2 As 265/2017 — Nejvyšší správní soud

65 A 1/2026- 123 - text  15 65 A 1/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci navrhovatelky: Ing. E. K. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Nádeníčkem sídlem Průchodní 377/2, 602 00 Brno proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Riškem sídlem Jakubská 2, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, a to v rozsahu: - regulace plochy rozvojové lokality Zy-3 Pod Palackého vrchem v textové i grafické části, - regulace plochy PU – veřejné prostranství všeobecné vymezené na pozemku parc. č. X, v k. ú. X, a to v textové i grafické části, takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územní plán města Brna, schválený Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v rozsahu regulace plochy PU – veřejné prostranství všeobecné vymezené na pozemku parc. č. X, v k. ú. X, a to v textové i grafické části. II. Ve zbývající části se návrh zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelka je vlastníkem pozemků parc. č. X a XA v k. ú. X. Součástí pozemku parc. č. XA je stavba rodinného domu navrhovatelky. Kolem domu přes pozemek parc. č. X (dále jen „dotčený pozemek“ či „pozemek navrhovatelky“) vede úzká cesta směrem k lesu. 2. Soud se v této věci zabýval návrhem na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 (dále jen „ÚP“ či „napadené OOP“), a to v rozsahu vymezení plochy PU – veřejného prostranství všeobecného na pozemku navrhovatelky (dále „napadená část ÚP“ či „napadená úprava“). Alternativně navrhovatelka napadá ÚP v rozsahu regulace plochy bydlení Zy-3 Pod Palackého vrchem. 3. Odpůrce napadenou úpravou vymezil na pozemku navrhovatelky plochu veřejného prostranství jako komunikaci, která má sloužit k napojení části plochy Zy-3 určené k zastavění. Jde o prodloužení ulice P. směrem k lesu. S tím však navrhovatelka nesouhlasí, proto podala Krajskému soudu v Brně návrh na zrušení této regulace. II. Shrnutí argumentů obsažených v návrhu, vyjádření odpůrce a replice navrhovatelky 4. Navrhovatelka namítá, že vybudování napojení lokality Zy-3 přes ulici P. by znemožnilo užívání a přístup do jejího rodinného domu (ten se nachází v bezprostřední blízkosti vymezené komunikace). V současné době projedou kolem domu navrhovatelky asi tři auta denně. Pokud by došlo k napojení lokality Zy-3 přes pozemek navrhovatelky, lze očekávat i více než stonásobný nárůst počtu projíždějících aut. Stejně tak stavební práce by způsobily značné emise a mohly by významně narušit statiku domu. Plánovaná komunikace by narušila kvalitu bydlení navrhovatelky a snížila hodnotu jejích nemovitostí. 5. Podle navrhovatelky se odpůrce nevypořádal přezkoumatelně s jejími námitkami a s otázkou nezbytnosti vymezení dopravního napojení lokality Zy-3 prodloužením ulice P. přes pozemky soukromých vlastníků. Z územní studie „Dopravní územní studie – územně technické prověření obsluhy území Pod Palackého vrchem – dopracování“ z listopadu 2014 (dále jen „Územní studie“), která byla zpracována pro danou lokalitu, vyplývá, že propojení přes ulici P. je pouze jedna z variant. Na konci osy 1 se namísto propojení přes pozemky stávajících rodinných domů navrhuje obratiště. Stejně tak Územní studie zmiňuje možnost napojení přes lesní cestu do lokality Kozí Hora. Tímto způsobem by bylo možné vyhnout se propojení s ulicí P. Napojení trasy je popsáno také prostřednictvím trasy pod vodojemem (osa 2). Ani jedna z těchto variant (obratiště, napojení do lokality Kozí Hory či osa 2) by se zásadním způsobem nedotkla vlastnického práva navrhovatelky či jiných vlastníků. 6. Odpůrce se při vypořádání námitek nevyjádřil, proč vybral napojení přes ulici P. Není zřejmé, z jakého důvodu nepřistoupil k řešení, které nezasahuje do vlastnického práva navrhovatelky. Odpůrce měl posoudit všechny varianty vyplývající z Územní studie a přesvědčivě zdůvodnit, proč vybral právě variantu prodloužením ulice P. Z vypořádání jiných námitek vyplývá, že odpůrce zvažuje napojení přes ulici P. pouze pro pěší a cyklisty. Na zdůvodnění vybraného řešení však rezignoval. Nevysvětlil ani, proč upustil od napojení z ulice B. dle předchozího územního plánu. Nelze souhlasit, že konkrétní účel propojení se stanoví až následně v rámci organizace dopravy, neboť již ve fázi územního plánování je třeba zvolené řešení posoudit z hlediska proporcionality. V testu proporcionality se měl odpůrce zabývat dopadem zvoleného řešení do práv navrhovatelky, která upozorňovala na nárůst dopravy, hluku, smogu a snížení tržní hodnoty jejích nemovitostí. 