8 Afs 75/2005 — Nejvyšší správní soud

30 A 50/2023- 94 - text  18 30 A 50/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D. a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce: V. J. zastoupen advokátkou Mgr. Janou Štirandovou sídlem Palackého 71, 547 01 Náchod proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové za účasti: 1. J. K. 2. J. B. oba zastoupeni advokátkou Mgr. Veronikou Plačkovou sídlem Bohuslava Martinů 1038/20, 500 02 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2023, č. j. KUKHK-27541/UP/2022 (SH), takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 15. 5. 2023 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2023, č. j. KUKHK-27541/UP/2022 (SH), kterým tento částečně změnil a ve zbytku potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Nové Město nad Metují ze dne 1. 6. 2022, č. j. NMNM/14774/2022/OVRR/Grm (dále také jen „Rozhodnutí správního orgánu I. stupně“). 2. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla povolena změna užívání stavby pěstitelská pálenice, Nové Město nad Metují, na pozemku st. p. č. XA v katastrálním území C, dále jen Stavba“ či „Předmětná stavba“). Dosavadní účel užívání stavby byl: kotelna a uhelna/garáž, vymezení nového účelu Stavby: pěstitelská pálenice. Ve výroku II. stanovil správní orgán I. stupně podmínky pro nový účel užívání Stavby. Žalovaný změnil část výrokové části Rozhodnutí správního orgánu I. stupně a zároveň ve výroku II. tohoto rozhodnutí vyjmul jednu z podmínek stanovených pro nový účel užívání Stavby, dále podmínky i částečně doplnil. Ve zbytku bylo Rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaným potvrzeno. II. Obsah žaloby 3. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného a rovněž Rozhodnutí správního orgánu I. stupně a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žaloba stojí na celkem šesti žalobních bodech. 4. Nejprve obecně uvedl, že jako vlastník sousedního pozemku parc. č. st. XB – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. XB – rodinný dům, k. ú. se změnou Stavby, respektive jejího účelu na pěstitelskou pálenici nesouhlasí a tvrdil, že napadeným rozhodnutím byl zkrácen na svých právech, neboť provozem pěstitelské pálenice bude negativně ovlivňováno užívání jeho pozemku, který s pozemkem žadatelů bezprostředně sousedí. 5. Prvním žalobním bodem žalobce namítal, že záměr žadatelů (Předmětná stavba) je v rozporu s územním plánem obce. Dodal, že nezákonným je rovněž závazné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 21. 12. 2022. 6. Žalobce uvedl, že se neztotožňuje se závěry Ministerstva pro místní rozvoj obsaženými v jeho závazném stanovisku, a naopak za správné považuje závěry zrušeného závazného stanoviska Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a argumentaci v něm obsaženou. Dle názoru žalobce měl být považován záměr žadatelů za výrobu, nikoliv službu (navíc službu nevýrobní). Územní plán výslovně pojem výroba nedefinuje. To však nezbavuje příslušné orgány povinnosti tento pojem při svém rozhodování řádně interpretovat. Při absenci definice pěstitelského pálení měla být žalovaným při rozhodování analogicky použita definice nejbližší, tj. příslušná ustanovení zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o lihu“), který se pěstitelským pálením výslovně zabývá, jak ostatně správně učinil Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, oddělení územního plánování jako dotčený orgán ve svém závazném stanovisku. Dle § 2 odst. 1 písm. n) zákona o lihu se pěstitelským pálením rozumí „výroba ovocných destilátů pro pěstitele.“ Definici pěstitelů pak udává ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) uváděného zákona, kdy pod tuto kategorii nepochybně spadá cílová skupina zákazníků žadatelů. Dle žalobce je dále pro posouzení souladu záměru žadatelů s Územním plánem Nového Města nad Metují důležité ustanovení § 4 zákona o lihu, které v souvislosti s pěstitelským pálením výslovně hovoří o výrobě lihu, nikoliv o službě (k tomu srov. např. § 4 odst. odst. 1 nebo 5). Žalobce připustil to, že z důvodu absence výslovné definice v územním plánu je možné s ohledem na charakter pěstitelského pálení a také podpůrně s ohledem na jeho legální definici v zákoně o lihu v krajním případě posoudit záměr žadatelů teoreticky i jako výrobní službu. Ani takové záměry však nejsou v dané oblasti podle územního plánu přípustné. Žalobce tak trvá na tom, a je to patrné i z povahy plánované činnosti žadatelů, že pěstitelské pálení je výrobou, nikoliv nevýrobní službou. 