2 As 75/2009 — Nejvyšší správní soud

62 A 45/2024- 132 - text  15 62 A 45/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobci: a) JUDr. T. K. b) JUDr. H. K. oba bytem X oba zastoupeni Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem sídlem Špitálka 539/23e, Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno za účasti: H. B. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2024, č. j. MMB/0155476/2024, takto: I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 11. 4. 2024, č. j. MMB/0155476/2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení 29 336 Kč k rukám Mgr. Tomáše Krejčího, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V projednávané věci jde o posouzení zákonnosti dodatečného povolení stavby. Žalobci jako vlastníci sousedního rodinného domu, který tvoří s dodatečně povolenou stavbou tzv. dvojdomek, nesouhlasí s dodatečným povolením provedených stavebních úprav sousedního rodinného domu z důvodu, že nerespektují původní dohodu sousedů ani veřejný zájem na ochraně kulturně historických hodnot (na obrázcích vlevo stav před rekonstrukcí a vpravo stav po rekonstrukci). [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] 2. Úřad městské části města Brna, Brno-střed („stavební úřad“), vydal stavebníkovi (osobě zúčastněné na řízení) dne 6. 4. 2021, č. j. MCBS/2024/0050758/MIKI, společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru „Stavební úprava a dostavba objektu RD, půdní vestavba – X“. 3. Na základě podnětu žalobců vykonal stavební úřad dne 17. 9. 2021 kontrolní prohlídku, při níž zjistil odchylky v provedení stavby oproti ověřené projektové dokumentaci ke společnému souhlasu (zvětšení vikýře, změnu tvaru okenního otvoru nad vchodovými dveřmi, změnu rozměru okenního otvoru ve 2. NP). Zahájil proto řízení o odstranění změny stavby provedené v rozporu se společným souhlasem a poučil stavebníka o možnosti podání žádosti o dodatečné povolení stavby. Této možnosti stavebník využil a dne 18. 10. 2021 bylo zahájeno řízení o žádosti o dodatečné povolení změny stavby; po dobu jeho trvání bylo řízení o odstranění změny stavby přerušeno. 4. Rozhodnutím ze dne 14. 2. 2022, č. j. MCBS/2022/0003237/MIKI, stavební úřad dodatečně povolil změny části stavby na rodinném domě X, provedené v rozporu se společným souhlasem. Odvolání žalobců žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl. II. Žaloba 5. Žalobci namítají, že napadené rozhodnutí nerespektuje jejich zájem na ochraně kulturně historických hodnot dvojdomu X, který je výsledkem návrhu významného brněnského architekta J. G. z období po 1. světové válce. Dvojdům byl evidován v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod r. č. 48381/7-7697 jako průčelí skupiny dvojdomků od 3. 5. 1958 do 31. 12. 1987. Památkové ochrany dům pozbyl z důvodu administrativního pochybení. Snaha o nápravu vedla Ministerstvo kultury ke zřízení městské památkové zóny na území města Brna opatřením obecné povahy ze dne 30. 1. 2023, č. j. MK 71265/2022 OPP. Dvojdům je rovněž umístěn v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Brno prohlášené nařízením vlády č. 54 ze dne 19. 4. 1989. 6. Před vydáním společného souhlasu žalobci se stavebníkem opakovaně jednali a dosáhli kompromisního řešení respektujícího podstatné architektonické hodnoty dvojdomu, zejména zachování zrcadlového průčelí, pro něž je typické kulaté okno a střešní vikýř. Za těchto podmínek dne 19. 3. 2021 udělili souhlas s rekonstrukcí. Stavebník však rekonstrukci provedl v rozporu s dohodou sousedů, čímž došlo k zásadnímu znehodnocení původně památkově chráněného průčelí dvojdomu. Stavebníkovi přitom muselo být zřejmé, že právě s takovými změnami žalobci nesouhlasili. Stavebně konstrukční řešení stavebního záměru navíc nasvědčuje tomu, že stavebník od počátku hodlal realizovat záměr v rozporu se společným souhlasem i dohodou se žalobci. 7. Podle žalobců stavební úřad zatížil celé řízení od počátku podstatnou vadou, neboť dne 6. 4. 2021 vydal společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, přestože pro jeho vydání nebyly splněny podmínky podle § 96 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Z projektové dokumentace předložené stavebníkem dne 2. 11. 