64 A 1/2025 – Krajský soud v Brně

64 A 1/2025- 290 - text 37 64 A 1/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci navrhovatele: S. N. zastoupený advokátkou Mgr. Terezou Kováčovou sídlem Výstaviště 405/1, Brno proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské nám. 196/1, Brno zastoupené advokátem Mgr. Ing. Jánem Bahýľem sídlem Hoppova 880/18, Brno za účasti osoby zúčastněné na řízení: I. M. zastoupená Mgr. Evou Grabarczykovou sídlem Pellicova 174/1, Brno o návrhu na zrušení (části) opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna - schváleného usnesením Zastupitelstva města Brna na zasedání č. Z9/22 konaném dne 10. 12. 2024, takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna - schválené usnesením Zastupitelstva města Brna na zasedání č. Z9/22 konaném dne 10. 12. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku z části ruší v části textové a grafické v rozsahu: - stanovení prostorového regulativu výškové hladiny určující minimální a maximální regulované výšky budov v úrovni Hladina 1: 3 m  7 m v rámci regulace ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK VYUŽITÍ ÚZEMÍ – PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ, SPECIFIKACE VÝŠKY ZÁSTAVBY (kapitola 6.4.2) pro plochu s rozdílným způsobem využití BI.R1 v zóně Z4.7, a to ve vztahu k pozemkům parc. č. XA, XB, XC a XD, - vymezení plochy VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ VŠEOBECNÁ (PU) na pozemcích parc. č. XA a XC, to vše v k. ú. X, obec X. II. Ve zbytku se návrh zamítá. III. Odpůrce je povinen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 19 033,30 Kč k rukám jeho zástupkyně Mgr. Terezy Kováčové, advokátky. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Navrhovatel je vlastníkem pozemků parc. č. XA, XB, XC a XD v k. ú. X, které se nacházejí na ulici X, v městské části X a X (dále též jen „dotčené pozemky“; všechny nemovité věci uvedené v tomto rozsudku leží v uvedeném katastrálním území – pozn. soudu). Na dotčených pozemcích má záměr realizovat stavbu bytového domu o čtyřech nadzemních podlažích. Celková výška plánované stavby činí 12,7 m. Úřad městské části města Brna, Brno-Řečkovice a Mokrá Hora rozhodnutím ze dne 2. 11. 2023, č. j. MCBRMH/ 005658/23/2100/KUJI, stavební záměr ve společném řízení povolil. Rozhodnutí však dosud nenabylo právní moci, neboť proti němu podalo odvolání větší množství účastníků řízení a nadřízený Krajský úřad Jihomoravského kraje dosud o odvolání nerozhodl. (Soud na návrh navrhovatele usnesením soudu ze dne 27. 2. 2025, čj. 64 A 1/2025-196, nařídil předběžné opatření, kterým krajskému úřadu zakázal o odvolání rozhodnout do doby rozhodnutí soudu v této věci.) 2. Návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podaným dne 10. 2. 2025 se navrhovatel domáhá zrušení části v záhlaví uvedeného opatření obecné povahy - Územního plánu města Brna (dále jen ,,územní plán“) v rozsahu textového a grafického vymezení ploch BI.R1 (bydlení individuální) a PU (veřejná prostranství všeobecná) na dotčených pozemcích anebo (alternativně) zrušení celého územního plánu (viz obr. níže; soud modrým obrysem vyznačil navrhovatelovy pozemky): [OBRÁZEK] Návrh 3. Navrhovatel má za to, že nově vydaný územní plán brání povolení a provedení stavebního záměru, který byl podle předchozí územně plánovací dokumentace přípustný. Pozemky se nachází ve stabilizované ploše (zóně) Z4.7. Podle funkčního regulativu plochy Bydlení individuální (BI) je v ploše nepřípustné umístění bytových domů. Pro dotčené pozemky je navíc stanoven výškový regulativ hladina 1: 3 m – 7 m bránící umístění staveb vyšších než 7 m, resp. v odůvodněných případech 9 m. Uvedeným regulativům připravovaný záměr neodpovídá. 4. Navrhovatel v prvé řadě namítá, že odpůrce měl při vydání územního plánu postupovat podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), jak plyne z jeho přechodných ustanovení. Podle § 323 odst. 9 nového stavebního zákona nelze aplikovat zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění použitelném do 30. 6. 2024 (dále jen „stavební zákon z roku 2006“) v případě zahájení veřejného projednání po 30. 6. 2025. Aplikace nesprávného právní předpisu je sama o sobě důvodem ke zrušení územního plánu v celém rozsahu. 