1 Afs 45/2010 — Nejvyšší správní soud

29 Af 49/2019- 77 - text  10 29 Af 49/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobce: CHOMUTOVSKÁ BYTOVÁ a. s., IČO 27341313 sídlem Křižíkova 1098/6, 430 01 Chomutov zastoupený advokátem Mgr. Jakubem Grafnetterem sídlem Durychova 101/66, 142 00 Praha proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 12. 4. 2019, č. j. ÚOHS-R0029/2019/VZ-10560/2019/323/MBr takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Shora označeným rozhodnutím předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „předseda Úřadu“) zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2019, č. j. ÚOHS-S0493/2018/VZ-01970/2019/541/JCh. Výrokem I. tohoto rozhodnutí žalovaný konstatoval, že žalobce jako zadavatel při zadávání veřejné zakázky „Zajištění správy a údržby bytových domů, bytů, společných částí domů a nebytových prostor“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 9. 2018 pod ev. č. Z2018-030670, nedodržel postup stanovený v § 36 odst. 3 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Žalobce totiž nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, neboť 1) při vymezení rozsahu předpokládaných stavebních prací uvedl prostý výčet očekávaných prací bez jejich bližší specifikace pro účely koncipování nabídkové ceny, kterou stanovil v jednotné hodinové sazbě za veškeré poptávané práce, a 2) neuvedl jednoznačný objektivní způsob nacenění stavebního materiálu, který bude v průběhu plnění předmětu veřejné zakázky požadován ze strany vybraného dodavatele, v důsledku čehož se zadávací podmínky staly netransparentními. 2. Konkrétně se jednalo o veřejnou zakázku v hodnotě 116 000 000 Kč bez DPH. Z toho 16 000 000 Kč bez DPH mělo být vynaloženo na služby týkající se správy bytových domů, bytů, společných částí domů a nebytových prostor ve vlastnictví a správě žalobce (dále jen „bytový fond“) za období 4 let; tato část veřejné zakázky nebyla předmětem přezkumu ze strany žalovaného. Zbývající část veřejné zakázky v rozsahu 100 000 000 Kč bez DPH měla být vynaložena na údržbu a opravu bytového fondu za období 4 let. Žalobce v rámci údržby a oprav požadoval mj. provádění několika druhů prací (malířské, elektrikářské, instalatérské, truhlářské, vodo-topo-plyn, zednické, pokládku podlah a linoleí, vyklízecí a pomocné práce). Nabídkovou cenu v této části veřejné zakázky pak stanovil jako jednotnou hodinovou sazbu za všechny uvedené profese při předpokladu údržby v rozsahu 2 500 hodin měsíčně. Pokud jde o materiál na údržbu a opravy, ten měl být dle zadávací dokumentace předem odsouhlasen žalobcem a nabízen za ceny v místě a čase obvyklé. Takto stanovené podmínky žalovaný vyhodnotil jako rozporné s § 6 odst. 1 ve spojení s § 36 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek. 3. Žalovaný proto jako opatření k nápravě výrokem II. svého rozhodnutí zrušil podle § 263 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek zadávací řízení na předmětnou zakázku a dále výrokem III. uložil žalobci podle § 263 odst. 8 téhož zákona zákaz uzavřít smlouvu na tuto veřejnou zakázku. Výrokem IV. pak žalovaný uložil žalobci povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Ve včas podané žalobě žalobce uvedl, že při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky postupoval dle § 16 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek a vycházel z cen stavebních prací v minulých obdobích s přihlédnutím k úpravám tržních cen stavebních prací a k aktuálnímu stavu a v budoucnu očekávanému stavu bytového fondu, jakož i k očekávanému objemu stavebních prací v následujících letech. Hodnota této části veřejné zakázky pak byla dána součtem očekávaného objemu všech stavebních prací v rozsahu 2 500 hodin měsíčně a předpokládaného objemu stavebního materiálu. 