62 A 16/2024- 53 - text
7 62 A 16/2024
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci
žalobce: Líšeň Develop, s.r.o.
sídlem Hlinky 45/114, Brno
zastoupen Mgr. Lukášem Míšou, advokátem
sídlem Milady Horákové 2047/23, Brno
proti
žalovanému: Magistrát města Brna
sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 12. 2023, č. j. MMB/0585328/2023,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. V projednávané věci je předmětem sporu, zda souhlas vlastníka pozemku podle § 184a odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), může udělit statutární město Brno, jakožto vlastník zapsaný v katastru nemovitostí, za situace, kdy byl předmětný pozemek svěřený Městské části města Brna Brno-Líšeň, resp. otázka systémové podjatosti stavebního úřadu.
2. Úřad městské části města Brna, Brno-Líšeň, stavební odbor (dále též „stavební úřad“), rozhodnutím ze dne 11. 7. 2023, č. j. MCLISEN 06291/2023/2700/DIA, zastavil správní řízení o žádosti žalobce o vydání rozhodnutí o umístění stavby „Obytný soubor Podbělová, Brno – Líšeň, inženýrské objekty“ podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Podle stavebního úřadu žalobce nepředložil souhlas vlastníka pozemku podle § 184a stavebního zákona.
3. K odvolání žalobce žalovaný napadeným rozhodnutím změnil výrok I. prvostupňového rozhodnutí tak, že bez náhrady vypustil výrok II. prvostupňového rozhodnutí, podle něhož odvolání proti danému usnesení nemělo odkladný účinek; ve zbytku rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil a odvolání zamítl.
II. Žaloba
4. Žalobce v podané žalobě napadá výrok rozhodnutí žalovaného, kterým bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí o zastavení řízení. Je přesvědčen, že žalovaný nesprávně posoudil otázku udělení souhlasu vlastníka pozemku. K naplnění podmínky dle § 184a odst. 1 stavebního zákona stačil souhlas statutárního města Brna jakožto vlastníka pozemku zapsaného v katastru nemovitostí, který žalobce opakovaně předložil. Nebylo třeba souhlasu Úřadu městské části Brno-Líšeň, které byl předmětný pozemek Statutem města Brna svěřen toliko ke správě. Žalovaný jednal v rozporu se zásadou legality, požadoval-li po žalobci doložení souhlasu vlastníka pozemku, přičemž řádně neodůvodnil, proč nebyl předložený souhlas statutárního města Brna dostačující.
5. Žalovaný dále pochybil tím, že potvrdil prvostupňové rozhodnutí i přes skutečnost, že bylo vydáno podjatou úřední osobou (viz rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 21. 6. 2023, č. j. MMB/0246825/2023). Neobstojí závěr žalovaného, že by rozhodnutí vyznělo stejně, i kdyby o něm rozhodovala nepodjatá osoba, neboť není založeno na výkladu neurčitých právních pojmů či na správním uvážení. Tato argumentace vycházející z judikatury Nejvyššího správního soudu není na nynější případ aplikovatelná. Žalovaný ani řádně neodůvodnil, co jej k tomuto závěru vedlo. Stavební úřad byl podjatý, neboť nezákonně zastavil řízení o žádosti žalobce. O systémové podjatosti správního orgánu prvního stupně svědčí i jeho nečinnost ve vztahu k podanému odvolání, jehož vyřizování trvalo nepřiměřeně dlouho.
6. Žalobce tedy navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a přiznal mu právo na náhradu nákladů řízení. V podané replice setrval na argumentaci obsažené v žalobě a navrhl, aby soud zrušil rovněž prvostupňové rozhodnutí o zastavení řízení.
7. Na svém procesním postoji žalobce setrval i při jednání, které ve věci proběhlo.
III. Vyjádření žalovaného
8. Žalovaný setrval na argumentaci obsažené v napadeném rozhodnutí. Má za to, že ve správním řízení postupoval v souladu s platným právem. Navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Na svém procesním postoji setrval žalovaný i při jednání, které ve věci proběhlo.
IV. Posouzení věci
9. Žaloba není důvodná.
