6 As 255/2014 — Nejvyšší správní soud

30 A 30/2022- 79 - text 10 30 A 30/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobce: T. B. zastoupeného advokátem Mgr. Ondřejem Hálou sídlem Plynárenská 671, Kolín proti žalovanému: město Boskovice sídlem Masarykovo nám. 4/2, 680 01 Boskovice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v zákroku strážníků Městské policie Boskovice a použití donucovacích prostředků proti žalobci dne 20. 12. 2021 od 17:40 do 17:45 hod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se dle svého tvrzení dne 20. 12. 2021 v 15:15 hod dostavil na Městský úřad Boskovice a žádal na odboru sociálních věcí, aby mu umožnili nahlédnout do spisu sp. zn. Pon 166/21. Jeho požadavek vyřizovala vedoucí odboru, jelikož příslušná úřednice, jež měla na starosti tento spis, byla nemocná. Vedoucí odboru žalobci předložila jen část spisu s tím, že zbytek obsahuje utajované informace, které mu zpřístupnit nemůže. V 15:45 ji žalobce požádal, aby o odepření přístupu k části spisu vydala usnesení podle § 38 odst. 5 správního řádu. To vedoucí odboru odmítla. Následná diskuze se žalobcem ohledně toho, zda je povinna usnesení vydat, se protáhla až do skončení úředních hodin v 17:00 hod. Poté, co žalobce odmítl opustit její kancelář s tím, že se k úřednímu úkonu dostavil včas a tento úkon dosud nebyl řádně ukončen, přivolala telefonicky městskou policii. 2. Dva strážníci městské policie žalobce v čase 17:40 až 17:45 hod vyvedli z budovy městského úřadu. Protože se nepodřídil jejich pokynu, aby budovu opustil dobrovolně, použili proti němu hmaty a chvaty, mj. mu bolestivě zkroutili ruku za záda. Posledním z těchto chvatů jeden ze strážníků žalobci pohmoždil palec levé ruky tím, že mu jej otočil proti přirozené poloze. Stalo se to, když mu odtrhával ruku od vnitřního madla vstupních dveří do úřadu, jehož se žalobce držel a dožadoval se, aby s ním strážníci jeli na služebnu sepsat protokol o podání vysvětlení. 3. Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 20. 2. 2022 se žalobce domáhá, aby krajský soud prohlásil popsaný zásah strážníků městské policie za nezákonný. II. Argumentace žalobce 4. Žalobce spatřuje nezákonnost zásahu strážníků městské policie v tom, že vůči němu použili donucovací prostředky nad rámec zákonného zmocnění, bez potřebné výzvy a nepřiměřeným způsobem. 5. Pokud jde o zákonné podmínky, podle § 18 odst. 2 zákona o obecní policii, mohou strážníci použít donucovací prostředky pouze k tomu, aby zabránili jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek. Použít donucovací prostředky při prostém (nikoliv jen vážném) narušení veřejného pořádku může pouze státní policie podle § 53 odst. 1 zákona o Policii ČR. Podle žalobce by navíc v případě zásahu obecní policie mělo jít o jednání násilné povahy, neboť citované ustanovení mluví dále o výtržnosti a rvačce a o bezpečnosti osob a majetku. Žalobce je přesvědčen, že on svým jednáním nenarušoval veřejný pořádek vůbec. A pokud ano – tím, že neuposlechl pokynu úřední osoby – tak rozhodně ne tím způsobem, který má na mysli zákon o obecní policii. Zcela klidně totiž seděl v kanceláři vedoucí odboru sociálních věcí městského úřadu a diskutoval svou záležitost. To, že již skončily úřední hodiny, nehraje roli, neboť jednání započalo ještě v úřední době, konkrétně v 15:15 hod. K tomu dává žalobce příklad odboru dopravy téhož úřadu, kde se často tvoří fronta těsně před koncem úřední doby, ale všechny osoby, které si do 17:00 hod vyzvednou pořadové číslo, jsou ten den obslouženy. Jediný důvod pro zásah, který mu strážníci sdělili, spočíval v tom, že budova městského úřadu se v 17:00 hod zamyká. To však není pravda. Za prvé, Standardy kvality SPOD vydané městským úřadem uvádějí, že provozní doba úřadu končí v pracovní dny v 18:00. A za druhé strážníci sice po vyvedení žalobce dveře uzamkli, ale museli u nich stát a odemykat osobám vcházejícím a vycházejícím ven (např. takovým, které mají na úřadu jednání mimo úřední dobu). Nakonec nechali strážníci dveře odemčené a vzdálili se za plněním dalších úkolů. Důvod pro zásah byl tedy nejen nedostatečný, ale i smyšlený. 6. Dalším předpokladem pro použití donucovacích prostředků je výzva strážníka obecní policie „jménem zákona“, aby osoba, proti které se chystá zakročit, upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že jinak proti ní použije donucovací prostředky (§ 18 odst. 3 zákona o obecní policii). Tuto výzvu strážníci nahradili slovy: „Takže se sbalíme a jdeme!