4 As 79/2024 — Nejvyšší správní soud

30 A 1/2023- 39 - text  11 30 A 1/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobců: a) A. J. zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Pernicou sídlem Zvěřinova 11a, Brno b) V. J. zastoupený advokátem JUDr. Janem Vokálem sídlem Zvěřinova 11a, Brno proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2022, čj. KUZL 88400/2022 takto: I. Žaloby se zamítají. II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobci jsou manželé, které Městský úřad v Luhačovicích (dále jen „stavební úřad“) potrestal za dva přestupky proti stavebnímu zákonu, a to rozhodnutím ze dne 23. 5. 2022, čj. MULU25235/2022/24/HrT (dále jen „rozhodnutí o přestupku“). První přestupek spočíval v zahájení výstavby dvou nepovolených staveb v jihozápadní části pozemků st. XA a XB v k. ú. X (dále je vždy míněno toto katastrální území). Šlo o: a) dřevostavby „Kiosku“ na betonové desce 6 x 8 m, b) dřevěného přístřešku s valbovou střechou o rozměru 12 x 5,5 m umístěného na třech obytných dřevěných sudech. V rámci prvního přestupku stavební úřad žalobcům vytýkal také to, že za stavbami provedli nepovolené terénní úpravy spočívající v odbagrování svahu sousedního lesního pozemku. Druhým přestupkem žalobců pak mělo být neuposlechnutí výzvy stavebního úřadu k okamžitému zastavení stavebních prací na stavbě „Kiosku“. Žalobkyně za to obdržela pokutu 10 000 Kč, žalobce pak 200 000 Kč. 2. Odvolání žalobců proti citovanému rozhodnutí o přestupku žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „odvolací rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“) částečně vyhověl a snížil jim pokutu – žalobkyni na 5 000 Kč a žalobci na 100 000 Kč. Důvodem bylo to, že podle žalovaného neprokázal stavební úřad vinu žalobců ve vztahu k terénním úpravám. Ve zbytku žalovaný rozhodnutí o přestupku potvrdil. 3. Proti napadenému rozhodnutí brojili žalobci každý samostatnou žalobou. Žalobkyně tu svou podala Krajskému soudu v Brně dne 4. 1. 2023 a soud ji zaevidoval pod sp. zn. 30 A 1/2023. Žalobcova žaloba byla soudu doručena 5. 1. 2023 a soud ji zaevidoval pod sp. zn. 30 A 3/2023. S ohledem na zřejmou souvislost obou žalob krajský soud obě věci spojil ke společnému projednání usnesením ze dne 12. 1. 2023, čj. 30 A 1/202314, a nyní jsou vedeny společně pod sp. zn. 30 A 1/2023. II. Argumentace žalobců 4. Ačkoliv žalobci podali své žaloby každý zvlášť a každého zastupuje jiný advokát, texty žalob jsou takřka totožné. Každý ze žalobců nejprve zkopíroval do žaloby své odvolání (ta se navzájem liší) a prohlásil, že své odvolací námitky považuje nadále za důvodné. Poté formulovali oba žalobci takřka totožné žalobní body, přičemž žalobce b) jen doplnil několik detailů a jeden samostatný žalobní bod. Žalobkyně a) 5. Ve svém odvolání, které žalobkyně doslovně cituje v žalobě, poukazovala na to, že dle předchozí domluvy se stavebním úřadem podala s manželem 3. 9. 2021 oznámení o stavebním záměru „Slovácká búda včetně kiosku“ k poštovní přepravě. Poté se žalobkyně o věc přestala zajímat, neboť stavbu řešil manžel. Dne 13. 10. 2021 obdržela žalobkyně přípis ze dne 4. 10. 2021, ve kterém stavební úřad žalobkyni informuje, že usnesením ze dne 1. 10. 2021 odložil ono oznámení o stavebním záměru. Samotné usnesení ze dne 1. 10. 2021 však žalobkyně nikdy neobdržela. Dne 5. 10. 2021 žalobkyně se žalobcem obdrželi přípis zakazující jim pokračovat ve stavbě datovaný 13. 9. 2021 – doručili jim ho tedy více než 40 dnů po jeho vydání. Hned následující den (6. 10. 2021) vydal stavební úřad rozhodnutí o okamžitém zastavení stavby s odůvodněním, že žalobci nereagovali na zákaz stavby ze dne 13. 9. 2021 (což ani nemohli stihnout). Ačkoliv si žalobkyně doteď myslí, že ke stavbě „Kiosku“ nebylo nutné stavební povolení (a vyplývalo to i z přípisu stavebního úřadu ze dne 4. 10. 2021), požádala spolu se žalobcem o dodatečné stavební povolení. Na tuto žádost stavební úřad více než měsíc vůbec nereagoval. Během této doby žalobkyně společně s Ing. J. jednala na stavebním úřadu o zabezpečovacích pracích na rozestavěné stavbě, přičemž nikdo netvrdil, že by jejich rozsah byl „nemožný“. Naopak, návrh zabezpečovacích prací vycházel z rozhodnutí jiného stavebního úřadu v Brně, která obstarala právní kancelář zastupující žalobce. 