— Nejvyšší správní soud

30 A 150/2017- 37 - text 12 pokračování 30A 150/2017 30A 150/2017- 37 U S N E S E N Í Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Heleny Konečné ve věci navrhovatelky: T. H. , , za účasti: Městský úřad Trutnov, se sídlem Slovanské náměstí 165, Trutnov, v řízení o návrhu na ochranu proti odmítnutí přihlášky k registraci t a k t o : I. Městskému úřadu Trutnov se ukládá povinnost registrovat přihlášku navrhovatelky k registraci pro doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky, ve volebním obvodu č. 39, které se budou konat ve dnech 5. a 6. ledna 2018. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět řízení Krajskému soudu byl dne 13. 12. 2017 doručen návrh navrhovatelky na ochranu proti odmítnutí přihlášky k registraci dle § 89 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.”). Navrhovatelka v něm napadla rozhodnutí Městského úřadu Trutnov coby pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu č. 39 ve smyslu § 62 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“), ze dne 7. 12. 2017, č. j. 112341/2017, kterým podle § 62 odst. 2 písm. d) zákona o volbách odmítl přihlášku k registraci navrhovatelky coby nezávislé kandidátky pro doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky, ve volebním obvodu č. 39, konané ve dnech 5. a 6. ledna 2018. II. Obsah návrhu Městský úřad Trutnov (dále také jen „pověřený obecní úřad“) tím dle navrhovatelky pochybil. Jeho postup považovala za nezákonný zejména z toho důvodu, že pověřený obecní úřad nezapočítal podpisy pod peticí podporující její kandidaturu, u nichž nebyla uvedena adresa trvalého bydliště, ale pouze obec, či její část, kde je osoba přihlášena k trvalému pobytu. Pověřený obecní úřad tyto podpisy označil jako „podpisy s neúplnou adresou“. Navrhovatelka konstatovala, že ze znění § 61 odst. 2 písm. d) zákona o volbách nelze vyvodit, že nezbytností vyjádření vůle příslušného petenta je uvedení adresy trvalého pobytu. Naopak, právě proto, že slovo „adresa“ v textu zákona uvedeno není, jeví se jako opodstatněný výklad, že nezbytnou součástí takového vyjádření vůle není. Tento názor podpořila odkazem na znění § 25 odst. 3 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, kde je zakotven požadavek na uvedení adresy trvalého pobytu. Tento požadavek však v zákoně o volbách absentuje. Z uvedeného rozdílu ve znění obou zákonů je dle navrhovatelky zřejmé, že požadavky na petenta podporujícího kandidaturu na prezidenta republiky jsou v tomto ohledu přísnější, než v případě podpory senátní kandidatury. Dospěla proto k závěru, že uvedení adresy trvalého pobytu není nezbytnou náležitostí petice. Takový požadavek dle navrhovatelky nevyplývá ani z § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, dle něhož se místem trvalého pobytu rozumí adresa pobytu občana České republiky. Zákon o evidenci obyvatel tedy používá jinou formulaci než zákon o volbách, navíc se jeho působnost vztahuje na zcela jiné právní akty, než jsou záležitosti volebního práva. To má dokumentovat i zákon o volbě prezidenta republiky, který v § 25 odst. 3 výslovně uvádí spojení „adresa místa trvalého pobytu“, což by při univerzalistickém výkladu shora citovaného ustanovení zákona o evidenci obyvatel znamenalo duplicitní použití slova „adresa“. To dle navrhovatelky zákonodárce jistě v úmyslu neměl. Dle navrhovatelky je proto nutno pro rozhodování v této věci aplikovat tyto principy: a) Respekt k vůli petentů, kteří jasně vyjádřili svou podporu kandidatuře. Hlavním smyslem petice je vyjádření svobodné vůle voličů, že si přejí poslat určitou osobu do politické soutěže za svůj volební obvod, přičemž rozhodujícím, nijak nenapodobitelným, jinak nenahraditelným, a to zcela nezpochybnitelným vyjádřením jejich svobodné vůle je výhradně jejich vlastnoruční podpis, který lze ze své podstaty získat výhradně dobrovolně. Požadavek zapsání místa, kde jsou podepisující se na petičním archu přihlášeni k trvalému pobytu, slouží pak z logiky věci pouze k tomu, aby příslušný oprávněný orgán měl možnost ověřit, že dotyčný volič je skutečně oprávněným voličem v příslušném volebním obvodu. Volba způsobu zapsání a uvedení místa, kde je oprávněný volič přihlášen k trvalému pobytu, je tak dle navrhovatelky zcela závislá na svobodné