62 A 18/2025- 69 - text
pokračování 6 62 A 18/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců
Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci
žalobce: F. Ch.
bytem X
zastoupen JUDr. Radkem Bechyně, advokátem
sídlem Legerova 148, Kolín
proti
žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje
sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2025, č. j. KUZL-27894/2025, sp. zn. KUSP-19455/2025/DOP/Gr,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobce napadl žalobou rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Městského úřadu Kroměříž ze dne 17. 1. 2025, č. j. MeUKM/006840/2025. Prvostupňovým rozhodnutím městský úřad zamítl podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), námitky žalobce proti záznamům, kterými žalobce dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, a tyto záznamy potvrdil.
II. Žaloba
2. Žalobce tvrdí, že žalovaný „zcela ignoroval“ předložené důkazy a návrhy. Ze žalobcem předložených rozhodnutí jiných správních orgánů je podle jeho přesvědčení patrné, že bylo povinností žalovaného zkoumat způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů. V souladu se zásadou legitimního očekávání bylo povinností žalovaného postupovat a rozhodovat shodně s jinými správními orgány. Tím, že žalovaný ignoroval rozhodovací praxi ve shodných věcech, zasáhl svým postupem do právní jistoty žalobce a porušil zásadu rovnosti účastníků před zákonem.
3. Žalobce dále předkládá vlastní obecný výklad o tom, kdy není podklad způsobilý pro záznam bodů do registru řidičů. Poté namítá, že pokutové bloky ze dne 16. 7. 2024, ze dne 3. 3. 2024, ze dne 29. 3. 2023 a ze dne 17. 6. 2022 trpí všechny stejnými nedostatky, v důsledku kterých není patrno komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení.
4. Tyto nedostatky dle žalobce spočívají v tom, že v kolonkách týkajících se osoby přestupce jsou částečně nečitelné údaje, není zde uvedeno rodné číslo a datum narození a není dostačující ověření totožnosti. Není uvedena doba spáchání přestupku nebo je uvedena nečitelně, není jednoznačně stanovené místo spáchání přestupku (název obce i ulice je uveden v nesrozumitelné zkratce). Z popisu jednání nevyplývá skutková podstata ani propojení s porušenou povinností. Rovněž není zřejmé, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná; zapsán je sice paragraf, ovšem nikoliv jeho bod či písmeno atd. I zde jsou údaje částečně nečitelné. Údaj o výši sankce chybí či není úplný. Není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo blokové rozhodnutí vydáno, a není přezkoumatelné, zda jsou uvedeny veškeré údaje o oprávněné osobě včetně podpisu. Rovněž data vyhotovení a převzetí blokových rozhodnutí jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost daného rozhodnutí. Z rozhodnutí také není zřetelný podpis účastníka. Žalobce proto navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného
5. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí, napadené rozhodnutí považuje za správné a náležitě odůvodněné. Správní orgán prvního stupně si vyžádal kopie příkazových bloků, z nichž ověřil, že jsou po obsahové stránce v souladu s příslušnými oznámeními o uložení pokut za přestupky příkazem na místě. Veškeré příkazové bloky jsou dle žalovaného způsobilými podklady pro záznam bodů do registru řidičů. Žalovaný proto navrhuje, aby zdejší soud žalobu zamítl.
IV. Posouzení věci krajským soudem
6. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Zdejší soud rozhodl bez jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s.
7. Žaloba není důvodná.
8. V žalobcově všeobecném pojednání o tom, kdy není pokutový (příkazový) blok způsobilým podkladem pro záznam bodů pro nedostatek náležitostí, zdejší soud nespatřuje žádný žalobní bod, z něhož by bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce nyní napadené rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné [§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Komentuje-li pak žalobce kvalitu pokutových bloků série HG/2014, č. G 1498901, a série GF/2013, č. F 0832677, a porovnává-li jejich kvalitu s pokutovým blokem série FC/2013, č. C 1404971, pak ani jeden z nich nebyl podkladem nyní napadeného rozhodnutí a nyní posuzované věci se netýká.