7. Navrhovatelka dále upozorňuje, že možnost využití Územní studie byla ukončena ke dni 3. 2. 2025 a ke dni 21. 7. 2025 pozbyla platnosti. Ve vypořádání námitek přitom odpůrce na obsah této studie výslovně odkazoval a vycházel z ní. Vypořádání námitek tak nemůže obstát. Nemění to však nic na skutečnosti, že z Územní studie plynou i jiné možnosti dopravního napojení lokality Zy-3. 8. Odpůrce se nezabýval ani technickou proveditelností napojení přes ulici P. Komunikace by vedla přes dvě 90stupňové zatáčky s výrazným převýšením v místě úzkém 3 m. Bez zbourání některých stávajících staveb by realizace komunikace nebyla možná. Ani navrhovatelka (která chce v domě bydlet a neuvažuje o jeho prodeji), ani vlastníci sousedních nemovitostí, kterých se dopravní napojení týká, s umístěním komunikace na svých pozemcích nesouhlasí. Vyvlastnění však v tomto případě není možné, neboť propojení ulice P. nebylo zařazeno mezi veřejně prospěšné stavby. Bez souhlasu vlastníků není možné dotčenou komunikaci vybudovat. I podle Územní studie je cílové propojení podmíněno odkupem domu parc. č. XA a pozemku navrhovatelky. Také při veřejném projednání zaznělo, že místo je úzké a zpracovatel si úplně nedokáže představit zde komunikaci vybudovat. Pokud napojení není možné, pak nemělo být vymezeno v napadeném ÚP. 9. Navrhovatelka považuje přijaté řešení za neproporcionální. V třístupňovém testu obstojí zvolené řešení pouze v prvním kroku – je schopno dosáhnout legitimního cíle, kterým je dopravní napojení lokality Zy-3. Nesplňuje však již test potřebnosti a přiměřenosti v užším smyslu. Existují totiž i jiná napojení, která nepovedou kolem žádného stávajícího domu po pozemcích soukromých vlastníků. Sledovaného cíle lze tudíž dosáhnout jinými prostředky. Zásah do vlastnického práva navrhovatelky pak není vyvážen významem sledovaného cíle. Pokud by napojení sloužilo pouze pro pěší či cyklisty, nedošlo by k zásahu do vlastnického práva navrhovatelky. Již ve fázi územního plánu je třeba přijmout řešení, které bude proveditelné a proporcionální. 10. Konečně navrhovatelka napadá vymezení plochy Zy-3. Oproti předchozímu územního plánu je zastavitelná plocha rozšířená až na hranici lesa. Dopravní napojení přes pozemek navrhovatelky bude tudíž sloužit k obsluze většího počtu rodinných a bytových domů. Zmenší se i zóna oddechu a rekreace a dojde k narušení rovnováhy životního prostředí, kvality lesa a stávajících biokoridorů. Navrhovatelka upozorňuje, že plocha Zy-3 je předmětem zájmu developerů, ale lze proto předpokládat maximální vytěžení. Tato skutečnost by se neměla negativně dotýkat stávajících vlastníků rodinných domů, čemuž však přijaté řešení neodpovídá. 11. Odpůrce ve vyjádření k návrhu nesouhlasí, že se přezkoumatelně nevypořádal s námitkami navrhovatelky. Z odůvodnění námitek a celého ÚP je totiž zřejmé, jak odpůrce rozhodné otázky vyřešil a jaké skutečnosti ho vedly ke zvolenému řešení, a splnil tak požadavky plynoucí z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Napadené OOP je koncepčním dokumentem a jeho odůvodnění je třeba posuzovat jako celek. I když došlo k ukončení platnosti Územní studie, nemá to zpětný dopad na rozhodování, které proběhlo v době její platnosti. 12. ÚP dle odůvodnění (subkapitola 4.4.2) vymezuje nové plochy veřejného prostranství v případě, že je jejich umístění zřejmé nebo prověřené. V daném případě došlo k prověření Územní studií. Veřejná prostranství slouží k definování urbanistických struktur, vymezování pěších tras a napojení území. ÚP však nestanovuje konkrétní uspořádání těchto prostranství. To vše je zřejmé z vyhodnocení námitek. 13. Navrhovatelka předjímá konkrétní řešení, které jde nad rámec podrobnosti ÚP. Dopravní vstupy do nové rozvojové lokality Zy-3 jsou napojeny na stávající komunikace O., B., T. a U V., nikoliv P. a Z. O komunikačním propojení v této lokalitě se tedy neuvažuje. Smyslem vymezené plochy PU je zajistit prostupnost stávajícího území s novou rozvojovou lokalitou. Již v současné době užívají obyvate