7 Afs 104/2004 — Nejvyšší správní soud

30 A 41/2020- 118 - text  23 30 A 41/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobců: a) J. M. b) Rohozecký okrašlovací spolek, z. s. se sídlem Malý Rohozec 4, 511 01 Turnov jednající Mgr. L. B., předsedou spolku proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje se sídlem U Jezu 642/2A, Liberec za účasti: 1. KAMAX, s. r. o., IČ: 47455705 se sídlem Nudvojovice 1474, 511 01 Turnov zast. advokátem JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., společníkem AK Novotný & Partner, s. r. o., se sídlem Valdštejnovo náměstí 76, Jičín 2. Z. J. v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. února 2020, sp. zn. OÚPSŘ 311/2019 OSŘ, č. j. KÚLK-15264/2020 OSŘ, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku zamítl žalovaný odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Turnov, stavebního úřadu (dále také jen „Stavební úřad“ ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. SÚ/2266/18/PET, č. j. SU/19/5055/PEJ (ve výroku žalovaného výroku evidentně chybou v psaní uvedeno PET – pozn. soudu), a toto rozhodnutí potvrdil. 2. Stavební úřad výrokem I. vydal podle § 81 a 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění rozhodném pro danou věc (dále také jen „stavební zákon“), rozhodnutí o změně vlivu užívání pro instalaci kalící linky a indukční linky do stávající skladové haly, čímž se stane ze skladovací haly hala výrobní – jedná se o stavbu čp. 494 Vesecko na pozemku st. p. č. 1000 v k. ú. Daliměřice. Výrokem II. současně povolil dle § 126 a 127 stavebního řádu změnu v užívání stavby stávající skladové haly na halu výrobní čp. 494 Vesecko, na pozemku st. p. č. 1000 v k. ú. Daliměřice (dále také jen „Stavba“). Výroky III. a IV. stanovil podmínky pro změnu vlivu užívání a podmínky pro nový účel užívání Stavby. II. Obsah žaloby 3. Včas podanou žalobou brojili žalobci v prvé řadě proti tomu, že Stavba nesplňuje požadavky na zachování kvality prostředí a zdravých životních podmínek uživatelů okolních staveb. Ve vztahu k této problematice uplatnili hned několik námitek. Tvrdili, že výkonem žalovaného rozhodnutí (tedy povolením a následným zahájením, popř. dokončením Stavby) by vznikla zejména žalobci a) újma na jeho vlastnickém právu k jeho nemovitostem (rodinný dům, přilehlé pozemky) v dané lokalitě. Hluková zátěž způsobená již nyní provozem ve Stavbě znemožňuje dle jeho vyjádření nerušený spánek, ve dne nelze větrat, posedět na zahradě a jsou dny, kdy na sebe musí sousedé přes plot křičet, aby se vzájemně slyšeli. Zvuk je kontinuální – je spojen právě s tímto provozem. 4. Změnou v užívání Stavby a jejím následným trvalým provozem by tak byla zhoršena kvalita prostředí a pohoda bydlení v domu žalobce a), zejména z hlediska obtěžování hlukem, ale i znečišťujícími látkami v ovzduší a prašností. Žalobci dále konstatovali, že z podkladů, které sami zmiňují v podané žalobě, nadto vyplývá, že provoz Stavby je umístěn v místě, kde může být již za současného stavu hluková zátěž hraniční, stejně jako mohou být hraniční i koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. Tyto skutečnosti ale nebyly dle mínění žalobců v řízení spolehlivě zjišťovány (odkázali v tomto směru zejména na stanovisko Krajské hygienické stanice Libereckého kraje ze dne 14. 8. 2013, č. j. KHSLB 18867/2013). 5. Žalobci mají dále za to, že narušení pohody bydlení není vázáno pouze na splnění limitů stanovených právními předpisy (např. limitů hlukových, znečištění ovzduší apod.), přičemž je vždy třeba zkoumat konkrétní podmínky v daném místě. Upozornili, že pohodou bydlení se rozumí souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bylo bydlení zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů a aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení. Po zkušenostech se stávajícím provozem Stavby žalobci ovšem naznali, že hluková zátěž působící na okolní nemovitosti je větší, než se původně předpokládalo a navrhované rozšíření provozu tento stav ještě zhorší. Shrnuli tak, že ačkoliv uvedené vlivy mohou být podlimitní, v souhrnu působí na okolí v rozporu s požadavky § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, a § 10 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v platném znění. Podstatou daných námitek tak není skutečnost, že by daný záměr nesplňoval limity pro hluk nebo znečištění ovzduší, ale jsou jí negativní vlivy navrhované změny, které v součtu s negativními vlivy stávajícího provozu nepřípustně narušují kvalitu daného prostředí. Touto otázkou se nicméně správní orgán I. stupně ani žalovaný dostatečně nezabývali. 