1 As 24/2011 — Nejvyšší správní soud

30 Af 54/2019- 75 - text 10 30 Af 54/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobkyně: European Business Enterprise, a.s. sídlem tř. Masarykovo nám. 14/10, Říčany zastoupená advokátem Mgr. Robertem Nachtmanem sídlem Klapkova 545/11, Praha 8 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kapitána Jaroše 1926/7, Brno za účasti: Ministerstvo vnitra sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 19. 7. 2019, č. j. ÚOHS-R0073/2019/VZ-19727/2019/321/HBa, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Osoba zúčastněná na řízení – Ministerstvo vnitra ČR (dále jen „ministerstvo“) uzavřela dne 27. 2. 2009 s Českou poštou, s. p. Smlouvu o poskytování služeb provozovatele informačního systému datových schránek (ISDS) na dobu určitou do 30. 6. 2014. K této smlouvě uzavřeli dne 24. 11. 2011 Dodatek č. 4, kterým došlo k úpravě předmětu smlouvy. Na to se žalobkyně dne 7. 12. 2011 obrátila na žalovaného s návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele a žádala uložení zákazu plnění této smlouvy, a sice zakázky „Zajištění úprav a poskytování služeb provozovatele informačního systému datových schránek – 2012“, neboť zadavatel v jednacím řízení bez uveřejnění smlouvu (Dodatek č. 4) uzavřel ještě před uplynutím lhůty pro podávání námitek. 2. Žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 4. 2019, č. j. ÚOHS-S594/2011/VZ-10473/2019/523/VHm, řízení o žádosti žalobkyně podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“) zastavil, neboť návrh žalobkyně na zákaz plnění veřejné zakázky shledal zjevně bezpředmětným, jelikož všechna práva a povinnosti, která byla obsahem smlouvy na tuto veřejnou zakázku, zanikla dnem 31. 12. 2017. Z důvodu neexistence plnění smlouvy ke dni rozhodnutí správního orgánu, proto logicky již nelze plnění smlouvy zakázat. Předseda žalovaného toto rozhodnutí napadeným rozhodnutím potvrdil a rozklad žalobkyně zamítl. Proti tomuto nyní žalobkyně brojí žalobou. 3. Nutno poznamenat, že se jedná již o druhou žalobu týkající se žádosti žalobkyně. Dřívější rozhodnutí žalovaného o zastavení řízení ve věci žádosti žalobkyně z důvodu splnění smlouvy (dodatku) v průběhu řízení, bylo rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2016, č. j. 30 Af 47/2014 - 77 zrušeno a žalovanému vráceno k dalšímu řízení pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 29. 10. 2018, č. j. 5 As 222/2016 - 31 potvrdil závěry krajského soudu, že se žalovaný nedostatečně zabýval skutečností, zda předmětný závazkový vztah byl ukončen či nikoliv, neboť nebylo postaveno na jisto, zda a v jaké míře se předmět správního řízení překrývá s předmětem plnění dle Dodatku č. 4 a v jaké míře byl splněn, resp. zda se spíše nevztahuje ke smlouvě jako celku. V průběhu dalšího řízení pak žalovaný dospěl právě k rozhodnutím specifikovaným v předchozím bodě odůvodnění, která jsou nyní předmětem přezkumu soudu. II. Žaloba 4. Žalobkyně nejprve podrobně shrnula dosavadní průběh správního řízení a též řízení před soudem. Napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné, nezákonné, zmatečné a účelové, neboť nereflektuje skutečný stav věci a předchozí závazný názor soudu. Úřad nezjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. 5. Dále namítá zmatečnost vedení správního řízení, neboť původně žalovaný tvrdil, že ke splnění předmětu smlouvy došlo v roce 2011, po soudním přezkumu však přichází s tím, že smlouva byla plněna dalších 5 let a zanikla až k datu 31. 12. 2017. Žalovaný přitom ve svém rozhodnutí opětovně zúžil rozsah návrhu žalobkyně na splnění Dodatku č. 4, dle rozhodnutí soudu je však řízení vedeno proti smlouvě jako celku. 6. Žalobkyně poukázala na právní kontinuitu České pošty, s. p. a jejího nástupce, kdy došlo k odštěpení části České Pošty a jejího sloučení s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie, s. p. (dále jen „NAKIT“), která je současným dodavatelem vývoje a provozu Portálu veřejné správy a Portálu občana (PVS). Z předložených smluv jasně vyplývá, že oba portály jsou vyvíjeny a spravovány, proto nelze celou věc uzavřít odkazem na bezpředmětnost. Žalovaný přitom neprovedl navrhované důkazy, v jakém rozsahu přešly práva a povinnosti ve vztahu k ISDS a PVS a predikoval výsledky důkazních prostředků - přechod závazků na nástupnickou společnost. Není však zřejmé, zda odložené (dosud nesplněné) plnění z Dodatku č. 4 není poskytováno nástupcem. 