9 As 10/2009 — Nejvyšší správní soud

29 A 5/2018- 148 - text 7 29 A 5/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D. v právní věci žalobkyně: K. S. proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně sídlem Moravské náměstí 1, 602 00 Brno za účasti osoby zúčastněné na řízení: M. D. zastoupený advokátkou Mgr. Petrou Hrachy sídlem Cihlářská 19, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 12. 2017, č. j. ZKI BR-O-102/1009/2017-13, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osobě zúčastněné na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí žalovaného, kterým podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil správnost rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč (dále též „katastrální úřad“), ze dne 5. 10. 2017, č. j. OR-203/2017-710, jímž podle § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákona“), rozhodl o zamítnutí námitky žalobkyně proti zobrazení pozemkové parcely č. X v katastrálním území X v obnovené katastrální mapě podle výsledků obnovy katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací (dále jen „námitka“). 2. Katastrální úřad tak rozhodl, neboť měl za prokázané, že geometrické a polohové určení pozemku parcelní číslo X bylo provedeno správně a výsledná digitalizované katastrální mapa plně odpovídá mapě bývalého pozemkového katastru a je jejím digitálním obrazem. Katastrální úřad také vysvětlil, že obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací je pouze převedením analogové formy mapy do jejího digitálního vyjádření a není možné při tomto procesu odstraňovat nebo řešit jakékoliv nepřesnosti stávajícího mapového podkladu oproti fyzickému stavu v terénu. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 ve spojení s odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobkyně navrhuje krajskému soudu, aby rozhodnutí žalovaného zrušil. 4. Žalobkyně v první řadě uvádí, že žalovaný nedokázal vyvrátit její námitku nepřezkoumatelnosti odůvodnění katastrálního úřadu z důvodu použití vnitřního technického předpisu resortu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, konkrétně Návodu pro obnovu katastrálního operátu a převod ze dne 30. 1. 2015, č. j. ČÚZK-01500/2015-22 (dále jen „návod“), který však není součástí právního řádu ČR. Dle žalobkyně tento návod je nesrozumitelný pro osoby neznalé zeměměřičství a matematické kartografie. Rozhodnutí žalovaného tak obsahuje veřejnosti zcela neznámé, nijak nevysvětlené odborné pojmy a právní následky jejich použití. 5. Oba úřady nerespektovaly zásadu, že jakékoliv vytyčení hranic pozemků nemá bez soukromé listiny, obsahující souhlasný projev vůle vlastníků sousedících pozemků, žádné právní následky. Oba úřady však hledaly za zákonné využití ZPMZ 685 Ing. M. W., přestože žalobkyně s výsledky vytyčení nesouhlasila. Žalobkyně dále nesouhlasí s tím, že při digitalizaci předchozí katastrální mapy nedošlo k porovnání faktické hranice lesa oproti hranici, zobrazené v katastrální mapě. Tato námitka je současně dle znění žaloby klíčovou námitkou, z níž žalobkyně odvozuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrvává na argumentaci předestřené v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nadto žalovaný uvádí, že dle jeho názoru je napadené rozhodnutí srozumitelné a pojmově odpovídá znění právních předpisů, zejména vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“), přičemž žalobkyně ani nespecifikovala, které konkrétní pojmy mají být nesrozumitelné. 7. Dále dle žalovaného obsah dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací obsahuje taktéž záznamy podrobného měření změn (ZPMZ), a veškeré výsledky zeměměřičských činností bez ohledu na to, zda někdy v budoucnu budou využity spolu s právní listinou k zápisu práva do katastru. 