Z rozhodnutí: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalované, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, ze dne 11. 10. 2023, č.j. OAM-36905-12/DP-2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „prvostupňové správní rozhodnutí“), kterým byla podle § 46 odst. 5 ve spojení s § 56 odst. …
56 A 16/2023- 45 - text
16 56 A 16/2023
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci
žalobce: P. A., nar. X, státní příslušnost G. r.
zastoupen advokátem JUDr. Hugem Körblem
sídlem Hybernská 1007/20, 110 00 Praha 1
proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 12. 2023, č. j. MV-195296-4/SO-2023,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění
I. Vymezení věci
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalované, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, ze dne 11. 10. 2023, č.j. OAM-36905-12/DP-2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „prvostupňové správní rozhodnutí“), kterým byla podle § 46 odst. 5 ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPC“), zamítnuta žádost žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia dle § 42d ZPC, neboť se nepodařilo ověřit údaje uvedené v žádosti.
2. Správní orgány dospěly k závěru, že i přes provedení pohovoru a vyhodnocení předložených dokladů se nepodařilo ověřit údaje uvedené v žádosti žalobce ve vztahu k plnění deklarovaného účelu jeho pobytu na území. S žalobcem byl proveden pohovor v souladu se ZPC, v jehož rámci byla zjišťována motivace žalobce ke studiu a hlavně ověřováno to, jaké informace má žalobce o plánovaném studiu, jak využije toto studium a jak dané studium navazuje na obor, který žalobce již vystudoval. O průběhu pohovoru byl sepsán záznam, proti němuž žalobce ničeho nenamítal a jeho správnost stvrdil svým podpisem. Správní orgány neshledaly, jak z doložených náležitostí, tak i ze záznamu o pohovoru, že by měl žalobce v době podání žádosti k dispozici dostatečné informace o zamýšleném účelu pobytu (studiu), a že by dostatečně prezentoval motivaci k němu. Předložení všech náležitostí žádosti neznamená, že pobytové oprávnění bude automaticky vydáno. V přezkoumávané věci bylo mimo hodnocení formálních kroků posuzováno také naplnění obligatorních náležitostí žádosti z hlediska vyloučení rizika zneužití pobytového oprávnění k jinému než deklarovanému účelu, a to vysvětlením motivace ke studiu, volby školy, studijního programu apod. V dané věci však žalobce žádný relevantní důvod pro další studium neuvedl. Povšechná tvrzení ohledně volby vzdělávací instituce nijak nerozvedl a neobjasnil, co jej vedlo k tomu, aby opustil stávající zaměstnání a podnikání a vycestoval z domovského státu. Informacemi o detailech studia nedisponoval, zmatečně vypovídal o přijímacím řízení, kdy nejprve uváděl, že vykonal přijímací pohovor, poté prohlásil, že pohovor nevykonal. Také motivace žalobce k dalšímu studiu, k němuž se vrací po 4 letech od ukončení předchozího studia, je nepřesvědčivá. Otázky směřující ke zjištění účelu pobytu na území a jeho motivaci jsou stěžejní. V době podání žádosti již žalobce mohl být informován o obsahu studia, zvláště jsou-li na webových stránkách školy o něm k dispozici detailní informace i v anglickém jazyce. Vzhledem k tomu, že jde o řízení zahajované na návrh (žádost), byla iniciativa na žalobci, jenž měl povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto podložit relevantními důkazy. Vzhledem k tomu, jak žalobce vypovídal při pohovoru o své motivaci ke studiu, volbě studijního programu a volbě vzdělávací instituce, žalovaná dospěla k závěru, že deklarovaný studijní záměr představuje pro žalobce formální záminku pro získání pobytového oprávnění na území. Žalobcem poskytnuté informace odůvodňující volbu studia na Mendelově univerzitě vyhodnotila žalovaná za nevěrohodné, neurčité a neopodstatněné, jenž vzbuzují pochyby o skutečném a vážném zájmu žalobce plnit tvrzený účel pobytu, když úmysl studovat nebyl dostatečně a bez pochybností prokázán. Ze samotné motivace žalobce ke zvolenému studiu dovodila žalovaná závažné a objektivní důvody vedoucí k domněnce, že žalobce nebude plnit účel pobytového oprávnění. Zjištěné skutečnosti jsou s ohledem na článek 20 odst. 2 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. 5. 2016, o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (dále jen „Směrnice 2016/801“), způsobilé vyvolat pochybnosti ohledně toho, zda žalobce bude plnit účel pobytu. Z právní úpravy nevyplývá povinnost uvádět, o jaký jiný účel pobytu by se mělo jednat. Postačující je zjištění důvodných obav o zneužití účelu pobytu. Na základě těchto důvodných pochybností bylo na místě aplikovat § 56 odst. 1 písm. a) ZPC a povolení k dlouhodobému pobytu žalobci neudělit. Žalovaná rovněž vyhodnotila přiměřenost dopadu napadeného rozhodnutí do rodinného a soukromého života žalobce. Uzavřela, že zamítnutí žádosti žalobce nebude mít nepříznivý, resp. nepřiměřený dopad do jeho rodinného a soukromého života.