7. Dále namítala jinou vadu řízení, má za to, že správní řízení je vedeno v rozporu s § 17 s. ř., kdy žalovaný nevede řádně spisovou agendu. Spisový materiál není kompletní, některé dokumenty chybí, zejména vyžádání Policie ČR a důkazní prostředky, na základě nichž rozhodovaly soudy. 8. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za obstrukční s cílem zakonzervování stávajícího stavu projektu Portálu veřejné správy a Portálu občana, kdy byl uměle vnořen do jiného závazkového vztahu zajišťujícího provoz a rozvoj datových schránek. Žalovaný se ovšem dosud nevypořádal se zásadní námitkou, že smlouva ze dne 24. 11. 2011 byla uzavřena v 15 denní lhůtě pro podávání námitek, a proto je neplatná ex lege jako celek. Místo posouzení této otázky vytváří složité právní konstrukce s cílem legalizovat dodatek č. 4, ačkoliv je od počátku neplatný. Své závěry pak účelově odůvodňuje stavem bezpředmětnosti. To žalobkyně odmítá, jelikož je zjevné, že vybraný uchazeč a následně jeho nástupce stále na účet zadavatele dodává předmětné služby spojené s provozem Portálu veřejné správy. Závěrem žalobkyně označila napadené rozhodnutí za zjevně nepřezkoumatelné z důvodu popření materiální pravdy a navrhla, aby soud rozhodnutí správních orgánů obou stupňů zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný navrhl podanou žalobou zamítnout. Předně zdůraznil, že ať už jsou pochybnosti o tom, v jakém rozsahu se žalobce domáhal zákazu plnění smlouvy jakékoli, jsou bezpředmětné, jelikož účinnost smlouvy včetně všech dodatků skončila dnem 31. 12. 2017. V současné době je Portál občana, resp. PVS vyvíjen a spravován na základě nových smluv uzavřených mezi zadavatelem a NAKIT. Rovněž ohledně vývoje a provozu DS byla uzavřena mezi zadavatelem a Českou poštou smlouva nová na období 2018 – 2022. Nenavazují přitom na předchozí smlouvy, neřeší a nevypořádávají žádná minulá práva či povinnosti. Detaily přechodu práv a povinností z České pošty na NAKIT nejsou relevantní, neboť zákaz se ukládá konkrétnímu zadavateli ke konkrétní smlouvě, ta však již byla ukončena, bez ohledu na to, kdo byl v té době v pozici dodavatele. Závazek ze smlouvy ze dne 27. 2. 2009 již zanikl, proto nelze docílit toho, aby byl tento závazek sistován. 10. Žalovaný se ohradil vůči tvrzení o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, uvedl pasáže, v nichž se předmětem plnění zakázky a rozsahem návrhu na zahájení řízení v prvostupňovém rozhodnutí zabýval. Nejedná se o jeden kontinuální smluvní vztah, jehož plnění dosud nebylo ukončeno. Žalobkyně se mylně domnívá, že zákaz plnění jednoho smluvního dokumentu lze automaticky vztahovat na další smluvní vztahy. Mezi týmiž účastníky ovšem může docházet k uzavírání smluv s obdobným předmětem plnění, s tím, že přechozí ukončené smlouvy (ať už plněním či uplynutím doby) ani dílčí práva a povinnosti se do následujících smluv nepřenáší. Z aktuálních smluv rozhodně nelze dovodit, že by se mělo jednat o změnu minulých závazkových vztahů, u nichž se žalobkyně domáhala zákazu. 11. Co se týče neprovedení žalobkyní navrhovaných důkazů, setrvává žalovaný na svém stanovisku, že nemají vliv na uložení zákazu plnění smlouvy, neboť navrhované dokumenty nijak neosvětlují otázku, zda došlo či nedošlo ke splnění (ukončení) původního smluvního závazku. 12. K vedení spisu žalovaný opakuje, že žádost Policie byla nesprávně vložena do spisu, proto z něj byla vyňata, neboť nepředstavuje podklad rozhodnutí. Mezi správním a soudním spisem není provázanost. Navíc soudem vyžádaný Dodatek č. 4 je i součástí správního spisu. Při vedení spisu žalovaný nepochybil. Žalobkyně přitom nespecifikovala žádné konkrétní dokumenty, které by měly chybět. 13. Smlouva uzavřená v blokační lhůtě není neplatná ex lege, ale až v návaznosti na uložení zákazu plnění, k čemuž v dané věci nedošlo. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy se stává bezpředmětným, když je jakýmkoliv způsobem ukončeno plnění smlouvy, jejíhož zákazu se domáhá, což byl právě tento případ. Proto se žalovaný skutečností, zda byla smlouva uzavřena v blokační lhůtě či nikoliv vůbec nezajímal, jelikož bez ohledu na to by již nemohl uložit zákaz plnění