— Nejvyšší správní soud

29 A 148/2019- 43 - text  7 29 A 148/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobců: a) T. P. b) H. B. c) M. A. P.-B. (nezl.) zastoupených advokátem Mgr. Petrem Kallou sídlem Slavíčkova 372/2, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 601 67 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 3220/OVV/MMB/0319208/2019/3, č. j. MMB/0347657/2019, takto: I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 3220/OVV/MMB/0319208/2019/3, č. j. MMB/0347657/2019, a rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ze dne 23. 7. 2019, č. j. MCBS/2019/0122673/TIN, sp. zn. 2330/MCBS/2018/0204838/10, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 17 228 Kč, a to k rukám jejich advokáta Mgr. Petra Kally do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobců a potvrdil správnost rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-střed (dále též „matriční úřad“)ze dne 23. 7. 2019, č. j. MCBS/2019/0122673/TIN, kterým nevyhověl žádosti žalobců ze dne 13. 3. 2019 o opravu zápisu v knize narození Úřadu městské části Brno-střed, svazek X, roč. X, strana/list X, poř. č. X, týkající se nezletilé žalobkyně c), narozené dne X ve městě X (USA). 2. Matriční úřad takto rozhodoval za situace, kdy rozsudkem ze dne 29. 1. 2019, č. j. 28 Ncu 168/2018-12, Nejvyšší soud (s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16) pravomocně uznal, pokud jde o určení otcovství na území České republiky, rozsudek okresního soudu Dallas (Texas, USA) ze dne 5. 11. 2018, č. j. 18-00560-X-305TH, který nabyl právní moci dne 5. 11. 2018, jímž bylo stanoveno otcovství žalobců a) a b) k nezletilé žalobkyni c). 3. Zmíněnou žádostí žalobci požádali o opravu zápisu v matriční knize narození dle § 50 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném v době rozhodování žalovaného (dále též „zákon o matrikách“), a o opravu údajů uvedených v rodném listu nezletilé ve smyslu § 24 ve spojení s § 29 zákona o matrikách, přičemž navrhli, aby předmětný rodný list „byl opraven tak, že budou oba zapsáni v hlavní části jako otec a otec nebo rodič a rodič“, které matriční úřad provedl tak, že vynechal kolonky „Otec dítěte“ a „Matka dítěte“ a zároveň do kolonky „Dodatečné záznamy a opravy“ uvedl informaci, že shora označenými rozsudky bylo určeno a uznáno, že rodiči nezletilé jsou žalobci a) a b). Obdobně v rodném listu nezletilé byly proškrtnuty (- - - - -) kolonky „Otec dítěte“ a „Matka dítěte“ a v kolonce „Poznámka“ bylo uvedeno: „Rodiče zde zapsaného dítěte jsou: žalobci a) a b).“ 4. Za důvod, proč nebylo vyhověno žádosti žalobců, matriční úřad uvedl, že respektoval rozhodnutí Ústavního i Nejvyššího soudu a do knihy narození a následně na rodný list zapsal jako rodiče dvě osoby stejného pohlaví. Jelikož v předtisku matriční knihy i v předtisku matričního dokladu jsou údaje o rodičích označeny „otec dítěte“ a „matka dítěte“, nezbylo, než údaje v kolonkách otec a matka dítěte nevyplnit, a údaje o rodičích – dvou osobách stejného pohlaví, uvést v matriční knize do záznamů a oprav před podpisem a v rodném listu do poznámky. Ostatně z výroku rozhodnutí soudu nebylo možné jednoznačně určit, který z žalobců má být zapsán jako otec dítěte; zápis byl tudíž daným způsobem proveden i z důvodu rovnosti obou rodičů – účastníků správního řízení. Vzory matričních tiskopisů a jejich předtisk je jednoznačně stanoven v prováděcí vyhlášce č. 207/2001 Sb. Dle jejího § 2a jsou matriční doklady přísně zúčtovatelné tiskopisy se zajišťovacími prvky proti jejich padělání a pozměnění a matriční úřad není z povahy těchto dokladů oprávněn k jejich jakékoli změně, případně úpravě předtisku, dle aktuálních potřeb a přání žadatelů, byť tyto vyplývají z právního stavu rodičovství dvou osob stejného pohlaví. České matriční právo v současné době neupravuje zápis rodičů – dvou osob stejného pohlaví do knihy narození a do rodného listu dítěte. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 5. