7 As 17/2013 — Nejvyšší správní soud

31 A 43/2024- 42 - text  7 31 A 43/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Václava Štencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., ve věci žalobkyně: JUDr. A. K. M. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Petrem Večeřou sídlem Havlíčkova 13, 602 00 Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno za účasti osoby zúčastněné na řízení: ENBRA HOLDING, a.s., IČO 25321391 sídlem Durďákova 5, 613 00 Brno zastoupená advokátem Mgr. Janem Hladkým, LL.M. sídlem Orlí 1, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 6. 2024, sp. zn. 5400/OD/MMB/173442/ 2024 Ro-/8/, takto: I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 7. 6. 2024, sp. zn. 5400/OD/MMB/173442/2024 Ro-/8/, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 200 Kč, a to k rukám JUDr. Petra Večeři, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Úřad městské části Brno-sever, odbor výstavby, rozhodnutím ze dne 24. 11. 2023, č. j. MCBSev/048635/23, dle § 10 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále „zákon o pozemních komunikacích“), a dle § 12 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, povolil připojení sousední nemovitosti ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení, nacházející se na pozemku p. č. X, k. ú. X na místní komunikaci ul. X v X. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které bylo napadeným rozhodnutím žalovaného dle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítnuto jako nepřípustné z důvodu, že žalobkyně nemá v předmětném správním řízení postavení účastníka řízení. 2. Předmětem sporu je otázka přípustnosti odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí a s ní související otázka účastenství žalobkyně ve správním řízení o připojení nemovitosti p. č. X, k. ú. X, k pozemní komunikaci zřízením sjezdu. II. Stanoviska účastníků řízení 3. Žalobkyně se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2019, č. j. 1 As 397/2019-103, namítá, že je účastníkem předmětného správního řízení dle § 27 odst. 2 správního řádu. Probíhajícím správním řízením, prvostupňovým rozhodnutím i napadeným rozhodnutím se žalobkyně cítí být dotčena na svých právech, neboť prvostupňové rozhodnutí povoluje nové připojení na ulici X, které omezí vlastnické právo žalobkyně k přímo sousedícímu pozemku, jehož součástí je bytový dům, a podstatně zhorší kvalitu bydlení, sníží možnosti využití její nemovitosti k účelu, pro který je určena, a sníží její hodnotu. Objekt žalobkyně i ostatní objekty na ulici X jsou uživatelsky stabilizovány (počet obyvatel, počet aut, hluk z ulice, kapacita přilehlých parkovacích ploch, sociální prostředí), záměr sjezdu by tyto poměry výrazně zhoršil. Povolení úpravy připojení znamená zásah do dopravně bezpečnostní situace v daném místě, žalobkyně tak je prvostupňovým rozhodnutím přímo dotčena na svých právech. Jelikož s žalobkyní nebylo jednáno jako s účastníkem řízení a nebylo jí umožněno uplatňovat v řízení svá vyjádření a námitky, byla porušena její základní procesní práva. Prvostupňové rozhodnutí je nesprávné, neboť záměr sjezdu by znamenal podstatné zhoršení dopravní situace v území. 4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Uvádí, že v běžné praxi je účastníkem řízení o povolení připojení sousední nemovitosti k pozemní komunikaci pouze žadatel a vlastník komunikace, na niž má být nemovitost připojena. Vlastníci nemovitostí sousedících s nemovitostí, jež má být připojena, nebyli přibíráni jako účastníci řízení, neboť předmětné řízení se zaměřuje především na bezpečnost a plynulost silničního provozu, které by mohly být novým připojením dotčeny. Situace v rozsudku č. j. 1 As 397/2019-103 a v projednávané věci jsou rozdílné. Žalobkyně neuvedla žádné přímé ohrožení jejích práv, které by odůvodňovalo její účastenství. 5. Osoba zúčastněná na řízení navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Napadené rozhodnutí považuje za věcně správné a zákonné. Žalobkyně nebyla prvostupňovým ani napadeným rozhodnutím přímo dotčena na svých právech, není účastníkem správního řízení. Žaloba je účelová, žalobní tvrzení jsou obecná. Povolení připojení nezhorší dopravně bezpečnostní situaci. 