10 As 356/2017 — Nejvyšší správní soud

30 Af 112/2018- 110 - text 10 30 Af 112/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobkyně: M.I.T. Consulting, s.r.o. sídlem Baarova 1542/48, Praha 4 zastoupena advokátem Mgr. Alešem Eppingerem sídlem Vodičkova 710/31, Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 29. 10. 2018, č. j. ÚOHS-R0146/2018/VZ-31305/2018/322/JSu takto: I. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 10. 2018, č. j. ÚOHS-R0146/2018/VZ-31305/2018/322/JSu, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, k rukám jejího advokáta Mgr. Aleše Eppingera, sídlem Vodičkova 710/31, Praha, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Česká školní inspekce (dále jen „zadavatel“) zahájila dne 16. 3. 2018 otevřené zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Provoz InspIS 2018“. 2. Dne 15. 5. 2018 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, na základě návrhu hodnotící komise. Důvodem pro zrušení zadávacího řízení bylo, že se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nebylo možné po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Konkrétně zadavatel zjistil, že nebyl schopen dodržet zákonný postup vyžadující, aby datum prohlídky místa plnění bylo stanoveno nejpozději 10 pracovních dnů před skončením lhůty pro podání nabídek. Kvůli technické závadě v informačním systému Národní elektronický nástroj (NEN), kterou jeho provozovatel nebyl schopen včas (před uplynutím lhůty pro podání nabídek) vyřešit, nebylo možné odpovídajícím způsobem prodloužit lhůtu pro podání nabídek. 3. Proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podala žalobkyně námitky, které zadavatel odmítl. Žalobkyně následně podala u žalovaného návrh na zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách a rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Požadovala, aby žalovaný uložil zadavateli povinnost pokračovat v zadávacím řízení. Rozhodnutím ze dne 3. 8. 2020, č. j. ÚOHS-S0254/2018/VZ-22751/2018/532/KSt, žalovaný návrh žalobkyně zamítl. Rozklad žalobkyně předseda žalovaného napadeným rozhodnutím zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. II. Obsah žaloby 4. Žalobkyně v podané žalobě namítla, že žádná prohlídka místa plnění ve smyslu § 36 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek nebyla zadavatelem stanovena. Nemohlo proto dojít k porušení zákona. 5. Za prohlídku místa plnění nelze považovat prezentaci systémů provedenou zadavatelem. Zadavatel je povinen postupovat podle zákona a užívat tam uvedená názvosloví. Odpovědnost za nejasnou zadávací dokumentaci nelze přenášet na dodavatele. V případě nejasné zadávací dokumentace je nutné aplikovat pravidlo uvedené v § 557 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. Není proto možné dospět k závěru, že pojem „prezentace systému“ lze vykládat jako „prohlídku místa plnění“ ve smyslu § 97 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek. 6. I pokud by prezentace systému byla skutečně prohlídkou místa plnění, nebyly naplněny důvody pro zrušení zadávacího řízení. V zadávacím řízení nenastaly závažné důvody hodné zvláštního zřetele, pro které po zadavateli nešlo požadovat, aby zadávací řízení řádně dokončil. Nebyly tudíž naplněny podmínky uvedené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek. 7. Zadavatel měl při rozhodování o zrušení zadávacího řízení především posoudit, zda některému z dodavatelů mohla porušením povinností zadavatele vzniknout újma, případně zda samotným zrušením zadávacího řízení nevznikne jednotlivým dodavatelům podstatně větší újma, než k jaké došlo tvrzeným porušením právních předpisů. 8. Minimální délka pro konání prohlídky místa plnění je ze zákona dána výlučně na ochranu dodavatelů. Zajišťuje jim dostatečný časový prostor seznámit se s podrobnějšími podmínkami zadávacího řízení a podle toho vypracovat nabídku. Pokud však v daném konkrétním případě nabídku podá pouze stávající dodavatel a dodavatel, který se sporné prezentace systému rozhodl ze své vlastní vůle nezúčastnit (žalobkyně, pozn. soud), je zřejmé, že je ochrana dodavatelů spočívající v povinném odstupu prohlídky místa plnění od data podání nabídek zcela nadbytečná. 