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 ve spojení s odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobci navrhují, aby krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil. 6. Žalobci v podané žalobě rekapitulují dosavadní průběh řízení před správními orgány i stávající podobu právní úpravy matričního práva relevantní k dané problematice, přičemž poukazují na její mezerovitost a nedostatečnost. Tato skutečnost pak měla dopady na celou řadu obdobných případů, kdy v důsledku rozhodnutí správních orgánů (obdobných žalobou napadeným rozhodnutím) dochází k porušení ústavních principů rovnosti a zákazu diskriminace dle čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), jakož i k zásahu do práv dotčených jednotlivců, zejména práva na důstojnost a soukromý a rodinný život, garantovaných čl. 10 odst. 1 a odst. 2 a čl. 32 Listiny a čl. 8 Úmluvy. Svou argumentaci pak žalobci opírají o závěry z judikatury Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva. III. Vyjádření žalovaného 7. Ve vyjádření k žalobě žalovaný konstatoval, že současný právní řád České republiky neumožňuje zápis dvou osob mužského pohlaví jako rodičů dítěte do knihy narození. Matriční úřad se celkově s provedením zápisu narození nezletilé dcery žalobců do matriční knihy a s následným vydáním rodného listu, v němž údaje o rodičích dítěte uvedl do poznámky, vypořádal individuálně a zohlednil všechny skutečnosti případu v mezích svých možností. Správní orgány postupovaly v souladu s platnou právní úpravou. Na základě uvedeného žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 8. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 9. Předmětem sporu v dané věci je obsah a způsob zápisu žalobců a) a b) coby rodičů nezletilé žalobkyně c) v knize narození a v jejím rodném listu. Ve věci nejsou sporná skutková zjištění. Klíčovým podkladem byl nepochybně citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2019, č. j. 28 Ncu 168/2018-12, jímž bylo pravomocně uznáno otcovství obou žalobců k nezletilé žalobkyni c). 10. Co se týče právního posouzení, krajský soud (senát 29) k tomu předně uvádí, že téměř shodnou problematikou (zcela totožným byl žalovaný) se zabýval rovněž v řízení ve věci sp. zn. 29 A 166/2018, které vyústilo v přijetí rozsudku ze dne 28. 4. 2021, č. j. 29 A 166/2018-86, kterým krajský soud zrušil napadená rozhodnutí správních orgánů a věc jim vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud zdůrazňuje, že v nyní projednávané věci žalobců neshledal důvod se odchýlit od právních závěrů v něm formulovaných, naopak z nich bude do značné míry vycházet, a to i s ohledem na v podstatě totožné skutkové okolnosti obou případů. Rovněž v nyní projednávané věci zůstává zřetelné, že matriční orgány byly postaveny před specifickou situaci, kdy rodičovství obou žalobců vzniklo za využití tzv. náhradního (surogátního) mateřství. S touto situací se snažily vypořádat s respektem k rozsudku Nejvyššího soudu, narazily však na určité limity právní úpravy, která podle jejich názoru neupravuje zápis rodičů – dvou osob stejného pohlaví do knihy narození a do rodného listu dítěte. Ostatně právě mezerovitost a nedostatečnost (neaktuálnost) relevantní právní úpravy matričního práva opakovaně vyvolává negativní důsledky pro řadu dotčených subjektů, jak dokládají i žalobci v podané žalobě, a je tak s podivem, že zákonodárce (normotvůrce) nepřistoupil k jejímu doplnění a aktualizaci tak, aby bez jakýchkoliv obtíží poskytovala jasný výklad a řešení obdobných otázek. Vzhledem ke skutečnosti, že tak dosud neučinil, vystavil příslušné matriční orgány složité situaci, jak tyto nedostatky právní úpravy překlenout, samozřejmě primárně s respektem principu proporcionality při vážení omezení práv a právem chráněných zájmů dotčených jednotlivců. Jak totiž vyplývá i s žalobci citované judikatury ESLP, vztah stejnopohlavních párů nepochybně spadá pod pojem „soukromého života“ ve smyslu článku 8 Úmluvy, a pokud takový pár žije ve stabilním de facto partnerství, vztahuje se na tuto situaci rovněž pojem „rodinného života“ podle stejného ustanovení (srov. např. rozsudek ze dne 24. 6. 2010 ve věc