6 As 108/2019 — Nejvyšší správní soud

29 A 16/2023- 175 - text 13 29 A 16/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka ve věci žalobkyně: A. K. zastoupená advokátem Mgr. Petrem Šmídem sídlem Dvořáková 1927/5, 586 01 Jihlava proti žalovanému: Magistrát města Jihlavy sídlem Masarykovo nám. 97/1, 586 01 Jihlava o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v nečinnosti žalovaného, který v rozporu s § 129 odst. 2 stavebního zákona nezahájil řízení o odstranění stavby – stavebních zásahů do objektů dnes označovaných jako RD P. XA a RD P. XB umístěných na pozemcích parc. č. XC a XD v k. ú. X, takto: I. Nezahájení správního řízení o odstranění stavby – stavebních úprav, přístavby, dalších stavebních změn či jiných stavebních zásahů, jež byly na pozemcích p. č. XC s domem čp. XB a p. č. XD s domem čp. XA v k. ú. X provedeny bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem, je nezákonným zásahem. II. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zahájit řízení o odstranění stavby – žalovaným vymezených stavebních úprav, přístavby, dalších stavebních změn či jiných stavebních zásahů, jež byly na pozemcích p. č. XC s domem čp. XB a p. č. XD s domem čp. XA v k. ú. X provedeny bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 25 740 Kč, a to k rukám advokáta žalobkyně Mgr. Petra Šmída do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v nečinnosti žalovaného (dále též „stavební úřad“), který v rozporu s § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), nezahájil řízení o odstranění stavby – stavebních zásahů do objektů dnes označovaných jako RD P. XA a RD P. XB umístěných na pozemcích parc. č. XC a XD v k. ú. X. Dále se domáhá toho, aby soud žalovanému přikázal zahájit vůči stavebníkovi J. N., nar. X, bytem X, řízení o nařízení odstranění stavby – stavebních zásahů – do objektů dnes označovaných jako RD P. XA a RD P. XB umístěných na pozemcích parc. č. XC a XD, k. ú. X, v souladu s § 250 a násl. zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „nový stavební zákon“). II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobkyně v podané žalobě poukazuje na právní závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu vyjádřené v rozsudku ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019-39 (ve věci ŽAVES), v němž soud připustil možnost ochrany před nezákonným zásahem u správního soudu osobě, která tvrdí, že je dotčena na svém hmotném právu faktickou nečinností stavebního úřadu, který v rozporu s § 129 odst. 2 stavebního zákona nezahájil řízení o odstranění nepovolené stavby. žalobkyně zdůrazňuje, že v jejím případě je nečinností stavebního úřadu přímo dotčena na svém subjektivním právu, neboť je jedním z dědiců po zemřelé matce (paní B. N.), která byla vlastníkem RD P. XA (v dnes zapsaném stavu). Po skončení dědického řízení se stane spoluvlastnicí uvedeného RD P. XA (přinejmenším v dnes zapsaném rozsahu). Tento dům trpí stavebními zásahy J. N. (bratra žalobkyně). Část RD P. XA (dle současných zápisů) je dotčena přinejmenším zásahy do střešní krytiny tohoto domu (a zatékáním) a dále přístavbou schodiště funkčně spojeného s částí dnes evidovanou jako P. XB umístěné však na pozemku přináležejícímu k RD P. XA dle současných zápisů (pozemku parc. č. XD k. ú. X). Další výrazné stavební zásahy J. N. v části domu dnes evidované jako P. XB (provedení nástavby a vybourání stavebních otvorů v obvodových zdích) se též mají přímo dotýkat vlastnického práva žalobkyně. O tuto část rodinného domu je veden spor o vlastnické právo před Okresním soudem v Jihlavě pod sp. zn. 18 C 317/2020 a je v něm řešena otázka, zda i tato část rodinného domu není též součástí dědictví. Okresní soud v Jihlavě v usnesení o nařízení předběžného opatření potvrdil, že stavební práce nyní prováděné mohou mít význam pro další užívání pozemku parc. č. XD (RD P. XA). 3. Stavebnímu úřadu je známo, že v předmětných objektech byly provedeny nepovolené stavební zásahy (viz jeho dopis ze dne 16. 12. 2022), přesto proti nim nijak nezasáhl, a to ani poté, co k podnětu žalobkyně Krajský úřad Kraje Vysočina přijal dne 9. 3. 