4 As 5/2003 — Nejvyšší správní soud

31 Af 94/2019- 55 - text 10 31 Af 94/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci žalobce: ADOZ, s.r.o. sídlem Výrobní 1441, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem zastoupený advokátkou JUDr. Alicí Kluzákovou sídlem Sokolovská 454/126, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2019, č. j. 32238/19/5200-10421-711811 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 12. 2019 doručenou zdejšímu soudu dne 23. 12. 2019 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2019, č. j. 32238/19/5200-10421-711811 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „daňový řád“), a podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro předmětné zdaňovací období (dále jen „zákon o daních z příjmů“), zamítl odvolání žalobce a potvrdil dodatečný platební výměr Finančního úřadu pro Kraj Vysočina (dále jen „správce daně“) na daň z příjmů fyzických osob vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ze dne 13. 6. 2018, č. j. 1197610/18/2902-50523-706263 (dále jen „dodatečný platební výměr“). Dodatečným platebním výměrem byla žalobci dodatečně stanovena k přímé úhradě daň za zdaňovací období roku 2013 ve výši 423 528 Kč a současně jím byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 84 705 Kč. II. Obsah žaloby 2. Žalobce prvně shrnul své žalobní důvody, přičemž žalovaný nepřihlédl k žalobcem tvrzeným skutečnostem a k jím označeným důkazům, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a toto rozhodnutí je zmatečné a nepřezkoumatelné z důvodu porušení zásady volného hodnocení důkazů. 3. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pramení z toho, že beze zbytku přebírá hodnocení správce daně a žalovaný své závěry řádně neodůvodňuje, z dalších závěrů nevyvozuje adekvátní právní důsledek a nevypořádává se v dostatečném rozsahu s námitkami, tvrzeními a důkazy, které žalobce v řízeních v obou stupních uplatnil. 4. Skutkové a právní závěry žalovaného, podle nichž nejsou naplněny podmínky pro osvobození od daně dle § 19 odst. 1 písm. ze) a odst. 4 a odst. 6 zákona o daních z příjmů jsou nesprávné a vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu. Závěr žalovaného o údajné propojenosti společnosti KP INDUSTRY INVEST LIMITED a Ing. M. L. se neopírá o žádný důkaz a nedostatek důkazů se žalovaný snaží nahradit hodnocením, podle něhož reálné obchodní transakce byly údajně účelové a zastíraly jiný právní úkon. Žalobce však má za to, že podmínky uvedené v daném ustanovení splnil. Žalovaný však žalobcem předložené důkazní prostředky nikdy nezhodnotil v souladu s principy dle § 8 daňového řádu, tj. jednotlivě a ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo. Skutečným příjemcem podílu na zisku byla společnost KP INDUSTRY INVEST LIMITED. Za tímto účelem žalobce v žalobním návrhu zrekapituloval skutkový stav. Zpráva o daňové kontrole by ve vztahu k zastřenému právnímu úkonu měla obsahovat nejen popis zjištěného, formálně právním úkonem zastřeného skutečného stavu, ale i úvahy, které správce daně k takovému závěry vedly včetně označení a zhodnocení důkazů, o které svá zjištění opírá. Pouhý odkaz na postup dle § 8 odst. 3 daňového řádu je nedostatečný. Nadto žalovaný podle žalobce zaměňuje disimulovaný právní úkon se simulací právního úkonu a právní hodnocení žalovaného k této otázce je v napadeném rozhodnutí zmatečné a nesrozumitelné. 5. Ve své argumentaci žalobce poukazuje též na společenskou smlouvu sepsanou v notářském zápisu ze dne 10. 12. 2012 pod sp. zn. NZ 271/2012, dle jejíhož čl. IX měl připadnout společnosti KP INDUSTRY INVEST LIMITED 100% podíl na zisku. Tato změna byla odůvodněna dohodou stran o výši kupní ceny za 25% podíl v žalobci. Daňové orgány se při posuzování tohoto ujednání staví do role soudního orgánu a ochránce práv majoritního společníka, tato role jim však nepřísluší. Žádný ze společníků žalobce ujednání o výši podílu na zisku nenapadal. Byť k této změně došlo ještě za účinnosti obchodního zákoníku, mělo by být na toto ujednání pohlíženo optikou § 135 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, dle něhož je možné spojit různá práva a povinnosti s jednotlivými podíly konkrétně určených společníků. Navíc by mělo být