8. Žalovaný opakuje, že katastrální úřad při obnově katastrálního operátu nerozhoduje o objektivních věcných právech. V samotném námitkovém řízení proti obnově katastrálního operátu se pak řeší, zda obnova katastrálního operátu byla katastrálním úřadem provedena v souladu s právními předpisy, které upravují činnosti a postupy v rámci obnovy. O skutečném stavu věcných práv může rozhodnout pouze soud na základě žaloby o určení právního vztahu k nemovitosti. Žalovaný souhlasí s žalobkyní, že účelem katastru nemovitostí je poskytovat přesné a úplné informace a údaje o vybraných nemovitostech. Katastr nemovitostí však funguje v zásadě na ohlašovacím principu. Je povinností vlastníků nemovitostí nahlásit katastrálnímu úřadu vznik nových či změnu stávajících údajů, vztahujících se k jejich nemovitostem, a doložit k ohlašované změně příslušnou listinu. 9. V replice k vyjádření žalovaného pak žalobkyně toliko setrvává na své argumentaci, vyjádřené žalobě proti napadenému rozhodnutí. IV. Posouzení věci soudem 10. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (stavebního úřadu), včetně řízení předcházejících jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 11. Podstatu nyní projednávané věci tvoří řada námitek žalobkyně, zpochybňujících závěry katastrálního úřadu, aprobované žalovaným v napadeném rozhodnutí, ohledně správnosti provedení obnovy katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací. 12. V předmětné věci došlo k obnově katastrálního operátu přepracováním. Podle § 43 katastrálního zákona platí, že „[p]ři obnově katastrálního operátu přepracováním se převádí dosavadní katastrální mapa do elektronické podoby.“ Krajský soud uvádí, že při tomto postupu se, na rozdíl od obnovy katastrálního operátu mapováním, nevychází z nového zaměřování hranic jednotlivých parcel v terénu, ale dosavadní katastrální mapa je pouze převedena z pevné podložky do počítačového souboru, který umožňuje vedení katastrální mapy pomocí výpočetní techniky. Při obnově katastrálního operátu jde tedy ze strany příslušného katastrálního úřadu pouze o úkony technického a evidenčního charakteru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1840/2003 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 12. 2009, č. j. 9 As 10/2009-35, rozsudky Nejvyššího správního soudu dostupné na www.nssoud.cz). 13. Obsahem předložených správních spisů bylo mimo jiné prokázáno, že se správní orgány zabývaly správností zákresu hranic pozemků v nové katastrální mapě, popř. správností výpočtů výměr parcel. Jak soud zjistil, správní orgány obou stupňů se vypořádaly s námitkami žalobkyně. Jak vyplývá z výše uvedeného, katastrální úřad shledal námitky nedůvodnými, neboť nezjistil při převodu katastrální mapy přepracováním souboru geodetických informací překročení mezních odchylek, stanovených katastrální vyhláškou. Žalovaný následně ověřil jeho postup, provedl kontrolní výpočty. Správní orgány dospěly k závěru, že při obnově katastrálního operátu nedošlo k chybě podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona, když nedošlo ke zřejmému omylu při zápisu podle předložených listin ani k chybě způsobené nepřesností při podrobném měření, zobrazení měření v katastrální mapě ani při výpočtu výměr parcel. Smyslem obnovy katastrální mapy přepracováním je převedení analogové mapy zakreslené na plastové fólii do podoby grafického počítačového souboru. Výsledek obnovy musí odpovídat podkladu, ze kterého byla obnova prováděna, což bylo dle názoru krajského soudu v této věci splněno. 14. Žalobkyně v žalobě namítá, že jakékoliv vytyčení hranic pozemků nemá bez soukromé listiny, obsahující souhlasný projev vůle vlastníků sousedících pozemků, žádné právní následky, a že při digitalizaci předchozí katastrální mapy nedošlo k porovnání faktické hranice lesa oproti hranici, zobrazené v katastrální mapě. 15. Dle krajského soudu se uvedené žalobní námitky nevztahují k předmětnému řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Soud odkazuje na již výše uvedené skutečnosti a zdůrazňuje, že v předmětném řízení byla dosavadní katastrální mapa pouze převedena z pevné podložky do počítačového souboru postupem stanoveným v § 55 katastrální vyhlášky, aniž by bylo prováděno jakékoliv zaměřování pozemků či vytyčování jejich hranic. V předmětné věci nebylo ani žalobkyní namítáno, že by výsledek obnovy neodpovídal podkladu, ze kterého byla obnova p