56 A 13/2023- 53 - text
16 56 Az 13/2023
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci
žalobce: R. V.
bytem X
zastoupen advokátem Mgr. Hynkem Mádlem
sídlem nám. Svobody 9, 602 00 Brno
proti
žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor dopravy
sídlem Žerotínovo nám. 449/3, 601 82 Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 8. 2023, č. j. JMK 127881/2023, sp. zn. S-JMK 171730/2022/OD/Šv,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění
I. Vymezení věci
1. Žalobce se podanou žalobu domáhal zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Magistrátu města Brna, odbor dopravněsprávních činností, ze dne 21.10.2022, č.j. ODSČ-70456/21-227 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).
2. Prvostupňovým správním rozhodnutím byl žalobce uznán vinným tím, že dne 2.2.2021 v 10:21 hod. v Brně na ul. K. při řízení motorového vozidla tov. zn. V., RZ: X, a to při odbočování vlevo na hlavní pozemní komunikaci ul. Jandáskovy, nedal přednost v jízdě mot. vozidlu tov. zn. Š. O., RZ: X, jedoucímu po hlavní pozemní komunikaci a neumožnil mu též, co by motorovému vozidlu Městské policie Brno s právem přednostní jízdy, bezpečný a plynulý průjezd křižovatkou, když mu najel do jízdní dráhy. Tím došlo ke střetu jím řízeného vozidla s uvedeným vozidlem Š., které vychýlené ze své jízdní dráhy po střetu s vozidlem V. dále narazilo do směrových tabulí nacházejících se u křižovatky a došlo tak nejen k poškození obou zúčastněných vozidel, ale též v místě se nacházejících směrových tabulí. Tím způsobil dopravní nehodu s ublížením na zdraví obou policejních strážníků, jedoucích v uvedeném vozidle tov. zn. Škoda – J. Z. (spolujezdec) a M. F. (řidič), kteří v důsledku střetu s vozidlem tov. zn. Volkswagen utrpěli zhmoždění hrudníku, což vedlo k jejich dočasné pracovní neschopnosti trvající 25 dnů v případě M. F. a 58 dnů v případě J. Z..
3. Výše uvedeným jednáním žalobce porušil § 22 odst. 1 (povinnost dát přednost v jízdě v souladu s dopravním značením na křižovatce) a § 41 odst. 7 (povinnost dát přednost v jízdě vozidlům s právem přednostní jízdy) zákona o silničním provozu, čímž se dopustil z nedbalosti přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 (nedání přednosti v jízdě), § 125c odst. 1 písm. h) (způsobení dopravní nehody a ublížení jinému na zdraví) a § 125c odst. 1 písm. k) (jiné přestupkové jednání) zákona o silničním provozu. Za uvedené přestupky byla žalobci uložena podle § 35 písm. b) a § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozděj. předpisů (dále též jako „ZOP“), a dle § 125c odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu pokuta ve výši 25 000 Kč, a dále mu byl uložen podle § 35 písm. c) a § 47 ZOP a dle § 125c odst. 6 písm. a) zákona o silničním provozu zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Žalobci byla dále uložena povinnost uhradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 6 000 Kč.
II. Shrnutí žalobní argumentace
4. Žalobce v podané žalobě vyslovil nesouhlas s napadeným rozhodnutím. Dále připomněl genezi správního řízení a sice, že prvostupňový správní orgán vydal v této věci první rozhodnutí dne 4.3.2022, v němž uznal žalobce vinným ze spáchání výše uvedených přestupků a rozhodnutí založil zejména na svědeckých výpovědích. V odvolání proti tomuto rozhodnutí žalobce mimo jiné namítal nedostatečné zjištění skutkového stavu, když se podle něj prvostupňový správní orgán dostatečně nezabýval záznamem z kamery monitorujícím provoz před vozidlem tov. zn. Škoda Octavia, která byla ve vozidle městské policie umístěna. Prvostupňový správní orgán se spokojil pouze s vyjádřením Ředitelství městské policie, že se videozáznam z kamery nepodařilo zajistit, jelikož byl poškozen. Druhostupňový správní orgán rozhodl dne 12.5.2022 o odvolání žalobce tak, že prvostupňové správní rozhodnutí ze dne 4.3.2022 zrušil a věc vrátil tomuto správnímu orgánu k novému projednání, a to pro nedostatečně zjištěný skutkový stav a vady v dokazování (informace od kontrolního oddělení městské policie neměly být automaticky považovány za nestranné a objektivní, když Městská policie Brno byla v daném případě v pozici účastníka dopravní nehody a nikoliv orgánu veřejné moci), přičemž ve věci nařídil vypracovat znalecký posudek. V novém řízení prvostupňový správní orgán postupoval v rozporu s pokynem druhostupňového správního orgánu v rozhodnutí ze dne 12.5.2022 k odstranění pochybností a i přes opakované návrhy žalobce o připojení videozáznamu z kamery umístněné ve vozidle městské policie, prvostupňový správní orgán nechal zpracovat pouze znalecký posudek za účelem objasnění okolností vzniku dopravní nehody.
