31 Af 11/2024 – Krajský soud v Brně

31 Af 11/2024- 68 - text  9 31 Af 11/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci žalobce: Severočeská vodárenská společnost, a.s. sídlem Přítkovská 1689, Teplice zastoupen advokátem JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M. sídlem Na Pankráci 1683/127, Praha 4 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem Kpt. Jaroše 7, Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 2. 2. 2024, č. j. ÚOHS-04738/2024/162, takto: I. Výrok III. rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 2. 2. 2024, č. j. ÚOHS-04738/2024/162, se ruší a věc se žalovanému v této části vrací k dalšímu řízení. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 11. 2023, č. j. ÚOHS-46335/2023/500, výrokem I shledal žalobce vinným ze spáchání dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“), kterého se měl žalobce dopustit tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 ZZVZ, neboť tam specifikované veřejné zakázky nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení podle § 55 ZZVZ, ačkoliv k tomu byl povinen, jelikož se jedná o nadlimitní sektorové veřejné zakázky na stavební práce. Tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět plnění veřejných zakázek uzavřel smlouvy o dílo. Za to uložil žalobci podle § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ pokutu ve výši 1 200 000 Kč. 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí brojil žalobce rozkladem. Předseda žalovaného v části (týkající se jednoho přestupku) rozklad zamítl a rozhodnutí žalovaného ve výrocích I. a V. potvrdil (výrok I. napadeného rozhodnutí) a v části (týkající se druhého přestupku) správní řízení o přestupku zastavil (výrok II. napadeného rozhodnutí). Výrokem III. napadeného rozhodnutí pak změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že uloženou pokutu snížil na 500 000 Kč. II. Žaloba 3. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nesprávné a nezákonné. Předseda žalovaného provedl nesprávné právní posouzení skutku, neboť na případ žalobce aplikoval druhou časovou podmínku dle § 16 odst. 5 ZZVZ namísto první časové podmínky dle téhož ustanovení. Výklad § 16 odst. 5 ZZVZ, který předseda žalovaného podává v rámci napadeného rozhodnutí, je tak v rozporu se základním účelem a smyslem zákona a současně v rozporu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2014/25/EU, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (dále jen „sektorová směrnice“). 4. Předseda žalovaného dostatečně neodůvodnil svůj závěr o tom, že byl naplněn jeden ze znaků přestupku spočívající v ovlivnění nebo možnosti ovlivnění výběru dodavatele dle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Předseda žalovaného tedy dospěl k závěru, že postup žalobce byl způsobilý ovlivnit výběr dodavatele, aniž by zohlednil konkrétní skutečnosti případu, jakož i materiální stránku jednání žalobce. Tento závěr předsedy žalovaného je tak v rozporu se zjištěným skutkovým stavem a nemá oporu v podkladech pro napadené rozhodnutí. 5. Předseda žalovaného při stanovení výše trestu postupoval v rozporu s pravidly pro ukládání správních trestů; nezohlednil totiž povahu a závažnost přestupku a veškeré polehčující okolnosti případu. Žalobci také odepřel možnost opravného prostředku, neboť o sankci za přestupek dle výroku I. prvostupňového rozhodnutí rozhodl v řízení o rozkladu jako první správní orgán. 6. Žalobce proto navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí ve výrocích I. a III. i jemu předcházející rozhodnutí ve výrocích I., IV. a V. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním stanovisku setrval žalobce po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a setrvává na svém právním názoru. Podrobně se vypořádává s jednotlivými žalobními námitkami, aniž by jakoukoli shledal důvodnou. 8. Žalovaný navrhuje, aby zdejší soud žalobu zamítl. Žalovaný na svém procesním postoji setrval během celého řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci 9. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 10. Žalobce v podané žalobě vymezil 3 námitkové okruhy – 1) nesprávné právní posouzení skutku, resp. nesprávná aplikace § 16 odst. 5 ZZVZ, 2) nedostatečné odůvodnění závěru o naplnění jednoho ze znaků přestupku – ovlivnění nebo možnost ovlivnění výběru dodavatele a 3) nezohlednění povahy a závažnosti přestupku a polehčujících okolností, odepření možnosti opravného prostředku. 11. Podle žalobce předseda žalovaného k posouzení okamžiku stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při výkladu § 16 odst. 5 ZZVZ použil pouze doslovný jazykový výklad a v rámci napadeného rozhodnutí se nijak nezabýval účelem a smyslem daného pravidla. Takový postup podle žalobce však není možný, neboť postrádá racionální odůvodnění, zakládá rozpor se smyslem a účelem zákona a představuje pouze neodůvodněný sankční mechanismus. Dle žalobce nelze přistoupit na výklad, že předpokládaná hodnota se stanovuje poprvé až k okamžiku uzavření smlouvy. K tomu dále žalobce rozvíjí argumentaci v tom směru, že výklad žalovaného a jeho předsedy v zásadě automaticky presumuje, že předpokládaná hodnota byla stanovena na začátku zadávacího řízení nesprávně, a tedy je nutné ji „dodatečně zkontrolovat“. Nadto se již nejedná ani o předpokládanou (odhadovanou) hodnotu, pokud v době uzavření smlouvy je již známa konečná (v případě veřejné zakázky pak dokonce vysoutěžená) hodnota veřejné zakázky. 12. Podle § 16 odst. 5 ZZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. 13. Zdejší soud v rozsudku ze dne 31. 10. 2022, č. j. 30 Af 64/2021-47, k citovanému ustanovení uvedl, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví (i) k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo (ii) k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Zákon tedy jasně uvádí, kdy má zadavatel přistoupit ke stanovení předpokládané hodnoty a poskytuje pouze dvě možné alternativy. Podrobněji pak vzhledem k tamní věci zdejší soud rozvedl, že žalobce zadal zakázku mimo zadávací řízení na základě výjimky podle § 31 ZZVZ. Proto na něj dopadá druhá alternativa stanovení předpokládané hodnoty – k okamžiku zadání veřejné zakázky. 14. Důvodová zpráva k § 16 odst. 5 ZZVZ říká, že předpokládaná hodnota se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení. To neznamená, že by zadavatel musel stanovit předpokládanou hodnotu v den zahájení zadávacího řízení (v praxi bude předpokládaná hodnota stanovována v předstihu), ale měla by být k okamžiku zahájení zadávacího řízení stále aktuální. V případě, že zadavatel zadávací řízení neprovádí (např. pokud jde o některou z výjimek), je rozhodující okamžik zadání veřejné zakázky, tedy okamžik uzavření smlouvy. To může být podstatné, pokud zadavatel aplikuje výjimku pro zadání podlimitní veřejné zakázky nebo zadává veřejnou zakázku malého rozsahu a nabídka vybraného dodavatele přesahuje stanovené limity. V tom případě zadavatel nesmí smlouvu uzavřít, neboť při stanovení předpokládané hodnoty je zřejmé, že limit bude překročen. Pokud zadavatel nezadává veřejnou zakázku v zadávacím řízení (například pokud aplikuje některou z podlimitních výjimek), stanoví předpokládanou hodnotu k okamžiku zadání veřejné zakázky, tedy k okamžiku uzavření smlouvy. 15. Obdobně na danou problematiku nahlíží také komentářová literatura: „Toto pravidlo se tedy uplatní v případě, kdy zadavatel hodlá využít výjimku pro zadání podlimitní veřejné zakázky nebo zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, nicméně úplata požadovaná za nabízené plnění, která by měla být sjednána ve smlouvě, přesahuje stanovené limity. Za takových okolností zadavatel nesmí smlouvu s vybraným dodavatelem bez zadávacího řízení uzavřít, neboť v okamžiku zadání veřejné zakázky, což je zároveň okamžik stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, je zřejmé, že příslušný finanční limit bude překročen.“ (Kruták Tomáš, Krutáková Lenka, Gerych Jan, Zákon o zadávání veřejných zakázek s komentářem k 1. 1. 2024, ANAG). 16. Uvedenou námitku (konkrétně, že rozhodný okamžik pro stanovení předpokládané veřejné zakázky je nutné vztáhnout ke dni 25. 11. 2019, neboť v ten den bylo zahájeno zadávání veřejné zakázky), vymezil žalobce již v průběhu správního řízení a správní orgány se jí podrobně zabývaly, viz např. body 37 - 51 napadeného rozhodnutí. Zdejší soud se přitom s právním posouzením proveden