6 As 171/2019 — Nejvyšší správní soud

29 A 51/2024- 67 - text 7 29 A 51/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka v právní věci žalobkyně: M. K. zastoupená advokátem JUDr. Ondřejem Bečvářem sídlem Příkop 834/4, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Ke Skalce 5907/47, 586 01 Jihlava za účasti osoby zúčastněné na řízení: 1) D2 mont s.r.o., IČO 283 34 868 sídlem Chrudichromy 1, 680 01 Boskovice 2) J. H. 3) M. Ž. oba zastoupeni advokátem Mgr. Tomášem Rašovským sídlem Skřivanova 337/7, 602 00 Brno 4) EG.D, a. s. sídlem Lidická 36, 602 00 Brno 5) CETIN a. s. sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2024, č. j. KUJI 26155/2024, sp. zn. OUP 389/2023 Šk takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Velká Bíteš, odboru výstavby a životního prostředí, ze dne 19. 5. 2023, č. j. MÚVB/6504/22/VÝST/URB. Stavební úřad rozhodnutím podle § 94j a § 94p zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), ve společném územním a stavebním řízení schválil stavební záměr „Hala TK Velká Bíteš“ na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XCH, XI, XJ, XK a XL, vše v k. ú. X (dále jen „stavba“), a to na základě žádosti stavebníka – osoby zúčastněné na řízení 1). II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobkyně navrhla krajskému soudu, aby rozhodnutí žalovaného zrušil. 3. Žalobkyně vlastní pozemek parc. č. XM sousedící s pozemky, na nichž má být realizována stavba haly. Zaprvé nesouhlasí s tím, jak žalovaný vypořádal její odvolací námitku stran zastínění pozemku. Domnívá se, že omezení dle § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. dopadá i na odstupové vzdálenosti stavby od pozemku. Stavba o výšce téměř 14 metrů podle ní nepřípustně zasahuje do jejího práva na minimální úroveň oslunění a osvětlení, což plánuje prokázat i pomocí znaleckého posudku, který však z důvodu časového vytížení soudních znalců nedoložila. Žalobkyně se ochrany před zastíněním domáhá i z toho důvodu. že její pozemek je ornou půdou spadající do I. třídy BPEJ. S odkazem na veřejný zájem na ochranu bonitní půdy pak žalobkyně napadá i správnost závazného stanoviska Městského úřadu Velké Meziříčí ze dne 31. 8. 2022, č. j. ŽP/32721/2022-rybar/4733/2022. Jelikož se žalovaný otázkou ochrany bonitní půdy nezabýval a pouze odkazoval na uvedené závazné stanovisko, zatížil napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti. 4. Zadruhé žalobkyně namítá, že stavební záměr ji omezí v přístupu k jejímu pozemku. Žalobkyni totiž svědčilo právo cesty z věcného břemene na pozemku parc. č. XF. Stavebním záměrem však dojde k záboru tohoto pozemku, a tedy vyprázdnění jejího práva z věcného břemene. Jediný zbývající možný přístup k pozemku je tak ze západní strany, k čemuž však nemá zřízeno věcné břemeno. Taktéž tuto odvolací námitku žalovaný řádně nevypořádal. Konečně zatřetí měl Městský úřad Velké Meziříčí pochybit tím, že se nesnažil spor mezi žalobkyni a stavebníkem vyřešit smírně. III. Vyjádření žalovaného, replika žalobkyně 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nesouhlasí s žalobkyní, že by byly porušeny požadavky vyhlášky č. 501/2006 Sb. na vzájemné odstupy staveb. Na pozemku ve vlastnictví žalobkyně se totiž v současné době žádná stavba nenachází. Stavba je taktéž umístěna 2 metry od hranice pozemků. Z technické normy ČSN 73 4301 i vyhlášky č. 268/2009 Sb. podle žalovaného nevyplývá žádný požadavek na nezastínění pozemku žalobkyně. Žalovaný postupoval dle § 149 odst. 7 správního řádu, jelikož odvolání žalobkyně směřovalo i proti závazným stanoviskům. Závazná stanoviska nadřízené právní orgány potvrdily. K námitce zajištění přístupu k pozemku parc. č. XM žalovaný uvedl, že tento pozemek vznikl dělením původního pozemku a navazuje z jižní strany na pozemek parc. č. XH ve vlastnictví města Velká Bíteš. Na tento pozemek navazují i pozemky dotčené stavbou. Žalobkyně nemá zřízeno žádné věcné břemeno, jež by jí zajišťovalo přístup na její pozemek, musí si jej proto zařídit vlastními silami. Žalovaný je přesvědčen, že napadené rozhodnutí je věcně správné a zákonné, navrhuje proto žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 6. Žalobkyně v replice ze dne 11. 