6 Azs 82/2018 — Nejvyšší správní soud

31 A 74/2021- 36 - text  7 č. j. 31A 74/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobkyně: T. H. M. N., narozená dne X státní příslušnost V. s. r. bytem v České republice X zastoupená advokátem Mgr. Markem Sedlákem sídlem Příkop 8, 602 00 Brno proti žalovanému: Velvyslanectví České republiky v Hanoji sídlem 13 Chu Van An, Hanoj, Vietnamská socialistická republika adresa pro doručování: Ministerstvo zahraničních věcí sídlem Loretánské náměstí 101/5, 118 00 Praha o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 23. 12. 2020, jímž bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s manželem matky žalobkyně, takto: I. Usnesení žalovaného ze dne 23. 12. 2020, jímž bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s manželem matky žalobkyně, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to k rukám Mgr. Marka Sedláka, advokáta se sídlem Příkop 8, 602 00 Brno, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Usnesením Velvyslanectví České republiky v Hanoi (dále jen „žalovaný“) ze dne 23. 12. 2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“) byla podle § 169h odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) konstatována nepřijatelnost žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (dále jen „žádost“) z důvodu, že si žalobkyně předem nesjednala termín k podání žádosti, ačkoliv tato povinnost byla žalovaným stanovena. II. Stanoviska účastníků řízení 2. Žalobkyně se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatečné odůvodnění. Žalobkyně si termín k podání žádosti sjednala dle § 169f odst. 1 zákona o pobytu cizinců způsobem, který byl zveřejněn žalovaným. Ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky ze dne 2. 10. 2020, č. j. MZDR 20599/2020-32/MIN/KAN (dále jen „ochranné opatření“), kterým žalovaný odůvodňuje napadené rozhodnutí, je dle žalobkyně protiústavní a diskriminační, k čemuž odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 106/20. Žalovaný byl povinen se jím ve věci žalobkyně neřídit. 3. Žalovaný ve svém vyjádření navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Uvádí, že žalobkyně se zúčastnila registrace za účelem stanovení termínu pro osobní podání žádosti v rozporu se zveřejněnými podmínkami účasti na registraci. Žalobkyně nemohla s ohledem na ochranné opatření daný typ žádosti podat, a tedy se neměla za účelem sjednání termínu k podání takové žádosti registrovat ani účastnit. Žalobkyně nedodržela zákonem stanovený postup dle § 169d odst. 2 zákona o pobytu cizinců, dle kterého se žádost přijímá „v době určené pro jednotlivé druhy a účely pobytových oprávnění“. Tato doba však nebyla ani nemohla být s ohledem na ochranné opatření určena. Žalobkyně dále nedodržela postup dle § 169f zákona o pobytu cizinců, dle kterého se termín sjednává „pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána“. Dostavila-li se tedy žalobkyně k osobnímu podání žádosti, nebylo ji možné přijmout. Žádost žalobkyně byla nepřijatelná dle § 169h odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, neboť si žalobkyně předem nesjednala termín podání žádosti pro předmětný účel pobytu způsobem stanoveným zastupitelským úřadem, neboť v předmětném období ani nebylo možné si předem termín podání žádosti sjednat. Přestože si je žalovaný vědom, že nebyla dodržena písemná forma odůvodnění nepřijatelnosti žádosti dle § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců, samotný důvod nepřijatelnosti byl žalobkyni ústně a řádně sdělen. Jelikož žalobkyně obdržela písemné znění ochranného opatření, má žalovaný za to, že byla písemně informována o důvodech nepřijatelnosti, stejně tak byla informována písemně na webových stránkách žalovaného, a to ještě před podáním žádosti. Odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje na konkrétní body ochranného opatření. O důvodech nepřijatelnosti žádosti byl písemně vyrozuměn právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 7. 1. 2021, č. j. 2956-2, 2957-2/2020-HANAKO. S odkazem na rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 22. 4. 2021, č. j. 6 A 11/2021-102, a ze dne 12. 1. 2021, sp. zn. 11 A 99/2020, žalovaný uvádí, že ochranné opatření není ani protiústavní ani nezákonné, přičemž žalovaný byl povinen se jím řídit. Nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 106/20, na který odkazuje žalobkyně, nelze aplikovat na skutkový stav v dané věci. III. Posouzení věci krajským soudem 4. Krajský soud v Brně konstatuje, že žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, když žalobkyně byla adresátem napadeného rozhodnutí, a směřuje proti žalovanému, který napadené rozhodnutí vydal a je ve věci pasivně legitimován (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2018, č. j. 4 Azs 150/2018-35; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). 5. Žaloba směřující proti napadenému rozhodnutí je přípustná. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je usnesení o nepřijatelnosti žádosti o pobytové oprávnění rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., které je přímo napadnutelné správní žalobou. Proti takovému rozhodnutí totiž nejsou dle § 76 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v systému veřejné správy přípustné žádné opravné prostředky, neboť se jedná o usnesení, které se pouze poznamenává do spisu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2018, č. j. 6 Azs 82/2018-19; usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2017, č. j. 7 Azs 227/2016-36, publ. pod č. 3603/2017 Sb. NSS; či navazující rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2017, č. j. 1 Azs 26/2018-37, ze dne 16. 5. 2018, č. j. 6 Azs 80/2018-19, ze dne 1. 7. 2018, č. j. 9 Azs 123/2018-26, a ze dne 15. 8. 2018, č. j. 4 Azs 150/2018-3). 6. Krajský soud v Brně tedy na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek [§ 51 odst. 1 s. ř. s. a § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Při rozhodování soud vycházel z obsahu správního spisu, nad jehož rámec nebylo potřeba provádět dokazování. 7. Podle § 169f odst. 1 zákona o pobytu cizinců platí, že „[z]astupitelský úřad může stanovit, že žadatel je povinen si předem sjednat termín osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem, který zastupitelský úřad zveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách“ (podtržení doplněno zdejším soudem). 8. Podle § 169f odst. 2 zákona o pobytu cizinců platí, že „[j]e-li to nezbytné za účelem zamezení zneužití systému sjednávání termínů osobního podání žádosti podle odstavce 1 a podle místních podmínek, zastupitelský úřad může stanovit, že sjednání termínu osobního podání žádosti podle odstavce 1 předchází povinné objednání. Způsob povinného objednání uveřejní zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách“ (podtržení doplněno zdejším soudem). 9. Podle § 169h odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců platí, že žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu je nepřijatelná, jestliže si cizinec „předem nesjednal termín podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem stanoveným zastupitelským úřadem“ (podtržení doplněno zdejším soudem). 10. Podle § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců platí, že „[j]e-li žádost nepřijatelná, řízení není zahájeno a na žádost se hledí, jako by nebyla podána; tuto skutečnost ministerstvo nebo zastupitelský úřad cizinci písemně sdělí včetně důvodu nepřijatelnosti, učiní o ní usnesení do spisu a vrátí tiskopis žádosti, veškeré předložené doklady a správní poplatek, pokud byl uhrazen“ (podtržení doplněno zdejším soudem). 11. Ochranné opatření v části I. bodě I. odst. 7 s účinností ode dne 5. 10. 2020 od 0:00 hod. nařizuje „nepřijímat žádosti o víza a přechodné a trvalé pobyty na zastupitelských úřadech České republiky v zemích, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem výskytu onemocnění COV