5 As 104/2008 — Nejvyšší správní soud

22 A 31/2024- 32 - text 11 22 A 31/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: Bc. L. K., nar. X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo 3/5, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2024, č. j. JMK 150569/2024, sp. zn. S-JMK 119493/2024/OD-Ur, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně brojil žalobce proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru přestupků v dopravě, ze dne 28. 6. 2024, č. j. ODSČ-13666/22-28, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Magistrát města Brna, Odbor přestupků v dopravě, rozhodl, že žalobce se dne 22. 10. 2022 v 20:18 hod. v Brně na pozemní komunikaci v ulici Seifertova (poblíž budovy č.p./č.o. 923/54) se z nedbalosti dopustil přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu. Správní orgán prvního stupně uložil žalobci pokutu ve výši 1500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč. II. Podání účastníků 2. Žalobce v podané žalobě namítl, že se žalovaný nevypořádal se všemi odvolacími námitkami a rozhodnutí tím zatížil vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti, dále pak, že skutkový stav, který vzal žalovaný za základ, nebyl zjištěn tak, aby o tomto nebyly důvodné pochybnosti, a že procesním postupem byl zkrácen na svých právech, když mu bylo odepřeno právo na obhajobu. 3. Konkrétně uvedl, že se žalovaný nijak nevypořádal s námitkou vyjádřenou v čl. I bodě 3) Doplnění odvolání ze dne 5. 8. 2024, kterou žalobce namítal nenaplnění materiální stránky přestupku, a tím zatížil rozhodnutí vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. V té souvislosti namítl i nenaplnění materiálního znaku přestupku (resp. absenci odůvodnění této otázky), neboť není zřejmé, jak mohl žalobce plynulou jízdou způsobit ohrožení ostatních účastníků provozu. Dále namítl, že správní orgán prvního stupně mu v souvislosti s jednáním dne 25. 9. 2023 neumožnil uplatňovat jeho práva v důsledku omezení vstupu do budovy Magistrátu města Brna, Šumavská 35, Brno. Zpochybnil i umístění sídla správního orgánu v budově soukromého vlastníka se soukromou ostrahou. Ve vztahu k dalšímu jednání nařízenému na den 30. 4. 2024 brojil proti neakceptování v pořadí první omluvy jeho zvoleného zástupce, který se z jednání omluvil z důvodu kolize s dříve nařízeným jednáním u Krajského soudu v Českých Budějovicích. V závěrečném bodu namítl porušení § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a odepření práva na obhajobu, neboť poučení dle citovaného ustanovení není možné učinit dříve než po skončení dokazování, po kterém však žalobce neměl příležitost se k provedeným důkazům vyjádřit a případně tyto důkazy zpochybnit. 4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Výše uvedenou odvolací námitkou se dle svého vyjádření zabýval a dospěl k závěru, že pro naplnění materiální stránky přestupku je zcela dostačující potenciál ohrožení zájmů společnosti a důvodem k vyloučení odpovědnosti není to, že k reálné škodě nedošlo. Druhou námitku považoval taktéž za nedůvodnou, neboť správní orgán prvního stupně v daném termínu ústní jednání v nepřítomnosti obviněného neprovedl a v rámci zásady vstřícnosti nařídil nový termín ústního projednání v jiné budově správního orgánu, kde je umožněn volný vstup. K omluvě zástupce žalobce s odkazem na judikaturu uvedl, že tato nesplňovala požadavek na důsledné popsání důvodů, proč kolizi termínů nebylo možné řešit substitucí, ačkoli náležitá omluva vyžaduje existenci a sdělení důležitého důvodu, který v účasti brání. K závěrečnému žalobnímu bodu uvedl, že dle judikatury postačuje výzva dle § 36 odst. 3 správního řádu v rámci předvolání k ústnímu jednání účastníka s tím, že po skončení jednání již nebudou do spisu zařazovány žádné další podklady. Žalobce nadto v rámci podaného odvolání porušení tohoto práva nenamítal a důkazy provedené v rámci řízení před správním orgánem prvního stupně žádným způsobem nezpochybňoval. III. Posouzení věci 5. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. Žaloba není důvodná. a) námitka nepřezkoumatelnosti pro nevypořádání odvolací námitky 6. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující. 7. Žalobce dne 5. 8. 2024 podal doplnění odvolání, jehož bod 3) byl nazván „Nenaplnění materiální stránky přestupku“, ve kterém uvedl obdobné skutečnosti jako v žalobě, a to, že k tvrzenému překročení rychlosti došlo na přehledné, velmi široké komunikaci, ve večerních hodinách a v blízkosti značky označující konec obce, na komunikaci se nikdo nepohyboval, nemohlo dojít k ohrožení jiného účastníka provozu a vozidlo městské police muselo taktéž překročit rychlost, aby vozidlo žalobce dojelo (což správní orgán prvního stupně nezkoumal). Podle žalobce nemohlo dojít k porušení chráněného zájmu a k naplnění materiálního znaku přestupku. 8. Žalovaný se v žalobou napadeném rozhodnutí otázkou naplnění materiální stránky přestupku podrobně zabýval na str. 6 rozhodnutí. K tomu soud zdůrazňuje, že není na překážku přezkoumatelnosti rozhodnutí správního orgánu, pokud žalovaný nereagoval na jednotlivá tvrzení žalobce, pokud reagoval na podstatu odvolací námitky. Žalovaný přesto v napadeném rozhodnutí nejprve uvedl, že pro naplnění materiální stránky přestupku je zcela dostačující potenciál ohrožení zájmů společnosti a není důvodem pro vyloučení odpovědnosti, že k reálné škodě nedošlo, resp. že žalobce v daný okamžik nikoho bezprostředně neohrozil; a následně se v další části rozhodnutí zabýval konkrétními tvrzeními žalobce, vč. vyjádření závěru k tomu, že rychlost vozidla městské policie nemá vliv na konstatovaní zaviněného jednání žalobce. 9. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu je krajský soud povinen vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace. Požadavek náležitého odůvodnění rozhodnutí soudu nelze interpretovat jako požadavek detailní odpovědi na každý jednotlivý argument (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2009, č. j. 9 Afs 70/2008-130, či ze dne 12. 3. 2024, č. j. 4 Afs 119/2022-47, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. II. ÚS 609/10). Postačí, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví vlastní ucelenou argumentaci, v jejíž konkurenci námitky jako celek neobstojí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017-38, či ze dne 5. 4. 2023, č. j. 6 Afs 384/2021-31). 10. Shodně platí i pro řízení před správními orgány. 11. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že z odůvodnění správního rozhodnutí musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestřené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Rozhodnutí, jehož odůvodnění obsahuje pouze obecný odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, je nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá, zcela chybějí (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2007, č. j. 5 Afs 115/2006–91, ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008–71, či ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012–45). Současně je ovšem nutné zdůraznit, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006–76, publikované pod č. 1566/2008 Sb. NSS). Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán, resp. soud podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů tak má místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012–45, či ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016–64). 12. V nyní projednávané věci považuje soud odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí k n