3 As 9/2013 — Nejvyšší správní soud

32 A 8/2024- 26 - text pokračování 11 32 A 8/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce: S. P. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Janem Juračkou sídlem Tovární 881/7, 669 02 Znojmo proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2024, č. j. JMK 19010/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Znojmo ze dne 9. 2. 2023, č. j. MUZN 27104/2023 (dále též „prvostupňové správní rozhodnutí“). Tím byl žalobce uznán vinným 1/ z porušení § 4 písm. c) v návaznosti na § 70 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), čímž z nedbalosti spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona o silničním provozu; 2/ z porušení § 5 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu ve spojení s § 49 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“), s odkazem na vyhlášku č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 82/2012 Sb.), čímž z nedbalosti spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Žalobce totiž dne 24. 5. 2022 v 7:40 hodin na ulici Pražákova ve Znojmě, jako řidič motorového vozidla tov. zn. Škoda Octavia, RZ: X, nerespektoval signál červeného světla „Stůj!“ světelné soustavy na semaforu a vjel do křižovatky s ulicí Vídeňská Třída ve směru jízdy na ulici Hakenova. Současně mělo žalobcem řízené vozidlo v horní části skla vylepenou nehomologovanou tmavou folii. Za spáchání těchto přestupků byla žalobci uložena pokuta ve výši 3 500 Kč a dále mu byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení spojené s projednáváním přestupku v paušální částce 1 000 Kč. II. Podání účastníků II.A) Žaloba 2. Proti napadenému rozhodnutí žalobce brojí žalobou, jíž se domáhá jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Tvrdí, že těsně před tím, než vjel do křižovatky, se na semaforu rozsvítil signál oranžové barvy. To však již byl v bezprostřední blízkosti křižovatky, takže před ní nemohl bezpečně zastavit. Navíc viděl policejní vozidlo, takže pokud by si byl vědom toho, že páchá přestupek, jistě by tak neučinil. Policisté mohli vidět pouze barvu světelného signálu na semaforu ve svém směru jízdy; nemohli ovšem sledovat barvu světelného signálu ve směru, ve kterém jel žalobce. Ten projel křižovatkou bezpečně; neomezil žádné vozidlo, protože všechna stála. Žalobci je též známo, že semafory na předmětné křižovatce nejsou správně seřízeny a z tohoto důvodu již došlo k několika kolizím motorových vozidel, které byly zapříčiněny právě nesprávným seřízením semaforů. Žalobce nepovažuje za dostatečnou reakci žalovaného, že semafory jsou napojeny tak, aby světelné signály na sebe vzájemně navazovaly a jízda vozidel křižovatkou byla bezpečná a plynulá. Požadoval ověření, zda jsou semafory skutečně správně seřízeny; správní orgány však tomuto jeho důkaznímu návrhu nevyhověly, s čímž nesouhlasí. 3. Žalobce dále namítá, že řídil vozidlo, které bylo ve vlastnictví společnosti Elspace s.r.o., nikoliv jeho. On dané vozidlo řídil toliko příležitostně; nevěděl tedy o tom, že přední sklo vozidla bylo dodatečně upraveno nějakým nepovoleným způsobem. Nelze totiž poznat, zda tmavý pruh v horní části vozidla je zabarvením skla již z výroby, nebo zda se jedná o dodatečně zabudovaný stínící prvek. Daná úprava přitom nijak neomezuje řidiče ve výhledu, nemá vliv na bezpečnost řízení, naopak chrání řidiče před ostrým sluncem. Žalobce také konstatuje, že ze základní školy zná jednoho z policistů provádějících kontrolu a v dřívějšku s ním měl nedorozumění; domnívá se proto, že jednání policistů bylo účelové a vedené snahou jej poškodit. Policisté chtěli dosáhnout jeho potrestání a využili tohoto zjištění k tomu, aby jej obvinili z dalšího přestupku. 