6. Žalovaný vycházel z premisy, že obytné domy [včetně nemovitostí žalobce a)] byly postaveny v místě, kde již působí stávající provoz – jedna kalicí linka, tedy pokud do území přibude další (kalící linka), nemá to vliv na zátěž na okolí, které zůstane přiměřené místním poměrům. Žalobci shrnuli, že nemovitosti byly postaveny na konci průmyslové zóny v zadní části areálu pivovaru, přičemž jiný průmysl v okolí v době jejich výstavby nebyl. Situování domů bylo zvoleno tak, aby hluk z provozu pivovaru nepronikal k obytným domům. Toto prostředí bylo narušeno provozem stávající linky (první kalící linky), které by nicméně samo o sobě nemělo být důvodem pro další zhoršování tohoto stavu. Žalobci nesouhlasí, aby byla druhá kalící linka povolena pouze s odkazem na fakt, že je již v daném místě jedna kalicí linka umístěna je. Provoz pivovaru ani dalších staveb v nové průmyslové zóně nepůsobil nadměrný a z poměrů daného místa vybočující hluk, vybočující hluková zátěž započala až se zprovozněním kalící linky, která má být nyní rozšířena (dojde k navýšení výroby, s ní spojené manipulace s materiálem a nákladní dopravy). Nárůst zátěže na okolí shledávají jako zcela nepřípustný. 7. Žalobci se nedomáhají prostředí, které bude svou kvalitou odpovídat prostředí vilové zástavby, pouze uvádí, že již stávající provoz působí obtěžování okolních bytových nemovitostí i nad míru přiměřenou poměrům daného území (určeno pro výrobu a skladování). I v něm lze očekávat určitou zvýšenou míru hluku či znečištění, avšak ani ta nemůže překročit míru přiměřenou poměrům daného území. Měření hluku, které bylo provedeno v roce 2016, neodpovídalo skutečnému hluku emitované danou stavbou v jejím běžném provozu, přičemž nyní povolená změna tento stav ještě zhorší. 8. V dalším žalobním bodu žalobci namítali, že nebylo prokázáno, že Stavba splňuje požadavky právních předpisů na ochranu před hlukem. Požadovali, aby soud přezkoumal následující podklady, které vedly k vydání napadeného rozhodnutí. Konkrétně závazné stanovisko Krajské hygienické stanice Libereckého kraje ze dne 27. 2. 2018, č. j. KHSLB 02371/2018, a je potvrzující přezkumné závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. 2. 2019, č. j. MZDR 54194/2018 – 4/OVZ. Měření hluku, z něhož tyto dokumenty vycházejí, nemělo odpovídat skutečnému provozu daného areálu (k tomu viz výše). 9. V pořadí třetí žalobní bod se věnoval otázce souladu záměru s územně plánovací dokumentací města Turnov. Žalobci zastávají názor, že předmětný záměr nesplňuje regulativy Územního plánu Turnov na využití daného území. Upozornili, že kalení je postup používaný v metalurgii při zušlechťování oceli a patří do oboru hutnictví. Šrouby nadto nejsou hotovými výrobky, ale výrobky, které se používají v další výrobě. Těžký průmysl je označení pro průmysl, v němž nejsou výrobky určeny pro konečného spotřebitele, nicméně se užijí ve výrobě další. Právě tak tomu je v projednávaném případě. Jedná se rovněž o výrobu obtěžující své okolí spadem znečišťujících látek v ovzduší, a tedy i z tohoto pohledu o činnost nepřípustnou (dle Územního plánu Turnov). Výroba kromě již uvedeného zatěžuje životní prostředí i toxickými a zapáchajícími látkami, či vysokými požadavky na množství a kvalitu technologické vody. Orgány územního plánování se ovšem těmito aspekty projednávané věci nezabývaly. Z tohoto důvodu žalobci požadují, aby nadepsaný soud přezkoumal závazné stanovisko Městského úřadu Turnov, odboru rozvoje města, ze dne 4. 4. 2018, č. j. ORM/18/373 a současně i je potvrzující přezkumné závazné stanovisko Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 24. 9. 2019, KULK 18028/2019 (sp. zn. OUPSŘ 56/2019/OUP). 10. Žalobci navrhli zrušit jak žalované rozhodnutí, tak i rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu, jež mu předcházelo, a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. 11. Krajský soud doplňuje, že žalobci zároveň požádali o přiznání odkladného účinku žaloby, kterému nebylo usnesením ze dne 13. 5. 2020, č. j. 30 A 41/2020 – 54, vyhověno. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 12. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 20. 5. 2020 předes