— Nejvyšší správní soud

65 A 8/2022- 74 - text 5 65A 8/2022 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencela, MA ve věci navrhovatel: Sdružení politické strany a nezávislých kandidátů ČSSD a nezávislí kandidáti zastoupený advokátem JUDr. Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D. sídlem Dvořákova 1624, 250 82 Úvaly za účasti: 1. Městský úřad Bystřice pod Hostýnem sídlem Masarykovo náměstí 137, 768 61 Bystřice pod Hostýnem 2. R. K., kandidát politického hnutí ANO 2011 bytem X o návrhu na neplatnost volby kandidáta Romana Kučerky ve volbách do zastupitelstva města Bystřice pod Hostýnem konaných ve dnech 23. a 24. září 2022 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Návrhem ze dne 6. 10. 2022 se navrhovatel domáhá rozhodnutí o neplatnosti hlasování, eventuálně o neplatnosti volby kandidáta Romana Kučerky, kandidáta politického hnutí ANO 2011, ve volbách do zastupitelstva města Bystřice pod Hostýnem konaných ve dnech 23. a 24. září 2022. Podle svého obsahu (zejména podle charakteru namítaných vad) soud posoudil toto podání pouze jako návrh na neplatnost volby kandidát Romana Kučerky. 2. Navrhovatel poukazuje na to, že mu k dosažení 5% uzavírací klausule pro vstup do zastupitelstva chybělo pouhých 84 hlasů, tj. pouhé 4 hlasovací lístky. Tím by se změnily počty pro výpočet podílů na zisk jednoho mandátu a první kandidát navrhovatele by měl vyšší podíl než kandidát ucházející se o pátý mandát za volební stranu ANO 2011, Roman Kučerka. Navrhovatel proto vyslovil podezření, že došlo k manipulaci s hlasy. Ve volebním okrsku č. 10 byl některým jejím kandidátům započten pouze jeden hlas, ačkoliv z tvrzení některých voličů vyplývá, že hlasovali pro celou kandidátní listinu. Ve volební okrsku č. 11 byl některým jejím kandidátům započten pouze jeden hlas a některým žádný hlas, ačkoliv z tvrzení B. D. vyplývá, že hlasovala pro celou kandidátní listinu. Pro kandidáty navrhovatele hlasovali i další voliči, takže volební výsledek neodpovídá skutečné vůli voličů. Výsledek 0,86% v tomto okrsku je navíc velmi nepravděpodobný, neboť představuje asi 40% druhého nejnižšího výsledku dosaženého v okrsku č. 12. Ve volebním okrsku č. 12 nebyl některým jejím kandidátům započten žádný hlas, ačkoliv z tvrzení některých voličů vyplývá, že hlasovali pro celou kandidátní listinu. Tato tvrzení představují zvláště významnou indicii, která odůvodňuje požadavek na přepočítání hlasů. Ve volebním okrsku č. 2 nedošlo k uložení dat na technický nosič a výsledek nebyl předán Českému statistickému úřadu na technickém nosiči. Jak došlo k zanesení výsledků hlasování, není jasné. Pochybení bylo pravděpodobně způsobeno selháním lidského faktoru a dá se důvodně předpokládat, že k obdobnému selhání došlo i v případě sčítání hlasů. Podle sdělení D. K., A. O., P. O. pro celou volební stranu hlasovali oni a nejméně další čtyři voliči. Je tak vysoce nepravděpodobné, že by kandidát na 21. místě získal jen 6 hlasů. I tato tvrzení představují zvláště významnou indicii. Ve volebním okrsku č. 2 by navrhovatel získal podstatně více hlasů a každý kandidát by musel mít nejméně 7 hlasů. Navrhovatel proto navrhuje, aby soud provedl přepočítání hlasů. Došlo k porušení § 46 odst. 2 písm. f), g), h) a i) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“). Došlo k porušení aktivního i pasivního volebního práva. 3. K návrhu se vyjádřil jako volební orgán Městský úřad Bystřice pod Hostýnem tak, že poukázal na splnění zákonných podmínek pro složení volebních okrskových komisí. Navrhovatel měl zastoupení ve všech. Komise postupovaly podle právních předpisů. Nelze vyloučit neúmyslnou chybu, ale úmyslnou manipulaci volební orgán vylučuje. Jednotlivé zápisy podepsali všichni členové komisí bez výhrad. V případě volebního okrsku č. 2 se vlivem technické závady nepodařilo data nahrát na technický nosič. Data do programu Českého statistického úřadu vložili jeho zaměstnanci za přítomnosti zapisovatelky, místopředsedy komise a zaměstnance volebního orgánu dle písemně vyhotoveného zápisu. Posouzení ostatních tvrzení navrhovatele ponechává volební orgán na uvážení soudu. 4. Podle § 60 věty druhé zákona o volbách do zastupitelstev obcí je návrh třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Oficiální výsledky voleb byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny dne 27. 9. 