2020 bylo zřejmé, že se vztahuje k novostavbě, nikoliv k úpravě či dostavbě původní stavby rodinného domu. O tom svědčí rovněž fotodokumentace z jara 2021 dokládající, že na místě stavebního záměru zůstala pouze uliční obvodová stěna, která byla následně rovněž změněna. Nepochybně se tedy jednalo o stavební záměr, kterým se podstatně mění poměry v území. Záměr od počátku vyžadoval stavební povolení a rozhodnutí v územním řízení. Pokud by byl záměr posuzován správně už od počátku, nebyl by nikdy povolen, jak naznačuje závazné stanovisko orgánu územního plánování ze dne 1. 2. 2023, č. j. JMK 182417/2022 OÚPSŘ. V důsledku pochybení stavebního úřadu, který neměl vydat společný souhlas, byly uvedeny v omyl dotčené orgány. Dané pochybení následně ovlivnilo i rozhodování v řízení o dodatečném povolení stavby. Nebylo respektováno, že jde o realizaci záměru v Masarykově čtvrti, která je kulturně historicky významnou brněnskou čtvrtí, jejíž hodnota je dána mj. šetrnými zásahy stavebníků do jejich nemovitostí. V daném případě došlo k destrukci konceptu dvojdomů typických pro danou lokalitu. 8. Další pochybení při vydání společného souhlasu představuje fiktivní souhlasné závazné stanovisko orgánu územního plánování potvrzené osvědčením ze dne 5. 2. 2021. Pokud stavebník požádal o závazné stanovisko dne 2. 11. 2020, lhůta pro vydání stanoviska uplynula dne 3. 12. 2020 (§ 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu), tedy v době, kdy stavební zákon institut fiktivního závazného stanoviska neznal. Tento institut byl do stavebního zákona začleněn až s účinností od 1. 1. 2021; fiktivní závazné stanovisko je tak nicotné. 9. Žalobci se dále domnívají, že stavební úřad měl podnět žalobců ze dne 14. 9. 2021, resp. jejich následné úkony v řízení o dodatečném povolení stavby, vyhodnotit jako podnět k zahájení přezkumného řízení ohledně společného povolení ze dne 6. 4. 2021. Stavební úřad přezkumné řízení podle § 96 a 105 stavebního zákona ve spojení s § 94 správního řádu ve lhůtě 1 roku nezahájil, přestože mu muselo být zřejmé, že společný souhlas je nezákonný. 10. Dodatečné povolení stavebního záměru bylo stavebním úřadem i dotčenými správními orgány posuzováno optikou od počátku nezákonně vydaného společného souhlasu. Přestože dotčené orgány konstatovaly, že záměr neměl být nikdy povolen, nezbylo jim než uzavřít, že realizované změny jsou přípustné. Z tohoto důvodu žalobci jako jeden z hlavních žalobních bodů označují právě nezákonnost společného souhlasu. Jsou nicméně přesvědčeni, že jak stavební úřad, tak žalovaný měli prostor upřednostnit v řízení o dodatečném povolení veřejný zájem na zachování kulturně historických hodnot předmětného dvojdomu namísto soukromého zájmu stavebníka, který od počátku realizoval stavební záměr v rozporu s podmínkami dohody se žalobci i s vydaným společným souhlasem. Např. změna střešního vikýře není změnou, která by mohla vyvstat v průběhu realizace záměru, ale je třeba na ni myslet v rámci statiky budovy od počátku rekonstrukce. Totéž platí pro destrukci typického tvaru vstupních dveří, neboť kovové nosníky instalované do stavby vylučují zachování čtvrtkruhu z přiznaného zdiva před vstupními dveřmi. Tuto domněnku žalobců potvrzuje e-mail Ing. arch. L. ze dne 13. 9. 2021. Stavebník na základě jednání se žalobci věděl, že jsou proti jakýmkoli stavebním úpravám zasahujícím do uliční stěny dvojdomu. Jeho snaha legalizovat od počátku zamýšlený stavební záměr prostřednictvím řízení o dodatečném povolení stavby představuje zneužití práva. 11. Nezákonnost dodatečného povolení způsobuje rovněž nesprávné posouzení souladu záměru s cíli a úkoly územního plánování. Jak uvedl Národní památkový ústav ve svém konzultačním stanovisku ze dne 7. 3. 2023, realizací přestavby došlo k setření hodnot autenticity funkcionalistické architektury jak samotné stavby, tak v kontextu původní koncepce dvojdomu, ale rovněž v kontextu urbanistické koncepce identických objektů X ulice. Na kulturně historickou hodnotu předmětného dvojdomu, jakož i na nesoulad záměru s územně plánovací dokumentací, přitom žalobci upozorňovali soustavně již od 14. 9. 2021. Za zcela lichou proto považují argumentaci stavebního úřadu, že město je živá struktura, která se mění podle nároků obyvatel, tudíž nelze očekávat, že se všechny historické objekty budou zachovávat a konzervovat. 12. V řízení došlo rovněž k porušení procesních práv žalobců