6 As 166/2015 — Nejvyšší správní soud

29 A 36/2025- 41 - text 7 29 A 36/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka v právní věci žalobce: ZTM company s.r.o., IČO: 17829313 sídlem Přibická 944, 691 25 Vranovice zastoupený advokátkou Mgr. Barborou Sedlákovou sídlem Křoví 111, 594 54 Křoví proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně sídlem Moravské náměstí 1, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2025, č. j. ZKI BR-O-11/213/2025-5, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh správního řízení 1. Žalobce se u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov (dále jen „katastrální úřad“ nebo „správní orgán prvního stupně“) domáhal provedení opravy chyby v katastrálním operátu v k. ú. V. n. S. spočívající v nesprávném zobrazení hranic trojmezí parcel č. XA, XB a XC zobrazeného v obnoveném katastrálním operátu podrobným lomovým bodem č. 1857-35. 2. Žalobou podanou u krajského soudu žalobce brojí proti napadenému rozhodnutí žalovaného, kterým zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 18. 12. 2024, č. j. OR-3366/2024-703-13. Tímto rozhodnutím katastrální úřad zamítl námitku žalobce proti obsahu obnoveného katastrálního, neboť se nejednalo o chybu v katastrálním operátu podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“). Katastrální úřad konstatoval, že neshledal rozpor ve výsledném operátu obnovy mezi vyšetřeným a zaznamenaným stavem vyznačeným v katastrální mapě. Žalovaný v napadeném rozhodnutí ve shodě s katastrálním úřadem dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že obsah katastrální mapy je shodný s obsahem elaborátu obnovy katastrálního operátu novým mapováním. To znamená, že hranice mezi předmětnými pozemky, jejíž správnost zobrazení v katastrální mapě žalobce napadá, je v aktuálně platné katastrální mapě vyznačena shodně s náčrtem zjišťování průběhu hranic č. 1857, měřickým náčrtem č. 1857 i soupisem nemovitostí č. 1857. V rámci obnovy katastrálního operátu novým mapováním nebylo zjištěno pochybení vzniklé jak zřejmým omylem při obnově katastru, tak nepřesností při zobrazení hranic v katastrální mapě, a že tedy obnovený katastrální operát (tj. DKM) neobsahuje chybné údaje ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) a b) katastrálního zákona. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhl krajskému soudu, aby rozhodnutí žalovaného zrušil. Dále navrhuje, aby krajský soud zrušil i rozhodnutí prvostupňové postupem dle § 78 odst. 3 s. ř. s. 4. Žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný se žádným způsobem nevypořádal s jeho odvolacími námitkami a nedostatečně zjistil skutkový stav. 5. Žalobce ve stručné žalobě konkrétně namítá, že katastrální úřad i žalovaný pochybili při určení nové hranice mezi pozemky parc. č. XB a XC. Tyto pozemky žalobce nabyl dne 4. 12. 2023 od společnosti BEDA s.r.o. a neměl možnost aktivně zasáhnout do procesu zjišťování hranice uvedených pozemků. Pokud došlo k odsouhlasení hranice tak, jak byla vyznačena předchůdcem žalobce umístěnými kolíky, bylo tak za situace, kdy v soupisu nemovitostí č. 1857 je uváděno, že ,, XC má výměru 236 m2, zahrada, zemědělský půdní fond, v kolonce zjištěné změny, výzvy, poučení, poznámky“ – není žádná poznámka, že by se hranice stanovila jinak oproti stávajícímu stavu nebo, že by výměra nově měla být o 15 m2 méně, při následném zaměření bez vlastníků pozemků došlo k odstranění kolíku podatele a došlo k jinému zaměření než které bylo odsouhlaseno na místě dne 25. 10. 