10 Afs 61/2022 — Nejvyšší správní soud

62 Af 43/2022- 41 - text  8 62 Af 43/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: AKROPOL nezávislé finanční poradenství a.s. sídlem Brtnická 2388/72, Jihlava zastoupen Mgr. Milanem Voborníkem, advokátem sídlem Židovská 1143/31, Jihlava proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.9.2022, č.j. 33905/22/5200-10421-711070, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 12.9.2022, č.j. 33905/22/5200-10421-711070, kterým žalovaný potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Kraj Vysočina (dále jen „správce daně“) ze dne 11.10.2021, a to dodatečný platební výměr na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období roku 2016, č.j. 1555275/21/2901-50522-705132, kterým byla žalobci dodatečně stanovena k přímé úhradě daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve výši 745 368 Kč a současně byla uložena povinnost uhradit penále ve výši 149 073 Kč, a dále dodatečný platební výměr na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období roku 2017, č.j. 1555345/21/2901-50522-705132, kterým byla žalobci dodatečně stanovena k přímé úhradě daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve výši 188 614 Kč a současně byla uložena povinnost uhradit penále ve výši 37 722 Kč. 2. Správce daně dospěl k závěru, že příjmy, které žalobce vyplatil svému zaměstnanci v období od dubna 2016 do února 2017 v celkové výši 3 080 000 Kč, sloužily k dorovnání mzdy, přičemž žalobce tyto příjmy nepodřadil pod § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění v rozhodné době (dále jen „zákon o daních z příjmů“), nezahrnul je do příjmů ze závislé činnosti a nesrazil a neodvedl z nich zálohy v souladu s § 38h odst. 1 zákona o daních z příjmů. 3. V napadeném rozhodnutí žalovaný překvalifikoval posouzení správce daně, neboť dospěl k závěru, že uvedené příjmy měly být podřazeny pod § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. Žalovaný konstatoval, že toto překvalifikování nemá vliv na způsob zdanění či samotný výpočet. Ostatní závěry správce daně žalovaný potvrdil. I. Shrnutí žalobní argumentace 4. Žalobce namítá, že závěr žalovaného, dle kterého poskytl předmětné částky svému zaměstnanci D. M. jakožto zálohy na podíl na zisku, nemůže obstát. V této souvislosti žalobce odkazuje na své stanovy, které neumožňují vyplácet zisk jiným osobám než akcionářům. Žalobce zdůrazňuje, že nemohlo dojít k tzv. průlomu do stanov ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9.3.2022, č.j. 27 Cdo 3330/2020, neboť nebyla uskutečněna valná hromada akcionářů. Z těchto důvodů žalobce i nadále trvá na svém tvrzení, že D. M. byla poskytnuta toliko zápůjčka. 5. Žalobce nicméně rovněž zdůrazňuje, že skutečným cílem celé transakce bylo poskytnout zaměstnanci příjem z kapitálového majetku jakožto osobě akcionáře společnosti, nikoliv příjem ze závislé činnosti. Již od okamžiku, kdy se akcionáři s D. M. dohodli, že na něj v budoucnu převedou část svých akcií, zacházeli s ním jako s akcionářem. Stejně jako s ostatními akcionáři byla s D. M. uzavřena pracovní smlouva s vymezením jeho pozice ve společnosti (obchodní ředitel) a stejně tak s ním byla sjednána minimální mzda s tím, že D. M. měl profitovat z činnosti společnosti formou dividend za rok 2016. Částky poskytované D. M. měly být vypořádány oproti jeho příjmu z dividend. Skutečnost, že následně z majetkové účasti sešlo z důvodu neočekávaného rozkolu stávajících akcionářů v květnu 2017, nemůže mít zpětně vliv na přehodnocení povahy částek poskytovaných D. M. 6. Žalobce dále namítá, že za situace, kdy by bylo uvažováno o příjmu zaměstnance z titulu zápůjčky, vznikl by tento příjem až dnem nabytí účinnosti prominutí dluhu, tj. dnem 31.12.2018, jak plyne z odst. 2.1. dohody o způsobu vypořádání zápůjčky ze smlouvy o zápůjčce, nikoliv okamžikem poskytování jednotlivých částí zápůjčky. 7. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí správce daně zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí vyjádření žalovaného 8. Žalovaný nesouhlasí se žalobou, napadené rozhodnutí považuje za správné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. 9. Žalovaný navrhl, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 10. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 11. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 12. V nyní posuzované věci je nesporné, že žalobce vyplácel svému zaměstnanci D. M. (na jeho soukromý účet) v období od dubna 2016 do února 2017 částky ve výši 280 000 Kč měsíčně. Podle žalobce šlo o zápůjčku, jejíž vrácení bylo prominuto. D. M. se měl stát akcionářem a zápůjčka měla být splacena z budoucích dividend akcií, které měl obdržet. 13. Podstatou sporu v nyní projednávané věci je charakter příjmu vyplaceného žalobcem jeho zaměstnanci, který je určující pro způsob jeho zdanění. 14. Dle § 8 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), vychází správce daně ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní. 15. Podle § 163 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, náleží statutárnímu orgánu veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. 16. Podle § 416 zákona č. 19/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), platí, že k rozhodnutí podle § 421 odst. 2 písm. m) tohoto zákona o změně stanov, k rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy, k rozhodnutí o pověření představenstva zvýšit základní kapitál, o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, o zrušení společnosti s likvidací a k rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku se vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů (odst. 1). Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle odstavce 1 a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou. Obsahem veřejné listiny je také schválený text změny stanov, jsou-li měněny (odst. 2). 17. Podle § 45 odst. 3 zákona o obchodních korporacích, ve znění účinném od 1.1.2021, není-li rozhodnutí orgánu obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem osvědčeno veřejnou listinou sepsanou nejpozději do 60 dnů ode dne jeho přijetí, nemá právní účinky. 18. Podle § 6 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona o daních z příjmů jsou příjmy ze závislé činnosti plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. 19. Dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů jsou příjmy ze závislé činnosti i příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písm. a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává. 20. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) až i) zákona o daních z příjmů uvádí výčet příjmů, jež jsou příjmem z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. 21. Podle § 38h odst. 1 zákona o daních z příjmů plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a zvýšený o povinné pojistné. 22. V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 29.8.2023, č.j. 10 Afs 1