29 Af 83/2021 – Krajský soud v Brně

29 Af 83/2021- 78 - text 10 29 Af 83/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše v právní věci žalobkyně: SULKOM s.r.o., IČ: 27670309 se sídlem č. p. 284, 679 34 Knínice proti žalovanému: Finanční úřad pro Jihomoravský kraj sídlem nám. Svobody 98/4, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 20. 10. 2021, č. j. 4200445/21/3007-50524-709553 a č. j. 4199376/21/3007-50524-709553, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 10. 2021, č. j. 4200445/21/3007-50524-709553, se v rozsahu, v němž byla zamítnuta žádost žalobkyně o prominutí penále, které bylo stanoveno dodatečnými platebními výměry ze dne 12.07.2017, č. j. 3381942/17/3007-50524-704522, ze dne 12. 7. 2017, č. j. 3381974/17/3007-50524-704522, ze dne 12. 7. 2017, č. j. 3382005/17/3007-50524-704522, ze dne 12. 7. 2017, č. j. 3382030/17/3007-50524-704522, a ze dne 6. 9. 2017, č. j. 3953088/17/3007-50524-704522, za zdaňovací období únor, březen, duben a prosinec 2013 a září 2014, které vydal Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 10 668,35 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně podala žádost o prominutí penále ve smyslu § 259a odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které správce daně stanovil v souvislosti s doměřením daně z přidané hodnoty (dále „DPH“) za zdaňovací období únor, březen, duben a prosinec 2013 a červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec 2014 a daně z příjmů za zdaňovací období rok 2013 a 2014. Žalovaný rozhodl v záhlaví uvedenými napadenými rozhodnutími, jimiž žádost žalobkyně zamítl z důvodu, že podle § 259a odst. 2 daňového řádu byla mimořádně závažným způsobem porušována součinnost žalobkyně, v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední. Žalobkyně proti těmto napadeným rozhodnutím podala žalobu ke zdejšímu soudu. 2. Zdejší soud v rozhodnutí ze dne 19. 12. 2023, č. j. 29 Af 83/2021-40, žalobě vyhověl a zrušil napadená rozhodnutí, neboť vycházel ze skutečnosti, že na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2022, č. j. 6 Afs 27/2021-37, a ze dne 11. 1. 2023, č. j. 8 Afs 27/2021-67, byly zrušeny odvolací rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství, kterými byly zamítnuty odvolání žalobkyně proti dodatečným platebním výměrům (ve vztahu k dani z příjmů 2013 odvolací rozhodnutí dodatečný platební výměr změnilo). Zdejší soud ve výše uvedeném rozhodnutí dospěl proto k závěru, že nastala taková situace, kdy přezkoumávaná rozhodnutí o prominutí penále nemají oporu v pravomocně stanovené daňové povinnosti. 3. Proti tomuto rozhodnutí zdejšího soudu podala žalobkyně kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl v rozsudku ze dne 21. 5. 2025, č. j. 9 Afs 28/2024-33, a mj. uvedl, že pro rozhodování o prominutí penále není striktně vzato nutné, aby penále nebo daň, ze které penále vychází, byly stanoveny pravomocně. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Žalobkyně předně vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím a odkázala na § 259c daňového řádu, ze kterého dovozuje, že penále nelze prominout, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušily daňové nebo účetní právní předpisy. Žalovaný k tomu zmínil pokyn GFŘ-D-47 k promíjení příslušenství daně, č. j. 15921/21/7700-10123-050167, nicméně se vůbec nezabýval procenty uvedenými v čl. IV, od kterých se odvíjí rozsah v jakém lze penále prominout. 5. Skutečnosti popsané žalovaným spočívající v nezahrnutí fiktivních přijatých daňových dokladů do odpočtu DPH na vstupu a do daňových dokladů u daně z příjmů právnických osob nemohou být důvodem pro 100% neprominutí penále, neboť doměření DPH a daně z příjmů nestojí pouze na fiktivních přijatých daňových dokladech. Žalovaný měl učinit správní úvahu, v rámci které měl penále rozdělit na část týkající se doměřených daní z fiktivních přijatých daňových dokladů a na penále týkající se doměření DPH a daně z příjmů z ostatních skutečnosti daně (zde měl penále prominout v 75 %). 6. Žalovaný měl postupovat podle § 259a odst. 2 téhož zákona a měl žalobkyni prominout penále alespoň zčásti ve výši 30 %, nebo měl učinit správní úvahu, z jakého důvodu žalobkyni nelze prominout penále vůbec. Žalobkyně odkázala na rozsudek zdejšího soudu ze dne 29. 6. 