32 A 16/2024 – Krajský soud v Brně

32 A 16/2024- 32 - text pokračování 10 32 A 16/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce: G. P., nar. X, st. příslušnost X bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Marinou Musilovou sídlem Sukova 49/4, 602 00 Brno proti žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 4. 2024, č. j. MV-34988-4/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „prvostupňový správní orgán“ či „OAMP“) ze dne 18. 12. 2023, č. j. OAM-37295-10/DP-2023. Prvostupňový správní orgán jím podle § 169r odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPC“), zastavil řízení o žádosti žalobce ze dne 30. 8. 2023 o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, neboť žádost byla podána v době, kdy k tomu žalobce nebyl oprávněn. 2. Žalobce nejprve pobýval na území České republiky na základě vyhovění jeho žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na Mendlově univerzitě v Brně s platností od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022 [dále též „první žádost“]. Dne 30. 8. 2022 (tedy ještě před uplynutím shora uvedeného povolení) podal u OAMP žádost dle § 45 odst. 1 ZPC o vydání (nového) povolení k dlouhodobému pobytu na území za účelem ostatní/jiné, a to konkrétně za účelem denního studia kurzu českého jazyka organizovaného Go Study group, jazykovou školou s právem státní jazykové zkoušky s. r. o., přičemž tato vzdělávací aktivita není studiem podle § 64 ZPC [dále též „druhá žádost“]. Prvostupňový správní orgán rozhodnutím ze dne 30. 1. 2024, č. j. OAM-35377-28/DP-2022, druhou žádost podle § 46 odst. 1 ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) ZPC zamítnul, neboť žalobce ve stanovení lhůtě nepředložil doklady nezbytné pro ověření údajů uvedených v žádosti; žalovaný následně rozhodnutím ze dne 28. 3. 2024, č. j. MV-34953-4/SO-2024, zamítnul odvolání žalobce a toto rozhodnutí OAMP potvrdil. 3. V průběhu řízení o druhé žádosti žalobce dne 30. 8. 2023 podal další žádost o vydání (nového) povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, která se týkala studia v akreditovaném bakalářském studijním programu na AMBIS vysoké škole, a. s., kam byl žalobce v meziobdobí v průběhu kurzu na jazykové škole přijat [dále též „třetí žádost“]. Ke své žádosti žalobce přiložil Potvrzení o denním studiu vystavené dne 23. 9. 2023, z nějž vyplývá, že v období od 20. 9. 2023 do 31. 8. 2024 studuje v českém jazyce v prezenční formě bakalářského studia v 1. ročníku studijní program Ekonomika a management v podniku. Žalobce přiložil také další požadované doklady (nájemní smlouvu, potvrzení o zůstatku na účtu, doklad o zdravotním pojištění cizince apod.). 4. Prvostupňový správní orgán ovšem řízení o třetí žádosti zastavil, neboť žalobce nebyl dle § 169r odst. 1 písm. d) ZPC k jejímu podání oprávněn. Podal totiž žádost o vydání povolení dlouhodobému pobytu za stejným účelem, za kterým měl již své poslední (dosavadní) pobytové oprávnění. Nejednalo se ani o žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za dosavadním účelem. I pokud by jí ovšem byla, pak ji žalobce nepodal v době podle § 47 odst. 1 ZPC, tedy nejméně 120 dnů před skončením doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, které žalobci platilo do 31. 8. 2022. 5. Žalobce proti rozhodnutí prvostupňového správního orgánu podal odvolání, které žalovaný zamítl. Kromě důvodů uvedených OAMP, s nimiž se ztotožnil, dále vysvětlil, že žalobce by mohl třetí žádost podat pouze v případě, pokud by byl v době jejího podání držitelem průkazu o povolení k pobytu za účelem ostatní/jiné, což se však nestalo. Žalobce v době podání třetí žádosti na území České republiky pobýval na základě tzv. fikce platnosti dosavadního pobytového oprávnění založené na základě § 47 odst. 4 ZPC. Tato fikce sice vznikla podáním druhé žádosti, ale jednalo se o fikci platnosti jeho dřívějšího povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia platného do 31. 8. 