2022. Dále žalobce tvrdí, že pozemek parc. č. XA nyní zasahuje do pozemku parc. č. XB tak, že je zalomen v bodě č. 1857-35, předtím byl v rovině. Tímto způsobem podle žalobce očividně došlo k zásahu do vlastnického práva, jelikož mu z pozemku XC bylo odňata část pozemku o velikosti nejméně 15 m2. Proto žalobce namítá s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu, že obnovou katastrálního operátu nemůže dojít ke změně vlastnického práva. V závěru žalobce zpochybňuje způsob obnovy katastrálního operátu v podobě mapování v terénu, který považuje za nevhodný, když tento způsob je určen pro situace, kdy je potřeba evidenci zpřesnit III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrvává na argumentaci předestřené v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný shodně jako katastrální úřad neshledal rozpor ve výsledném operátu obnovy mezi vyšetřeným a zaznamenaným stavem v katastrální mapě. Nebylo zjištěno, že by katastrální úřad při zavedení obnoveného katastrálního operátu novým mapováním pochybil, jelikož namítaná hranice mezi pozemky parcelní XA na straně jedné a pozemky parcely č. XB a XC na straně druhé zcela odpovídá výslednému obsahu elaborátu obnovy novým mapováním a je ve shodě s podklady uloženými v dokumentaci katatsrálního úřadu. 7. K žalobcově námitce, že s ním jako novým vlastníkem (původně společnost BEDA s. r. o.) nebylo před ukončením etapy zjišťování hranic dále komunikováno, žalovaný uvádí, že katastrální úřad nebyl povinen žalobce jako nového vlastníka nemovitosti znovu vyzvat k, neboť je singulárním sukcesorem, a z tohoto titulu ze zákona nastupuje do všech práv a povinností předchozího vlastníka souvisejících s vlastnictvím předmětné nemovitosti. Žalobce měl tedy možnost seznámit se s novým obnoveným katastrálním operátem ještě před vyhlášením jeho platnosti. Obnovený operát byl vyložen k veřejnému nahlédnutí v budově obecního úřadu ve Vranovicích ve dnech 30. 10. 2024 až 11. 11. 2024. Tato možnost byla vlastníkům a jiným oprávněným, kteří měli trvalý pobyt nebo sídlo v obci oznámena veřejnou vyhláškou dne 26. 9. 2024. IV. Posouzení věci soudem 8. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (stavebního úřadu), včetně řízení předcházejících jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 9. Žalobce sice předně namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, resp. nesrozumitelnost, nicméně tuto námitku nijak blíže nerozvádí. 10. Nepřezkoumatelnost je ovšem vadou správního rozhodnutí, k níž je soud povinen přihlédnout i z úřední povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2003, č. j. 2 Ads 33/2003-78, rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2016, č. j. 1 As 287/2015-51, bod 24) vyplývá, že „[P]řezkoumatelné rozhodnutí je rozhodnutí srozumitelné, s dostatkem důvodů podporujících výrok rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je dána především tehdy, opřel-li soud rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem nebo pokud zcela opomněl vypořádat některou z námitek uplatněných v žalobě (viz např. rozsudek ze dne 27. 6. 2007, č. j. 3 As 4/2007–58, rozsudek ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004–73).“ Ačkoliv byl tento právní názor vysloven ve vztahu k soudnímu rozhodnutí, lze jej vztáhnout i rozhodnutí správních orgánů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012-45). Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-74). Současně je třeba zdůraznit, že na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů je třeba v rámci soudního přezkumu nahlížet jako na jeden celek, tedy že rozhodnutí se mohou vzájemně argumentačně doplňovat v obou směrech (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu dne 14. 10. 2021, č. j. 7 As 447/2019-60). 11. Krajský soud neshledal, že by napadené a prvostupňové rozhodnutí byla nepřezkoumatelná. Z jejich výroků je zřejmé, jak správní orgány rozhodly, a z jejich odůvodnění je zřejmé i to, proč takto rozhodly. Z odůvodnění vyplývá, na základě jakých skutečností a jakých podkladů dospěly správní orgány k závěrům, které se odrazily ve výrocích rozhodnutí. 12. Pokud jde o meritorní námitky, v nyní projednávané věci je mezi účastníky spornou otázka, zda měl katastrální úřad vyhovět námitce žalobce k provedení opravy jím namítané chyby v katastrálním operátu ve vztahu k předmětným pozemkům. 13. Podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona platí, že „[n]a písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez náv