9. Z hlediska objektivity důvodů hodných zvláštního zřetele je třeba zabývat se především tím, zda mohl být v důsledku porušení zákona ohrožen smysl dokončení zadávacího řízení. Zadávací řízení proběhlo v souladu se zadávací dokumentací a nevyskytly se žádné pochybnosti o jeho průběhu. Doba konání fakultativně stanovené prohlídky místa plnění nebyla dodržena pouze o jediný den. 10. Legitimním důvodem zadavatele pro zrušení zadávacího řízení je pouze bezvýchodná situace, kdy nepřevažuje zájem na dokončení zadávacího řízení a provedení veřejné zakázky. Důvodem pro zrušení zadávacího řízení nemůže být skutečnost, že zadavatel chtěl předejít možné nepříjemnosti, tj. případnému riziku, že by proti němu bylo zahájeno správní řízení o přestupku. 11. Žalobkyně má za to, že by zásada přiměřenosti měla být vykládána především ku prospěchu respektování hospodářské soutěže. S ohledem na nízkou intenzitu domnělého porušení zákona neměl zadavatel přistupovat k tak závažnému kroku jako je zrušení zadávacího řízení. Pokud se zadavatel ocitne v situaci uvedené v § 127 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, tj. je výlučně na jeho rozhodnutí, zda zadávací řízení zruší, měl by volit variantu přínosnější a efektivnější pro celkový průběh zadávacího řízení. 12. V projednávaném případě nedošlo k naplnění důvodu hodného zvláštního zřetele, nebyl ohrožen smysl dokončení již zahájeného řízení a rozhodnutí zadavatele nebylo ku prospěchu hospodářské soutěže. Smlouva na plnění veřejné zakázky již mohla být uzavřena a v zadávacím řízení nemusely vznikat další neúčelně vynaložené náklady. Předseda žalovaného nezákonně vyhodnotil, že zrušení zadávacího řízení proběhlo oprávněně a nedošlo k porušení zásad transparentnosti, diskriminace a principu rovného zacházení. 13. Z popsaných důvodů žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu I. stupně, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 14. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí nestanoví žalobkyni (nebo jiným dodavatelům) povinnost dovozovat za zadavatele obsah zadávacích podmínek a nezbavuje jej odpovědnosti za vymezení zadávacích podmínek. Povinnost zadavatele stanovit zadávací podmínky zcela precizně ovšem není povinností absolutní. Neplatí, že by zadávací podmínky byly buďto stanoveny zcela správně, nebo nesprávně. Intenzita nejasnosti konkrétní zadávací podmínky hraje roli při určení toho, zda zadavatel postupoval ještě v souladu se zákonem nebo již v rozporu s ním. 15. Zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl, že dojde k prezentaci systému a že účelem této prezentace je seznámit dodavatele s chodem vybraných modulů systému, kterých se týká předmět veřejné zakázky. Lze se tak důvodně domnívat (a na tomto závěru stojí napadené rozhodnutí), že dodavatelé tuto zadávací podmínku pochopili tak, že se jedná o prohlídku místa plnění. 16. Pokud má institut zadávacího řízení projevy určitého zákonného institutu (prohlídky místa plnění), patrně o tento zákonný institut půjde. To platí i v případě, že si zadavatel tento institut pojmenuje jinak než „prohlídka místa plnění“. Pouhé odchýlení se od zákonné terminologie – což žalobkyně označuje za primární důvod výkladové nejistoty – nezakládá pochybení zadavatele při stanovení zadávacích podmínek. Lze předpokládat, že dodavatelé budou schopni na základě vlastních znalostí a zkušeností překlenout zmíněnou odchylku od zákonné terminologie. 17. Co se týče nesprávného stanovení data prohlídky místa plnění, to mohlo vést k omezení hospodářské soutěže. Není vyloučeno, že existují dodavatelé, pro které byla stanovená lhůta mezi prezentací systému a uplynutím lhůty pro podání nabídek příliš krátká, což jim zabránilo účastnit se zadávacího řízení. 18. Podle žalovaného byly dány důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek. Není pravdou, že by se zadavatel pouze vyhnul případným „nepříjemnostem“ nebo případnému postihu ze strany žalovaného. Přijaté opatření k nápravě spočívající ve zrušení zadávacího řízení zhojilo pochybení, které mělo potenciální vliv na soutěž o veřejnou zakázku. 19. Pochybení zadavatele má důsledky vně zadávacího řízení, tedy vůči neznámému okruhu potenciálních dodavatelů. Tvrzení žalobkyně, že jí ani dosavadnímu provozovateli informačního