55 Af 5/2023 – Krajský soud v Brně

55 Af 5/2023- 85 - text  9 55 Af 5/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Terezy Matuškové v právní věci žalobkyně: JOGA Luhačovice, s.r.o., IČO: 60697628 se sídlem Uherskobrodská 984, 763 26 Luhačovice zastoupena advokátem doc. JUDr. Ing. Radkem Jurčíkem, Ph.D. se sídlem Čápkova 47/44, 602 00 Brno proti žalovanému: Generální finanční ředitelství se sídlem Lazarská 15/7, 117 22 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 4. 2023, č. j. 28450/23/7600-50500-501895, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 4. 2023, č. j. 28450/23/7600-50500-501895, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24 236 Kč, a to k rukám jejího zástupce do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V nyní posuzovaném případě se soud zabýval porušením rozpočtové kázně, kterého se měla žalobkyně dopustit několika pochybeními v souvislosti s čerpáním dotací. Z úřední povinnosti soud hodnotil zejména otázku prekluze práva vyměřit odvod podle přímo použitelné unijní úpravy. 2. Ministerstvo životního prostředí ČR (dále jen „MŽP“) přiznalo žalobkyni rozhodnutím o poskytnutí dotace ze dne 7. 9. 2011 (dále jen „rozhodnutí o přiznání dotace“), ve znění rozhodnutí o poskytnutí dotace (změna) ze dne 26. 7. 2012 (dále jen „rozhodnutí o změně“), dotaci z Fondu soudržnosti v celkové výši 28 566 285,24 Kč. Dále rozhodnutím o poskytnutí podpory č. 08019884-SFŽP ze dne 5. 5. 2009 a smlouvou o poskytnutí podpory č. 08019884 ze dne 9. 9. 2011 (dále jen „Smlouva“), ve znění dodatku č. 1 ze dne 15. 8. 2012 (dále jen „dodatek Smlouvy“), byla žalobkyni přiznána dotace ze Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen „SFŽP“) v celkové výši 5 041 109,16 Kč. Peněžní prostředky z obou dotací poskytly správní orgány na vybudování projektu s názvem „Regionální kompostárna Slavičín“, reg. č. CZ.1.02/ 4.1.00/08.02670 (dále jen „Projekt“). 3. Dne 14. 3. 2017 zahájil Finanční úřad pro Zlínský kraj (dále jen „správce daně“) daňovou kontrolu v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků na Projekt. Správce daně konstatoval porušení rozpočtové kázně a vydal platební výměry ze dne 17. 4. 2019, č. j. 924600/19/3300-31471-709493, kterým žalobkyni vyměřil odvod do SFŽP ve výši 1 981 736 Kč, a č. j. 924622/19/3300-31471-709493, kterým žalobkyni vyměřil odvod do Národního fondu ve výši 11 229 836 Kč (dále jen „platební výměry“). Důvodem pro vyměření odvodů měla být celkem čtyři pochybení žalobkyně, kterých se dopustila v souvislosti s čerpáním dotací na Projekt. Žalobkyně a) nesplnila v plné výši parametr výstavby kompostárny o celkové projektované kapacitě min. 25 tis. tun za rok; b) po dobu 5 let následného provozu neplnila kapacitu parametru kompostárny min. 25 tis. tun za rok, a nedodržela tak množství zpracovaného odpadu stanoveného rozhodnutím o poskytnutí dotace, a to v žádném roce; c) neplnila po dobu 5 let následného provozu množství separovaného a svezeného odpadu min. 18 tis. tun za rok, a nedodržela tak množství separovaného a svezeného odpadu stanoveného rozhodnutím o poskytnutí dotace, a to v žádném roce a d) nepředložila včas kompletní dokumentaci k závěrečnému vyhodnocení akce. 4. Odvolací finanční ředitelství (dále jen „OFŘ“) odvolání žalobkyně proti platebním výměrům zamítlo rozhodnutím ze dne 14. 8. 2020, č. j. 27644/20/5000-10610-712507. Proti němu se žalobkyně bránila u zdejšího soudu žalobou (v řízení vedeném pod sp. zn. 30 Af 62/2020), kterou soud odmítl, neboť v průběhu řízení žalovaný nařídil přezkum dotčeného rozhodnutí a rozhodnutím ze dne 15. 8. 2022, č. j. 30471/22/5000-10611-712507 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), OFŘ snížilo odvod do SFŽP z částky 1 981 736 Kč na částku 99 310 Kč a do Národního fondu z částky 11 229 836 Kč na částku 562 756 Kč. Podle OFŘ se žalobkyně nedopustila porušení závazku naplnění kapacity svezeného odpadu tak, jak původně zjistil správce daně [pochybení c)]. Změnilo proto přezkoumávané rozhodnutí a konstatovalo, že smluvní strany si pouze ujednaly, že žalobkyně zajistí splnění parametru výstavby kompostárny o celkové projektované kapacitě min. 25 tis. tun za rok, nikoliv že je žalobkyně povinna zpracovat odpad v určeném množství za každý rok. Podle zjištění správního orgánu však žalobkyně nesplnila závazek vybudovat kompostárnu o dané kapacitě, neboť povolená kapacita dle rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 2. 