9. Namítá-li žalobce, že žalovaný nezohlednil rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 13. 2. 2020, č. j. KUJCK – 24343/2020, a prvostupňové rozhodnutí Městského úřadu Hlučín ze dne 6. 1. 2020, č. j. HLUC/00590/2020/OD/Vo, pak tato rozhodnutí žalovaný podle zdejšího soudu jakkoli zohledňovat nemusel (a nemohl), neboť jednotlivá rozhodnutí jiného správního orgánu nemohla založit dlouhodobou, jednotnou a ustálenou správní praxi, na niž by žalobce mohl spoléhat a jež by v něm oprávněně vyvolala legitimní očekávání, že by pokutové bloky coby podklad rozhodnutí v jeho případě (v nyní posuzované věci) nemohly obstát. Totéž platí i o žalobcem zmiňovaných „aktuálních“ rozhodnutích Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ze dne 30. 5. 2023, č. j. KRPC-57063-4/ČJ-2023-0200DP, a Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje ze dne 29. 5. 2023, č. j. KRPT-82262-5/ČJ-2023-0700DP. Zdejší soud tedy nepokládá za potřebné blíže se k žalobě přiloženými listinami zabývat.
10. Zpochybňuje-li žalobce konkrétní pokutové bloky z hlediska nedostatků jejich zákonných náležitostí, je zdejší soud při rozhodování veden východiskem, podle něhož zpochybňování jednotlivých pokutových či příkazových bloků pro záznam bodů v registru řidičů nemůže být ve skutečnosti rozporováním skutkových závěrů a právního posouzení obsaženého (byť v zestručněné formě) v pokutových blocích (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2016, č. j. 6 As 233/2015-58). Správní orgán rozhodující o námitkách je oprávněn (povinen) zkoumat, zda podklad pro záznam bodů (pokutový blok) je způsobilý k provedení záznamu bodů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44). Není-li na pokutovém bloku přestupek řádně (tedy i srozumitelně) vymezen, nejde o způsobilý podklad pro záznam bodů v registru řidičů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20). Objeví-li se v průběhu řízení o námitkách pochybnosti o správnosti údajů uvedených v oznámení o přestupku, na základě kterých byl bodovým záznam proveden, je povinností správního orgánu rozhodujícího o námitkách vyžádat si jednotlivé pokutové bloky (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76) či další podklady osvědčující správnost údajů uvedených v oznámení o přestupku. Povinnost správních orgánů vyžádat si další podklady osvědčující údaje v oznámení o přestupku však zakládají jen takové námitky, které jsou dostatečně konkrétní (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 1. 2012, č. j. 3 As 19/2011-74).
11. V nyní posuzované věci si prvostupňový správní orgán všechny pokutové bloky opatřil (v kopii) a ty se podle zdejšího soudu staly dostatečným podkladem pro provedení záznamu bodů. Ohledně způsobilosti pokutových bloků být řádným podkladem pro provedení záznamu bodů do registru řidičů totiž zdejší soud vychází z toho, že formální zákonné požadavky kladené na správní rozhodnutí vydávaná v blokovém řízení (tj. na místě) musí být méně striktní oproti rozhodnutím vydávaným v „běžném“ správním řízení, protože pokutový blok je správním orgánem často vyhotovován ve ztížených podmínkách zdaleka neodpovídajících administrativnímu zázemí pro vydávání „běžných“ správních rozhodnutí, pročež lze připustit využívání nejrůznějších zkratek a zjednodušení při popisu jednání (byť jen do té míry, aby byly podstatné údaje dostatečně čitelné a o spáchaném přestupku zřetelně vypovídající), pokutový blok navíc poskytuje pouze omezený prostor pro vepsání všech zákonem vyžadovaných údajů. Sám žalobce pak v žalobě přiléhavě cituje z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39: „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pom