2 As 34/2006 — Nejvyšší správní soud

29 A 96/2022- 62 - text  7 29 A 96/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka v právní věci žalobce: J. H. zastoupený advokátem Martinem Hostinským sídlem Tišnovská 1444/67, 613 00 Brno proti žalované: Masarykova univerzita sídlem Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno o žalobě proti rozhodnutí rektora Masarykovy univerzity ze dne 25. 10. 2022, č. j. MU-IS/44169/2018/677011/FF-31, takto: I. Rozhodnutí rektora Masarykovy univerzity ze dne 25. 10. 2022, č. j. MU-IS/44169/2018/677011/FF-31, a rozhodnutí děkana Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ze dne 22. 6. 2022, č. j. MU-IS/44169/2018/677011/FF-28, se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 13 200 Kč, a to k rukám jeho advokáta JUDr. Martina Hostinského do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, kterým rektor Masarykovy univerzity zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí děkana Filozofické fakulty Masarykovy univerzity o disciplinárním přestupku ze dne 22. 6. 2022, č. j. MU-IS/44169/2018/677011/FF-28 (dále též „rozhodnutí děkana“). Tímto rozhodnutím děkana byl žalobce shledán vinným ze spáchání disciplinárního přestupku dle čl. 2 odst. 1 písm. b) Disciplinárního řádu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity [dále též „disciplinární řád“], spočívajícího v porušení čl. 3 odst. 5 Statutu Masarykovy univerzity (dále též „statut“), podle něhož „[č]lenové akademické obce MU jsou povinni dbát dobrého jména MU“, a dle čl. 2 odst. 2 písm. i) Disciplinárního řádu FF MU, podle něhož je disciplinárním přestupkem „agresivní nebo narušující chování, ať fyzické či slovní, vůči členovi akademické obce FF MU nebo osobě jednající ve spolupráci s FF“. Disciplinárního přestupku se měl žalobce dopustit „slovním napadáním a znevažujícími prohlášeními a urážkami členů akademické obce a poškozováním dobrého jména Masarykovy univerzity, zejména zveřejňováním statusů na webových stránkách Facebook @MUvozovky ‚Si je tam dokreslete‘ v období 15. 9. 2017 – 14. 2. 2018, dostupných zde https://cs-czfacebook.com/MUvozovky/ (dále také ‚FB profil‘)“. Zároveň byla žalobci uložena sankce napomenutí podle čl. 12 odst. 1 písm. a) disciplinárního řádu. 2. Rektor MU takto rozhodoval opětovně za situace, kdy předchozí rozhodnutí rektora ze dne 3. 9. 2018, č. j. MU-IS/44169/2018/677011/FF-10, a rozhodnutí děkana Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ze dne 6. 6. 2018, č. j. MU-IS/44169/2018/677011/FF-7, o daných disciplinárních přestupcích byla zrušena rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2021, č. j. 29 A 204/2018-64, z důvodů podle § 78 odst. 1, 3, 4 ve spojení s § 76 odst. 1 písm. a) a c) s. ř. s., a to pro podstatné porušení ustanovení o řízení a pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí a věc žalované vrátil k dalšímu řízení. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhl krajskému soudu, aby zrušil napadené rozhodnutí rektora MU i rozhodnutí děkana FF MU (§ 78 odst. 3 s. ř. s.). 4. Žalobce předně namítá vady napadených rozhodnutí. Jednak se domnívá, že za situace, kdy jednotlivé skutky, ve kterých je spatřováno naplnění skutkové podstaty předmětných disciplinárních přestupků, spadají do období září 2017 až leden 2018, došlo dle čl. 6 disciplinárního řádu i § 66 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v rozhodném znění, k uplynutí tam stanovené prekluzivní lhůty 1 roku od spáchání. Jednak žalobce namítá, že žalovaná vykonala svou pravomoc mimo zákonem vymezenou působnost (ultra vires). Je nezbytné zkoumat, zda disciplinární komise, děkan, potažmo rektor mohou rozhodovat o spáchání uvedených disciplinárních přestupků. Není pochyb, že disciplinární komise nemá pravomoc rozhodovat o jakýchkoli záležitostech studentů univerzity. Vzhledem k principu zákazu trestu bez zákona a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky má disciplinární řád mantinely stanovené zákonem o vysokých školách. Přitom žádné ze zákonných ustanovení (viz zejména § 4, § 62, § 63 a § 68 zákona o vysokých školách) ani náznakem nepředjímá ukládání povinností, jež by zasahovaly do jednání studenta nesouvisejícího s výukou a odehrávajícího se zcela mimo prostory vysoké školy. Převážnou část žalobní argumentace pak žalobce soustředí na odůvodnění jím namítaného porušení ústavně garantované svobody projevu ve smyslu čl. 17 Listiny základních práv a svobod v kontrapozici se způsobem, jakým byly v disciplinárním řízení hodnoceny jeho výroky (statusy na FB), resp. hodnoceno jeho chování jako znevážení dobrého jména MU. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná se s námitkou prekluze, ani s námitkou rozhodnutí ultra vires neztotožnila, přičemž má za to, že v řízení postupovala tak, aby byla žalobci zachována všechna procesní práva a došlo k řádnému projednání věci podle platného disciplinárního řádu. 6. Žalovaná dále konstatovala, že zákon umožňuje vysokým školám definovat jejich požadavky na korektní chování v rámci vlastní akademické obce, stejně jako definovat disciplinární přestupky a proces jejich posouzení a udílení sankcí. Jednání studenta posuzované jako disciplinární přestupek má souviset s jeho členstvím v akademické obci a s činností dané vysoké školy, nikoli výlučně s jeho vzděláváním. Hledá-li žalobce analogii ve vztahu k úpravě pravidel chování studentů vysoké školy, pak je na místě spíše srovnání se stavovskými předpisy namísto vnitřních předpisů středních škol (např. Etický kodex České advokátní komory). Disciplinární řád stejně jako statut bezpochyby podmínky § 64 zákona o vysokých školách naplňují. Svým prohlášením se žalobce dopustil urážek a slovního napadání členů akademické obce Masarykovy univerzity. Jeho prohlášení se výrazně dotýkala osobnostní sféry dr. J. či doc. B. O disciplinárním přestupku bylo rozhodnuto v souladu se zákonem a vnitřním předpisem veřejné vysoké školy, resp. její fakulty. Žalovaná odmítla, že by měla být napadeným rozhodnutím omezena svoboda žalobcova projevu. Vyjadřovat své názory je však třeba přiměřeně civilizovaným způsobem, což profil Facebook@MUvozovky „Si je tam dokreslete“ nenaplňoval. Není možné, aby požívalo ochrany takové jednání, které je v rozporu s dobrými mravy a vnitřními předpisy univerzity a fakulty IV. Posouzení věci soudem 7. Krajský soud, za splnění podmínek pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání (§ 51 s. ř. s.), přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí rektora, jakož i rozhodnutí děkana včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba je důvodná. 8. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí o disciplinárních přestupcích, kterých se měl dopustit žalobce coby student doktorského programu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity urážkami, znevažujícími prohlášeními a slovním napadáním členů akademické obce Masarykovy univerzity, jakož i poškozováním dobrého jména Masarykovy univerzity, a to zejména zveřejňováním statusů na profilu sociální sítě Facebook@Muvozovky „Si je tam dokreslete“. 9. Disciplinární odpovědnost studentů vysokých škol je v platné právní úpravě označována jako odpovědnost za disciplinární přestupek (§ 64 a násl. zákona o vysokých školách), nicméně je třeba zdůraznit, že se nejedná o přestupek ve smyslu zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Jak totiž vyplývá z § 112 odst. 1 přestupkového zákona, „na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.“ (pozn. – zvýrazněno krajským soudem). Právní úprava v přestupkovém zákoně je tudíž nepoužitelná ve vztahu k disciplinárním přestupkům dle zákona o vysokých školách. 10. Hmotněprávní úpravu disciplinární odpovědnosti studentů vysokých škol i procesněprávní úpravu disciplinárního řízení je tak třeba hledat primárně v zákoně o vysokých školách a dále ve vnitřních předpisech vysoké školy a jejích součástech (srov. § 64 zákona o vysokých školách). Pokud jde o hmotněprávní úpravu, relevantní je vedle citovaného § 64, definující disciplinární přestupek, rovněž § 65 stanovující taxativním výčtem sankce a v neposlední řadě § 66, který stanoví lhůtu pro projednání disciplinárního přestupku. Rovněž procesní úpravu di