10. Úvodem se soud zabýval obecně vznesenou námitkou nepřezkoumatelnosti. Platí přitom, že z odůvodnění správního rozhodnutí musí být zřejmé, proč odvolací orgán nepovažoval za důvodnou skutkovou a právní argumentaci účastníka řízení a proč důvody uvedené v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně považuje za liché, mylné nebo vyvrácené (přiměřeně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005-44, publikovaný pod č. 689/2005 Sb. NSS). Nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-76, publikované pod č. 1566/2008 Sb. NSS). K nepřezkoumatelnosti je nutno přistupovat zdrženlivě. Je využitelná např. tehdy, pomine-li správní orgán skutková tvrzení účastníka řízení, která reálně mohou vést k přehodnocení merita věci (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, č. j. 2 As 196/2016-123) V nynější věci žalovaný v napadeném rozhodnutí vysvětlil, že k udělení souhlasu byla příslušná Městská část Brno-Líšeň s odkazem na čl. 26 odst. 1 písm. c) Statutu města Brna. Byť je odůvodnění napadeného rozhodnutí stručné, nosné důvody ohledně řešení sporné otázky na str. 3 napadeného rozhodnutí obsahuje (ostatně žalobce s nimi v podané žalobě polemizuje, což by v případě nepřezkoumatelného rozhodnutí možné nebylo). Námitka není důvodná.
11. Stěžejní námitkou podané žaloby je, zda souhlas s umístěním stavby na pozemku p. č. X, v k. ú. L., podle § 184a odst. 1 stavebního zákona mělo udělit statutární město Brno, jako vlastník zapsaný v katastru nemovitostí, nebo Městská část Brno-Líšeň, jako městská část, jíž byl pozemek svěřen do správy Statutem města Brna.
12. Podle § 184a odst. 1 stavebního zákona platí, že není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby.
13. Podle čl. 25 odst. 1 písm. e) Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 20/2001, kterou se vydává Statut města Brna („Statut města Brna“), ve znění k 8. 4. 2022 (viz č. l. 40–57 spisu správního orgánu I. stupně), platí, že statutární město Brno „zastupuje město jako vlastníka nemovitostí v řízeních prováděných podle stavebního zákona“. Z čl. 26 odst. 1 písm. c) Statutu města Brna vyplývá, že městské části mj. „zastupují město jako vlastníka v řízeních prováděných podle stavebního zákona, ve věcech týkajících se svěřeného nemovitého majetku města; v případě stavebního řízení týkajícího se nemovitého majetku svěřeného v Příloze č. 4 – část I tohoto Statutu (školy a školská zařízení) jsou městské části povinny vyžádat si souhlas věcně příslušného útvaru města“.
14. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce dne 13. 3. 2023 zažádal o vydání rozhodnutí o umístění předmětné stavby, která má mimo jiné zasahovat na pozemek parc. č. X v k. ú. L., ve vlastnictví statutárního města Brna. Mezi účastníky není sporu, že předmětný pozemek je Statutem města Brna svěřen Městské části Brno-Líšeň. Stavební úřad měl za to, že žádost neobsahuje předepsané náležitosti, a proto žalobce opatřením ze dne 28. 3. 2023 vyzval k doplnění nedostatků, především k doplnění souhlasu vlastníka předmětného pozemku. Žalobce ve vyjádření ze dne 29. 5. 2023 uvedl, že požadavek stavebního úřadu na doložení souhlasu městské části se stavbou je nedůvodný. Odkázal na čl. 5 odst. 2 písm. h) Statutu města Brna a poukazoval na to, že město měl v řízení zastupovat primátor města Brna, nikoliv starosta městské části Brno-Líšeň. Žádost doplnil mimo jiné o souhlas primátora města Brna č. j. MMB/0143715/2021 a o vyjádření Majetkového odboru Magistrátu města Brna ze dne 25.11.2022 č. j. MMB/0525527/2022 (viz č. l. 58–60 spisu správního orgánu I. stupně).
15. Usnesením ze dne 11. 7. 2023 stavební úřad řízení o vydání rozhodnutí o umístění stavby zastavil podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu pro nedoložení souhlasu vlastníka pozemku p. č. X, v k. ú. L. v souladu s § 184a odst. 1 stavebního zákona. Podle stavebního úřadu byla takový souhlas oprávněna udělit pouze Městská část Brno-Líšeň, které byl předmětný pozemek svěřen Statutem města Brna. Žalovaný závěry stavebního úřadu potvrdil, přičemž vycházel z čl. 26 odst. 1 písm. c) Statutu města Brna (viz str. 3 napadeného rozhodnutí).
16. Soud se ztotožnil se správními orgány v posouzení, že souhlas s předmětným záměrem podle § 184a odst. 1 stavebního zákona byla v daném případě oprávněna udělit Městská část Brno-Líšeň. Žalo