— Nejvyšší správní soud

32 Ad 21/2011- 27 - text  32Ad 21/2011-27 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně S. B ., proti žalovanému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, odboru sociálních věcí, Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30.6. 2011, č.j. 8617/SV/2011-Pa, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím uvedeným shora zamítl žalovaný odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Hradci Králové, referátu státní sociální podpory, kontaktní pracoviště Vrchlabí, č.j. 736/10/TUC-1/10 ze dne 2.5. 2011 a toto rozhodnutí potvrdil. Předmětným rozhodnutím byla žalobkyni snížena dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení z částky 3.480,-Kč na částku 3.195,-Kč měsíčně ode dne 1.4. 2011 do 30.6. 2011 s odůvodněním, že doložený měsíční průměr rodiny žalobkyně (dále také jen „rodiny“) za rozhodné období 1. čtvrtletí 2011 činí 15.410,-Kč, součin zákonného koeficientu 0,30 a rozhodného Pokračování 32Ad 21/2011 -2- příjmu rodiny činí 4.623,-Kč. Vzhledem k tomu, že náklady na bydlení, které činí 8.083,03 Kč, přesahují částku 4.623,-Kč a současně částka 4.623,-Kč není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení, která činí 7.818,-Kč, vznikl žalobkyni nárok na dávku příspěvek na bydlení ve výši stanovené podle ust. § 27 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v platném znění, tj. 3.195,-Kč. Proti tomuto rozhodnutí prvoinstančního orgánu brojila žalobkyně odvoláním, v němž namítala, že je jí do měsíčního příjmu rodiny započítávána dávka spořícího účtu syna D. B. Namítala, že účet, na kterém jsou peníze spořeny, je soudem vinkulován a otci byla tato povinnost určena soudem. Vysvětlila, že výživné bylo otci stanoveno na část spotřební k rukám matky a na část spořící na soudem vinkulovaný účet, kdy s těmito naspořenými prostředky není možné nijak disponovat, nejsou tudíž měsíčním čistým příjmem a nelze je dle žalobkyně považovat za příjem rodiny. Dále uvedla, že naspořená finanční hotovost bude sloužit jejímu synovi v době, kdy bude vyživovací povinnost ze strany otce ukončena, tj. zletilostí nebo ukončením školní docházky (26 let věku syna). Pro případné dřívější čerpání hotovosti z vinkulovaného účtu je třeba svolení soudu a tyto prostředky lze čerpat např. na úhradu školného na vysokou školu. Namítala, že k danému spořícímu účtu nemá osobní přístup, není informována o tom, zda jsou platby řádně plněny, účet je Okresním soudem v Trutnově kontrolován jednou ročně. Nesouhlasí proto s tím, aby jí tato částka byla započítávána do měsíčního příjmu. Přiložila kopii rozsudku Okresního soudu v Trutnově č.j. 28 Nc 3426/2010-40 a 28P a Nc 358/2010 ze dne 13.1. 2011, o úpravě výchovy a výživy nezl. D. B. Odvolací orgán (žalovaný) v odůvodnění napadeného rozhodnutí ocitoval relevantní ustanovení zákona č. 177/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, a to zejména ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) bod 2, § 5 odst. 4, § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1 cit. zákona. Dále s odkazem na spisovou dokumentaci, která mu byla postoupen úřadem práce ČR uvedl, že žalobkyně dne 7.7. 2010 požádala o příspěvek na bydlení s datem nároku od 1.7. 2010, v níž za osobu, která je společně s ní hlášena k trvalému pobytu uvedla nezaopatřené dítě P. B.. Dávka jí byla vyplácena. Dne 4.10. 2010 žalobkyně oznámila změnu v okruhu společně posuzovaných osob, a to narození syna D. B.. Nárok na dávku a její výši byl přehodnocen a bylo pokračováno ve výplatě dávky. Dne 6.4. 2011 podala žalobkyně „Prohlášení osob o příjmech rozhodných pro nárok na dávky“ za 1. čtvrtletí 2011 spolu s „doklady o výši čtvrtletního příjmu“ za 1. čtvrtletí 2011 společně posuzovaných osob. Dále doložila vyplněný formulář „doklad o výši nákladů na bydlení za 1. čtvrtletí 2011. Z předložených dokladů vyplývá, že žalobkyně v 1. kalendářním čtvrtletí 2011 pobírala rodičovský příspěvek v celkové výši 22.800,-Kč. Jediným rozhodným příjmem nezletilého P.B. za 1. čtvrtletí 2011 byl příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti v celkové výši 8.100,-Kč a přídavky na dítě v celkové výši 1.830,-Kč. Jediným rozhodným příjmem nezl. D. B. za 1. čtvrtletí 2011 byl příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti v celkové výši 12.000,-Kč a přídavky na dítě v celkové výši 1.500,-Kč. Celkový příjem rodiny za rozhodné období tak činí 46.230,-Kč. Žalovaný dále uvedl jakým způsobem prvoinstanční orgán dospěl výpočtem k měsíčním nákladům na bydlení ve výši 8.083,03 Kč za 1. čtvrtletí 2011, dále uvedl, že průměrný měsíční příjem za toto období činil 15.410,-Kč. Následně Pokračování 32Ad 21/2011 -3- konstatoval-provedeným výpočtem, že žalobkyně současně splnila obě podmínky stanovené v § 24 odst. 1 písm. a), b) cit. zákona a vznikl jí nárok na příspěvek na bydlení ve výši stanovené podle ust. § 27 cit. zákona, tj. 3.195,-Kč. Prvoinstanční orgán proto dne 26.4. 