5 As 126/2011 — Nejvyšší správní soud

32 A 14/2025- 45 - text  8 32 A 14/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kopečkovou, Ph.D., v právní věci žalobce: T. K. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2024, č. j. JMK 166755/2024, sp. zn. S-JMK 143441/2024 OSPŽ-Nah, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2024, č. j. JMK 166755/2024, sp. zn. S-JMK 143441/2024 OSPŽ-Nah, kterým žalovaný podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítl jako nepřípustné odvolání žalobce proti výroku I. rozhodnutí Městského úřadu Slavkov u Brna (dále jen „městský úřad“) ze dne 13. 8. 2024, č. j. MUSLV-SC/103915-2024/Kac, sp. zn. SC/40883-2023/Kac, kterým bylo zastaveno řízení ve věci podezření ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku dle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon o některých přestupcích“), proti M. N., neboť skutek obviněnému nebyl prokázán, dále podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu změnil k odvolání žalobce výrok III. rozhodnutí městského úřadu tak, že text „§ 7 odst. 4 zákona o některých přestupcích“ nahradil textem „§ 7 odst. 4 písm. b) zákona o některých přestupcích“, a ve zbytku napadené rozhodnutí městského úřadu potvrdil. 2. Městský úřad uznal prvostupňovým rozhodnutím žalobce vinného ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona o některých přestupcích, a přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 3 zákona o některých přestupcích, kterých se žalobce dopustil tím, že od února 2023 do 24. 7. 2023 (v blíže neurčenou dobu v průběhu doby nočního klidu od 22.00 do 6.00 hodin) na specifikované adrese zvoněním na zvonek, boucháním do dveří pana M. N. a jinými zvuky porušil noční klid, současně ve shodnou dobu a na shodném místě v nepravidelných časech (i mimo dobu nočního klidu) se tímto jednáním dopustil schválností, čímž úmyslně porušil noční klid a úmyslně se dopustil schválnosti. I. Shrnutí procesního postoje žalobce 3. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je neobjektivní a obvinění jsou nepravdivá. Uvádí, že nikdy nevyšel před bytovku a nezvonil na zvonek pana N. ani nekopal do dveří, stejně tak nebouchal z toho důvodu, aby psa dráždil. Je to naopak žalobce, který má poškozené dveře. Sousedé, kterými je dlouhodobě šikanován, nevypovídali pravdivě. Nemohou vědět, jak žalobce se svou kamarádkou vnímají zvuky psa uvnitř bytu. S bytem pana N. mají společnou stěnu a oba kvůli psovi přestali spávat. Protože lékařka žalobci odmítla jako řešení této situace předepsat znovu hypnotika, nezbylo mu než bouchat na dveře pana N., který na domluvu nereagoval. 4. Žalobce uvádí, že kvůli štěkání psa opakovaně volal Policii ČR. Té pan N. otevřel pouze jednou v noci, policisté s ním mluvili a poté měli žalobci potvrdit, že pes štěkal. Neučinili však o tom záznam a žalobci není známo, kde se nachází protokol o uvedeném výjezdu. 5. Žalobce dále namítá, že „krajský úřad zakázal odvolání“. Dále namítá, že nesouhlasí s tvrzením svědka J., že žalobce bouchal, aby psa dráždil. Žalobce k tomu uvádí, že zkušenosti Policie ČR jsou opačné. Žalobce do protokolu u Policie ČR uvedl, že situaci měl řešit především (bývalý) předseda družstva, který však již nežije (oběsil se). 6. Žalobce namítá, si nic nevymýšlí a nedělá schválnosti. Míra toho, co kdo snese, je individuální. Žalobce s ohledem na svůj důchodový věk situaci nezvládá. Pes, který se do daného prostoru nehodí, mu vadí, neboť vyluzuje zvuky. Společná stěna s panem N. není odhlučněna, ačkoli mu to slíbil předseda družstva. Také chodba zvuky zesiluje. V místnosti obývané žalobcem je pes slyšet tak, jako by tam byl s nimi. Žalobce dále uvádí, že jeho argumenty nikdo nebere v úvahu. Podle žalobce mu Policie ČR potvrdila, že velký pes se do bytovky nehodí. Situace má negativní dopad na zdraví jeho kamarádky a jejich vztah. Žalobce v minulosti trpěl šikanou a ústrky ze strany Státní bezpečnosti, násilím přišel o veškerý majetek, náčelník policie a Státní bezpečnost mu zničili život. 