2022. Třetí žádost proto není 1/ řádnou žádostí o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, než který byl žalobci již povolen, 2/ není včasnou žádostí o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, ani 3/ není žádostí o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podanou v době pobytu na základě dlouhodobého víza. II. Podání účastníků II.A Žaloba 6. Proti napadenému rozhodnutí žalobce brojí žalobou, jíž se domáhá jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítá, že neměl jinou možnost než postupovat tak, jak postupoval. V době podání třetí žádosti totiž čekal na rozhodnutí o jeho druhé žádosti. Žalobce podal třetí žádost jako novou žádost o povolení dlouhodobého pobytu za účelem studia. Nemohl přehlížet svou již podanou druhou žádost a žádat jen o prodloužení pobytu za účelem studia. Nové vysokoškolské studium by nenavazovalo na to původní, neboť roční přestávkou se na další studium připravoval na jazykové škole. Tento důvod přitom není studiem pro účely povolení pobytu, ale tzv. jiným účelem. Žalobce byl navíc v legitimním očekávání, že o jeho druhé žádosti OAMP rozhodne kladně, protože tak postupoval v jiných případech. 7. Pokud by žalobce podal žádost o prodloužení pobytu za účelem studia, správní orgán by mu (vedle nedodržení lhůty) naopak „vyčetl“, že nedodržel účel původního dlouhodobého pobytu po celou dobu povolení, tedy že nestudoval na vysoké škole po celou dobu jeho platnosti, ale studoval několik měsíců jazykovou školu. Tomu se snažil žalobce zabránit, snažil se vyhovět zákonným požadavkům i výkladu správního orgánu. Způsob, který žalobce zvolil, je proto jediný správný a možný. Žalovaný nesprávně vyhodnotil obsah jeho třetí žádosti. 8. Žalobce poukazuje na to, že celou pro něj nepříznivou situaci zavinil prvostupňový správní orgán, který o jeho druhé žádosti ze dne 30. 8. 2022 o povolení dlouhodobého pobytu za účelem ostatní/jiné nerozhodl včas, v důsledku čehož v průběhu správního řízení přestal být platný jím původně předložený doklad o studiu na jazykové škole. Lhůta pro vyřízení jeho žádosti uplynula dne 28. 11. 2022, případně 28. 12. 2022; prvostupňový správní orgán však rozhodl až dne 20. 11. 2023. Je zcela logické, že pokud správní orgán vydá rozhodnutí až po skončení jazykového kurzu, žadatel o povolení k pobytu již není schopen doložit nové potvrzení tak, aby bylo platné i v době rozhodování správního orgánu. Kdyby OAMP rozhodl v zákonné lhůtě, žalovaný by mohl včas napravit jeho nesprávné rozhodnutí. Žalobce by se pak nedostal do této situace; bylo by jasné, že žádá o změnu účelu dlouhodobého pobytu z ostatní/jiné na studium, a že ji žádá v době a místě podle zákona. Vzhledem k tomu, že OAMP nerozhodl o druhé žádosti správně a v zákonné lhůtě, nemůže žalobci klást za vinu, že třetí podal a tvrdit, že k tomu nebyl oprávněn. 9. OAMP a žalovaný využívají znění zákona k tomu, aby mohli zastavovat řízení o žádostech bez věcného projednání pouze pro nesplnění formálních podmínek. Místo věcného posouzení žádosti řízení o nich zastavují buď z důvodu, že ji žadatel nepodal v řádnou dobu či na řádném místě. Stát by měl nastavit jednotná pravidla pro pobytová oprávnění a u žádostí posoudit splnění těchto pravidel, ne hledat způsoby, jak řízení zastavit pro nesplnění formálních požadavků. Ustanovení § 169r odst. 1 písm. d) ZPC, jak jej vykládá žalovaný, takové pravidlo nepředstavuje. Mělo by se aplikovat na situaci, ve které žadatel podá žádost zcela mimo běh fikce, nikoliv na situace, kdy se rozhoduje teprve o předchozí žádosti a existují průtahy v rozhodování způsobené správními orgány. Žalovaný navíc zcela pominul dovětek daného ustanovení („to neplatí, pokud je o dříve podané žádosti rozhodováno poté, co začala běžet lhůta, v níž byl cizinec oprávněn tuto žádost podat“), který by měl mířit právě na situace, ve kterých ještě není rozhodnuto o předchozí žádosti. 10. Měl-li OAMP a žalovaný za to, že rozhodnutí o druhé žádosti je podstatné pro posouzení, zda žalobce podal třetí žádost včas, měl řízení o třetí žádosti přerušit do doby, než bude jasné, jak rozhodne o druhé žádosti. 11. Konečně žalobce namítá, že správní orgány nezohlednily dopad svého postupu do rodinného a soukromého života žalobce. II.B Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že námitky žalobce nepovažuje za důvodné. Lhůta pro vydání rozhodnutí je pořádková a její případné nedodržení nemá za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Žalobce se mohl bránit na