4 Ads 32/2012 — Nejvyšší správní soud

30 Ad 6/2021- 38 - text  3 30 Ad 6/2021 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobce: P. Č. (zesnulý) proti žalovanému: Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje sídlem Zubatého 1, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2021, č. j. HSBM-1954-15/2020 takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Dědicům žalobce se ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, a to k rukám JUDr. Svatomíra Helešice, notáře, sídlem J. Palacha 443/4, 690 02 Břeclav. Odůvodnění: Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví. Podáním ze dne 22. 10. 2021 žalovaný soudu sdělil, že žalobce dne 30. 9. 2021 zemřel a navrhl řízení zastavit. Soud zaslal uvedenou informaci na vědomí žalobcovu zástupci, JUDr. J. K., sídlem V. 709/33, P. 1, s dotazem, zda bude na smrt klienta chtít procesně reagovat. JUDr. K. soudu sdělil, že smrtí klienta jeho plná moc pro zastupování zanikla a že řízení by mělo být zastaveno. Podle § 107 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aplikovaného na základě § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), platí: „Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat.“ V § 107 odst. 5 se pak uvádí: „Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.“ Soud proto zvážil, zda může v řízení pokračovat. Ve správním soudnictví platí, že odpověď na otázku, zda lze v řízení pokračovat s právními nástupci žalobce, vyplývá z úpravy v příslušném veřejnoprávním předpise (srov. např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2014, čj. 4 Ads 32/2012 - 50, č. 3059/2014 Sb. NSS nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2003, čj. 5 A 27/2000 - 49, č. 234/2004 Sb. NSS). Ta je v tomto případě obsažena v § 212 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Vyplývá z ní, že peněžité nároky smrtí příslušníka nezanikají, s výjimkou nároku na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Tyto nároky až do výše trojnásobku průměrného služebnímu příjmu příslušníka přecházejí na jeho manžela, a není-li jej, na jeho děti, a není-li manžela ani dětí, na rodiče, jestliže s ním žili v době smrti v domácnosti. Jestliže není těchto osob, nároky se stávají předmětem dědictví. O nepeněžitých nárocích se zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů výslovně nezmiňuje, z povahy věci však podle názoru krajského soudu na dědice ani na jiné osoby přecházet nemohou. Soud vyhodnotil obsah žaloby a dospěl k názoru, že se v dané věci jedná o nepeněžitý nárok žalobce. Žalobce totiž brojil proti svému převelení k jinému útvaru Hasičského záchranného sboru, než u kterého dosud sloužil, konkrétně na pracoviště v Tišnově. Z napadeného rozhodnutí prvního stupně vyplývá, že výše služebního příjmu žalobce se převelením nezměnila. O žádných peněžních nárocích se nezmiňuje ani samotná žaloba – žalobce brojil zejména proti tomu, že v důsledku převelení na nové místo dostává úkoly, které jsou pro něj zdravotně nevhodné. Šlo mu tedy o osobní nárok, který jeho úmrtím ztratil význam. O nákladech řízení žalobce a žalovaného rozhodl zdejší soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle něhož v případě zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Protože řízení bylo zastaveno před prvním jednáním, měl by žalobce nárok na vrácení zaplaceného soudního poplatku za žalobu sníženého o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč (§ 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto zjistil stav dědického řízení a příslušnou částku vrátí na účet JUDr. Svatomíra Helešice, notáře, sídlem J. Palacha 443/4, 690 02 Břeclav, který dědické řízení po zemřelém žalobci vede, a to na č. ú. 6015-323651/0710 pod variabilním symbolem 4124141721. Kromě notáře zasílá soud toto usnesení na vědomí též osobám, které přicházejí v úvahu jako dědicové (právní moci však nabude již doručením žalovanému jakožto jedinému zbylému účastníkovi řízení). Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 21. 3. 2022 Mgr. Milan Procházka předseda senátu