7 Afs 216/2006 — Nejvyšší správní soud

52 A 74/2020- 44 - text  -11- 52 A 74/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., v právní věci žalobce: H. A. C. spol. s r.o., IČ 49812670 sídlem Semtín 97, 533 53 Pardubice proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje sídlem Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 8. 9. 2020, č. j. KrÚ 65190/2020/76/OMSŘI/Be-3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Pardubic ze dne 27. 5. 2020, č. j. MmP 51289/2020, jímž byl podle ust. § 181 odst. 1 písm. f zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění (dále jen „stavební zákon“), žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku, jehož se dopustil tím, že „od 1. 5. 2019 do 26. 7. 2019 provedl jako stavební podnikatel v rozporu s ust. § 108 stavebního zákona změnu stavby bytového domu č. p. X v ul. Bulharská na pozemku st. parc. č. X v katastrálním území Pardubice, spočívající ve stavební úpravě spojené se změnou v užívání podkroví půdy ve 4 NP bytového domu se vznikem 2 bytových jednotek, vložením ocelových sloupů, zesílení vaznice ocelovými I nosníky, provedení dřevěných příložek, doplnění kleštin, odstranění stávající podlahy půdy a provedení železobetonové desky, provedení střešního pultového vikýře ve dvorní části domu a zateplení domu EPS polystyrenem v uliční části (dále také „nepovolené stavební úpravy“), bez stavebního povolení, veřejnoprávní smlouvy nebo oznámení certifikátu autorizovaného inspektora“. 2. Za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 20.000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení. 3. V žalobě uvedl žalobce šest žalobních bodů, které obsahující námitky: 1) V řízení nebylo prokázáno, že se žalobce tohoto přestupku dopustil. 2) Stavební úřad se v novém projednání a rozhodnutí bez uvedení důvodu neřídil závazným právním názorem žalovaného jako odvolacího orgánu, vysloveným žalovaným v jeho předchozím rozhodnutí ze dne 13. 1. 2020. 3) Závěry žalovaného se zcela liší od závěrů, ke kterým ten dospěl přezkoumáním rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 27. 5. 2020, ačkoliv se tato dvě rozhodnutí z hlediska stavu dokazování a obsahu a hodnocení důvodu výroku neliší. 4) Žalované rozhodnutí je nepřezkoumatelné, kdy žalovaný se nevypořádal se všemi odvolacími námitkami žalobce. 5) Nepřezkoumatelné je odůvodnění výše uložené pokuty, která byla snížena z 35.000 Kč na 20.000 Kč. 6) Není odůvodněn ani výrok žalovaného rozhodnutí. 4. K uvedeným žalobním bodům poté uvedl žalobce v další části žaloby skutečnosti, které mají svědčit o důvodnosti žalobních bodů. Žalobce předně tvrdil, že „žalovaný ale v odůvodnění rozhodnutí ze dne 13. 1. 2020 v souvislosti s tím uvádí, že podpisy zástupců firmy na protokolu z kontrolní prohlídky ze dne 26. 7. 2019 stvrzují v protokolu uvedené skutečnosti o porušení povinnosti podle ust. § 153 odst. 1 stavebního zákona, tedy ne tu skutečnost, že nepovolené stavební práce prováděl žalobce. Nepochybně z tohoto důvodu žalobce v odůvodnění rozhodnutí ze dne 13. 1. 2020 uvádí, že pokud prováděla stavební práce vyžadující změnu stavby jiná firma, mělo by to být zaprotokolováno, a proto bude nutné vyslechnout v tomto ohledu znovu vlastník stavby, což se ale nestalo, a z hlediska prokázání viny žalovanému se situace v novém projednání nezměnila, přesto žalovaný z tohoto hlediska totožné rozhodnutí žalovaným rozhodnutím potvrdil. Důvody toho, proč stavební úřad vlastníka stavby jako svědka v novém projednání nevyslechl, v odůvodnění žalovaného rozhodnutí uvedeny nejsou, a také z tohoto důvodu je žalované rozhodnutí nepřezkoumatelné.“ Žalobce v přestupkovém řízení tvrdil, že stavební práce vyžadující stavební povolení byly na předmětné stavbě bytového domu provedeny v dřívější době jinou osobou, že žalobce na stavbě prováděl pouze ty stavební práce, které povolení stavebního úřadu podle stavebního zákona nevyžadovaly, a poté žalobce zopakoval své předchozí námitky uplatněné v průběhu přestupkového řízení a zopakoval i obsah odvolání proti novému rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 27. 5. 