6. Na vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení reagovala žalobkyně replikou. Uvádí, že žalovaným namítaný rozdíl řešených situací je zcela nepodstatný. Žalobkyně v odvolání i v žalobě dostatečně určitě popsala, v čem spatřuje dotčení na svých právech. Osoba zúčastněná na řízení přehlíží, že posouzení otázek zákonnosti, správnosti a vhodnosti stavebního záměru a připojení na pozemní komunikaci není pro rozhodnutí o žalobě podstatné. III. Posouzení věci krajským soudem 7. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného a řízení předcházející jeho vydání v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; dále „s. ř. s.“). Soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek [§ 51 odst. 1 s. ř. s., § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Při rozhodování vycházel z obsahu správního spisu, nad jehož rámec nebylo potřeba provádět dokazování. 8. Pokud jde o procesní otázky řízení o povolení připojení ke komunikaci ve smyslu § 10 zákona o pozemních komunikacích, řízení je zahájeno podáním žádosti a postupuje se v něm podle správního řádu ve smyslu § 180 odst. 1 správního řádu, který se uplatní, protože zákon o pozemních komunikacích vlastní úpravu vztahu ke správnímu řádu neobsahuje. Výsledkem řízení by mělo být správní rozhodnutí, kterým se připojení buď povolí, nebo se žádost zamítne. Účastenství v tomto řízení tedy není speciálně upraveno v zákoně o pozemních komunikacích, který v § 10 pouze vymezuje charakter řízení, předmět regulace a postup příslušného silničního správního úřadu, a proto je otázku účastenství nezbytné řešit dle obecné právní úpravy obsažené ve správním řádu. 9. Podle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu platí, že účastníky řízení jsou v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností se žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu. 10. Podle § 27 odst. 2 správního řádu platí, že účastníky řízení jsou i další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. 11. Účastníkem řízení o povolení připojení musí být žadatel [§ 27 odst. 1 písm. a) správního řádu] a vlastník pozemní komunikace, k níž se má žadatelova nemovitost nebo pozemní komunikace připojit. Vlastník pozemní komunikace bude jednak zřízením nového připojení přímo dotčen na svých právech (§ 27 odst. 2 správního řádu), jednak zákon o pozemních komunikacích v § 10 odst. 4 písm. b) vyžaduje v řízení o povolení připojení jeho stanovisko. 12. Nejvyšší správní soud ve své praxi dovodil, že účastníky řízení o povolení připojení mohou být v závislosti na konkrétní skutkové okolnosti i osoby odlišné od žadatele a vlastníka pozemní komunikace. Vyšel přitom analogicky z judikatury své a z judikatury Ústavního soudu vztahující se k otázce stanovení okruhu účastníků územního a stavebního řízení ve vztahu k právům vlastníků sousedních nemovitostí, resp. k výkladu pojmu „přímé dotčení vlastnického práva“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99, publ. pod č. 96/2000 Sb. [dostupný na nalus.usoud.cz], v němž Ústavní soud upřednostnil široké pojetí pojmu „soused“ a uzavřel, že nemá být zákonem pevně uzavřen okruh osob, které se domáhají účastenství s odkazem na vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich). Při posuzování účastenství v územním řízení Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 12. 2008, č. j. 1 As 80/2008-68, či v rozsudku ze dne 31. 7. 2013, č. j. 7 As 17/2013-25, publ. pod č. 2932/2013 Sb. NSS (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz) dovodil, že účastníkem řízení bude soused pouze v případě, že jeho vlastnické nebo jiné věcné právo k pozemku nebo stavbě může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, a to vzhledem k velikosti stavebního pozemku a umístění stavby na něm, odstupovým vzdálenostem, rozměrům stavby, účelu jejího užívání atd. 13. Uvedené závěry by měly obdobně platit pro účastenství v řízení o povolení připojení ke komunikaci (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2019, č. j. 1 As 397/2019-103). Pro posouzení možného přímého dotčení práv jsou proto rozhodující potenciální dopady záměru do sféry posuzované osoby, způsobené změnou poměrů v lokalitě, která má vliv na