— Nejvyšší správní soud

31 Ad 9/2017- 94 - text  9 31 Ad 9/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka v právní věci žalobce: AutoForum, spol. s r. o., IČ: 465 08 660 se sídlem Na Spravedlnosti 1533, 532 31 Pardubice zastoupen JUDr. Jiřím Netíkem, advokátem AK se sídlem Sukova třída 1556, 530 02 Pardubice proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, IČ 750 46 962 se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2017, č. j. 7475/1.30/16-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové rozhodl jako orgán I. stupně, tedy správní úřad věcně a místně příslušný dle ust. § 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen „zákon o inspekci práce“), o uložení pokuty ve výši 20.000,- Kč za správní delikt, spočívající v porušení ust. § 112 odst. 3 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). 2. Kontrolou evidence bylo u žalobce správním orgánem zjištěno, že zaměstnanci A. H., M. P. a J. V. pracovali na pracovní pozici vrátný a vrátný – recepční, zařazené v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy (dále jen „nařízení vlády č. 567/2006 Sb.“), v části ostatní a společné pracovní činnosti, ve 2. skupině bod 13. Provádění obchůzek a obsluha bezpečnostního systému včetně kamerového, vyhodnocování a sledování snímání okolí budov, archivace snímaných záznamů. 3. U těchto zaměstnanců byla sjednána ve mzdovém výměru ze dne 11. 12. 2012 hodinová mzda ve výši 51,30 Kč při týdenním rozsahu pracovní doby 37,5 hodin, ve mzdovém výměru ze dne 30. 12. 2014 pro rok 2015 hodinová mzda ve výši 58,70 Kč při týdenním rozsahu pracovní doby 37,5 hodin. Pro výše citovanou pracovní pozici stanovil předpis, uvedený v bodě 2, nejnižší úroveň zaručené mzdy při týdenním rozsahu pracovní doby 37,5 hodin výši 59,60 Kč a žalobce tak nesplnil svoji povinnost poskytnout zaměstnancům doplatek ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené hodinové mzdy, což činilo v důsledku rozdíl v částce na 1 odpracovanou hodinu 8,30 Kč v r. 2014. I v následujícím roce 2015 nebyli tito zaměstnanci zařazeni do 2. skupiny bodu 13, kde pro rok 2015 je stanovena nejnižší úroveň zaručené mzdy při týdenním rozsahu pracovní doby 37,5 hodiny ve výši 64,80 Kč, rozdíl u jedné odpracované hodiny činil 6,10 Kč. Rozhodnutí orgánu I. stupně pak vypisuje u každého zaměstnance počet odpracovaných hodin v jednotlivých měsících daného období a vyplacené částky mzdy, náhrady mzdy za čerpanou dovolenou. 4. Dále rozhodnutí ze dne 1. 8. 2016 konstatovalo, že žalobce jako zaměstnavatel sjednal ve mzdovém výměru zaměstnankyně J. V. dne 1. 6. 2012 měsíční smíšenou mzdu složenou ze mzdového tarifu ve výši 9.400,-/4.700,- Kč a podílové složky mzdy stanovené procentní sazbou při týdenním rozsahu pracovní doby 37,5 hodiny a ve mzdovém výměru zaměstnankyně V. S. pak ve mzdovém výměru ze dne 1. 6. 2012 měsíční smíšenou mzdu složenou ze mzdového tarifu ve výši 9.000,- Kč/4.500,- Kč a podílové složky mzdy stanovené procentní sazbou při týdenním rozsahu pracovní doby 37,5 hodin. Uvedl dále částky, vyplacené zaměstnankyním v průběhu jednotlivých měsíců r. 2014 a konstatoval, že pracovní pozice, na nichž vykonávaly tyto pracovnice pracovní úkony, měly být dle výše cit. předpisu zařazeny do 3 skupiny pro obchodní provoz a pohostinství bod 1. – nabídka a samostatný prodej zboží, přejímka, uskladňování, vystavení a aranžování zboží v prodejně včetně inkasa, kde je stanovena nejnižší úroveň zaručené mzdy ve výši 10.400,- Kč úměrně snížené sjednané kratší pracovní době na 9.750,- Kč, čímž žalobce nesplnil svou povinnost poskytnout zaměstnanci doplatek ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy. 5. Uvedeným postupem tak dle zjištění správního orgánu v žalobou napadeném rozhodnutí žalobce porušil ustanovení § 112 odst. 3 písm. a) zákoníku práce – nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy podle odst. 2, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, písm. a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbu nejnižší úrovně zaručené mzdy. Tím se žalobce měl dopustit správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců ve smyslu ust. § 26 odst. 1 písm. b) zákona o inspekci práce a dle písm. c) tohoto ustanovení mu byla uložena pokuta ve výši 20.000,- Kč. 6. Rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 3. 