8 As 127/2018 — Nejvyšší správní soud

31 Ad 2/2023- 354 - text  19 31 Ad 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci žalobkyně: Mgr. Bc. Ing. B. J. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Martinem Hostinským sídlem Tišnovská 67, 613 00 Brno proti žalovanému: Policejní prezident sídlem Strojnická 27, 170 89 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2022, č. j. PPR-28906-11/ČJ-2022-990131, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud posuzoval otázku, zda se žalobkyně v době, kdy byla ve služebním poměru zařazena u Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, dopustila jednání, které má znaky přestupku proti občanskému soužití. 2. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím změnil výrok I. rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje („krajské ředitelství“) ze dne 7. 6. 2022, č. j. K-JMK-413/2022. Žalovaný tak uznal žalobkyni vinnou z jednání, které má znaky přestupku narušení občanského soužití jiným hrubým jednáním podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Tohoto jednání se žalobkyně měla dopustit tím, že dne 27. 7. 2017 zaslala řediteli krajského ředitelství a dalším osobám podání, k němuž přiložila účelově sestříhané části zvukové nahrávky. Ty obsahovaly výrok náměstka ředitele krajského ředitelství plk. L. K. pronesený na adresu vedoucího odboru hospodářské kriminality krajského ředitelství plk. J. D. při neslužební části jejich rozhovoru týkající se jízdy na kole „ty seš čurák vole“. Dále obsahovaly výrok plk. K. „ale my nemůžem chcat, vole, proti větru“ pronesený při hodnocení možnosti služebních postupů při plnění úkolů v oblasti trestního řízení na úseku daňové kriminality a spolupráce s jiným policejním orgánem. Žalobkyně přiložila tyto nahrávky k předmětnému podání bez souhlasu plk. K. a plk. D. a navrhla zahájení kázeňského řízení s plk. K. Podle žalovaného byla žalobkyně srozuměna s tím, že šířením sestříhaných částí zvukových nahrávek bez vědomí a souhlasu plk. K. a plk. D. (tedy jiným hrubým jednáním) dojde k narušení občanského soužití mezí ní a plk. K. a plk. D. Za toto jednání žalovaný uložil žalobkyni jako kázeňský trest písemné napomenutí. 3. Žalovaný ve věci rozhodoval znovu poté, co bylo jeho předchozí rozhodnutí zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 27. 5. 2020, č. j. 31 Ad 7/2018-316, pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů a pro nesrozumitelnost (rozpor výroku s odůvodněním). Kasační stížnost žalovaného proti tomuto rozsudku zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 7. 12. 2021, č. j. 8 As 105/2020-59. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Žalobkyně úvodem žaloby popsala, že v roce 2011 došlo ke změně vedení odboru hospodářské kriminality krajského ředitelství, které začalo používat agresivní způsoby a nezákonné praktiky. Žalobkyně v této souvislosti svědčila před soudem. Poté začala být žalobkyně v práci diskriminována, urážena a byly vůči ní uplatňovány různé formy bossingu, které blíže popsala. Proti žalobkyni byla vedena účelová kázeňská řízení. 5. Ve zbývající části žaloby pak vymezila žalobní body proti napadenému rozhodnutí žalovaného. Žalobkyně v podání ze dne 27. 7. 2017 oznámila řediteli, jak se plk. K. a plk. D. domlouvají na jejím kázeňském potrestání a jak soukromé vozidlo plk. D. najíždělo na ni a na jejího manžela. Současně se postavila k ochraně policisty uráženého plk. K. Nelogicky pak nebyli postihnuti vulgární funkcionáři, ale žalobkyně, a to srážkou platu 15 % na 3 měsíce. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně úspěšně bránila před správními soudy. 6. Prvostupňové rozhodnutí je dle žalobkyně nicotné pro podjatost. Pravomoc k rozhodování ve věci propuštění žalobkyně ze služebního poměru totiž byla neodůvodněně přesunuta na jiného krajského ředitele. Lze tak uvažovat o podjatosti ředitele krajského ředitelství, který ostatně sám v roce 2018 v jiném řízení písemně uvedl, že je vůči žalobkyni podjatý. Nicotné je i rozhodnutí žalovaného, neboť bylo vydáno až po propuštění žalobkyně ze služebního poměru – pravomoc rozhodnout tak již žalovanému nepříslušela. 7. Obě napadená rozhodnutí jsou rovněž zmatečná a nepřezkoumatelná pro nedostatky v odůvodnění a pro vnitřní rozpor mezi výroky a jejich odůvodněním, neboť odůvodnění jsou stavěna na získání a použití nahrávky, přestože řízení pro dané jednání bylo zastaveno. 