1 Afs 87/2013 — Nejvyšší správní soud

31 A 78/2021- 132 - text 10 č. j. 31A 78/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: Mgr. Bc. P. K. Ph.D. MBA, narozen X bytem X zastoupený obecnou zmocněnkyní V. K., narozenou X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2021, č. j. MPSV-2021/109702-921, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. 6. 2021, č. j. MPSV-2021/109702-921, a usnesení Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Brně, kontaktní pracoviště Znojmo ze dne 20. 5. 2021, č. j. UPCR-BM-2021/201776-20102206, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Brně, kontaktní pracoviště Znojmo (dále jen „Úřad práce“) usnesením ze dne 20. 5. 2021, č. j. UPCR-BM-2021/201776-20102206 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), odepřel žalobci ve smyslu § 38 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád) nahlížet do spisu, který se týká L. S., bytem L. 164 (dále jen „dotčená osoba“). Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 24. 6. 2021, č. j. MPSV-2021/109702-921 (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobce podané proti prvostupňovému rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdil. II. Stanoviska účastníků řízení 2. Žalobce se domáhá zrušení správních rozhodnutí obou stupňů a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítá, že svůj právní zájem a další vážné důvody pro nahlížení do spisu řádně osvědčil. Žalobce s osobou, které se spis týká, vede spor, kde klíčovou otázku představuje posouzení schopnosti dané osoby činit procesní a další úkony. Z poznatků žalobce vyplývá, že daná osoba vůči Úřadu práce úkony činila. Tyto informace jsou pro žalobce naprosto stěžejní, potřebuje je na ochranu svých práv. Žalovaný uvedl, že je vázán „absolutní mlčenlivostí“ ve smyslu § 55 zákona č. 111/2006 Sb., zákon o pomoci v hmotné nouzi (dále jen „ZPHN“), což dle žalobce představuje sofistikovanou právní konstrukci, kterou orgán veřejné moci zastírá svoji nezákonnost a postupuje nezákonně a nespravedlivě. Odkaz na § 55 ZPHN je zcela nepřiměřený, jelikož toto ustanovení upravuje povinnost uloženou zaměstnancům orgánu veřejné moci, která omezuje tyto osoby v nakládání s informacemi, o kterých se dozvěděly v rámci výkonu úřední činnosti. Úřad práce žádal účastníka daného řízení, dotčenou osobu, aby se k žádosti o nahlížení do spisu vyjádřila i přesto, že § 38 správního řádu tento postup neumožňuje. Postup Úřadu práce je navíc nekonzistentní, úřad nejdříve žalobci zaslal sdělení ze dne 13. 1. 2021, ve kterém uvedl dílčí informace ze spisu, do kterého žalobce požadoval nahlédnout, následně však ve svém názoru zcela otočil a nahlížení do spisu zcela odepřel. Úřad práce tak nejdříve žalobci poskytl částečné informace ze správního spisu, následně však sdělil, že je žalobce osobou neoprávněnou. Sdělením ze dne 13. 1. 2021 nemůže být žádost žalobce o nahlížení do spisu vyřízena. Úřad práce dále konstatoval, že žalobce neprokázal vážný zájem ani jiný důležitý důvod k nahlédnutí do spisu, toto však nijak neodůvodnil. Je přitom judikováno, že obrana v soudním řízení, či shromáždění informací pro zahájení soudního řízení je právním zájmem dle § 38 odst. 2 správního řádu. Úřad práce postupoval v rozporu s judikaturou, když své úvahy opřel pouze o obecné tvrzení o citlivosti informací. Díky aktivitě žalobce bylo odhaleno protiprávní inkaso dávek dotčenou osobou. Žalovaný a Úřad práce brání nahlížení do spisu především z toho důvodu, aby nebyl odhalen jejich nesprávný úřední postup. Správní orgány protiprávní inkaso dávek neodhalily, fakticky nezákonně inkasované dávky nevymáhaly a v rozporu se zákonnou povinností nepodaly trestní oznámení. 3. Žalobce adresoval soudu několik dalších doplnění žaloby. V nich uvádí, že zaslal Úřadu práce žádost o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“). Z odpovědi úřadu vyplývá, že krajská pobočka Úřadu práce nevyhověla mezi lety 2020-2022 ani jedné žádosti o nahlížení do spisu jiné osoby ve smyslu § 38 odst. 2 správního řádu. Toto svědčí o paušálním zamítání žádostí o nahlížení do spisu nebo o nevhodném výkladu § 38 odst. 2 správního řádu Úřadem práce. Na základě obsahově podobné žádosti bylo žalobci umožněno nahlížet do spisu u Obvodního soudu Praha 1. Žalobce existenci právního zájmu na nahlížení do spisu řádně prokázal, pokud však Úřad práce dospěl k jinému závěru, měl žalobce k prokázání skutečností vyzvat. Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne 20. 1. 2022, č. j. 30 A 45/2021-72, označil postup žalovaného v obdobné věci za nezákonný. 4. Žalovaný ve svém vyjádření odkazuje na napadené rozhodnutí a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Namítá, že žalobce neprokázal, že by měl právní zájem na nahlédnutí do správního spisu. Samotná existence soudního sporu nezakládá právní zájem jedné ze stran nahlížet do jakékoliv spisové dokumentace v jiné věci. Správní orgán zkoumá také to, aby nahlédnutím do spisu nebylo porušeno státní, hospodářské či služební tajemství nebo zákonem uložená či uznaná povinnost mlčenlivost. III. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek [§ 76 odst. 1, písm. c) s. ř. s.]. Při rozhodování soud vycházel z obsahu správního spisu, nad jehož rámec nebylo potřeba provádět dokazování. 6. Jádro sporu spočívá v tom, zda žalobce jakožto jiná osoba, než účastník řízení splnil zákonné podmínky pro nahlížení do správního spisu žalovaného vedeného ve věci shora označené dotčené osoby. 7. Podle § 38 odst. 2 správního řádu správní orgán umožní nahlédnout do spisu jiným osobám než účastníkům řízení, pokud prokáží právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků řízení, popřípadě dalších dotčených osob nebo veřejný zájem. Pokud správní orgán nahlížení do spisu odepře, vydá o tom usnesení (§ 38 odst. 5 správního řádu). Části spisu, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na které se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, jsou vyloučeny z nahlížení do spisu (§ 38 odst. 6, věta první správního řádu). 8. Z právní úpravy tak vyplývá, že při schvalování nahlížení do spisu jinými osobami než účastníky řízení, musí být kumulativně splněny dvě podmínky. Tou první je existence právního zájmu žadatele o nahlédnutí do spisu, tou druhou je absence porušení práv jiných osob nebo narušení veřejného zájmu [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 29. 10. 2021, č. j. 8 As 160/2020-40, veškerá zde citovaná judikatura je dostupná na www.nssoud.cz]. Tyto podmínky se přitom posuzují zcela samostatně – možné porušení práv jiné osoby nemá vliv na splnění první podmínky existence právního zájmu (srov rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 8. 2017, č. j. 51 A 42/2016-34). Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi již několikrát judikoval, že soukromoprávní spor mezi žadatelem o nahlédnutí do spisu a osobou, jež se spis týká, může představovat dostatečný právní zájem na nahlédnutí do spisu podle § 38 odst. 2 správního řádu (např. rozsudek NSS ze dne 24. 6. 2021, č. j. 2 Afs 5/2011-110, rozsudek NSS ze dne 23. 1. 2014, č. j. 1 Afs 87/2013-73, rozsudek NSS ze dne 11. 8. 2015, č. j. 6 As 43/2015-67). Není přitom rozhodné, zda již došlo k podání žaloby nebo zda žaloba zatím podána nebyla. Informace získané nahlížením do spisu totiž mohou být stěžejní nejen pro vedení soudního sporu, ale také pro učinění úvahy, zda vůbec soudní řízení zahájit. Současně správní orgán v řízení o povolení nahlédnutí do spisu jinou osobou, nežli účastníkem řízení nezkoumá, zda mohou informace získané nahlédnutím do spisu vést k úspěšnému prosazení nároku žadatele (viz. rozsudek NSS ze dne 28. 3. 2013, č. j. 9 Afs 29/2012-53 nebo rozsudek NSS ze dne 23. 1. 2014, č. j. 1 Afs 87/2013-73). Právní zájem na nahlížení do spisu v případě soukromoprávního sporu vzniká jak u žalobce, tak i u žalovaného, obě strany sporu totiž mají zájem na získání potřebných informací, aby v soudním řízení byly způsobilé hájit svá práva. 9. Právní zájem na nahlížení do spisu přitom nestačí pouze tvrdi