2017 bylo zamítnuto odvolání žalobce a rozhodnutí orgánu I. stupně bylo potvrzeno. II. Žalobní argumentace 7. Žaloba směřuje proti části rozhodnutí, která konstatuje pochybení u zaměstnanců, uvedených v bodě 2., tedy u A. H., M. P. a J. V., a namítá, že žalobce tyto zařadil v profesi „hlídač“ a „hlídač – recepční“ v souladu s nařízením vlády do první skupiny prací, a to zejména s ohledem na složitost, odpovědnost a faktický rozsah a namáhavost vykonávaných prací. 8. Přibližuje, že do pracovní činnosti zaměstnanců vrátnice žalobce patří zejména otevření vjezdové brány do areálu, vypnutí osvětlení areálu (vypínač od vrátnice cca 60 m), odemčení vchodu do administrativního objektu, výdej klíčů uložených na vrátnici příchozím zaměstnancům prodejen, zvedání vjezdové závory přijíždějícím vozidlům zaměstnanců a nájemců areálu či jejich návštěvám stacionárním nebo mobilním tlačítkem, zvedání závory, podávání informací návštěvám zejména o umístění nájemců v areálu nebo o umístění zaměstnanců v administrativní budově. Dále se jedná o případné občasné převzetí a následné předání vzkazů nebo zásilky od klientů zaměstnavatele nebo nájemců, spojování případných telefonních hovorů pro zaměstnavatele, které nejsou směrovány na přímou linku uživatelů, uzamčení vchodu do administrativní budovy a uzavření vchodové brány, při vpuštění do objektu povinnost zapisování všech příchozích osob a vozidel do evidence příjezdů a odjezdů, v zimním období zapnutí osvětlení areálu. Při noční směně je prováděna běžná obchůzka objektu a vnitřní části areálu (doba trvání obchůzky cca 10 – 15 minut). Přibližně 2x týdně převzetí zboží od dodavatelů zaměstnavatele s nočním závozem, což je převzetí balíku se zbožím a jeho uložení do vstupní haly vedle vrátnice, neprovádí žádnou kontrolu ani potvrzování převzetí zboží. Pravidelné dobíjení mobilního telefonu, kterým je vybavena vrátnice, běžný úklid prostor vrátnice (lednice, mikrovlnná trouba, varná konvice), provedení záznamu o závadách zjištěných při obchůzkách do „knihy služeb“, které následně řeší jiní pracovníci oddělení správy budovy zaměstnavatele. 9. Žalobce odkazuje na nařízení vlády č. 567/2006 Sb., dle něhož jsou ohledně obecné charakteristiky skupin zahrnuty do druhé skupiny prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy „Stejnorodé práce s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a s rámcovými návaznostmi na další procesy (dále jen jednoduché práce). Práce s celky a sestavami několika jednotlivých prvků (předmětů) s logickým uspořádáním s dílčími vazbami na jiné celky (sestavy). Práce předpokládající jednoduché pracovní vztahy. Dlouhodobé a jednostranné zatížení větších svalových skupin. Mírně zvýšené psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených pracovních operací podle daných postupů. Dle Přílohy tohoto nařízení ohledně Příkladů prací ve skupinách podle oborů u „ostatních a společných pracovních činností“ jsou v první skupině prací pod bodem 5 uvedeny činnosti, spočívající v kontrole příchodu a odchodu zaměstnanců a dalších osob, příjezdů a odjezdů vozidel, výdej klíčů. Ve druhé skupině pod bodem 12 jsou pak uvedeny zajišťování ochrany objektů, zařízení sbírek apod., zjišťování a předběžné šetření krádeží a poškození, spolupráce s policií, pod bodem 13 jsou pak uvedeny činnosti spočívající v provádění obchůzek a obsluha bezpečnostního systému včetně kamerového, vyhodnocování a sledování snímání okolí budov, archivace nasnímaných záznamů. 10. V dalším žalobce poukazuje na nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě (dále jen „nařízení vlády č. 222/2010 Sb.“), kde je v Příloze stanoveno zařazení prací do platových tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a členění podle druhu do povolání. Dle názoru žalobce lze takto hodnotit i práce v podnikatelské sféře. Z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti by pak práce vrátného měla být zde zařazena pod bodem 1.06.08 do platové tříd