6 As 136/2013 — Nejvyšší správní soud

30 A 28/2023- 159 - text  7 30 A 28/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: CZ IZOLACE s.r.o. sídlem Blanická 834/140, 724 00 Ostrava zastoupeného advokátem JUDr. Janem Polou sídlem Teslova 1129/2b, Ostrava proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo nám. 5, 586 01 Jihlava za účasti: GasNet, s.r.o. sídlem Klíšská 940/96, Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2023, č. j. 08854-15/2022-ERU takto: I. Žaloba se zamítá. II. Účastníci řízení ani osoba na řízení zúčastněná nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce doručil dne 15. 4. 2022 žalovanému Energetickému regulačnímu úřadu (dále též jen „ERÚ“) návrh na zahájení sporného řízení vůči společnosti GasNet, s.r.o., nynější osobě zúčastněné na řízení. Žalobce se domáhal toho, aby Energetický regulační úřad rozhodl, že společnost GasNet je povinna vyřídit žalobcovu žádost o připojení k distribuční soustavě ze dne 21. 7. 2021 a předložit mu návrh smlouvy o připojení. Žalovaný žalobce opakovaně vyzýval, aby odstranil vady svého návrhu tím, že navrhne konkrétní znění smlouvy o připojení k distribuční soustavě, kterou s ním má společnost GasNet uzavřít. To žalobce neučinil, proto žalovaný řízení zastavil usnesením ze dne 7. 6. 2022 (dále též „usnesení o zastavení řízení“). 2. Rozklad žalobce proti usnesení o zastavení řízení zamítla Rada ERÚ rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „rozkladové rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“). Proti němu brojí žalobce u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 22. 3. 2023. II. Argumentace žalobce 3. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit, neboť společnost GasNet nepředložila na jeho žádost návrh smlouvy o připojení, ačkoliv je k tomu povinna podle § 72 odst. 3 energetického zákona. Žalobce sám znění takové smlouvy navrhnout nemůže s ohledem na ochranu života, osob, majetku a ochrany životního prostředí, neboť nemá náležité znalosti poměrů v plynárenské soustavě, odborné znalosti a technické podklady. Těmi naopak disponuje osoba zúčastněná na řízení. Proto k tomu neměl žalovaný žalobce vůbec vyzývat a přehazovat tak povinnost osoby zúčastněné na řízení na žalobce. Namísto toho měl žalovaný osobu zúčastněnou na řízení požádat o potřebné informace v souladu se zásadami správního řízení, a nadto i podle § 96 odst. 3 energetického zákona. 4. Žalobce zdůraznil, že při uzavírání smlouvy o připojení není v rovném postavení vůči provozovateli nadřazené distribuční soustavy. Tato soustava je až po žalobcovo odběrné místo zcela pod kontrolou jejího provozovatele. Ten nemá právo odmítnout žadatele o připojení a na dodržování jeho povinností má dohlížet právě žalovaný. Jde o veřejnou službu, při níž nesmí osoba zúčastněná na řízení jednat diskriminačně a zneužívat svého dominantního postavení, naopak musí jednat transparentně (zde žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 2 As 42/2010). 5. Žalobce dále poukázal na své právo obdržet v přiměřené době garantovaně bezvadný a zákonem daný návrh smlouvy o připojení k distribuční soustavě pro soukromý podnikatelský statek ve svém vlastnictví. Namísto toho mu osoba zúčastněná na řízení předložila smlouvu s vadami, například označila neexistující místo připojení. Po jeho námitkách jeho žádost o připojení svévolně stornovala. Porušila tím i zásadu ochrany dobré víry. Ze všech žalobcových podání je zřejmé, že usiloval o připojení k distribuční soustavě. Pokud snad žalobce zvolil nesprávný typ návrhu, nemůže to podle judikatury Ústavního soudu jít k jeho tíži. III. Argumentace žalovaného a osoby zúčastněné 6. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout, odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a argumentuje podrobně ke každému žalobnímu bodu. Na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před soudem. 7. Osoba zúčastněná na řízení (společnost GasNet) poukázala ve svém vyjádření na to, že z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví odpovídá pouze za svoji vlastní infrastrukturu, nikoliv za žalobcovu vlastní vysokotlakou plynovodní přípojku, kterou by byl povinen si sám na vlastní náklady nechat povolit a vybudovat, jak vyplývá z návrhu smlouvy o připojení. Zdá se, že žalobce se mylně domnívá, že realizaci plynovodní přípojky by zajišťovala společnost GasNet. Tak tomu ovšem není. Z hlediska bezpečnosti nadřazené distribuční soustavy vyhodnotila společnost GasNet žalobcovu žádost kladně, proto mu také předložila návrh smlouvy o připojení. Tomuto návrhu žalobce nikdy nevytýkal takové vady, jejichž posouzení by bylo závislé na odborných znalostech. Žalobci tak nic nebránilo uvést, co konkrétně požaduje v návrhu smlouvy o připojení opravit či změnit tak, aby o tom mohl žalovaný rozhodnout. Nevymezil tak dostatečně určitě předmět sporu. Žalovaný zcela správně posoudil jeho návrh jako návrh na uložení povinnosti uzavřít smlouvu o připojení, neboť jiné posouzení ani nepřicházelo v úvahu. IV. Řízení před krajským soudem 8. Soud žalobce zcela osvobodil od soudních poplatků a ustanovil mu zástupce z řad advokátů. Ve věci samé rozhodl soud bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). V. Posouzení věci krajským soudem 9. Žaloba není důvodná. Právní úprava a judikatura 10. Podle § 59 odst. 8 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon), v rozhodném znění, je provozovatel distribuční soustavy povinen „připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje stanovené podmínky, a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení“. 11. Podle § 72 odst. 3 energetického zákona platí: „Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu, provozovatel přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodu, přepravní nebo distribuční soustavě nebo zásobníku plynu zařízení žadatele pro výrobu, distribuci plynu, uskladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízení.“ 12. Podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 488/2021 Sb., o podmínkách připojení k plynárenské soustavě, „provozovatel nadřazené soustavy navrhne technické podmínky připojení tak, aby technické provedení připojení zařízení vycházelo z plánovaného rozvoje a obnovy nadřazené soustavy při současném zohlednění minimalizace nákladů na připojení vynakládaných ze strany provozovatele nadřazené soustavy a žadatele“. Podle § 7 odst. 1 citované vyhlášky „pokud provozovatel nadřazené soustavy na základě posouzení podle § 5 odst. 1 žádosti o připojení vyhoví, předloží v termínu ode dne obdržení úplné žádosti o připojení návrh na uzavření smlouvy o připojení“. Vyhláška v tomtéž ustanovení stanovuje pro jednotlivé kategorie odběratelů lhůty, ve kterých je provozovatel povinen návrh smlouvy předložit. 13. Podle § 17 odst. 7 písm. a) energetického zákona může Energetický regulační úřad rozhodovat „spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem“. Podle písm. b) téhož ustanovení rozhoduje dále Energetický regulační úřad „spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení“. Konečně písm. c) téhož ustanovení zakládá působnost Energetického regulačního úřadu rozhodovat „spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu“. 14. Podle § 96 odst. 3 věta druhá energetického zákona Energetický regulační úřad „při rozhodování dbá, aby nedošlo k založení nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu“. 15. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, platí: „Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit.“ Podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu „řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil