006/112/ES, kterému odpovídá § 54 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 51 odst. 1 písm. c) ZDPH. Podle žalobce je zřejmé, že činnosti prováděné v rámci výplaty výher představují ve smyslu komunitárního práva svých charakterem platební styk. 10. Svoji argumentaci žalobce zopakoval v podané replice a poukázal na to, že dříve Ministerstvo financí při vydání povolení k provozování loterie akceptovalo jako povinnou přílohu k žádosti smlouvy, jaké žalobce uzavřel v nyní posuzovaném případě, což ostatně dokládá i metodický pokyn, podle něhož je jednou z povinných příloh k žádosti o povolení loterií a jiných podobných her právní titul k umístění technického zařízení nebo jiné loterie do konkrétní provozovny. Nejčastějším titulem byly právě smlouvy podnájemní, které ministerstvo běžně akceptovalo. Žalobce dále poukazuje na to, že finančními orgány byla zamítnuta jeho žádost o povolení posečkání doměřené daně včetně veškerého příslušenství a že se stal objektem kriminalizace. 11. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 12. Žalovaný nesouhlasí se žalobou a odkazuje na argumentaci uvedenou v napadeném rozhodnutí, na níž setrvává. 13. Žalovaný navrhuje, aby zdejší soud žalobu zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 14. Žaloba b