2022 prostřednictvím sdělení Státní volební komise č. 280/2022 Sb., o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 23. a 24. září 2022. 5. Jelikož byl návrh podán včas (7. 10. 2022), u věcně a místně příslušného soudu a osobou k tomu oprávněnou (navrhovatel je volební stranou kandidující do zastupitelstva obce Bystřice pod Hostýnem), přistoupil soud k přezkoumání důvodnosti návrhu. 6. Krajský soud předesílá, že rozsah přezkumu zákonnosti voleb určuje navrhovatel. Soud se zabývá pouze takovými vadami volebního procesu, na které navrhovatel poukáže. Zásadně přitom nelze konstatovat neplatnost voleb toliko na základě obecných tvrzení, které navrhovatel blíže nekonkretizuje nebo k nimž nepředkládá (či nenavrhuje) žádný alespoň nepřímý důkaz. Soud není veden zásadou vyšetřovací a je primárně na navrhovateli, aby veškerá svá tvrzení natolik dostatečně konkretizoval a doložil, aby soud mohl posoudit, zda se ta která konkrétní skutečnost skutečně odehrála a zda hrubě ovlivnila výsledky voleb. K tomu, aby mohl vyhovět návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva obce, musely by být zjištěny 1) nezákonnost; 2) vztah mezi touto nezákonností a výsledkem voleb; 3) zásadní intenzita této nezákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že lze učinit závěr o hrubém ovlivnění výsledku voleb, resp. volby kandidáta (viz § 60 odst. 3 a 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Tato intenzita přitom musí být vyšší, než byla vyžadována úpravou účinnou před novelou č. 322/2016 Sb., kdy postačovala pouhá možnost ovlivnění výsledku voleb (přesto bylo i za této dřívější úpravy konstantně zdůrazňováno, že tato intenzita musí být skutečně zásadní; viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, čj. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS; dostupné na: www.nssoud.cz). Nyní je totiž podmínkou nikoliv pouhé ovlivnění, nýbrž hrubé ovlivnění, přičemž nesmí jít o pouhou možnost, nýbrž toto hrubé ovlivnění musí být navrhovatelem konkrétně tvrzeno a prokazováno. 7. Jelikož hrubé ovlivnění výsledku volby kandidáta musí tvrdit a prokazovat navrhovatel, není přípustné, aby soud k závěru o hrubém ovlivnění výsledku volby kandidáta dospěl až na základě přepočtu hlasů. Přepočet zde slouží pouze k určení konkrétního správného výsledku voleb ve chvíli, kdy již bylo prokázáno, že k hrubému ovlivnění výsledku volby kandidáta došlo. Závěr o hrubém ovlivnění výsledku přitom může být zjištěn buďto na základě přímých důkazů o tomto ovlivnění, nebo na základě nepřímých důkazů, tj. např. zcela konkrétních indicií jasně nasvědčujících systémovému selhání při počítání hlasů. Nemůže však jít o pouhé indicie o tom, že k chybnému postupu volební komise došlo v několika konkrétních případech, které samy o sobě nemohly výsledek voleb zvrátit, nejsou-li jasné poznatky o systémovém pochybení, tj. o tom, že dané konkrétní případy jsou toliko špičkou ledovce. 8. V posuzované věci přitom navrhovatel nepředkládá konkrétní tvrzení a konkrétní přímé důkazy o hrubém ovlivnění výsledku volby kandidáta. Jeho návrh je až na výjimku (viz dále) založen převážně na domněnkách, údajné nepravděpodobnosti některých dílčích výsledků a ničím nepodložených tvrzeních. Mezi nepodložená tvrzení soud řadí i tvrzení o tom, že někteří voliči údajně hlasovali pro celou kandidátní listinu, což by mělo být v rozporu se zveřejněným výsledkem voleb. Jestliže navrhovatel tyto údajné voliče blíže neoznačil, nemůže ke svým tvrzením logicky unést důkazní břemeno. 9. Jediný konkrétní důkaz, kterým by bylo možné zjistit konkrétní pochybení volební komise, by mohla být výpověď B. D., která by mohla prokázat, že v případě deseti kandidátů bylo nesprávně zjištěno, že tito kandidáti neobdrželi žádný hlas. Podle tvrzení navrhovatele totiž měla tato výpověď prokazovat, že B. D. hlasovala pro celou volební stranu navrhovatele. I kdyby se však prokázalo toto tvrzení, tato svědecká výpověď by sama o sobě vyvrátila správnost výsledku voleb skutečně pouze v té části, v níž bylo zjištěno, že deset kandidátů navrhovatele ve volebním okrsku č. 11 nezískalo žádný hlas. Navrhovateli ovšem pro dosažení 5% uzavírací klausule chybělo 84 hlasů (navrhovatel získal 2891 hlasů, přičemž celkový počet platných hlasů činil 59783 a 5% z tohoto počtu činilo 2975 hlasů). Výpověď svědkyně B. D. by tedy nemohla vést k závěru o ovlivnění výsledku voleb (ten by i s přihlédnutím k její výpovědi nutně