vůli a svobodném rozhodnutí podepisujícího se. Záleží tedy na každém jednotlivci, zda se rozhodne dobrovolně uvést celou adresu přihlášení k trvalému pobytu včetně místa, ulice, čísla popisného či orientačního, či zda se rozhodne dobrovolně uvést místo přihlášení k trvalému pobytu bez uvedení ulice, čísla popisného či orientačního. Žádný zákon oprávněnému voličovi nezakazuje takový způsob rozhodování a zároveň mu nezakazuje uvádět pouze místo přihlášení k trvalému pobytu a nepřikazuje mu uvést k místu přihlášení k trvalému pobytu také ulici, číslo popisné či orientační. b) Využití právní zásady, že v případě nejasného výkladu se použije ten, který je pro žadatele příznivější. Je tedy dle navrhovatelky na místě uplatnit zásadu „in dubio mitius“ či „in dubio pro libertate“ a připustit spíše volnější a nikoliv striktní výklad termínu „místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu.“ c) Podpora co nejširší soutěže kandidátů ve volbách bez administrativních zákroků bez jednoznačné zákonné opory. V souvislosti s tím odkázala navrhovatelka na čl. 22 Listiny základních práv a svobod. V rozporu s jeho zněním pověřený obecní úřad svým rozhodnutím svobodnou soutěž politických sil naprosto nepřiměřeně a neakceptovatelně omezil. Dle navrhovatelky tak měly být podpisy občanů, u nichž je uvedeno místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu ve formě označení obce či její části tak, aby bylo zřejmé, že mají pasivní volební právo v předmětném senátním volebním obvodě, započítány. V tom případě navrhovatelka předložila ke své kandidatuře petici, která obsahuje více než 1 000 podpisů oprávněných voličů. Proto navrhla, aby krajský soud uložil pověřenému obecnímu úřadu povinnost registrovat přihlášku navrhovatelky k registraci pro doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky, ve volebním obvodu č. 39, konané ve dnech 5. a 6. ledna 2018. III. Obsah vyjádření Městského úřadu Trutnov k návrhu Městský úřad Trutnov ve svém vyjádření k návrhu zopakoval důvody, které jej vedly k odmítnutí přihlášky, uvedené v napadeném rozhodnutí. Tedy odkázal na znění § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“), a na ustanovení § 27 odst. 2 a § 31 odst. 5 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Dále odkázal na vyhlášku Ministerstva vnitra č. 59/2002 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně na její § 3 odst. 3 a Přílohu č. 1 (vzor 1). Nad rámec odůvodnění napadeného rozhodnutí pověřený obecní úřad dále porovnal znění ustanovení inkriminovaného § 61 odst. 2 písm. d) zákona o volbách se zněním § 61 odst. 1 písm. a) zákona o volbách, podle něhož přihláška k registraci pro volby do Senátu Parlamentu České republiky obsahuje jméno a příjmení kandidáta, pohlaví, věk, jeho povolání, obec, kde je přihlášen k trvalému pobytu. Obdobně porovnal § 32 odst. 1 písm. c) zákona o volbách a § 32 odst. 2 téhož zákona. Podle pověřeného obecního úřadu tedy zákon o volbách u jednotlivých kandidátů rozlišuje mezi „obcí, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu“ a „místem, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu“. Proto pod pojmem „místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu“ nelze rozumět pouze obec. Z jazykového hlediska pojem „místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu“ má být konkrétněji vymezené než jen obec, zejména za situace, kdy zákon rozlišuje mezi obcí a místem. Pojem „místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu“ užívá zákon o volbách i v případě zmocněnce a jeho náhradníka [(§ 32 odst. 1 písm. e) a § 61 odst. 2 písm. c)], kdy tento údaj má být uveden na kandidátní listině nebo v příloze přihlášky k registraci. Zákon o volbách výslovně počítá s tím, že příslušný úřad písemně vyzve zmocněnce v případě vad kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci k odstranění těchto závad (§ 33 odst. 1 a § 62 odst. 1 ve znění od 1. 8. 2000). Pomine-li se datová schránka zmocněnce, pak jedinou možností pro písemnou komunikaci bylo (je) zaslání této výzvy prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na místo, kde je zmocněnec přihlášen k trvalému pobytu. V případě nezávislého kandidáta u voleb do Senátu Parlamentu České republiky se taková výzva zasílá nezávislému kandidátovi, a to na