na společenskou smlouvu nahlíženo ve smyslu dalších ujednání společníků. V této souvislosti rozporoval bod 54 napadeného rozhodnutí, který pokládá za nesrozumitelný a nezpůsobilý odůvodnit jakékoliv závěry žalovaného o legitimitě smluvních ujednání týkajících se výplaty podílu na zisku mezi Ing. M. L. a KP INDUSTRY INVEST LIMITED. Poukázal na další jednání ve formě notářského zápisu, dle nichž společnost KP INDUSTRY INVEST LIMITED náležel vždy 100% podíl na zisku žalobce. Předmětný notářský zápis NZ 271/2012 byl sepsán, v důsledku administrativního pochybení notářky však nebyl vložen do sbírky listin obchodního rejstříku, to nic ale nemění na jeho existenci. 6. V případě finančních toků žalobce zdůraznil vlastnictví kyperského a lotyšského bankovního účtu, na který byly poukazovány podíly na zisku pro společnost KP INDUSTRY INVEST LIMITED, ze strany této společnosti. Oprávnění Ing. M. L. nakládat s těmito účty bylo zajišťovacím smluvním institutem pro garanci úhrady kupní ceny za podíl společnosti KP INDUSTRY INVEST LIMITED v žalobci (dle čl. 11. 3. smlouvy o převodu podílu s právem kupní a prodejní opce ze dne 10. 12. 2012). Zároveň společnost KP INDUSTRY INVEST LIMITED nebyla při splácení kupní ceny za podíl povinna uvádět do každé platby její účel. Ujednání týkající se splátky této kupní ceny nepřísluší žalovanému hodnotit, navíc bylo po právní stránce dostatečně určité a srozumitelné. Bylo také na společnosti KP INDUSTRY INVEST LIMITED, z jakého účtu bude Ing. M. L. hradit splátky kupní ceny. Žalovaný není oprávněn hodnotit proč a z jakého důvodu se obě strany rozhodly spolupracovat a žalobce není povinen tyto důvody vysvětlovat. 7. V neposlední řadě se žalobce vyjádřil k hodnocení žalovaného o zastřeném právním úkonu. Žalovaným však nebyly uvedeny žádné konkrétní důkazy, které jej vedly k závěru o rozporu mezi formálním stavem a stavem skutečným. Žalovaný přitom nenapadá platnost uzavřených smluv o převodu podílu. Zcela chybí odůvodnění, jaký právní úkon měly strany uzavřením smluv na mysli a jaký právní úkon tím byl skutečně naplněn. V tomto směru argumentoval rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2010, č. j. 8 Afs 66/2009-78. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný se k žalobnímu návrhu vyjádřil podáním ze dne 13. 2. 2020, v němž poukázal na shodnost žalobních námitek s námitkami odvolacími. Napadené rozhodnutí považuje za přezkoumatelné. Bylo v něm popsáno, že výplatou podílu na zisku minoritnímu společníkovi KP INDUSTRY INVEST LIMITED a následnými splátkami obchodního podílu byl zastřen skutečný stav, kterým bylo vyplacení podílu na zisku Ing. M. L. Tento postup směřoval a především umožnil žalobci docílit úspory na dani z příjmů fyzických osob. Zcela konkrétně uvedl, který skutečný právní úkon je právním úkonem zastřeným simulován. Ve vztahu k dokazování žalovaný uvedl, že žalobce de facto pouze nesouhlasí s učiněnými závěry v napadeném rozhodnutí. O účelovosti provedených transakcí však svědčí celá řada indicií. Minoritnímu společníku žalobce byl vyplacen podíl na zisku ve výši 100 %, zatímco majoritnímu společníkovi nebyl přiznán žádný podíl na zisku. Další nestandardnost byla shledána ve výši a způsobu úhrady kupní ceny za převod obchodního podílu a nebyly prokázány ani splátky za převod obchodního podílu. Žalovaný také vyhodnotil oba notářské zápisy ze dne 10. 12. 2012, které obsahují odlišná ujednání o rozdělení podílu na zisku, přestože měly být sepsány v jeden den. Přenechání výhody spočívající ve vyplacení podílů na zisku minoritnímu společníkovi z nerozděleného zisku minulých let, k jehož vytvoření tento nový společník nijak nepřispěl, neodpovídá běžným obchodním praktikám. Jednání žalobce bylo zcela po právu vyhodnoceno jako účelové. Učiněné závěry v dané věci odpovídají použití § 8 odst. 3 daňového řádu a zároveň jsou výsledkem volného hodnocení důkazů dle § 8 odst. 1 daňového řádu. IV. Replika žalobce 9. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou ze dne 12. 3. 2020, v níž nesouhlasil s argumentací žalovaného a zopakoval svá tvrzení obsažená již v žalobním návrhu. V. Posouzení věci krajským soudem 10. Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. osobou k tomu oprávněn