2021, č. j. 29 Af 36/2019-80, a uvedla, že rozsah součinnosti je zákonným kritériem pro posouzení rozsahu prominutí penále podle § 259a odst. 2 daňového řádu. Poukázala také na to, že hodnocení věci v sobě zahrnuje posouzení, zda a v jakých případech lze při posuzování ospravedlnitelnosti důvodů vyjít z důvodů uvedených v pokynu GFŘ-D-47. Žalovaný jednal svévolně, pokud se pokynem neřídil. 7. Pokud tedy u žalobkyně došlo k doměření daní z fiktivních dokladů a z ostatních skutečností, nezbavuje to žalovaného povinnosti posoudit a odůvodnit, zda prominutí penále lze považovat za důvodné podle § 259a a § 259c daňového řádu, a zda jsou splněny podmínky pro částečné prominutí penále uvedené v pokynu GFŘ-D-47. Žalobkyně navrhla, aby soud obě napadená rozhodnutí zrušil a vrátil věc správnímu orgánu k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný uvedl, že postup finančních orgánů při promíjení příslušenství daně upravuje Pokyn GFŘ-D-47 a zákonná úprava obsažena v § 259a a § 259c daňového řádu. Žalovaný postupoval podle zákona a respektoval též požadavky obsažené v pokynu. Daňový řád v § 259a uvádí formální požadavky kladené na žádost a v § 259c pak požadavky na meritorní posouzení věci. V ustanovení § 259c odst. 2 je pak definována vylučovací podmínka, při jejímž naplnění není možné příslušenství daně prominout. Podle tohoto ustanovení není možné penále prominout, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušily daňové nebo účetní právní předpisy. 9. Žalovaný uvádí, že při opětovném posouzení věci po zrušení předchozích jeho rozhodnutí zdejším soudem respektoval právní názor soudu, dle kterého žalovaný nepostupoval správně, pokud do vyhodnocení závažného porušení právních předpisů zahrnul porušení právních předpisů, které tvoří skutkový základ pro uložení penále. Současně respektoval názor soudu, že ačkoliv všechny skutečnosti uvedené správcem daně v jeho rozhodnutích nemohly být podřazeny a vyhodnoceny jako závažné porušení podle § 259c odst. 2 daňového řádu, měly být zohledněny při posuzování intenzity porušení podle § 259a odst. 2 tohoto zákona. 10. Žalobkyní v žalobě zmiňovaný důvod pro neprominutí penále spočívající v závažném porušení daňových nebo účetních právních předpisů nebyl v případě opakovaného posouzení žádosti důvodem pro rozhodnutí. Žalobkyně jako důvody shodně namítá tvrdost penále, přičemž v odůvodnění odkazuje na směrnici o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové zprávy, konkrétně Zprávy Komise pro fiskální záležitosti OECD. K namítané tvrdosti žalovaný konstatuje, že tvrdost penále není zákonným důvodem pro jeho prominutí. V souvislosti se zmíněnou směrnicí správce daně uvedl, že směrnice řeší otázku tvrdosti penále v souvislosti s neúmyslnou chybou. Jiné důvody žalobkyně neuvedla. Ve vztahu k součinnosti daňového subjektu žalovaný konstatoval, že opakované předkládání fiktivních faktur jako důkazního prostředku prominutí má za následek, že je na místě daňovému subjektu nevyhovět. 11. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Vyjádření žalovaného ze dne 17. 9. 2025 12. V novém vyjádření ze dne 17. 9. 2025 žalovaný reagoval na nové procesní skutečnosti. K rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 28/2024-33, který zrušil první rozhodnutí zdejšího soudu v této věci, žalovaný uvedl, že jej akceptuje stran podmíněnosti rozhodnutí o prominutí penále „existencí“ rozhodnutí o stanovení daně ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). Též se domnívá, že v posuzovaném případě se jedná o samostatné výroky, kdy není rozhodující, zda je o prominutí penále, které je vztaženo k více daním či zdaňovacím obdobím, rozhodování jedním správním aktem. Žalovaný odkázal na nová odvolací rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství, kterými byly v průběhu řízení před správními soudy zrušeny, změněny, nebo potvrzeny dodatečné platební výměry. Podle Nejvyššího správního soudu může krajský soud vycházet ze spisového materiálu, aniž by písemnosti dokazoval. Ve vztahu ke stanovení daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2013 je nutno vycházet ze skutečnosti, že daň již byla stanovena pravomocně. Změna vybraných rozhodnutí však nemá vliv na věcné posouzení rozhodnutí o prominutí penále jako takových, neboť jimi došlo k zamítnutí žádostí, aniž by bylo rozhodné, v jaké definitivní výši bylo penále stanoveno. 13. Žalova