7. Na str. 31 Územního plánu Nového Města nad Metují jsou definovány tzv. nevýrobní služby jako „služby, které nemají přítomnu výrobní složku, nevyžadují vstup těžké nákladové dopravy do území nebo vylučují 3 směnné provozy a zároveň jsou nevhodné do kontaktu s plochami pro bydlení…“ Z této definice, která je výslovně obsažena v územním plánu, je zjevné, že do této kategorie záměr žadatelů (pěstitelské pálení) rozhodně nespadá, a napadené rozhodnutí je proto v tomto směru nezákonné a vadné. 8. V pořadí druhým žalobním bodem žalobce namítal nevhodnost umístění pěstitelské pálenice. Dílčí žalobní námitkou 2.1 konkrétně namítal nedostatek stání pro záměr žadatelů a zhoršení dopravy. 9. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, který se spokojil s odborným posudkem zpracovaným Ing. F. E., Ph.D. a projektovou dokumentací Ing. M. S. Tyto jsou dle názoru žalobce nekvalitně zpracované a pro potřeby tohoto řízení absolutně nedostatečné. Z odborného posudku Ing. F. E., Ph.D. mj. vyplývá, že pro provoz pěstitelské pálenice jsou údajně dostačující dosavadní provizorní „parkovací stání“, když posudek uvádí, že „z hlediska parkovacích míst lze konstatovat, že minimální počet dle normy ČSN 736110 jsou 2 parkovací místa.“ Tento posudek však zcela při svých výpočtech opomíjí skutečnost, že v daném objektu se již jedna provozovna nachází a vedle toho se zde nachází také obydlí žadatele. 10. Žalobce trvá na tom, že posudky, na kterých žalovaný založil své závěry, a na které v napadeném rozhodnutí toliko obecně odkázal, nejsou dostatečné a neřeší potřebné aspekty daného případu. Zpracovatel posudku Ing. E. a ostatně ani žalovaný v napadeném rozhodnutí se při posuzování odstavných ploch a parkovacích stání nijak nevypořádali ani s tím, že současnou provozovnu žadatele na výrobu a přípravu krmného masa je třeba zásobovat, což zvyšuje provoz (a jeho nebezpečnost) v dané oblasti. Navíc ani pěstitelská pálenice se neobejde bez nákladní dopravy. 11. Rozvržení parkovacích státní je dle názoru žalobce zkreslené a v praxi nerealizovatelné. Pokud bychom totiž přistoupili na uváděnou variantu parkování 4 vozidel na dvoře žadatelů, tak s ohledem na rozměry pozemku žadatelů bude moci při plném obsazení „parkovacích stání“ vyjet z objektu toliko jeden automobil (první z levé strany při pohledu od veřejné komunikace). Ostatní automobily zůstanou v takovém případě zaklíněny bez možnosti okamžitého opuštění objektu žadatelů v případě potřeby. I pokud by s ohledem na rozměry pozemku žadatelů bylo možné parkovat zde fakticky 4 vozidla, reálně je zde možné z důvodu mobility a existence vyvážecí sběrné nádrže parkovat toliko max. 1-2 vozidla, aby každé z nich mohlo kdykoliv z místa odjet a nedocházelo zde ke komplikacím, k vycouváváním a přeparkováváním jednotlivých vozidel, což by ještě více nežádoucím způsobem omezovalo provoz na přilehlé veřejné komunikaci a tím i žalobce. 12. Dílčím žalobním bodem 2.2 žalobce dále namítal, že Předmětná stavba bude působit imise. 13. V rámci této námitky žalobce zdůraznil to, že daná oblast, jakožto městská část, není pro umístění pěstitelské pálenice vhodným místem. Provoz pěstitelské pálenice totiž zákonitě doprovází nikoliv zanedbatelné imise a v rámci jejího provozu bude zjevně docházet také k nadměrnému omezování dotčených osob, mj. i žalobce jako vlastníka sousedního pozemku. 14. Nedostatky v tomto směru shledává žalobce jak v souhrnném stanovisku Městského úřadu Nové Město nad Metují, odbor výstavby a regionálního rozvoje, oddělení životního prostředí ze dne 14. 10. 2021, č. j. NMNM/32385/2021/OZP/Han, které není z pohledu žalobce dostatečné, v závazném stanovisku Městského úřadu Nové Město nad Metují, odbor výstavby a regionálního rozvoje ze dne 27. 4. 2022 a především pak v rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj. Uvedené úřady pochybily, když vůbec nezkoumaly vhodnost (nikoliv možnost) umístění provozu pěstitelské pálenice do městské zástavby a rušné části města. Tuto skutečnost podrobněji nezkoumal pak ani žalovaný, který se omezil toliko na strohé konstatování, že námitce žalobce stran vhodnosti umístění pěstitelské pálenice nelze vyhovět (srov. str. 17 napadeného rozhodnutí)