2020 (které bylo potvrzeno žalovaným rozhodnutím) a v žalobě konstatoval, že se těmito námitkami žalovaný věcně nezabýval, tedy že žalované rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Žalobce dále v žalobě vytýkal žalovanému, že se nezabýval jeho tvrzením o tom, že stavební úpravy byly provedeny už v dřívější době jiným zhotovitelem, v přestupkovém řízení nebyl předložen žádný adekvátní důkazní prostředek o tom, že stavební úpravy stavby bytového domu bez povolení stavebního úřadu prováděl právě žalobce. Dále žalobce tvrdil, že se „negativně“ projevila změna v osobě oprávněné úřední osoby, kdy o prvním odvolání žalobce rozhodovala jiná oprávněná úřední osoba, než tomu bylo v případě odvolání v pořadí druhého, a v případě žalovaného rozhodnutí správnost a zákonnost rozhodnutí stavebního úřadu přezkoumávala tato druhá úřední osoba bez toho, že by „už se jednou vysloveným právním názorem řídila, aniž by tento svůj přístup k věci v odůvodnění žalovaného rozhodnutí blíže objasnila a odůvodnila.“ Žalované rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. Žalovaný v odůvodnění žalovaného rozhodnutí dospěl na základě stejných a nijak v novém projednání nedoplněných důkazů ke stejným závěrům, jako v případě předchozích rozhodnutí stavebního úřadu a žalovaného, což není v žalovaném rozhodnutí odůvodněno a rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Rovněž je rozhodnutí nepřezkoumatelné v případě uložené pokuty, která byla snížena z původních 35.000 Kč na 20.000 Kč. Žalobce navrhl, aby soud žalované rozhodnutí zrušil a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na obsah žalovaného rozhodnutí, navrhl, aby soud žalobu zamítl. 6. Krajský soud v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům: 7. Mezi účastníky není sporné a ze správního spisu vyplývají následující rozhodné skutečnosti: 8. V rámci kontrolní prohlídky, provedené dle § 133 a 134 stavebního zákona, byly stavebním úřadem zjištěny na stavbě bytového domu čp. X v ulici Bulharská na pozemku č. parc. X v k. ú. Pardubice nepovolené stavební úpravy 4. nadzemního podlaží bytového domu, spočívající ve zřízení nových dvou bytových jednotek z půdního prostoru stavby. Z kontrolní prohlídky vyplývá i rozsah a popis provedených stavebních prací (do stropu nad 3 patrem byly vloženy ocelové nosníky, stávající krov byl v prostoru půdy odstraněn, byly provedeny ocelové sloupy, vaznice byla zesílena ocelovými nosníky, na krokve byly provedeny dřevěné příložky a doplněny kleštiny, stávající podlaha půdního prostoru byla odstraněna a byla provedena nová podlaha. K tomu je předně třeba konstatovat, že nemůže být pochyb, že v daném případě se nejednalo jen o udržovací práce, ale o stavební úpravy, jelikož ve 4 nadzemním patře zmíněného bytového domu těmito stavebními úpravami vznikly nové dvě bytové jednotky z půdního prostoru stavby. Z popisu stavebních prací vyplývá, že v dané věci byly tyto stavební práce provedeny k účelu užívání stavby z původního určení jako půda na přestavbu, ze které vznikly dvě bytové jednotky na místo původní půdy, tedy tyto stavební práce byly spojeny se změnou v užívání podkroví půdy ve 4 nadzemním patře zmíněného bytového domu se vznikem dvou bytových jednotek, čemuž odpovídá i výše zmíněný popis provedených prací, který byl zachycen i v protokolu z kontrolní prohlídky uskutečněné v rámci kontrolní prohlídky na stavbě. V takovém případě se nepochybně jednalo o změnu dokončené stavby ve formě stavební úpravy ve smyslu ust. § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona, podle něhož změnou dokončené stavby je i stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby. Ostatně posouzení této otázky, tj. zda se jednalo o změnu stavby či pouze o udržovací práce, jak tvrdil žalobce v průběhu přestupkového řízení, patří plně do pravomoci příslušného správního orgánu, tedy stavebního úřadu, který vycházel z dostatečných podkladů svědčících o provedení zmíněných stavebních úprav. Ostatně ani sám žalobce v žalobě nezpochybňoval rozsah a popis provedených stavebních prací, a ani skutečnost, že půdní prostor stavebními úpravami změnil na dvě bytové jednotky. Ostatně, jak vyplývá ze správního spisu, ze žalovaného rozhodnutí a žalobce to ani v žalobě nezpochybnil, uvedené stavební úpravy jako změna stavby byly dodatečně povoleny a byl vydán i kolaudační souhlas s užíváním nových dvou bytových jednotek vzniklých zmíněnými stavebními úpravami. Tyto stavební úpravy tak nepo