3 As 307/2020 — Nejvyšší správní soud

55 A 73/2022- 60 - text  7 55 A 73/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Jana Jiráska a Petra Pospíšila v právní věci žalobce: V. T. bytem X t. č. X proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Břeclav sídlem Za Bankou 3087/3, 690 02 Břeclav o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 11. 2022, č. j. VS-207632-8/ČJ-2022-803830 takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 4. 11. 2022, č. j. VS-207632-8/ČJ-2022-803830, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 122 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím žalované ze dne 4. 11. 2022, č. j. VS-207632-8/ČJ-2022-803830, byla zamítnuta stížnost žalobce proti rozhodnutí ze dne 27. 10. 2022, č. j. VS-207632-7/ČJ-2022-803830, jímž mu žalovaná uložila nepodmíněný kázeňský trest umístění do uzavřeného oddílu na sedm dnů. Kázeňský trest byl žalobci uložen za kázeňský přestupek, který měl spáchat tím, že (stručně řečeno) ve třech případech požádal o povolení telefonického kontaktu s osobou blízkou, avšak následně bylo zjištěno, že žalobcem uvedená telefonní čísla nepatří osobám jemu blízkým. II. Žaloba 2. Žalobce v podané žalobě a v jejím doplnění uvedl, že je ve výkonu trestu odnětí svobody ode dne 18. 4. 2018 a po celou dobu nebyl kázeňsky trestán. V rámci žádostí o podmíněné propuštění byl vždy kladně hodnocen. Za celou dobu věznění obdržel dne 12. 12. 2018 první diferenciaci, 13x byl kázeňsky odměněn, 6x mu byl přerušen trest, 8x mu bylo povoleno opuštění věznice v souvislosti s návštěvou, 15x mu bylo povoleno opuštění věznice s kaplanem (brigády v areálu Lokomotiva Břeclav), 4x byl testován na omamné látky vždy s negativním výsledkem. 3. Telefonní čísla, za která byl žalobce trestán, byla jíž dříve povolena a kontrolována ve Vazební věznici Olomouc a ve Vazební věznici Plzeň – Bory. Pouze žalovaná mu žádné číslo nepovolila; naopak byl několikrát mimo věznici a dne 1. 9. 2022 mu byla snížena skupina zabezpečení, byl zařazen na Pracoviště DHL Pohořelice a bez problémů prošel zkušební dobou. Pan R. Š., na nějž si chtěl žalobce nechat schválit telefonní číslo, byl při kontrole na staveništi a pořádně neslyšel. Pan Š. zná žalobce i celou jeho rodinu déle než dvacet let a po úmrtí žalobcova staršího bratra mu jej nahrazuje. Pánům Š., Ch. ani B. žalobce nikdy nevolal. 4. Přestože žalobce nikdy neměl žádný problém, byl potrestán vyřazením z pracoviště, odebráním první diferenciace a udělením třetí diferenciace, umístěním na 7 dní do uzavřeného oddělení, zvýšením skupiny zabezpečení a odvozem 400 km od bydliště do Věznice Vinařice. Takový likvidační trest se uděluje osobám, které dlouhodobě neplní program zacházení a nemají kladné výsledky 5. Žalobce též poukázal na to, že před nástupem do uzavřeného oddílu mu byly odebrány veškeré tabákové výrobky, káva i potraviny, vzdělávací knihy, trestní řád a kniha italštiny pro samouky. Na uzavřeném oddílu mu nebyla nabídnuta teplá voda k pití, koupání a výměna prádla. Žalobce byl bez vycházek, bez telefonické komunikace s rodinou a právním zástupcem. V den nástupu mu bylo vyhrožováno příslušníkem vězeňské služby za přítomnosti vychovatele, že žádný telefon nebude a ať si žalobce stěžuje, kde chce. Před nástupcem do uzavřeného oddílu byly všechny jeho věci ve dvou vacích, ale při výstupu byly v jiném vaku, takže žalobce ani neví, co mu chybí. 6. Závěrem žalobce žádal soud, aby mu vrátil skupinu zabezpečení a první skupinu vnitřní diferenciace, aby mohl zpátky do práce a hradit insolvenční řízení. III. Vyjádření žalované a replika žalobce 7. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě odkázala na spis kázeňského řízení s tím, že žalobce se k přestupku přiznal. Poukázala dále na závěry Okresního soudu v Kladně ve věci sp. zn. Nt 2083/2022, podle nichž je žalobce speciálním recidivistou ve vztahu k podvodům. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobce, že byl několikanásobně potrestán. K přeřazení žalobce z I. do III. prostupné skupiny vnitřní diferenciace žalovaná odkázala na rozsudky správních soudů, podle nichž se jedná o výchovné opatření, které nezasahuje do subjektivních veřejných práv odsouzeného, a nejde o kázeňský trest. pozastavení volného pohybu na vnější pracoviště bylo učiněno v souvislosti s kázeňským řízením z důvodu předcházení vzniku možné mimořádné události a s ohledem na stav žalobce při řešení kázeňského přestupku, s nímž se nehodlal ztotožnit. přemístění žalobce do jiné věznice bylo nutné z důvodu změny zabezpečení a nemožnosti ho umístit u žalované z kapacitních důvodů. k přiměřenosti trestu žalovaná uvedla, že žalobce byl kázeňský trest uložen za hrubé porušení základních povinností odsouzeného ve výši jedné třetiny zákonné sazby. Kázeňský trest je dle mínění žalované úměrný závažnosti spáchaného kázeňského přestupku, je v souladu se zájmem na dosažení účelu trestu, s pedagogickými zásadami a zásadou individuálního přístupu. Pro řádný výkon vězeňství je rovněž nezbytné, aby uložené kázeňské tresty působily výchovně i preventivně na ostatní odsouzené. Žalovaná připomněla, že na kázeňské řízení se nevztahuje správní řád, a že na rozhodnutí o kázeňských trestech nelze klást nároky srovnatelné s rozhodnutími správních orgánů nebo soudů. Uložený kázeňský trest byl žalobcem vykonán od 9. 11. 2022 do 16. 11. 2022 v souladu se zákonem a vnitřním řádem žalované; tvrzení žalobce o nesprávném postupu žalované nejsou pravdivá. Závěrem žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 8. Žalobce v replice setrval na své argumentaci o likvidační povaze trestu. Okresní soud v Kladně v rozhodnutí pod sp. zn. Nt 2083/2022 dal žalobci zapravdu a nařídil rozhodnout o vrácení skupiny zabezpečení do středního stupně. Žalobce opět pracuje na nestřeženém pracovišti, akorát je odloučen od rodiny 450 km a nemá možnost návštěv. Dle žalobce výkon trestu plní svůj výchovný účel a není mu možné neustále vyčítat minulost, kterou nelze změnit. Žalovaná je tímto likvidačním přístupem vyhlášená. Žalobce nejvíc mrzí, že nemá z finančních důvodů možnost styku s rodinou. Žalobce navrhl, aby soud dal žalobě v plném rozsahu vyhověl a dal mu zapravdu. IV. Posouzení věci 9. Z žaloby je zcela zřejmé, že žalobce brojí proti správnímu rozhodnutí žalované o kázeňském přestupku žalobce. Soud nepřehlédl, že žalobce petit formuloval tak. aby mu byla vrácena skupina zabezpečení a první skupina vnitřní diferenciace. Takto formulovanému petitu soud nemohl vyhovět. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) totiž soudu umožňuje, aby v řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí buď toto rozhodnutí zrušil nebo prohlásil jeho nicotnost (§ 76 odst. 2 a § 78 odst. 1 s. ř. s.). Z argumentace obsažené v žalobě neplyne, že by rozhodnutí mělo být nicotné; žaloba nicméně jednoznačně poukazuje na nezákonnost a nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí. Soud proto uzavřel, že žalobce se nutně domáhá zrušení tohoto rozhodnutí, neboť jiná zákonem připuštěná možnost nepřichází v úvahu. Současně soud nepovažoval za nezbytné vyzývat žalobce, aby petit formálně opravil. 10. Žaloba je důvodná. 11. Úprava povinností vězně je obsažena zejména v zákonu č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „ZVTOS“). Podle § 28 odst. 1 věta první ZVTOS je odsouzený ve výkonu trestu povinen dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců Vězeňské služby, pracovat, pokud je mu přidělena práce a není uznán dočasně práce neschopným nebo není po dobu výkonu trestu uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce, plnit úkoly vyplývající z programu zacházení, šetrně zacházet se svěřenými věcmi, nepoškozovat cizí majetek, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice. Podle § 28 odst. 3 ZVTOS je odsouzeným zakázáno navazovat styky s jinými osobami v rozporu s tímto zákonem nebo s pokynem vydaným na základě tohoto zákona. 12. Podle § 18 odst. 1 ZVTOS má odsouzený právo na použití telefonu ke kontaktu s osobou blízkou v době vymezené vnitřním řádem věznice; při tom může použít pouze telefon určený pro tento účel věznicí. Toto právo odsouzeného lze omezit pouze v odůvodněných případech, zejména je-li to nutné k ochraně bezpečnosti nebo práv jiných osob. Podle odst. 2 téhož ustanovení má odsouzený právo na použití telefonu v době vymezené vnitřním řádem věznice ke kontaktu se svým obhájcem nebo advokátem, který odsouzeného zastupuje v jiné věci. Podle odst. 3 téhož ustanovení lze v zájmu nápravy odsouzeného nebo z jiného závažného důvodu odsouzenému povolit použití telefonu ke kontaktu s jinou osobou, než jsou osoby uvedené v odstavcích 1 a 2. Podle § 25 odst. 1 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody (dále jen ŘVTOS“) je před povolením užívat telefon zaměstnanec pověřený ředitelem věznice