4. Dle žalobce došlo k porušení procesních předpisů, neboť správní orgány nerespektovaly, že mají zjistit stav věci bez důvodných pochybností; nechránily jeho práva nabytá v dobré víře a porušily zásadu in dubio pro reo. Nadto správní orgány neprovedly jím navrhované důkazy. Žalobce tvrdí, že se žalovaný nevypořádal s většinou jeho námitek. Správní orgány podle jeho přesvědčení pochybily také tím, když dovodily, že naplnil všechny znaky skutkových podstat přestupků, z nich byl shledán vinným. II.B) Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že podanou žalobu považuje za nedůvodnou a proto navrhuje, aby byla zamítnuta. Zdůrazňuje, že k otázce seřízení semaforů se v napadeném rozhodnutí vyjádřil podstatně podrobněji, než jak žalobce uvádí v žalobě; odkazuje přitom na jeho odůvodnění. Chybný je také názor žalobce, že správní orgán musí prokazovat jím tvrzenou verzi skutkového děje. Přestože primárně je důkazní břemeno na správním orgánu, pokud je některý z důkazů zpochybňován tvrzením obviněného, pak ohledně této skutečnosti se důkazní břemeno přesouvá na něj. Dále žalovaný poukazuje na to, že vznesené žalobní námitky jsou velmi vágní a žalobce svá tvrzení nijak neprokazuje (zejména nijak nedokládá, na základě čeho dovozuje, že semafory na předmětné křižovatce nejsou správně seřízeny). Žalovaný též upozorňuje na to, že žalobní námitky jsou totožné s těmi odvolacími, s nimiž se již řádně vypořádal. 6. Žalovaný je přesvědčen, že ani žalobcem tvrzená známost s jedním z policistů z dřívějších dob nevylučuje jeho pracovní nestrannost, a to ani pokud spolu dříve měli nesrovnalosti. Zasahující policisté byli dva. Když spatřili vozidlo projíždět křižovatkou, nemohli tušit, kdo jej řídí; teprve po jeho pronásledování a zastavení na místě kontroly zjistili, že řidičem je právě žalobce. Vozidlo rozhodně bylo zastaveno z důvodu spáchání přestupku na křižovatce, nikoliv kvůli osobě řidiče. 7. Napadené rozhodnutí vychází dle žalovaného ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu věci a k jeho vydání byly shromážděny dostatečné podklady. Žalobce nebyl nijak zkrácen na svých právech. III. Posouzení věci krajským soudem 8. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), v zákonné lhůtě. 9. Krajský soud v Brně přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, jež žalobce uplatnil v žalobě (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a ověřil, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. 10. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení ústního jednání. 11. Žaloba není důvodná. 12. S ohledem na způsob formulace žalobních námitek považuje soud za vhodné předeslat, že rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí ve správním soudnictví je ovlivněn kvalitou a precizností uplatněných žalobních bodů. Míra precizace žalobních námitek do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS). Kvalita a preciznost ve formulaci žalobních bodů a jejich odůvodnění tedy v podstatě předurčuje obsah rozhodnutí soudu (srov. rozsudky NSS ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004-54, či ze dne 14. 7. 2011, č. j. 1 As 67/2011-108). Jelikož žalobce formuloval některé své žalobní námitky značně obecně a neurčitě, odpovídajícím způsobem přistoupí soud také k jejich vypořádání. 13. Dále soud upozorňuje, že žalobní body mají směřovat proti napadenému rozhodnutí (tj. rozhodnutí o odvolání) a jeho důvodům. Pokud správní odvolací orgán uplatněné námitky dostatečně vypořádá a žalobce je v žalobě pouze zopakuje, aniž by na důvody rozhodnutí o odvolání konkrétně reagoval, podstatně tím snižuje své šance na úspěch, neboť soud za něj nemůže domýšlet další argumenty. Soud se poté musí věnovat žalobcem uváděným skutečnostem pouze v míře jejich obecnosti (podobněji k tomu srov. rozsudek NSS ze dne 12. 11. 2014, č. j. 6 As 54/2013-128; dále např. rozsudek NSS ze dne 23. 4. 2020, č. j. 7 Afs 440/2018-63). 14. Žalobce v projednávané věci převážně doslovně opakuje argumentaci vznesenou j