CS · EN DE FR brzy

9 Afs 70/2008 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:KSHK:2019:31.A.1.2018.57
Datum: 2019-11-12
Z rozhodnutí: 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem, kterým byl žalobce uznán vinným z porušení ustanovení § 18 odst. 4 a spáchání správního deliktu dle § 125c odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním pr…
31 A 1/2018- 57 - text  16 31 A 1/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Magdalenou Ježkovou ve věci žalobce: R. K. zastoupen: Mgr. Václavem Voříškem, advokátem Ledčická 649/15, 184 00 Praha 8 – Dolní Chabry, ID datové schránky: 8y9k2y7 proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové 500 02, Pivovarské náměstí 1245, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. listopadu 2017, č. j. KUKHK-29868/DS/2017/SR, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem, kterým byl žalobce uznán vinným z porušení ustanovení § 18 odst. 4 a spáchání správního deliktu dle § 125c odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), a uložil mu pokutu ve výši 2 500 Kč a povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě 2. Žalobce napadl shora uvedené rozhodnutí žalovaného včas podanou žalobou, námitky shrnul do jedenácti bodů, pojmenovaných: Nesrozumitelný výrok – uznání viny za přestupek, nebylo měřeno automatizovaným technickým prostředkem bez obsluhy, Neexistence „správního deliktu dle ustanovení § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu“, zavinění, sankce – neuvedení ustanovení, dle kterého bylo rozhodováno, sankce – nepřihlédnutí k možnosti mimořádného snížení, absence popisu protiprávního jednání (není odkaz na skutkovou podstatu slovně), neoznámení úseku měření rychlosti motorových vozidel dopravní značkou, nezákonné zahájení řízení, protiústavnost, nesouhlas žalobce a jeho právního zástupce se zveřejňováním osobních údajů žalobce a právního zástupce na webu Nejvyššího správního soudu a návrh na naprostou anonymizaci rozhodnutí ve věci. Dodal, že se v případě nerespektování jeho žádosti na ochranu soukromí obrátí na Ministerstvo spravedlnosti, Úřad pro ochranu osobních údajů a příslušný soud. 3. V podrobnostech se krajský soud vrátí k uvedeným žalobním bodům v další části tohoto rozsudku, a to v souvislosti s jejich vypořádáním v části IV. odůvodnění. 4. Ze všech uvedených důvodů žalobce navrhl, aby krajský soud zrušil rozhodnutí orgánu 1. stupně a rovněž i napadené rozhodnutí žalovaného a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě odkázal na obsah napadeného rozhodnutí s tím, že se v něm věcí podrobně zabýval, a navrhl zamítnutí žaloby. Zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení, a podrobně popsal postup správního orgánu I. stupně. 6. Úvodem žalovaný shrnul jednotlivé body žaloby: - Žalobce uvádí, že se domáhá zrušení celého napadeného rozhodnutí. - Žalobce namítá, že výrok rozhodnutí není srozumitelný. - Dále žalobce napadá, že nebylo dostatečně odůvodněno, že správní delikt byl zjištěn tzv. automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy. - Žalobce zastává názor, že rozhodnutí, kterým byl uznán vinným ze správního deliktu dle ust. § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu je nezákonné pro jeho neexistenci, neboť s novelou zákona č. 183/2017 byl nahrazen přestupkem provozovatele vozidla. - Žalobce napadá, že se správní orgán nezabýval otázkou zavinění. - Dále žalobce napadá, že správní orgán rozhodoval o sankci nezákonně. V rozhodnutí není uvedeno ustanovení, podle kterého byla uložena pokuta. - Žalobce též namítá, že správní orgán nepřihlédl k možnosti mimořádného snížení sankce. - Žalobce namítá, že ve výroku rozhodnutí absentuje popis protiprávního jednání. - Žalobce též napadá neoznámení úseku měření rychlosti motorových vozidel dopravní značkou. - Další námitka žalobce se týká nesplnění podmínek pro zahájení řízení o správním deliktu provozovatele vozidla. 7. Žalovaný se plně odkazuje na své rozhodnutí sp. zn. KUKHK-29868/DS/2017/SR, ze 8. dne 07. 11. 2017, kde se věcí podrobně zabýval. V žalobě nesprávně uvedeno rozhodnutí č. j. KUKHK-29868/DS/2017/SR ze dne 29. 2. 2016. 9. Tohoto správního deliktu se měl žalobce dopustit tím, že jako provozovatel motorového vozidla BMW, registrační značky, v rozporu s § 10 nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu, konkrétně tím, že dne 30. 11. 