6. Žalobkyně se žádného přestupku nedopustila ani ve vztahu k přístřešku nad dřevěnými sudy. I ten odsouhlasil vedoucí stavebního úřadu po projednání za přítomnosti žalobkyně. Šlo pouze o položení betonových panelů na upravenou rovinu a na ně položené tři dřevěné sudy. O jejich účelu se nehovořilo. Že by mělo jít o zařízení staveniště pro potřebu stavebních dělníků na ochranu před deštěm a pro stravování, navrhl stavbyvedoucí s tím, že se to navrhne až s žádostí o povolení na samotnou stavbu Slovácké búdy. Stavebnímu úřadu začala vadit až stříška, kterou stavebníci nad sudy umístili, aby na ně nepadalo listí a jehličí a nehrozilo jejich napadení hnilobou. 7. Pokud jde o žalobní body, žalobkyně již v průběhu správního řízení tvrdila, že svůj postup vždy konzultovala se stavebním úřadem. Nicméně stavební úřad tyto konzultace popřel, a žalovaný k tomu neprovedl žádné dokazování. Přitom žalobkyně označila v odvolání jako možného svědka Ing. J., který pro žalobkyni a jejího manžela vykonával inženýrskou činnost a konzultoval vše se zaměstnancem stavebního úřadu. Totéž, včetně zaujatosti stavebního úřadu vůči stavebníkům, by mohl potvrdit i právní zástupce žalobce JUDr. Vokál, předchozí vlastník pozemku. Konzultace se týkaly i rozsahu zabezpečovacích prací na stavbě „Kiosku“ poté, co stavební úřad nařídil zastavit práce na něm. 8. Pokud jde o dřevěný přístřešek nad sudy, ten byl předem odsouhlasen a projednán s vedoucím stavebního úřadu. Navíc nikdy nebylo prokázáno, že by šlo o stavbu ve smyslu stavebněprávních předpisů. Přístřešek nebyl spojen pevnými základy se zemí, byl uchycen přímo na sudech. Šlo tedy o přenosný přístřešek na úrovni „párty stanu“. Stavbou nejsou z povahy věci ani samotné položené sudy. Není navíc jasné, z čeho stavební úřad usoudil, že přístřešek byl proveden již před ohlášením stavby dne 6. 9. 2021. Žalobkyně může naopak prokázat přesný den dovozu sudů na místo, neboť šlo o přepravu nadměrného nákladu. K jejich zastřešení pak došlo až před zimou 2021 a teprve tím se měla údajně ze sudů stát stavba vyžadující povolení. 9. Žalovaný pak jako polehčující okolnost nezohlednil dlouhou dobu mezi podáním žádosti o dodatečné stavební povolení a reakcí stavebního úřadu na něj. Též pominul fakt, že to byl stavební úřad, kdo stavebníkům doporučil podat pouze ohlášení stavby (což učinili) a při tomtéž jednání jim kladně odpověděl na otázku, zda mohou zahájit přípravné práce. Žalobce b) 10. Ve svém odvolání, které žalobce doslovně cituje v žalobě, poukazoval – nad rámec výše shrnutého odvolání žalobkyně – na to, že neměl možnost seznámit se s podklady před vydáním prvostupňového rozhodnutí. Žalobcův zástupce nemohl žalobce v této roli nahradit. Stejně tak zástupcova výpověď byla v rozporu s fakty i pořízenými fotografiemi, rozhodné skutečnosti pouze odhadoval. 11. Na místě nově vybudovaného kiosku existovala předtím ve stejném rozsahu a na týž základech obdobná stavba, kterou však nebylo možné opravit do provozuschopného stavu (její fotografie je přiložena k žalobcově odvolání ve spise). Betonový sokl, na němž dřevěná stavba původního kiosku stála, měl rozměr 6 x 8 m. Základy zůstaly zachovány, došlo pouze k povrchové úpravě betonové desky a k výměně dřevěné části stavby. Trámky, které stavební úřad nalezl na místě při kontrole dne 6. 9. 2021, byly zřejmě zhotoveny po 3. 9. 2021, kdy žalobci podali k poštovní přepravě společné oznámení záměru „Slovácká búda včetně kiosku“. Bohužel byla stavba nazvána „Kiosek“, ačkoliv jde o stavbu k bydlení pro dobu výstavby Slovácké búdy. Ohlášení nové stavby na stejném místě bylo předem konzultováno s předchozím i současným vedoucím stavebního úřadu, mělo jít o jednoduchou stavbu. Že postačí společné oznámení, je ostatně uvedeno i v přípise stavebního úřadu ze dne 4. 10. 2021. O odložení podaného oznámení mělo být údajně vydáno usnesení ze dne 1. 10. 2021, ale to nikdy nebylo žalobcům doručeno a nemohli se tak proti němu odvolat. Dozvěděli se o něm jen z přípisu ze dne 4. 10. 2021. Jestliže i po zákazu pokračovaly práce na stavbě „Kiosku“, šlo výhradně o práce zabezpečovací. Tyto práce konzultovala žalobkyně spolu s Ing. J. na stavebním úřadu mezi daty 14. 10. 2021 a 6. 12. 2021 (kdy měla proběhnout jejich kontrola), což stavební úřad v rozhodnutí opomíjí, ačkoliv existuje více osob, jež se konzultací účastnily a mohou vypovídat jako svědci. O konzultacích svědčí i to, jak dlouho trvalo stavebnímu úřadu, než stavebníky vyzval k doplnění jejich žádosti o dodatečné stavební povolení podané již dne 22. 10. 2021