5. Za druhé navrhovatel namítá, že vymezení ploch BI.R1 nerespektuje požadavky § 19a stavebního zákona z roku 2006, neboť nebere ohled na stávající charakter a hodnoty území a na využitelnost navazujícího území. V této souvislosti odkazuje na tři závazná stanoviska orgánů územního plánování týkající se stavebního záměru vydané ve společném řízením o povolení jeho stavebního záměru a na urbanistickou analýzu zpracovanou architektonickou kanceláří Hlavsa Architekti ze dne 2. 8. 2024 (dále jen „urbanistická analýza“), v nichž je popsán charakter dané zóny Z4.7 jako nejednotný. Navíc i při vypořádání námitky navrhovatelovy předchůdkyně ze dne 30. 6. 2020 pořizovatel uvedl, že zóna má výškovou hladinu 2: 3 m – 10 m. Plocha BI.R1 nerespektuje současný charakter území. Byť to navrhovatel při pořizování územního plánu namítal, odpůrce se s námitkou nevypořádal, a rozhodnutí o námitkách je proto nepřezkoumatelné. 6. Za třetí navrhovatel namítá rozpor s politikou územního rozvoje, jejíž priority kladou důraz na komplexnost řešení oproti uplatnění jednostranných hledisek a požadavků, a rozpor s metodickou příručkou Ústavu územního rozvoje – Principy a pravidla územního plánování. Neodůvodněné zavedení regulativů omezujících bytovou výstavbu a výšku budov jde proti tomuto trendu a brání integrovanému rozvoji. Představuje nekomplexní řešení, jež vede k plošnému rozšiřování zástavby a dezintegraci území. S uvedenou námitkou uplatněnou při pořizování územního plánu se navíc odpůrce řádně nevypořádal. 7. Za čtvrté navrhovatel namítá nepřezkoumatelnost územního plánu, neboť neobsahuje důvody stanovení regulativů funkčního a prostorového využití BI.R1 v dané zóně Z4.7. Deklarovaný cíl omezit zvětšování objemu zástavby vymezením ploch BI není v dané zóně naplněn a stanovené regulativy představují znehodnocení stávajícího charakteru území. V této souvislosti navrhovatel poznamenává, že ul. Brigádnická dělí prudký svah na dvě části. V takových podmínkách je výškové omezení staveb navrhovanou výškou 3 m – 7 m nedostatečné, jelikož na straně přilehlé ke svahu by i ve druhém nadzemním podlaží nemohla být okna do zahrady. V zóně by měla být podle navrhovatele vymezena plocha BU.R2. Územní plán z roku 1994 výškovou regulaci a zákaz bytových domů neobsahoval, a proto i změna funkčního využití by měla být přezkoumatelně odůvodněna. 8. Za páté navrhovatel namítá vnitřní rozpornost územního plánu. Ten v textové části deklaruje, že omezuje rozšiřování zastavěného území, umožňuje intenzifikaci území, preferuje intenzifikaci a transformaci zejména v širším centru Brna před rozrůstáním zástavby do volné krajiny a vychází z dosavadního charakteru území. To však v případě plochy Z4.7 neplatí. Není pravda, že plocha Z4 je charakteristická bydlením v rodinných jedno až dvou podlažních domech. 9. Za šesté navrhovatel namítá, že územní plán nerespektuje požadavek na trvale udržitelný rozvoj zakotvený v § 18 stavebního zákona. Regulace brání intenzifikaci využití území na pozemcích a zapříčiní deformaci výstavby v rozporu s požadavkem na hospodářský rozvoj území a s požadavkem ochrany životního prostředí rozrůstáním města do šířky v rozporu s ochranou zemědělské půdy. Odpůrce se s touto námitkou nevypořádal, a územní plán je proto nepřezkoumatelný. 10. Za sedmé namítá navrhovatel rozpor s principem proporcionality. Zachování současného charakteru zóny a omezení objemu zástavby lze dosáhnout i mírnější formou v podobě vymezení plochy BU.R2. Následky zvolené regulace navíc nejsou úměrné sledovanému cíli. Charakter území je v daném případě potlačován a není zřejmé, proč právě na jeho pozemcích má být zamezeno výstavbě bytových domů a proč jsou zavedeny přísné výškové regulativy nerespektující současnou zástavbu. Jde o nepřiměřený zásah do vlastnického práva navrhovatele, který od získání dotčených pozemků usiloval o povolení plánovaného záměru a po vyřízení jeho námitek legitimně očekával, že i nový územní plán realizaci záměru umožní. 11. Za osmé navrhovatel napadá vymezení plochy veřejná prostranství všeobecná (PU) na částech pozemků parc. č. XA a XC. Podle navrhovatele jde o nepřiměřené omezení jeho vlastnického práva. Odpůrce vymezil plochu v rozporu se skutečným stavem jako již existující veřejné prostranství, ačkoliv ve skutečnosti jde o část pozemku, která slouží jako zahrada u domu, na níž se nacházejí ovocné stromy, studna a retenční nádrž. Územní plán neuvádí důvod tohoto omezení. Vymezení plochy PU je navíc v rozporu s podmínkami, které pro