2023, č. j. KUJI 24885/2023; OUP 465/2022 Cí-9, opatření proti nečinnosti, v němž konstatoval neoprávněnost prováděných stavebních úprav a zásahů a přikázal mu zahájit řízení o odstranění stavby dle § 129 odst.1 písm. b) stavebního zákona. III. Vyjádření žalovaného, replika žalobkyně a další podání účastníků řízení 4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě setrvává na stanovisku, že řízení o odstranění stavby může vést pouze s vlastníkem nemovitosti, přičemž otázka vlastnictví má být řešena v řízení před Okresním soudem v Jihlavě sp. zn. 18 C 317/2020, a do té doby nemůže stavební úřad v řízení pokračovat. Stejně tak poukazuje na nesrovnalosti ohledně určení osoby stavebníka, za kterého stavební úřad považuje již zemřelou B. N. J. N. pouze prováděl vlastní stavební činnost, což z něj dle názoru stavebního úřadu však automaticky nečiní stavebníka ve smyslu ustanovení zákona (tj. osoba, která by o případnou stavbu žádala a po dokončení stavby by se v obecné rovině stala i vlastníkem této stavby). Žalobkyní tvrzená nezákonnost zásahu, spočívající v nezahájení správního řízení, je proto dle žalovaného nedůvodná a navrhuje žalobu zamítnout. 5. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného, resp. v dalších podáních polemizuje s názorem žalovaného, přičemž má za to, že určení vlastníka nemovitosti není pro zahájení řízení o odstranění stavby nezbytnou podmínkou (tím spíše, že stavebnímu úřadu musí být znám okruh dědiců po zemřelé B. N., mezi nimiž je sporný tolik rozsah a obsah dědických podílů). Uvedené platí tím spíše, že stavebníkem vždy byl a i nadále zůstává J. N., neboť tento i v současnosti pokračuje ve stavebních zásazích do předmětných nemovitostí, a to i přes zákaz vyslovený v předběžném opatření Okresního soudu v Jihlavě. Žalobkyně dále soudu zaslala rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 30. 11. 2023, č. j. 18 C 317/2020-761, o určení vlastnictví k předmětným nemovitostem. IV. Ústní jednání konaná dne 13. 2. 2024 a dne 29. 4. 2025 6. V rámci ústních jednání žalobkyně setrvala na svém stanovisku a zrekapitulovala své klíčové argumenty, předestřené již v písemných podáních. Žalovaný se z obou jednání řádně omluvil s tím, že před jednáním vždy soudu zaslal své stanovisko, resp. reakci na argumentaci žalobkyně předestřenou v jejích podáních adresovaných krajskému soudu. V. Posouzení věci soudem V. a) Podmínky řízení 7. Co se týče přípustnosti podané žaloby, lze uvést, že rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ve věci ŽAVES, dovodil, že ten, kdo tvrdí, že je dotčen na svém hmotném právu faktickou nečinností stavebního úřadu, který v rozporu s § 129 odst. 2 stavebního zákona nezahájil řízení o odstranění nepovolené stavby (nepovolené stavební úpravy), se může bránit proti takové faktické nečinnosti správního orgánu žalobou na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 násl. s. ř. s.). Vyhoví-li soud takové žalobě, určí, že nezahájení řízení z moci úřední je nezákonným zásahem a současně přikáže stavebnímu úřadu zahájit řízení podle § 129 odst. 2 stavebního zákona. Pokud nebude zásahová žaloba odmítnuta proto, že v žalobě označené jednání nemůže být již z povahy věci nezákonným zásahem [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], je namístě zkoumat její přípustnost z hledisek § 85 s. ř. s., části věty před středníkem. Soud si musí nejprve ujasnit, zda projednávaná žaloba je „zápůrčí“, tj. směřuje proti zásahu, který doposud nebyl ukončen, anebo „určovací“, tedy směřuje proti zásahu, který již ukončen byl. Brání-li se žalobce před trvajícím zásahem, nemůže volit žalobu deklaratorní (a tím obejít příkaz zákona uplatnit nejprve jiné právní prostředky ochrany ve smyslu § 85 s. ř. s.). Zatímco u určovací žaloby nezkoumá, zda se žalobce ochrany před zásahem či jiné formy nápravy mohl domáhat jinými právními prostředky, a pokud ano, zda tak učinil, u zápůrčí žaloby takové zkoumání provést musí. Zjistí-li, že uvedené právní prostředky měl žalobce k dispozici, avšak nevyužil jich, musí soud žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 85 s. ř. s. Neuplatnil-li žalobce před podáním žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v jeho faktické nečinnosti ve věci zahájení správního řízení z moci úřední podnět podle § 42 správního řádu, respektive podnět nadřízenému správnímu orgánu k přijetí opatření proti nečinnosti (§ 80 odst. 2 správního řádu), soud žalobu odmítne pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 85 s. ř. s. 8.