10. 2012, č. j. 132/KUZL 58637/2012, byla 24 720 tun za rok. Stejně tak nedošlo k jejímu naplnění v následujících pěti letech po dobu udržitelnosti projektu. OFŘ souhlasilo se správcem daně také v tom, že žalobkyně porušila povinnost předložení požadovaných dokumentů ve stanoveném termínu. S ohledem na učiněná zjištění posoudilo rozdílně závažnost shledaných pochybení a uložené odvody snížilo. 5. Odvolání žalobkyně žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a potvrdil závěry prvostupňového rozhodnutí. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně Krajskému soudu v Brně nyní posuzovanou žalobu. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 6. Žalobkyně nesouhlasí se závěrem finanční správy, že se dopustila porušení rozpočtové kázně v důsledku nevybudování kompostárny o kapacitě 25 tis. tun za rok, neplnění následného provozu kompostárny ve stanovené kapacitě a dalších vytýkaných pochybení. Domnívá se, že veškeré dotační podmínky splnila, resp. že některé podmínky stanovil poskytovatel nejednoznačně či nepřípustně retroaktivně. Kromě toho žalovaný nedostatečně posoudil některé rozhodné otázky. Navrhla provést důkazy „spisem žalovaného, výslechem účastníků, důkazy uplatněnými v odvolání, podklady obsaženými ve správních spisech, podmínky poskytnutí dotace rozhodnutí o poskytnutí podpory č. 08019884-SFŽP.“ 7. Žalobkyně závěrem navrhuje, aby soud zrušil napadené rozhodnutí, případně aby výši odvodu snížil. III. Vyjádření žalovaného k žalobě, další podání ve věci a průběh řízení 8. Žalovaný poukázal na to, že žalobkyně akceptovala dotační podmínky včetně změny kapacity kompostárny. V dané věci došlo k řádnému zjištění skutkového stavu, napadené rozhodnutí dostálo požadavkům judikatury a dostatečně se vypořádalo se všemi rozhodnými otázkami i uplatněnými námitkami žalobkyně. 9. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 10. V průběhu řízení soud přípisem ze dne 10. 9. 2025 vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k otázce prekluze práva vyměřit odvod, neboť předběžně dospěl k závěru, že ve vztahu k části vytýkaných pochybení došlo k marnému uplynutí prekluzivní lhůty. 11. Na uvedený přípis reagoval žalovaný sdělením záměru uspokojit žalobkyni postupem podle § 62 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Soud proto usnesením ze dne 22. 10. 2025, č. j. 55 Af 5/2023-62, stanovil žalovanému v souladu s jeho návrhem lhůtu pro uspokojení žalobkyně zrušením napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení. Žalovaný však 6. 10. 2025 soudu sdělil, že od svého záměru uspokojit žalobkyni upustil, a navrhl, aby soud přerušil řízení do rozhodnutí Soudního dvora EU o předběžných otázkách položených ve věci vedené pod sp. zn. C-539/24, Mikroregion Porta Bohemica. Žalobkyně na výzvu soudu, ani na následná podání žalovaného nijak nereagovala. 12. Krajský soud usnesením ze dne 20. 10. 2025, č. j. 55 Af 5/2023-72, přerušil řízení do rozhodnutí Soudního dvora EU o předběžných otázkách položených ve věci vedené pod sp. zn. C-539/24, Mikroregion Porta Bohemica. 13. Po rozhodnutí Soudního dvora EU v citované věci (rozsudkem ze dne 27. 11. 2025, který bude dále označován jako „rozsudek Mikroregion Porta Bohemica“) krajský soud usnesením ze dne 12. 1. 2026, č. j. 55 Af 5/2023-74, vyslovil, že v řízení se pokračuje, a vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k obsahu rozsudku Soudního dvora. 14. Žalovaný soudu sdělil, že nehodlá žalobkyni uspokojit podle § 62 s. ř. s. a navrhuje, aby o věci uvážil soud. Žalobkyně shrnula skutkové okolnosti věci a navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, neboť k uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně došlo po uplynutí absolutní promlčecí lhůty. IV. Posouzení věci 15. Žaloba byla podána včas (§ 72 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 16. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti, a bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 a 2 s. ř. s.) dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí trpí vadami podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. 17. Žaloba je důvodná. 18. Krajský soud před věcným posouzením žalobních námitek z úřední povinnosti zkoumal, zda v daném případě nedošlo k prekluzi práva vyměřit žalobkyni odvod. Dospěl přitom k závě