1 As 189/2014 — Nejvyšší správní soud

31 A 81/2024- 113 - text 5 31 A 81/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci žalobkyně: Seznam.cz, a. s., IČO: 26168685 sídlem Radlická 3294/10, 150 00 Praha 5 zastoupená advokátem Mgr. Matyášem Kuželou sídlem Truhlářská 1104/13, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v poskytnutí informací uvedených ve sdělení ze dne 3. 9. 2024, č. j. ÚOHS-33262/2024/400, pod body 2), 3), 4), 5); takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který měl spočívat v poskytnutí informací na základě žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, (dále „informační zákon“) ze dne 22. 8. 2024. Na základě této žádosti poskytl žalovaný žadateli sdělením ze dne 3. 9. 2024, č. j. ÚOHS-33262/2024/400, mimo jiné následující informace: 2) Účastníkem správního řízení je společnost Seznam.cz, a.s., se sídlem Radlická 3294/10, Smíchov, 150 00 Praha 5, IČO 26168685. 3) Úřad zahájil řízení ex offo, tj. z úřední povinnosti, žádný podnět mu nepředcházel. 4) Možné jednání v rozporu se zákazem stanoveným v § 11 odst. 1 zákona a/nebo článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie spatřuje Úřad v tom, že soutěžitel Seznam.cz jako provozovatel realitního portálu Sreality.cz bez objektivně ospravedlnitelných důvodů: i) uplatňuje na portálu Sreality.cz cenové schéma s progresivně se zvyšující cenou za jeden inzerát za den při klesajícím množství vystavených inzerátů, přičemž rozdíly v cenách se mohou blížit až padesátinásobku; ii) považuje pro účely ceníku služeb Sreality.cz za jeden subjekt jednotlivé realitní zprostředkovatele, kteří na základě smlouvy poskytují realitní zprostředkování jménem jiného realitního zprostředkovatele, nebo tak sice činí svým jménem, ale s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky jiného realitního zprostředkovatele. 5) Uvedené jednání soutěžitele Seznam.cz ztěžuje působení realitním zprostředkovatelům vystavujícím menší množství inzerátů v oblasti zprostředkování prodeje a pronájmu nemovitostí a mohlo by být v uvedené oblasti způsobilé narušit hospodářskou soutěž k újmě některých realitních zprostředkovatelů a/nebo konečných spotřebitelů a rovněž ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie. Správní řízení je ve fázi dokazování. II. Shrnutí stanovisek účastníků řízení 2. Žalobkyně se domáhá určení, že poskytnutí informací žalovaným ve sdělení ze dne 3. 9. 2024, č. j. ÚOHS-33262/2024/400, bylo nezákonným zásahem. Namítá, že žalovaný poskytl žadateli neveřejné informace, které se žalobkyně přímo týkají, v důsledku čehož bylo zasaženo do jejího práva na ochranu soukromí a do práva na informační sebeurčení. Žalovaný poskytl žadateli informace de facto ve stejném rozsahu, v jakém je sdělil žalobkyni v oznámení o zahájení správního řízení. Poskytnutí informace o šetření údajného přestupku spáchaného žalobkyní může negativně zasáhnout do její dobré pověsti a může ji poškodit jak v očích veřejnosti a uživatelů jejích služeb, tak při jednání se zákazníky a obchodními partnery. Tím spíše, pokud jsou ze strany žalovaného zároveň publikována i nepravdivá a ničím nepodložená obvinění (např. o zastrašování žalovaného žalobkyní). Postup žalovaného je nepřiměřený a vykazuje znaky svévole, žalovaný jím porušil základní zásady činnosti správních orgánů. Žalovaný nesprávně posoudil a vyhodnotil povahu a přiměřenost požadovaných informací a nedostatečně zohlednil dopad jejich poskytnutí a možného zveřejnění na práva a oprávněné zájmy žalobkyně. Zároveň neumožnil žalobkyni, jíž se poskytované informace přímo týkají, aby při vyřizování žádosti uplatňovala a hájila svá práva a oprávněné zájmy. V rámci (patrně neprovedeného) posouzení proporcionality poskytnutí informací měl žalovaný zohlednit i skutečnost, že poskytnuté informace by měly být zveřejněny. Žalovaný si byl patrně vědom negativních dopadů eventuálního zveřejnění informací, neboť poskytnuté informace na svých webových stránkách nepublikoval a namísto toho pouze konstatoval, že informace poskytl. 3. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že poskytnutí informací nebylo nezákonným zásahem. Informační zákon ani další právní předpisy neobsahují žádný důvod, pro nějž by nebylo možno na žádost dle informačního zákona poskytnout informace obsažené ve sdělení. Obecné zásady správního řízení žalovaný neporušil. Žalobkyně ignoruje zásadu jednotnosti a vnitřní bezrozpornosti právního řádu. Poskytnuté informace jsou pouze informativního charakteru a nezasahují do subjektivních práv žalobkyně. Navíc v okamžiku jejich poskytnutí žadateli byly do značné míry veřejně známé, a to především díky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2024, č. j. 31 A 25/2024-85. Otázka zveřejňování poskytnutých informací nesouvisí s tvrzeným nezákonným zásahem. Není sporu o tom, že zveřejnění doprovodné informace podle § 5 odst. 3 informačního zákona do práv žalobkyně nezasáhlo. Poskytnuté informace žalovaný na svých webových stránkách nezveřejnil právě z důvodu šetření práv žalobkyně. III. Posouzení věci 4. Krajský soud v Brně shledal, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě osobou k tomu oprávněnou a směřuje proti úkonu správního orgánu, který pojmově může být zásahem ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“) [k tomu blíže rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2014, č. j. 1 As 189/2014-50, usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. 8 As 55/2012-62, a nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 2/99]. Soud proto přistoupil k přezkumu zákonnosti tvrzeného zásahu, a to podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu (§ 87 odst. 1 in fine s. ř. s.). 5. Krajský soud předesílá, že o nyní posuzované žalobě rozhoduje již podruhé. Rozsudkem ze dne 13. 5. 2025, č. j. 31 A 81/202470, žalobě vyhověl a určil, že poskytnutí shora specifikovaných informací bylo nezákonným zásahem. Požadované informace se totiž žalobkyně bezprostředně dotýkají a jejich poskytnutí je potenciálně způsobilé zasáhnout do jejího práva na informační sebeurčení. Pokud žalovaný nevyrozuměl žalobkyni o tom, že žádosti o informace chce vyhovět, nedal jí prostor pro vyjádření, nepřípustně ji zkrátil na procesních právech, a dopustil se tak nezákonného zásahu. 6. Rozsudek krajského soudu ze dne 13. 5. 2025 však zrušil Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) rozsudkem ze dne 28. 11. 2025, č. j. 2 As 115/2025-55. NSS souhlasil, že pochybení povinného subjektu, který neumožní osobě, jíž se požadované informace týkají, uplatňovat v řízení o žádosti o tyto informace práva a hájit své oprávněné zájmy, může být vadným postupem majícím vliv na zákonnost samotného poskytnutí požadovaných informací (shodně rozsudek NSS ze dne 12. 7. 2023, č. j. 3 As 78/202139), neboť tím může dojít k dotčení práva na informační sebeurčení. Podle NSS však takový vadný postup není vždy nezákonným zásahem. O takovou situaci by se jednalo v případě, kdy by existovaly skutečnosti svědčící o tom, že šlo o informace, jejichž poskytnutí právní sféru žalobkyně zasáhlo. Krajský soud měl podle NSS posoudit, zda šlo o takové informace, které zasáhly  nikoli potenciálně mohly zasáhnout  do sféry žalobkyně. Krajský soud opomněl vypořádat otázku, jde-li o případ, kdy by bylo nadbytečné vyrozumění a následné vyjádření žalobkyně k tomu, zda jsou dány důvody, pro které informace poskytnout nelze. 7. NSS dále dospěl k závěru, že veškeré poskytnuté informace jsou obsaženy v rozsudku zdejšího soudu ze dne 25. 6. 2024, č. j. 31 A 25/2024-85. 8. Krajský soud věc v návaznosti na rozsudek NSS znovu projednal. Při jednání dne 10. 3. 2026 účastníci setrvali na svých písemných stanoviscích. Nad rámec toho žalobkyně označila za chybný názor NSS, podle kterého byly v době poskytnutí všechny dotčené informace již zveřejněny v rozsudku zdejšího soudu č. j. 31 A 25/2024-85. Ten se totiž týkal předběžného šetření, nikoliv správního řízení o přestupku. Podle žalobkyně se tak jednalo o nové informace ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) informačního zákona. Žalovaný naopak s touto argumentací nesouhlasil. 9. Podle § 82 s. ř. s. [k]aždý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 10. Žaloba není důvodná. 11. Krajský soud si je vědom, že shora uvedenými závěry NSS je bezpo