“ Strážníci také nedbali, aby žalobci použitím donucovacích prostředků nezpůsobili újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání (§ 18 odst. 5 zákona o obecní policii). O tom svědčí lékařské zprávy, z nichž vyplývá, že žalobce utržil zranění palce při odtrhávání ruky od madla dveří. Žalobce také vyjádřil pochybnosti o tom, že strážníci sepsali o použití donucovacích prostředků úřední záznam, jak jim ukládá § 21 odst. 3 zákona o obecní policii. Nevyloučil, že se tak stalo na služebně bez jeho přítomnosti, navrhl však provést důkaz nejen sepsaným úředním záznamem, ale též výpisem z informačního systému městského úřadu či městské policie s časovým razítkem osvědčujícím dobu vytvoření tohoto dokumentu. Konečně žalobce podotkl, že podle Metodiky Ministerstva vnitra k aplikaci správního řádu v podmínkách činnosti obecní policie ze dne 18. 8. 2017 se má městská policie řídit základními zásadami činnosti správních orgánů. Žalobce označil řadu z nich, jež strážníci v jeho případě porušili, mj. zákaz zneužití pravomoci, povinnost pokusit se smírně odstranit rozpory a zásady přiměřenosti, zdvořilosti, vstřícnosti, rovnosti, nestrannosti a materiální pravdy. 7. Jako důkazy na podporu svých tvrzení předložil žalobce vlastní zvukový záznam o průběhu jednání na Městském úřadu Boskovice a následném zákroku městské policie a tři lékařské zprávy o zranění palce. Dále navrhl soudu provést důkaz záznamy z bezpečnostních kamer z budovy úřadu (1 patro a přízemí), záběry z výstrojových kamer strážníků městské policie a již výše zmíněným úředním záznamem o použití donucovacích prostředků a výpisem z informačního systému městského úřadu či městské policie s časovým razítkem osvědčujícím dobu vytvoření tohoto dokumentu. Krátce před nařízeným jednáním pak navrhl, aby soud předvolal k výslechu jako svědky strážníky Městské policie Boskovice, kteří zásah uskutečnili. III. Argumentace žalovaného 8. Žalovaný navrhuje podanou žalobou zamítnout. Vysvětlil, že vedoucí odboru odepřela žalobci přístup pouze k písemnostem, které se vedou mimo spis a na něž se právo nahlížet do spisu nevztahuje. I kdyby o tom snad měla povinnost vydat usnesení, nemusí se tak ani podle správního řádu dít bezprostředně na místě s okamžitým předáním usnesení přítomné osobě, ale lze vypracovat usnesení i dodatečně (stane-li se tak bezodkladně). Žalobce si vydání usnesení vynucoval tím, že odmítal cca od 15:15 až do příchodu hlídky městské policie v 17:35 hod opustit kancelář vedoucí odboru. Takovým jednáním podle žalovaného nerespektoval úřednici jako lidskou bytost, její čas a potřeby. Žalobce se domnívá, že jen proto, že je občanem, může úředníky držet jako rukojmí. Služba veřejnosti ovšem není bezbřehá. Přijetí žalobcova postoje by vedlo k odlidštění úředníků a otevíralo možnost nátlaku na ně, aby raději vyhověli nepodloženému požadavku, než aby absolvovali dlouhé přemlouvání osoby, jež po skončení jejich pracovní doby odmítá odejít. 9. Úřad má sice stanovenou delší provozní dobu než jen do 17:00 hod, avšak v té nemusí být každý přijat k jednání. Ke styku úřadu s veřejností jsou určeny úřední hodiny. Tento institut sice není vymezen zákonem, avšak ustálil se v úřední praxi a vychází z usnesení vlády č. 595/1995, které respektují i samosprávy. Podle něj jsou úřední hodiny v pondělí a středu od 8:00 do 17:00 hod. Z toho vychází i organizační směrnice města Boskovice jako zaměstnavatele č. 2/2018 o využívání pracovní doby a době odpočinku, která v úředních dnech (pondělí a středa) upravuje základní (pevnou) pracovní dobu od 7:45 do 17:00 hod. Vyřízení záležitosti mimo úřední hodiny závisí na ochotě a možnostech toho kterého úředníka. Vedoucí odboru tak zcela oprávněně vyzvala žalobce, aby opustil její kancelář, již v 17:00 hod. Až do 17:35 hod s ním odchod diskutovala a nabízela mu další možnost návštěvy v jiný den, kdy měl předem domluveno nahlížení do jiného spisu. Teprve v 17:35 přistoupila k tomu, že přivolala hlídku městské policie. 10. Pokud jde o zákonné oprávnění hlídky městské policie k použití donucovacích prostředků, žalobce je podle žalovaného vykládá účelově. Pojem „vážné narušování veřejného pořádku“ zužuje jen na jednání násilné povahy, ačkoliv použitý pojem „výtržnost“, z něhož to dovozuje, může zahrnovat i jednání nenásilné p