8 Aps 6/2007 — Nejvyšší správní soud

31 A 65/2023- 80 - text 10 č. j. 31 A 65/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Václava Štencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., v právní věci žalobce: Město Kuřim sídlem Jungmannova 75, Kuřim zastoupen advokátem JUDr. Petrem Fialou sídlem Helfertova 13, Brno proti žalovanému: Katastrální úřad pro Jihomoravský Kraj sídlem Moravské náměstí 1, Brno o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu žalovaného, který měl spočívat v provedení zápisu jiného práva záznamem pod sp. zn. Z-5640/2023-703, takto: I. Určuje se, že zásah žalovaného spočívající v provedení zápisu jiných údajů do katastru nemovitostí pod sp. zn. Z-5640/2023-703 byl nezákonný. II. Žalovaný je povinen odstranit jím provedený zápis pod sp. zn. Z-5640/2023-703 a obnovit stav zápisu údajů v katastru nemovitostí před provedeným zápisem pod sp. zn. Z-5640/2023-703, a to do sedmi dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč k rukám JUDr. Petra Fialy, advokáta, sídlem Helfertova 13, Brno, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2000 Kč. Žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo bankovního účtu, na nějž má být soudní poplatek vrácen. Odůvodnění: I. Shrnutí žalobní argumentace 1. Žalobce spatřuje nezákonný zásah žalovaného v tom, že zápisem práva záznamem provedl zápis změny druhu pozemku společně s rozdělením nemovitých věci, aniž by byly splněny zákonné podmínky pro provedení tohoto záznamu. 2. Nezákonným zásahem došlo k rozdělení původně 2 pozemků na 51 pozemků o nepatrné výměře, které jsou nyní převáděny na další subjekty. Žalobce je přitom vlastníkem několika pozemků, které se spornými pozemky sousedí – k přístupu ke sporným pozemkům je nutné využít přístupové cesty ve vlastnictví žalobce. Postupem žalovaného tak bylo zasaženo do vlastnického práva žalobce, neboť ten bude muset strpět zásahy do tohoto práva v míře překračující přijatelné poměry. 3. Nadto k rozdělení pozemků došlo bez jakéhokoliv správního řízení. V případě řádného územního řízení (o dělení pozemků) by však žalobce byl jeho účastníkem a disponoval by procesními právy. Žalobce tak nebyl zkrácen pouze na vlastnickém právu, ale rovněž na právech vyplývajících ze stavebního zákona. 4. Žalobce dále uvádí, že je základním územním samosprávným společenstvím občanů (obcí) a je povinen pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chránit též veřejný zájem. Přitom žalobce poukazuje na riziko vzniku nebezpečných situací při sjezdu ze silnice I. třídy I/43 na přístupovou cestu ke sporným pozemkům. Pokud by tedy žalobce zůstal nečinný, tak by nejednal v souladu se svými zákonnými povinnostmi – vědomě by přehlížel každodenní rizika újmy na zdraví svých občanů a dalších osob. 5. Zápis změny údajů o pozemcích v katastru nemovitostí je nezákonný jednak kvůli tomu, že byl proveden bez příslušného rozhodnutí stavebního úřadu, a jednak kvůli tomu, že došlo k rozdělení pozemků prostřednictvím změny druhu pozemků pouze na základě prohlášení vlastníka pozemků – to však platná a účinná právní úprava neumožňuje. 6. Žalobci tak nezbývá nic jiného než se svých práv domáhat zásahovou žalobou, neboť se jedná o jediný přípustný prostředek proti provedení zápisu záznamem do katastru nemovitostí. Žalobce tak navrhuje, aby zdejší soud i) určil, že zásah provedený zápisem jiného práva záznamem pod sp. zn. Z-5640/2023-703 byl nezákonný, ii) nařídil žalovanému obnovit stav do podoby před provedením záznamem pod sp. zn. Z-5640/2023-703. 7. V podané replice žalobce soustředil svou pozornost především na argumentaci, že změna v katastru nemovitostí byla provedena na základě nepravdivých tvrzení vlastníka pozemků. Ke zpochybnění své aktivní procesní legitimace žalovaným pak žalobce odkázal na komentářovou literaturu, dle které se aktivní procesní legitimace zakládá pouhým tvrzením zákonem stanovených skutečností. To žalobce naplnil. 8. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního postoje žalovaného 9. Žalovaný nepovažuje svůj postup za nezákonný. Sám žalobce připouští, že změna údajů v katastru nemovitostí pouze na základě prohlášení vlastníka o tom, že změna fyzického stavu již byla v terénu fakticky uskutečněna, je možná. K rozdělení pozemků pak žalovaný uvádí, že pokud byla v terénu uskutečněna změna druhu pozemku pouze na části pozemku, tak touto faktickou změnou došlo současně ke vzniku nového pozemku, neboť tato část pozemku je od původního pozemku oddělena hranicí, která podle katastrálního zákona představuje hranici pozemku. Z katastrálního zákona nevyplývá, že změna fyzického stavu se musí týkat pouze celého pozemku. Na posuzovanou věc pak nedopadá stavební zákon, neboť se nejedná o záměr k provedení změny využití území – změna již byla v terénu fakticky provedena. Katastrální úřad při zápisu změn jiných údajů do katastru nemovitostí zkoumá, zda jsou předložené listiny bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona. Není tak relevantní námitka žalobce, že prohlášení vlastníka pozemků nebylo pravdivé. Závěrem žalovaný namítá chybějící aktivní procesní legitimaci žalobce. 10. Žalovaný navrhuje, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 11. Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 12. Podle § 83, věty první, s. ř. s. je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah. 13. Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. musí být žaloba podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. 14. Podle § 85 s. ř. s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. 15. Aktivní procesní legitimace v řízení o žalobě ve smyslu § 82 s. ř. s. svědčí každému, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech zásahem správního orgánu. Určující skutečností pro vyslovení závěru o existenci aktivní procesní legitimace na straně žalobce je tedy tvrzení přímého zkrácení na právech zásahem správního orgánu, nikoli skutečnost, že k přímému zásahu do práv žalobce skutečně došlo, to je již otázkou pro posouzení žaloby ve věci samé. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS) k tomu v usnesení ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007 - 247, publikovaném pod č. 1773/2009 Sb. NSS, „ArcelorMittal“ judikoval, že „posouzení jednotlivých definičních znaků tvrzeného nezákonného zásahu (zkrácení na právech, nezákonnost zásahu) představuje vždy úvahu ve věci samé, která v konečném důsledku může vést nanejvýš k zamítnutí žaloby (se závěrem, že k tvrzenému zásahu vůči žalobci nedošlo, nebo že k němu sice došlo, nebyl však nezákonný, anebo sice nezákonným byl, avšak žalobce jím nebyl přímo zkrácen na svých subjektivních právech) - § 87 odst. 3 s. ř. s., - nikoliv k jejímu odmítnutí pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.“ 16. Rozšířený senát NSS následně závěry uvedené ve výše citovaném usnesení zpřesnil v rozsudku ze dne 21. 11. 2017, č. j. 7 As 155/2015 - 160. Podle něj je odmítnutí žaloby z důvodu chybějící podmínky řízení, spočívající v připustitelném (plausibilním) tvrzení nezákonného zásahu, namístě, „je-li nemožnost, aby v žalobě tvrzené jednání bylo nezákonným zásahem, zjevná a nepochybná“. Ačkoliv byl citovaný rozsudek rozšířeného senátu zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18, závěr zde uvedený nebyl Ústavním soudem jakkoliv zpochybněn a lze jej tak nadále považovat za relevantní. 17. Z výše uvedeného lze vyvodit, že zásahovou žalobu je možné odmítnout pro chybějící podmínku řízení, spočívající v připustitelném (plausibilním) tvrzení nezákonného zásahu, v případech, kdy se již prima vista o nezákonný zásah, pokyn nebo donucení správního orgánu jednat nemůže. Budou to zejména případy, kdy příslušné jednání či stav pojmově nelze přičítat orgánu veřejné správy (například je-li jeho původcem soukromoprávní subjekt) nebo kdy je zákonem či konstantní a ustálenou judikaturou postaveno najisto, že tvrzený zásah nelze považovat za zásah ve smyslu § 82 s. ř. s. (k tomu viz např