11. 2024 zopakovala svoji žalobní argumentaci. Upozornila, že o zrušení věcného břemene nebyla informována, nemohla tudíž ani reagovat. IV. Posouzení věci soudem 7. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, včetně řízení předcházející jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 8. Krajský soud se předně zabýval námitkou žalobkyně ohledně nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť se jedná o tak závažnou vadu, že by se jí musel zabývat z úřední povinnosti i nad rámec uplatněných žalobních námitek (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002-35, rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz). Je-li totiž správní rozhodnutí nepřezkoumatelné, lze jen stěží uvažovat o jeho přezkumu správním soudem, což ostatně vyplývá již z lingvistické stránky věci, kdy nepřezkoumatelné rozhodnutí prostě nelze věcně přezkoumat. Takové rozhodnutí by bylo nutno zrušit pro nepřezkoumatelnost, která může nastat buď pro nesrozumitelnost (nelze seznat určitý a jednoznačný výrok, jde o výrok s obsahem rozporuplným, nevykonatelným apod.), nebo pro nedostatek důvodů (odůvodnění je v rozporu s výrokem, popř. uvádí jiné důvody než ty, v nichž má mít dle zákona oporu, odůvodnění postrádá rozhodný důvod pro výrok či neobsahuje žádné hodnocení provedených důkazů a závěr z nich učiněný). 9. Žalobkyně nepřezkoumatelnost konkrétně shledává v tom, že žalovaný nereagoval na odvolací námitku ochrany zemědělského půdního fondu jak na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně, tak na pozemcích dotčených stavbou. S touto námitkou se krajský soud neztotožňuje. 10. Dle § 149 odst. 7 věta první správního řádu „[j]estliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska“. 11. Žalobkyně v odvolání namítala mimo jiné to, že stavební záměr snižuje bonitu půdy na jejím pozemku. Žalovaný tuto odvolací námitku vyhodnotil tak, že směřuje proti obsahu závazného stanoviska Městského úřadu Velké Meziříčí ze dne 31. 8. 2022, č. j. ŽP/32721/2022-rybar/4733/2022, o udělení souhlasu k trvalému odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu (dále jen „závazné stanovisko“). Postupoval proto dle § 149 odst. 7 správního řádu a vyžádal si od Krajského úřadu Kraje Vysočina, nadřízeného správního orgánu, potvrzení správnosti závazného stanoviska. Nadřízený správní orgán závazné stanovisko potvrdil ve sdělení ze dne 2. 10. 2023, č. j. KUJI 91737/2023 OZPZ 827/2022. 12. Krajský soud je přesvědčen, že žalovaný postupoval v souladu se zákonem. Žalovaný nebyl věcně příslušným přezkoumat, zda mohly být pozemky určené k zastavení vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. To příslušelo právě správnímu orgánu, který byl nadřízený dotčeného orgánu. Z potvrzení závazného stanoviska se zároveň podává, že nadřízený správní orgán reagoval na odvolací námitky žalobkyně, napadené rozhodnutí tedy ani z tohoto důvodu není stiženo vadou nepřezkoumatelnosti. 13. Krajský soud dále přistoupil k posouzení zákonnosti závazného stanoviska, jak požadovala žalobkyně. Předně ověřil, zda závazné stanovisko splňuje všechny požadavky stanovené v § 149 odst. 2 správního řádu. 14. Dle § 149 odst. 2 správního řádu „[z]ávazné stanovisko obsahuje závaznou část a odůvodnění. V závazné části dotčený orgán uvede řešení otázky, která je předmětem závazného stanoviska, ustanovení zákona, které zmocňuje k jeho vydání a další ustanovení právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. V odůvodnění uvede důvody, o které se opírá obsah závazné části závazného stanoviska, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen.“ 15. Krajský soud z obsahu závazného stanoviska zjistil, že dotčený orgán souhlasil s trvalým vynětím pozemků parc. č. XA, XB, XC, XD, XE a XF ze zemědělského půdního fondu. Stavebníkovi uložil provést 1) skrývku orni