5. Za této situace žalobce v žalobě namítal nedostatečně zjištěný skutkový stav správními orgány, které se dostatečně nezabývaly relevantními důkazy navrženými v této věci a své závěry postavily na závěrech znaleckého posudku. Žalobce ve správním řízení tvrdil, že se uvedených přestupků nedopustil a k tomu navrhoval provedení důkazu výše uvedeným videozáznamem, jenž mohl objektivně prokázat průběh předmětné dopravní nehody a nevinu žalobce. Zde žalobce připomněl § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podle něhož je správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, jíž má být uložena povinnost. Žalobce dále poukázal na zásadu vyšetřovací, podle níž má správní orgán činit vše potřebné k řádnému zjištění skutkového stavu, a to bez ohledu na míru procesní aktivity či lhostejnosti účastníka řízení (rozsudek NSS ze dne 22.1.2009, č.j. 1 As 96/2008-115).
6. Prvostupňový správní orgán dle žalobce pochybil, když se spokojil s vyjádřením Městské policie Brno, která učinila závěr, že je videozáznam z policejního vozu poškozen a nepodařilo se jej zajistit. Prvostupňový správní orgán měl tuto skutečnost posoudit sám a měl si od policejního orgánu vyžádat paměťové zařízení, na němž byl videozáznam uložen. Dále mělo být provedeno odborné znalecké zkoumání tohoto zařízení, včetně zajištění dat z tohoto zařízení, na základě čehož mohl prvostupňový správní orgán zhodnotit, zda videozáznam existuje a je použitelný, včetně přesně zjištěného skutečného stavu věci. Nelze se přece vypořádat s navrženým důkazem tak, že jej nebylo možné zajistit, a to bez prozkoumání informace o nemožnosti zajištění tohoto důkazního prostředku. Elektronická data ze záznamového zařízení zajišťují experti, které měl pověřit správní orgán. Navíc o údajné nepoužitelnosti záznamu se vyjádřila osoba, která v daném řízení vystupovala jako poškozená, pročež jí mohlo být neprovedení takového důkazu ku prospěchu. Za špatný označil žalobce dále závěr krajského úřadu v tom, že uvedl, že ze spisového materiálu vyplývá, že záznamové zařízení bylo při srážce obou vozidel poškozeno, a nelze tak obstarat důkaz, který byl zničen.
7. Žalobce dále připomněl slova žalovaného, že „v daném případě nebylo možné se spolehnout jen na popis nehody městskou policií, ale bylo zapotřebí zajistit objektivní důkaz“. Proto žalobci není jasné, proč se správní orgán spolehl na informaci o zničení videozáznamu a nezajistil pro potřeby dalšího ověření potřebný důkaz (paměťové médium z videokamery). Pokud pak prvostupňový správní orgán vyhodnotil navržený důkaz videozáznamem tak, že tento je poškozen (na základě sdělení policejního orgánu), nejde o vypořádání se s navrženým důkazem, protože obsah sdělení policejního orgánu nemohl o videozáznamu nic vypovědět. Na toto upozornil žalovaný již v prvním rozhodnutí ze dne 4.3.2022, avšak prvostupňový správní orgán toto vědomě opomenul, nadřízený správní orgán neuposlechl a nechal zpracovat pouze znalecký posudek, na němž následně postavil své závěry.
8. V podkladech pro správní rozhodnutí panují značné nesrovnalosti, když prvostupňový správní orgán dovodil rozhodné okolnosti pouze na základě znaleckého posudku, který je rozporuplný, místo aby zajistil důkazní materiál, který objektivně zobrazí průběh dopravní nehody a způsob jízdy obou vozidel.
9. Podle žalobce se znalec ve znaleckém posudku zabýval pouze teorií a tvrzeními, které svědčily pouze ve prospěch takového průběhu dopravní nehody, jak jej popsali J. Z. a M. F. Jedná se o poškozené osoby, nicméně z pohledu žalobce o možné viníky nehody. Znalec se nezabýval možným průběhem dopravní nehody tak, jak jej vylíčil žalobce, a ve skutečnosti nezjišťoval z objektivně ověřitelných faktů nejpravděpodobnější průběh dopravní nehody, nýbrž jen fakticky ověřoval, zda se nehoda mohla stát tak, jak to uváděly osoby