10 As 350/2022 — Nejvyšší správní soud

62 A 104/2021- 57 - text pokračování 11 62 A 104/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko sídlem Žižkova 93, Jihlava zastoupený JUDr. Oldřichem Chudobou, advokátem sídlem Při Trati 1084/12, Praha proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, Praha za účasti: obec Kozlov sídlem Kozlov 68 zastoupena JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou sídlem Dvořákova 1927/5, Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.9.2021, č.j. MV-130068-5/ODK-2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou zdejšímu soudu žalobce napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 13.9.2021, č.j. MV-130068-5/ODK-2021, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), potvrdil výrok I. rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina (dále jen „krajský úřad“) ze dne 8.6.2021, č.j. KUJI 49537/2021, sp. zn. OOSČ 727/2020, a odvolání žalobce proti tomuto výroku prvostupňového rozhodnutí zamítl. 2. Prvostupňovým rozhodnutím krajský úřad rozhodl v řízení o žádostech žalobce a obce Kozlov (dále též „osoba zúčastněná na řízení“) v řízení podle § 142 správního řádu tak, že výrokem I. zamítl návrh žalobce na určení, že žalobce je vlastníkem věcí označených v přejímkovém listě č. 1/96 tvořícím přílohu dohody o převodu movitého majetku ze dne 20.12.1996 označených jako „vodovodní řady a veřejné části vodovodních přípojek“. 3. Výrokem II. prvostupňového rozhodnutí krajský úřad zastavil podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu (z důvodu zpětvzetí) řízení o protinávrhu obce Kozlov, aby určil, že je obec Kozlov vlastníkem věcí označených v přejímkovém listě č. 1/96 tvořícím přílohu dohody o převodu movitého majetku ze dne 20.12.1996 označených jako „vodovodní řady a veřejné části vodovodních přípojek“ v hodnotě 4 137 516, 94 Kč. I. Shrnutí argumentace žalobce 4. Žalobce namítá nezákonnost a nesprávnost rozhodnutí žalovaného. 5. Žalobce poukazuje na to, že se po vystoupení obce Kozlov pokoušel bezúspěšně uzavřít smlouvu o majetkovém a finančním vypořádání, nicméně obec se návrhem ze dne 17.7.2018 (po více než 3 a půl roku po ukončení svého členství) domáhala svých tvrzených nároků ohledně majetku ve smyslu čl. 8.4. písm. c) Stanov svazku měst a obcí „Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko“ (dále jen „Stanovy“) a majetku převedeného na žalobce dohodou o převodu majetku ze dne 20.12.1996 ve sporném řízení správním. O tomto nároku rozhodl krajský úřad rozhodnutím ze dne 30.4.2019, č.j. KUJI 34259/2019, sp. zn. OOSČ 586/2018 OOSC/26 (dále též „Majetkové rozhodnutí“), napadeným žalobou ev. u zdejšího soudu pod sp. zn. 29 A 100/2019. 6. Žalobce v návaznosti na Majetkové rozhodnutí krajského úřadu veden snahou vyhnout se exekuci prostřednictvím předávacího protokolu ze dne 15.5.2019 (dále jen „Předávací protokol“) majetek převedený na něj dohodou o převodu majetku ze dne 20.12.1996 obci „formálně“ předal, ačkoli je jako výhradní vlastník přesvědčen, že tímto předáním nemohlo dojít ke změně vlastnického práva (z důvodu opatrnosti učinil v tomto směru písemnou výhradu v předávacím protokolu, že tímto předáním v žádném případě neuznává vlastnické právo obce Kozlov). V návaznosti na tuto situaci se proto žalobce (nejprve u civilního soudu) domáhal určení svého vlastnického práva k předanému majetku, který má povahu vodovodního řadu a vodovodních přípojek; jde tedy o nemovitý majetek (§ 2 odst. 1 ve spojení s § 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, dále jen „zákon č. 274/2001 Sb.“ a § 498 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „občanský zákoník“). 7. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, že ačkoliv mohla být splněna první z podmínek ve smyslu § 142 odst. 1 správního řádu, nebyla splněna podmínka druhá obsažená v § 142 odst. 2 správního řádu. Již ukončené majetkové řízení (v jehož rámci bylo vydáno Majetkové rozhodnutí) nebylo podle žalobce „jiným řízením“ ve smyslu § 142 odst. 2 správního řádu, neboť v majetkovém řízení bylo sice rozhodováno o určení vlastnického práva obce k majetku, ale jednalo se o konstitutivní určení vlastnického práva, a to na jiném skutkovém základě, než o který jde v nyní posuzovaném případě. Žalobce podal žádost o vydání deklaratorního rozhodnutí v reakci a v návaznosti nejen na Majetkové rozhodnutí, ale především v návaznosti na předání uskutečněné Předávacím protokolem. Žalobce zdůrazňuje, že Majetkovým rozhodnutím byl návrh na konstitutivní určení vlastnictví obce zamítnut a žalobci byla pouze uložena povinnost majetek obci předat. Z Majetkového rozhodnutí a Předávacího protokolu pak jiné správní orgány (v řízení o zrušení povolení k provozování daného majetku) dovozují, že vlastnické právo přešlo na obec, s čímž žalobce zásadně nesouhlasí. 8. Žalobce namítá, že předmětem řízení, v němž bylo vydáno nyní napadené rozhodnutí, je tedy otázka, zda se na základě Předávacího protokolu a Majetkového rozhodnutí obec stala vlastníkem daného majetku, nebo zda jím zůstal žalobce. Předmětem řízení dle § 142 správního řádu je to, jaký dopad má Předávací protokol a předání majetku na vlastnictví k dané věci. Tato otázka nebyla a nemohla být předmětem sporného řízení dle § 141 správního řádu, jehož výsledkem bylo vydání Majetkového rozhodnutí. Žalovaný pochybil, když v napadeném rozhodnutí odkázal na majetkové řízení. 9. Žalobci za dané situace nezbývalo než se určení jeho vlastnického práva k předanému majetku domáhat v deklaratorním řízení (předmětem sporného řízení nemůže být z povahy věci posouzení návrhu na určení vlastnictví, nýbrž kupř. návrh na splnění sporné povinnosti). Určení vlastnického práva je přitom pro žalobce zásadní, neboť obec po vydání Majetkového rozhodnutí deklarovala, že je vlastníkem předaného majetku. Žalobce své vlastnictví k předanému majetku nemohl postavit na jisto ani vůči společnosti VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., tj. provozovateli tohoto majetku. Žalobce poukazuje na to, že v důsledku Majetkového rozhodnutí, odbor životního prostředí krajského úřadu zahájil s touto společností řízení o zrušení povolení k provozování tohoto majetku, neboť si daný správní orgán učinil úsudek, že vlastníkem předmětného majetku je obec, a to navzdory skutečnému výroku Majetkového rozhodnutí, a to pouze na základě nesprávného a nezákonného odůvodnění Majetkového rozhodnutí a Předávacího protokolu, v němž však žalobce svůj úmysl převést předáním vlastnické právo výslovně popřel. Za těchto okolností bylo pro žalobce naprosto nezbytné domáhat se určení jeho vlastnického práva, a to i vzhledem k plnění zákonných povinností vlastníka vodovodů a kanalizací dle zákona č. 274/2001 Sb. Argumentace žalovaného by znamenala, že otázka vlastnického práva by nikdy nemohla být opětovně samostatně posuzována, bez ohledu na skutečnosti, které by v budoucnu nově nastaly. Žalobce odkazuje nad rámec uvedeného i na metodiku žalovaného, podle níž jsou podmínky řízení o určení právního vztahu obdobné podmínkám podání určovací žaloby podle § 80 písm. c) zákona č. 199/1963 Sb., občanského soudního řádu (ani tam není její podání vyloučeno, i v případě, že lze věc řešit žalobou na plnění). 10. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí vyjádření žalovaného 11. Žalovaný se žalobou nesouhlasí, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Má za to, že primární příčinou, proč se žalobce domáhá deklaratorního určení vlastnického práva, je obsah majetkového rozhodnutí a snaha opětovně posoudit závěr, že vlastníkem předmětného majetku je obec, resp. že vlastnické právo k tomuto majetku nikdy neztratila, a proto krajský úřad vyhověl jejímu návrhu na předání majetku. Ohledně namítané nejistoty žalobce žalovaný odkazuje na řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 100/2019. Žalovaný nadále věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí a navrhuje zamítnutí žaloby. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí procesního stanoviska osoby zúčastněné na řízení 12. Osoba zúčastněná na řízení zaujala shodné procesní stanovisko jako žalovaný s tím, že podklad pro rozhodování o tom, že majetek obce je ve vlastnictví žalobce, nebyl dán. IV. Posouzení věci 13. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 6