2011 vyhotovil oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory a zaslal jej žalobkyni. Ta proti oznámení podala námitku s tím, že nesouhlasí se započítáváním spořící části výživného do měsíčního příjmu syna D.. Prvoinstanční orgán vydal dne 2.5. 2011 výše uvedené rozhodnutí. Žalovaný dále v napadeném rozhodnutí uvedl, že z rozsudku Okresního soudu v Trutnově č.j. 28 Nc 3426/2010-40 a 28P a Nc 358/2010 vyplývá, že nezl. D. B. byl svěřen do výchovy a výživy matce. Otci byla stanovena povinnost s účinností od 1.1. 2011 přispívat na výživu nezl. D. částkou 4.000,-Kč měsíčně tak, že částku 3.000,-Kč zaplatí k rukám matky, vždy do každého 15. dne v měsíci předem a částku 1.000,-Kč poukáže vždy do každého 15. dne v měsíci předem na účet nezletilého, vedený u České spořitelny, a.s., pobočky Vrchlabí. Žalovaný odůvodnil, že podle ust. § 5 odst. 1, písm. b) bodu 2 zákona, je příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti považován za příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu. Zákon přitom nestanovuje, jakým způsobem má být výživné uhrazeno, tedy zda předáno osobně k rukám matky, či poukázáno na účet. Rozhodující je, zda bylo výživné uhrazeno. K odvolacím námitkám žalobkyně, že k uvedenému účtu nemá přístup a není informována, zda jsou platby řádně plněny žalovaný uvedl, že s ním může nakládat s předchozím souhlasem soudu, jak vyplývá z poučení výše cit. rozsudku a může také kdykoliv požádat soud o informaci, zda je výživné poukazováno na předmětný účet. Žalovaný proto dospěl k závěru, že prvoinstanční orgán při vydání rozhodnutí ze dne 2.5. 2011 postupoval v souladu se zákonem, proto odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně včas podanou žalobou, v níž obdobně jako ve svém odvolání nesouhlasila s tím, že jí do příjmu rodiny za rozhodné období byla započítána část výživného na nezl. syna D. ve výši 1.000,-Kč měsíčně, kterou je otec nezletilého povinen zasílat na soudem vinkulovaný účet vedený u České spořitelny, a.s. Žalobkyně zopakovala, že výše citovaným rozsudkem Okresní soud v Trutnově vyhověl jejímu návrhu a stanovil otci vyživovací povinnost k nezl. D. tak, že ji rozdělil na část splatnou k rukám matky a na část spořící. Ohledně spořícího účtu se ústně informovala na opatrovnickém oddělení Okresního soudu v Trutnově a bylo jí sděleno, že tento účet se kontroluje jednou za rok a na čerpání finančních prostředků z tohoto účtu musí být kromě rozhodnutí soudu pádný a nevyhnutelný důvod, např. zakoupení zdravotních pomůcek pro nezletilého po vydání lékařské zprávy nebo školné na vysoké škole. Vždy by se ale hledal jiný způsob, než je čerpání peněz z tohoto účtu, a to zvýšení výživného nebo jednorázová pomoc ze strany otce nezletilého. Nemůže proto souhlasit s tvrzením žalovaného, že může kdykoliv požádat Okresní soud v Trutnově o informaci, zda je výživné otcem poukazováno na předmětný účet, neboť kontrola účtu je prováděna jednou ročně. Připustila, že s výživným na předmětném účtu může nakládat s předchozím souhlasem soudu, avšak pouze je-li pro to pádný důvod. Vzhledem k tomu, že je účet založen pro dobu budoucí, nevidí žalobkyně důvod, proč by nyní měla uvádět každý měsíc 1.000,-Kč jako příjem rodiny. Přiznáním této nevyplacené částky se jí snižuje příspěvek na bydlení. Konstatovala, že nyní není informována o Pokračování 32Ad 21/2011 -4- tom, zda otec na uvedený účet pravidelně platí, sama prostředky z tohoto účtu nevyužívá, a proto jí je dle jejího názoru nelze započítávat do měsíčních příjmů rodiny. Uvedla, že v jejím případě se dále jedná o příspěvek na náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím a pořízením výbavičky pro nezletilého s