5. Dle žalobce se jedná o veřejnou zakázku na nahodilé a co do množství a rozsahu neuchopitelné stavební údržbové práce – nejde o „stálou“ službu údržby, ani o investiční dlouhodobou práci, ani o postupnou obměnu bytového fondu. Jedná se o stovky malých samostatných stavebních prací, jejichž potřebu, rozsah a použití stavebního materiálu ovládá řada proměnných (např. odstěhování nájemce, opuštění bytu, úmrtí nájemce, chování nájemce k bytu, technické havárie, živelné pohromy apod.). Žalobce tak nemůže předem znát přesné objemy jednotlivých stavebních profesí a objem stavebního materiálu, které budou potřeba, a není proto ani možné provést „rozpad“ oněch 2 500 hodin stavebních prací měsíčně na jednotlivé profese, jak požadoval žalovaný, neboť by je žalobce musel tipovat, resp. si je vymyslet. Není relevantní ani to, že žalobce má informace o množství a druhu stavebních prací z minulých let, neboť z nich nelze dovozovat, jaké práce a materiál budou potřeba v budoucnu. Žalobce proto zvolil jednotnou hodinovou sazbu, při níž není třeba tipovat či vymýšlet poměry zastoupení jednotlivých stavebních prací, přičemž nejlevnější nabídka bude nejlevnější při jakémkoliv zastoupení jednotlivých profesí. Dle letitých zkušeností žalobce v daném segmentu trhu je každý profesionálně vystupující subjekt na trhu schopen při řádné kalkulaci zahrnout do svých cen případná rizika. 6. Žalobce též nesouhlasil s argumentací žalovaného, že v případě veřejných zakázek na právní služby, které jsou standardně poptávány za jednotnou hodinovou sazbu, může být plnění rozděleno do jednotlivých částí zakázky, čímž se eliminuje nebezpečí chybného odhadu jednotlivých druhů prací. Takový model není v praxi běžný a navíc v daném případě je prakticky nepoužitelný. Argumentoval-li žalovaný, že danou situaci lze řešit prostřednictvím rámcových dohod, pak žalobce již v rozkladu konstatoval, že se jedná o princip, na němž je založena část smlouvy týkající se opravy bytů, tj. jednotlivé objednávky na základě konkrétních aktuálních potřeb zadavatele. Toto konstatování však předseda Úřadu nevzal v potaz stejně jako tvrzení žalobce, že institut rámcové dohody nijak neřeší problém charakteru dopředu neodhadnutelných množství objemu jednotlivých profesí a stavebního materiálu. 7. Odkazy žalovaného ve vztahu k transparentnosti zadávacích podmínek a celého řízení na odbornou literaturu a judikaturu správních soudů považuje žalobce za nedostačující. Stanovené podmínky byly čitelné a transparentní. Pokud žalobce data a množství jednotlivých poptávaných prací dopředu nezná, nemůže být tento stav vykládán k jeho tíži jako netransparentní jednání. Žalobce naopak této situaci přizpůsobil hodnotící kritéria a podmínky pořízení stavebního materiálu. 8. Ve vztahu ke stavebnímu materiálu žalobce uvedl, že se jedná o desítky tisíc položek, a proto zvolil řešení, v němž stavební materiál vůbec nebude předmětem soutěže a bude pouze nabízen dodavatelem za cenu v místě a čase obvyklou. Tento pojem je definován v řadě zákonů i v judikatuře Nejvyššího soudu, a nejde proto o nejednoznačný pojem, jak tvrdil žalovaný. Při dosazení vymyšlených dat by došlo ke zkreslení výsledků řízení či následně k nepřípustné podstatné změně závazku. Ke způsobu stanovení ceny stavebního materiálu dále žalobce odkázal na veškeré argumenty týkající se jednotkové ceny za hodinu všech stavebních prací. 9. Závěrem žalobce namítl, že se předseda Úřadu nevypořádal se všemi námitkami uvedenými v rozkladu. Součástí žaloby pak učinil též svou argumentaci obsaženou ve vyjádření ze dne 13. 12. 2018 a v rozkladu. Ze všech těchto důvodů navrhl, aby soud rozhodnutí předsedy Úřadu, jakož i rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě a replika žalobce 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 11. 11. 2019 vycházel z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že žalobce v žádném případě nenutil, aby dopředu stanovil přesné objemy jednotlivých poptávaných stavebních prací a stavebního materiálu, a odkázal na svá rozhodnutí, která řešila obdobné situace. Žalobcem zvolené řešení v žádném případě nesvědčí tomu, že nejlevnější nabídka bude vždy nejlevnější i při zpětném pohledu – pokud totiž dodavatel špatně odhadne poměr jednotlivých prací a ve skutečnosti bude potřeba daleko více prací méně kvalifikovaných a levnějších, může tato okolnost vést k vynakládání veřejných prostředků nevhodným a neúčelným způsobem. Pokud žalobce sám uvedl, že se jedná o nestandardní postup a že pro dodavatele může být daná situace obtížně oceňována, pak pouze potvrdil, že přenesl v nepřiměřené míře riziko na dodavatele nejednoznačně stanovenými zadávacími podmínkami. Žalovaný rovněž žalobce nenutil ani k děle