II. Shrnutí žalobní argumentace
3. Důvodem nevyhovění žádosti žalobce o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia byla pochybnost, zda žalobce bude plnit účel pobytu, tedy studium. V této souvislosti žalobce namítal, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. Žádost žalobce nebyla hodnocena objektivně a byla posuzována výlučně na základě výsledků pohovoru s žalobcem (zaznamenán v protokolu o pohovoru). Podle žalobce nelze vycházet při posuzování žádosti o konkrétní pobytové oprávnění pouze z výsledků pohovoru.
4. Žalobce má zájem studovat v magisterském programu International Territorial Studies na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně. Studijní program se dle svého popisu zaměřuje na mezinárodní vztahy a rozvoj, a to jak z pohledu ekonomického, tak i politického. Absolvent studia může být například odborník v mezinárodní či národní instituci, který se bude zabývat rozvojem státu a společnosti.
5. Žalobce má ukončené bakalářské studium, záměr studovat magisterské studium je tak oprávněný. Bakalářské studium žalobce bylo zaměřeno na zacházení s veřejnými a soukromými finančními prostředky, částečně ekonomicky a částečně technicky. Podobně zaměřený je i magisterský program studia v ČR.
6. Žalobce také zopakoval svá tvrzení uplatněná již při pohovoru, která se týkala zajištěných finančních zdrojů i z vlastního podnikání. Žalobce má velkou farmu s kokosovými, kakaovými, citrusovými a kaučukovými plantážemi. Na farmě má dva stálé zaměstnance a k tomu najímá brigádníky. V době žalobcovy nepřítomnosti bude mít na starost farmu žalobcův bratr. Chod farmy by mohl sledovat i na dálku, neboť na farmě využívá moderní technologie. Studium v České republice žalobci přinese nové znalosti, informace a vědomosti, které mu pomohou zlepšovat podnikání a povznést ho na další vyšší úroveň.
7. Žalovaná vytýkala žalobci, že dostatečně nevysvětlil, jak porovnával ČR s jinými státy či Mendelovu univerzitu s jinými vysokými školami. Žalobce má však za to, že své úvahy uvedl dostatečně. Pokud žalobce při pohovoru nesdělil, že Českou republiku srovnával s Polskem, Německem a Velkou Británií, neznamená to, že jde o důkaz o tom, že žalobce ve skutečnosti nechce v ČR studovat. Obdobně to platí i pro srovnání vysokých škol. Výběr nespočívá na tom, že si porovnává jednotlivé možnosti, když mu nic nebrání v tom, aby si vybral jednu možnost bez porovnávání. Nicméně žalobce uvedl, jakým způsobem si ČR prověřoval a vybíral. Totéž platí i o výběru Mendelovy univerzity v Brně. Žalobce se tedy neztotožnil s tvrzením žalované o tom, že při pohovoru žalobce nedostatečně vyprávěl o předmětech a průběhu studia. Pochybnosti shledané žalovanou nemají oporu ve zjištěném stavu, resp. stav nebyl zjištěn dostatečně.
8. Žalobce znovu poukázal na to, že je třeba přihlížet ke všem souvislostem, a nikoliv jen k tomu, jak odpovídal při pohovoru. Pokud mu byly vytýkány některé odpovědi, pak žalobce poukazuje na to, že smyslem pohovoru je ověření, zda má žalobce skutečný a vážný zájem o pobyt, o který žádá, a zda má v úmyslu plnit požadovaný účel pobytu. Pohovor je třeba hodnotit komplexně a v žádném případě nemá být jeho smyslem pouhé hledání rozporů (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 10. 2015, č.j. 5 Azs 89/2015 – 30). S odkazem na § 169i odst. 2 ZPC je povinností zastupitelského úřadu provést kontrolu podání a následně pomoci žalobci odstranit případné nedostatky podání, včetně poskytnutí lhůty k jejich odstranění.
9. Pokud žalovaná uvedla, že je přesvědčena o tom, že deklarovaný studijní záměr představuje jen formální záminku pro získání pobytového oprávnění na území, a to vzhledem k odpovědím žalobce při pohovoru o jeho motivaci ke studiu a o volbě studijního programu, pa