2014 v 14:27 hodin, na pozemní komunikaci v obci Choustníkovo Hradiště, silnice I/37 směr Jaroměř, okr. Trutnov, v úseku platnosti svislých dopravních značek IZ 4a – „Obec“ a IZ 4b – „Konec obce“, blíže neustanovený řidič při řízení uvedeného motorového vozidla, překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci stanovenou zvláštním právním předpisem na 50 km/h, přičemž mu byla automatizovaným technickým prostředkem typu SYDO Traffic Velocity, výrobní číslo GEMVEL0007, naměřena rychlost jízdy 73 km/h. Při zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši ± 3 km/h mu tedy byla jako nejnižší skutečná rychlost naměřena rychlost jízdy 70 km/h, čímž porušil ust. § 18 odst. 4 zákon o silničním provozu a naplnil tak skutkovou podstatu přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. 10. Jednáním, kterého se tak dopustil, porušil ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu. 11. Žalobci byla za výše uvedené jednání podle § 125f odst. 3 zákona uložena pokuta ve výši 2 500 Kč a podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), mu byla uložena povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 1 000,- Kč. Žalovaný má za to, že výrok rozhodnutí je srozumitelný a to i ve věci uznání viny za přestupek. 12. K námitce týkající se tvrzení, že nebylo měřeno automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy žalovaný uvádí, že z podkladů založených ve spisovém materiálu je zřejmé, že se jedná o automatizovaný prostředek viz. oznámení o přestupku na listu č. 2, ověřovací list č. 8012-OL-70055-14 na listu č. 15. 13. Správní orgán I. stupně postupoval v souladu s přechodnými ustanoveními zákona č. 250/2016 o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich - § 112 odst. 4 – Zahájená řízení o přestupku a dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou disciplinárního deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních zákonů. V daném případě se jednalo pouze o změnu názvu – podstata jednání zůstala beze změny. 14. Žalovaný uvádí, že dle odst. 3 § 112 - přechodné ustanovení ve vztahu k ustanovením o určení druhu a výměry správního trestu - na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty se od 1. července 2017 použijí ustanovení zákona č. 250/2016 Sb. o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější (například úprava polehčujících okolností); to platí i v případě, že by se odpovědnost za přestupek posuzovala podle zákona účinného v době spáchání přestupku. V daném případě nebyly shledány důvody k tomuto postupu, neboť nedošlo 15. ke změně druhu a výměry sankce. 16. Dle odst. 4 § 112 - přechodné ustanovení k probíhajícím řízením - jedná se o procesní přechodné ustanovení (nemá vliv na posuzování odpovědnosti za přestupek, viz bod 1) řízení zahájená před 1. červencem 2017 se dokončí podle dosavadní právní úpravy (tj. řízení o přestupku fyzické osoby se dokončí podle zákona č. 200/1990 Sb. A správního řádu, zatímco řízení o správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob se dokončí výlučně podle správního řádu). 17. Podle názoru žalovaného lhůta 15 dnů od vyhlášení právního předpisu do nabytí účinnosti, která je uvedena v § 3 odst. 3 věta první zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, je stanovena pouze jako podpůrná obecná úprava pro situaci, kdy konkrétní právní předpis nemá žádné ustanovení o účinnosti. 18. Pokud konkrétní právní předpis takové ustanovení má, není žádných pochyb, že se použije jako lex specialis, což ostatně sám zákon č. 309/1999 Sb., výslovně předpokládá, když z něj vyplývá, že právní předpis může stanovit nabytí účinnosti pozdější, a vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, i dřívější, nejdříve však dnem vyhlášení. Legislativní proces přijetí zákona č. 183/2017 Sb. se pozdržel, přičemž v zákoně je stanoveno nabytí jeho účinnosti dnem 01. 07. 2017, tedy po dni vyhlášení tohoto zákona. K vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů došlo dne 28. 06. 2017. 19. K námitce týkající se neoznámení úseku měření rychlosti dopravní značkou žalovaný uvádí, že taková povinnost z platné právní úpravy nevyplývá. Uváděná dopravní značka (č. IP 31a, č. IP 31b) označuje začátek a konec úseku měření rychlosti jízdy obecní policií. Povinnost takto označit úsek vyplývala z ust. § 79a odst. 2 zákona o silnič

Citovaná ustanovení

§ 79a (133/2011 Sb.)§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 71 (200/1990 Sb.)§ 2 (250/2016 Sb.)§ 3 (309/1999 Sb.)§ 10 (361/2000 Sb.)§ 125c (361/2000 Sb.)§ 47 (500/2004 Sb.)§ 51 (500/2004 Sb.)§ 52 (500/2004 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.