7. V replice k vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že na zvonek zvonila jeho kamarádka paní K., on pouze bouchal. Pokud sousedé psa snášeli, to bylo dáno tím, že nebydlí tak blízko a nemají s panem N. společnou zeď. Podle žalobce o něm a paní K. rozhodují lidé, kteří nebydlí přímo v jejich bytě a nemohou tak vědět, jaké zvuky jsou nuceni snášet. 8. Z uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Na svém procesním stanovisku žalobce setrval po celou dobu řízení před soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo. II. Shrnutí procesního postoje žalovaného 9. Žalovaný ve svém vyjádření se žalobou nesouhlasí, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. 10. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo. III. Posouzení věci 11. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 12. Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 13. Ve věci proběhlo jednání. 14. Žalobce měl v období od února roku 2023 do 24. 7. 2023 (v blíže neurčenou dobu v průběhu nočního klidu od 22.00 do 6.00 hodin) zvoněním na zvonek, boucháním do dveří M. N. a jinými zvuky rušit noční klid, současně ve shodnou dobu a na shodném místě v nepravidelných časech (i mimo dobu nočního klidu) se tímto jednáním dopustit schválností. 15. Podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona o některých přestupcích (přestupky proti veřejnému pořádku) se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že poruší noční klid. 16. Podle § 5 odst. 7 zákona o některých přestupcích se dobou nočního klidu rozumí doba od dvacáté druhé do šesté hodiny. 17. Podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 3 zákona o některých přestupcích (přestupky proti občanskému soužití) se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že úmyslně naruší občanské soužití tak, že se dopustí schválností. 18. V řízení o přestupku je třeba zjistit skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2014, č. j. 5 As 126/201168, č. 3014/2014 Sb. NSS). Namítá-li žalobce, že nezvonil on, nýbrž jeho kamarádka (kolegyně), která je velmi slušný člověk, ochotný se vždy domluvit, což pan N. nehodlal, a dále, že se boucháním nedopustil schválnosti, ale už mu „nic jiného nezbývalo“ soud mu s ohledem na zjištěný skutkový stav nemůže přisvědčit. 19. Výpovědi svědků se předně shodovaly v tom, že žalobce i v nočních hodinách opakovaně bouchal a křičel u dveří pana N. To potvrdila i kamarádka (kolegyně) žalobce paní K. Pokud jde o samotné zvonění, jak paní K., tak samotný žalobce uvedl, že nejprve na pana N. zvonili, jak bude rozvedeno níže. Žalobce u jednání zdůraznil, že s panem N. nebyla žádná domluva, že jim neotevíral, a proto přistoupil k bouchání. Zdůraznil, že do dveří nikdy nekopal ani nezvonil zvenku na zvonek, jak někteří svědci nepravdivě uvedli. K tomu správně žalovaný u jednání zdůraznil, že žalobci nebylo kladeno za vinu, že by do dveří kopal anebo zvonil na venkovní domovní zvonek, což plyne i ze skutkové věty prvostupňového rozhodnutí o přestupku. Stejně tak žalobci není kladeno za vinu, že bouchal, aby psa pana N. dráždil; šlo pouze o domněnku jednoho ze svědků, která se ve výroku rozhodnutí o přestupku nijak nepromítla. 20. Tvrzení žalobce, že hlídka Policie ČR potvrdila, že pes štěká, není opřeno o žádný důkaz a nemá oporu ve správním spisu. Jeho součástí je naopak úřední záznam o šetření Policie ČR v místě bydliště žalobce dne 11. 8. 2023, kteří při šetření mluvili s paní F. a panem F. Ti uvedli, že spor mezi žalobcem a panem N. jim je znám, tito sousedé bydlí přímo nad nimi. Slyšeli jen rány do dveří nebo do stěny, které dělá ze svého bytu žalobce. Ty jsou slyšet často a intenzivně. Se psem pana N. nemají žádný problém. Dne 23. 8. 2023 Policie ČR provedla další šetření, při němž hovořila s paní H., která uvedla, že o sporu ví. Psa nikdy štěkat neslyšela, pes ani jeho pán jí bydlení nijak neznepříjemňuje. Paní N. uvedla, že o sporu ví, psa slyšela štěkat krátce po nastěhování, nebylo to však nijak obtěžující. Od jara uvedeného roku jej již štěkat neslyšela. Paní R. uvedl