8. Žalobkyně dále namítla celou řadu procesních pochybení. Celé kázeňské řízení je již od roku 2017 zatíženo nedůvodnými průtahy a nebyly dodrženy zákonné lhůty k projednání přestupku. Nebyl zjištěn stav věci nutný k rozhodnutí, nebyly vypořádány námitky, které žalobkyně marně uvádí od roku 2018, a nebyly odstraněny rozpory ve výpovědích plk. K. a plk. D. ohledně předání flashdisku. Nebyla vyslechnuta žalobkyně ani ředitel krajského úřadu jako autor podnětu k zahájení kázeňského řízení. Osoba vedoucí řízení arogantně oznámila zástupci žalobkyně, že nebude zákonným způsobem podepisovat a doručovat listiny. Správní orgány vytvořily konstrukci o pořizování a stornování letenek zástupcem žalobkyně za účelem žádosti o změnu termínu výslechu žalobkyně. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno bez vyřízení námitky podjatosti. Napadené rozhodnutí bylo nesprávně doručováno. V roce 2018 bylo žalobkyni odepřeno klást otázky vyslýchaným osobám a dále jí bylo bezdůvodně odepřeno nahlížet do spisu. V této souvislosti správní orgány tvrdí, že žalobkyni byla doručena listina, která jí ale být doručena ani nemohla. 9. V roce 2017 nebyl ředitel krajského ředitelství oprávněn podat podnět k zahájení řízení, neboť se jednalo o návrhový delikt. Po vznesení této námitky bylo jednání překvalifikováno. K překvalifikování pak došlo znovu v roce 2018 a též v roce 2022 co do zavinění (úmysl změněn na nepřímý) a popisu skutku (narušení občanského soužití mezi odlišnými osobami), přičemž řízení o části jednání bylo zastaveno. Žalobkyně na překvalifikaci nebyla upozorněna a zjistila ji až z rozhodnutí. Žalobou napadené rozhodnutí změnilo výrok prvostupňového rozhodnutí, přičemž změnilo popis skutku, a současně potvrdilo uložený kázeňský trest, což je nepřípustné. Řízení týkající se narušení občanského soužití mezi plk. K., plk. D-. a žalobkyní nebylo nikdy zahájeno, a došlo proto k uplynutí promlčecí doby. 10. Správní orgány neuvedly, v čem má spočívat jiné hrubé jednání, jak bylo konkrétně občanské soužití porušeno, a jaký je následek. Žalovaný naopak nepřípadně uvádí, že žalobkyně má vědět, co spáchala, přičemž tento způsob argumentace je vůči žalobkyni používán dlouhé roky. Sám ředitel podal na žalobkyni v roce 2016 trestní oznámení na GIBS, v němž účelově uvedl jen část její výpovědi před soudem – nyní takový postup klade k tíži žalobkyni. Žalobkyně nijak nahrávkou nemanipulovala. Získání nahrávky je popisováno jako lstivé a zákeřné, ačkoliv bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno. Žalobkyni je dáváno k tíži, že si měsíc rozmýšlela, co s nahrávkou udělá, ačkoliv žalobkyně nahrávku odevzdala, jakmile se o ní dozvěděla. Žalobkyně považuje trest za nespravedlnost, neboť v odůvodnění není nijak specifikováno, jak mohla zákonným použitím nahrávky jako slabší strana narušit občanské soužití. Právní ochrany nemohou používat vulgární výroky služebních funkcionářů pronesené ve služební době na pracovišti ve služebních věcech. Pokud žalovaný tvrdí, že není možné, aby se žalobkyně svým jednáním postavila na ochranu cti plk. D., pak žalobkyně tvrdí, že nemohla ponechat urážení plk. D. bez řešení, neboť by se zpronevěřila heslu policie „Pomáhat a chránit“. Nelze pominout ani morálně-osobní rozměr věci, neboť plk. D. se v podobné věci dříve postavil k ochraně žalobkyně, a ona proto jednala recipročně. Žalobkyně není trestána za narušení občanského soužití, ale za fakt, že prokázala vulgární vyjadřování plk. K. a skutečnost, že kázeňská řízení na krajském ředitelství jsou zmanipulovaná. Žalovaný konečně žalobkyni přičítá k tíži, že podala podnět na kázeňské stíhání plk. K. Dle žalobkyně jde o nerovný přístup, neboť nikdo z nadřízených, kteří v minulosti podali podněty na kázeňské stíhání žalobkyně, nebyl postihnut. Nestalo se tak ani v roce 2021 v souvislosti s podnětem týkajícím se údajné absence žalobkyně v roce 2021. Stejně tak nebyli nijak postihnuti policisté, kteří vulgarity svého nadřízeného dali veřejně na YouTube. 11. Žalobkyně závěrem navrhla, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný úvodem konstatoval, že rozhodnutím ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy ze dne 2. 11. 2022, č. j. KRPA-337436-62/ČJ-2021-0000KR, byla žalobkyně podle § 42 odst. 1 písm. j) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů („zákon o služebním poměru“), p